Pražský hrad

Komentář: Státní svátek 28. října je spojen s krásnými každoročními rituály, které jsou zlatou pokladnicí národních tradic. Středobodem je prezident republiky, který je dirigentem svátečního dne a hlavním aktérem pozoruhodného večera ve Vladislavském sále Pražského hradu. Mezi vysoce očekávané okamžiky patří udělování státních vyznamenání, kdy výběr osobností vždy aspoň částečně kopíruje politické směřování hlavy státu. A od roku 2013 nechybí při slávě mezi auditoriem kritik nejpovolanější –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bývalý prezident Václav Klaus. Jak jsme si všimli v redakci ŽivotvČesku.cz, stejně tak 28. října 2024 podrobil drobnohledu ceremoniál pod taktovkou současného českého vládce Petra Pavla.

Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa a prezident Československé socialistické republiky soudruh Gustáv Husák, tak titulovala Československá televize nejmocnějšího muže v zemi, jehož jméno paradoxně žije dodnes. Děti, které se narodily za jeho panování, byla tehdy populační exploze, nesou přízvisko »Husákovy«. Slovenský politik, který prožil mnohé životní zvraty, byl především umným technologem moci. Dokázal trpělivě jít za svým politickým cílem a neváhal přitom pružně měnit směr. Nakonec ale zažil pád systému, kterému zasvětil život. Seznamte se s portálem ŽivotvČesku.cz s dr. Gustávem Husákem.

Armádní generál Ludvík Svoboda a jeho život, to je dramatický román, který se čte jedním dechem. Obsahuje slávu, vítězství, ale také tragédie a porážky. Dějinné vichry mocně zaduly i do života vojáka, který se na závěr své kariéry i života stal prezidentem republiky. Měl v sobě ještě cosi ze starých časů, jako kolorovaná pohlednice z počátku minulého století, ale doba už byla jinde, vládl normalizační mocenský racionalismus dr. Gustáva Husáka. Armádní generál Ludvík Svoboda byl bezesporu hrdina, na kterého ale dolehla tíže časů. A ty v Čechách nebývají lehké, jak si můžete přečíst na portálu ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky je prestižní funkce, která patří k vrcholům kariéry. Je to ale také něco jako past, kde číhají různá lákadla a požitky. Kdo podlehne, nemusí hned porušovat zákon, ale šíří nedobrý příklad nadměrným využíváním výhod. Kritika pršela na kancléře Vratislava Mynáře, teď i na Janu Vohralíkovou, která vládla hradním úředníkům do poloviny února. S portálem ŽivotvČesku.cz shrneme některé případy, které vzbudily rozruch.

Pražský hrad se ukázal pro komunistické prezidenty jako vskutku mimořádně rizikové pracoviště. Antonín Novotný v březnu roku 1968 odcházel z prezidentské funkce vynuceně, zatrpklý a zklamaný. Češi v té době prožívali mocné vzrušení z originální myšlenky socialismu s lidskou tváří, která ale zemřela 21. srpna 1968 pod pásy sovětských tanků. Paradoxem historie je, že právě prezident Antonín Novotný odmítal rozmístění sovětských vojsk v ČSSR a neměl rád sovětského vůdce Leonida Brežněva.

Komentář: Mezi oblíbenou filmovou klasiku řadíme bezesporu parodii Pytlákova schovanka z roku 1949, která si tropí inteligentní šprýmy z prvorepublikových sladkobolných bijáků. Na konci úsměvné féerie vpadne na divadelní prkna starý herec a vykřikuje: »Řeknu to všem!« Nu, jako v české politice, kde mnozí rádi perou na veřejnosti »domácí prádlo«. Naposledy začala hovořit o útrobách Pražského hradu exkancléřka Jana Vohralíková. Mediální expertka Irena Ryšánková pro portál ŽivotvČesku.cz poznamenala, že jde o riskantní strategii, která může odradit zájemce o zaměstnání bývalé šéfky prezidentského úřadu.

Rizikové pracoviště Pražský hrad. Být prezidentem v našich končinách je vskutku úděl nelehký a často provázený dramatickými událostmi. Pel moci stírají vichry dějin a místo radosti se dostavují pocity zmaru. Druhý komunistický prezident Antonín Zápotocký, s jehož osudem se seznámíme v seriálu portálu ŽivotvČesku.cz, byl příkladem politika, který vystoupal na vrchol moci v Československu, aby nakonec svou misi nedokončil. Stalo se tak v době, kdy se společnost nadechovala po temném stalinském období plném hrdelních procesů.

Komentář: A už se perou! Vzpomínka na film Slunce, seno a pár facek vytane na mysli při sledování mediální aktivity již bývalé hradní kancléřky Jany Vohralíkové. Bývá dobrým zvykem, že po odchodu z tak vysokého postu se zachovává diskrétní mlčení o dění v úřadě, ale tato hradba byla prolomena. Jana Vohralíková na jednu stranu sice říká, že necítí hořkost kvůli konci v prezidentské kanceláři, na tu druhou si ovšem neodpustila dvojznačné výroky o prezidentově příteli po boku Petru Kolářovi. Poradce Petra Pavla zareagoval pro portál ŽivotvČesku.cz příkladně, špílce Jany Vohralíkové ponechal bez komentáře.

Všechna sláva, polní tráva. Pražský hrad byl považován za prestižní vrchol moci i po ovládnutí naší vlasti komunisty v roce 1948. Jako jediná země sovětského bloku si právě Československo udrželo po celou dobu vlády jedné strany prezidentskou funkci a nesáhlo ke kolektivnímu vedení, jako byla například Státní rada NDR. Jenže nádherný a neutuchající lesk hradního dvora měl svůj rub. Prezidenty čekaly neslavné konce, některé velmi kruté nebo náhlé. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme na dramatický příběh Klementa Gottwalda.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Prezident Petr Pavel má za sebou první rok z pětiletého mandátu. Už nyní se ale objevují otázky, zda bude funkci hlavy státu v roce 2028 obhajovat. Došlo by tak k naplnění polistopadové tradice, kdy se prezidenti neomezili jen na jedno pětileté období na Pražském hradě. Petr Pavel ale už dal najevo úvahu, že o pokračování na prezidentském stolci nestojí. Přítel po boku, uznávaný diplomat a konzultant Petr Kolář by naopak rád viděl Petra Pavla na Pražském hradě po celých deset let. S portálem ŽivotvČesku.cz se podíváme na podrobnosti tohoto prvního nesouladu mezi přáteli. A nabídneme i pohled mediální analytičky Ireny Ryšánkové.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Prezident Petr Pavel si připomněl první výročí zvolení v přímé volbě občany naší vlasti. Příležitost k bilanci i nahlédnutí do zákulisí fungování Pražského hradu. Snad největší pozornost dlouhodobě vyvolává poradce hlavy státu, přítel po boku, mezinárodně uznávaný a respektovaný diplomat Petr Kolář. S portálem ŽivotvČesku.cz se pokusíme odpovědět na otázku, proč právě blízký spolupracovník prezidentův vyvolává takovou pozornost. Řeč bude o pragmatismu, vlivu, ideálech a realitě české politiky.

Komentář: Velká personální rošáda na Pražském hradě, kdy post kancléřky opouští Jana Vohralíková, nahrazena bude top manažerem Milanem Vašinou, vyvolává různé politicky laděné otazníky a rozbory personálních vztahů v týmu prezidenta Petra Pavla. Nechme je ale protentokrát stranou a podívejme se na jinou důležitou stránku příběhu. Kdo je vlastně hradní kancléř a jaké by měl mít předpoklady pro úspěch. Pro portál ŽivotvČesku.cz popsal to nejdůležitější špičkový protokolista Jindřich Forejt, který léta působil na Pražském hradě. Hovoří o empatii, pokoře a přidává zajímavou historickou statistiku.

Sotva usedne na stolec na Pražském hradě a rozkouká se, dostává se každý prezident pod nepřetržitou palbu kritiků. Vyprávět by o tom mohl Petr Pavel, který se snaží o poklidný styl vládnutí, ale přesto je mu soustavně něco vytýkáno. Své ostatně prožili i Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Mediální analytička Irena Ryšánková pro ŽivotvČesku.cz vysvětlila, že lidé stále poměřují každého prezidenta s první hlavou státu – Tomášem Garriguem Masarykem. S tím souhlasí historik Michal Macháček.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Oslavy státního svátku 28. října 2023 na Pražském hradě přinesly dosud nebývalou situaci. Prezident Petr Pavel, bývalý člen KSČ za normalizace, v průběhu důstojného ceremoniálu ve Vladislavském sále předal státní vyznamenání bývalým signatářům Charty 77 a bojovníkům proti komunismu. Pro některé velký symbol potřebného smíření společnosti, jiní dští oheň a síru. Rozdělení názorů dokazuje i anketa ŽivotvČesku.cz mezi politiky a analytiky, kteří se ve vyznění vzácných okamžiků v sídle českých knížat, králů a prezidentů neshodnou.

Úderem února 1948 se podle oficiální komunistické mytologie ujala moci v Československu dělnická třída. Muži narazili na hlavu bekovky, ženy šátky, lidovost se stala žádanou normou. Pražský hrad ale dál zůstal oázou královské okázalosti, ovšem pro běžného smrtelníka ve skrytu. Komunističtí prezidenti prostě příliš nešetřili. V pravidelném seriálu přináší redakce portálu ŽivotvČesku.cz další zajímavosti ze života rudých hlav státu. Řeč bude o hotelu Alcron, tučných obálkách i domácím alkoholu.

Komentář: Prezidentský tým na Pražském hradě získal výraznou posilu. Po Markétě Řehákové se ujímá řízení komunikačního odboru prezidenta Petra Pavla manažer, bývalý novinář a diplomat Vít Kolář. Do sídla hlavy státu přechází z České televize. Mediální analytička Irena Ryšánková výběr ve vyjádření pro ŽivotvČesku.cz pochválila. Vít Kolář je podle ní výborná volba, v České televizi, kde s přestávkou působil od roku 1998, odváděl vynikající práci.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Drsný motorkář, zemitý chalupář a neúnavný sportovec. Barvité propagační obrázky prezidenta Petra Pavla plnily několik měsíců stránky médií. Střih. Petr Pavel v OSN, v Evropském parlamentu, na mezinárodní konferenci, v tmavém konzervativním obleku. Pronáší vážná slova. Obrat v prezentaci hlavy státu je zřejmý. Pomůže ale udržet Pavlovu popularitu? Mediální analytička Irena Ryšánková pro ŽivotvČesku.cz vyjádřila skeptický pohled, vše podle ní překrývá vytváření mocenských klik na Pražském hradě.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Starobylé zdi staroslavného Pražského hradu se stále nerušeně skví nad Prahou. V prezidentské kanceláři ale po nedávném personálním průvanu nezůstal kámen na kameni. Lidé, kteří provázeli Petra Pavla v prezidentské kampani, vesměs skončili. Ve veřejném prostoru se skloňuje jméno strůjkyně razantních změn. Železná lady Pražského hradu, kancléřka Jana Vohralíková. Politolog Josef Mlejnek pro ŽivotvČesku.cz konstatoval, že si kancléřka prezidenta Petra Pavla logicky organizuje úřad tak, aby byl pod kontrolou.

Pražský hrad za bývalého prezidenta Miloše Zemana – to byly v letech 2019 až 2023 také pravidelné bohoslužby v kapli Nejsvětější Trojice a Neposkvrněného početí Panny Marie, která patří státu. Po březnu letošního roku už se zde věřící nescházejí, a tak sada bohoslužebných předmětů, která byla pořízena dobrovolníky, zamířila jako dar do jiného kostela, jak ŽivotvČesku.cz informoval redaktor a komentátor portálu a někdejší prezidentský mluvčí Jiří Ovčáček. Nyní krásná sada předmětů nalezla využití v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Horní Řasnici v Libereckém kraji.

Čeští prezidenti se rádi prezentují jako lidoví a budování takového obrázku věnují mnoho sil. Řežou klády, pijí mocně z půllitru pivo, jezdí na koni, promlouvají na dítky školou povinné nebo plují na rozličných plavidlech. Nejde o nic nového. Čtenáři ŽivotvČesku.cz mají nyní možnost se seznámit s málo známou historkou o propagaci druhorepublikového a protektorátního prezidenta Emila Háchy (1872–1945), který měl nešťastnou dráhu osudu.

Osmadvacetiletá dcera prezidenta České republiky Kateřina Zemanová se vždy prezentovala jako mladá dáma, která se zajímá o nejnovější módní trendy. Vhodně se obléci na předávání státních vyznamenání ale může být oříškem i pro zkušenou ženu. Stylista slavných tváří Kája Pavlíček pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, v čem by se dcera Miloše Zemana (77) mohla příště zlepšit a celkový dojem ještě více vyladit.