Válka

Téměř osm měsíců trvá válka na Ukrajině a v současnosti naděje, že dojde k nějaké formě příměří, se vzdálila. Rusko totiž v pondělí v několika vlnách zasáhlo města napříč Ukrajinou při rozsáhlých útocích, které si podle Kyjeva vyžádaly životy nejméně 19 lidí, desítkám dalších způsobily zranění a vyřadily z provozu dodávky elektrické energie a tepla. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra vnitra a v současnosti místopředsedu sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Jana Hamáčka (43) s dotazem, jak aktuální situaci v rámci rusko-ukrajinského konfliktu vnímá. Ostře se postavil proti raketovým úderům na civilní obyvatelstvo.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. S odkazem na mluvčího resortu Igora Konašenkova o tom informovala agentura Interfax. Zároveň v pondělí došlo na ostřelování Kyjeva ruskými raketami, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Rostyslav Smirnov na sociální síti Facebook. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz odhadl generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (65), co vedlo ruského agresora k výměně velení a co se dá očekávat v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem.

Zanedlouho to bude osm měsíců od chvíle, kdy ruské vojenské síly na pokyn Vladimira Putina (70) podnikly akt agrese, když napadly svého ukrajinského souseda. Měla to být rychlá akce, kterou Moskva nazvala »speciální vojenská operace«. Jenže houževnatý obránce ukázal větší srdce a zejména díky vojenské technice spojenců se postupně začalo ukazovat, v jakém katastrofálním stavu ruské vojsko je. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který zhodnotil současný stav v rámci vojenského konfliktu.

Válka na Ukrajině pokračuje déle než sedm měsíců. A v současnosti po mohutné ofenzivě převzali iniciativu obránci, kteří se nadále snaží dobývat ztracená území zpět. To se jim v řadě případů daří. Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44), který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz popsal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, že k pádu režimu Vladimira Putina (70) současná situace čím dál více nahrává.

Rusko se dál drží zásady, že jaderná válka je nepřípustná, ale Západ se snaží rozdmýchat debatu o jaderných zbraních, uvedla to podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko přitom v minulých týdnech vyhrožovalo použitím jaderných zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který slova ruské strany nebere jako záruku něčeho, co by nemohlo nastat.

Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 1 chce sám prohlédnout poničená místa na potrubí, nicméně zatím to nemohl udělat, protože pro to nezískal povolení. Konsorcium Nord Stream AG se sídlem ve švýcarském kantonu Zug o tom informovalo v úterní tiskové zprávě. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, kdo podle něj může mít největší zájem na tom, že došlo k poškození plynovodů. Z jeho slov vyplynulo, že jsou tu tři »hráči«.

Řady ruských ozbrojených sil od vyhlášení částečné mobilizace rozšířilo už 200.000 lidí, sdělil podle agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Ministr také řekl, že mobilizovaní vojáci nyní absolvují výcvik. Částečnou mobilizaci v Rusku vyhlásil před necelými dvěma týdny prezident Vladimir Putin. Po vyhlášení mobilizace ale odcestoval ze země mnohem větší počet Rusů, než kolik se jich nechalo povolat do armády, upozorňují ruská média s odvoláním na vyjádření úřadů v okolních zemích. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (65) s dotazem, co se v současnosti v rámci války na Ukrajině bude dít dál.

Moskva bude konzultovat s obyvateli Chersonské a Záporožské oblasti stanovení hranic těchto ukrajinských regionů, které Rusko z části okupuje a jejichž anexi minulý týden ohlásil prezident Vladimir Putin (69). Podle zahraničních agentur to v pondělí řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruskou anexi ukrajinských území odmítají Kyjev i Západ, jejichž představitelé ji odsuzují jako nelegální. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co nastane, pokud Ukrajinci začnou dobývat anektovaná území zpět. Ze slov odborníka vyplynulo, že to lze jen těžko odhadnout.

Vladimir Putin (69) v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Dále prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit »všemi dostupnými prostředky«. Současně vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v reakci sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin. Pro redakci ŽivotvČesku.cz promluvil uznávaný vojenský analytik Lukáš Vising o tom, že vyhlášením částečné mobilizace se nálada v ruské společnosti značně ochladila - jde tak o jeden z faktorů, který značně ubírá na popularitě nejmocnějšího muže Ruska. Právě takový stav by podle zmíněného experta teoreticky mohl vést ke scénáři, na jehož konci už Vladimir Putin není prezidentem Ruské federace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v pátek sdělil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informovaly o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin (69) oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Naprosto to vyloučil.

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina (69) Dmitrij Peskov (54) ve čtvrtek potvrdil, že při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojeny čtyři ukrajinské oblasti, kde se v uplynulých dnech konala hlasování o jejich spojení s Ruskem. Kyjev a Západ tato referenda neuznávají a nehodlají uznat ani anexi okupovaných ukrajinských území. Podle agentury Reuters se Putin chystá oficiálně anektovat přibližně 15 procent celkové rozlohy Ukrajiny. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak chystanou ceremonii označil za nezákonné panoptikum. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového vojenského analytika Lukáše Visingra, co se bude dít následně. Z jeho slov vyplynulo, že Rusko nejpravděpodobněji vojensky posílí anektované území.

Válka na Ukrajině s sebou přináší velká rizika, která ještě více mohou zneklidnit české domácnosti. V současnosti se jedná o jadernou rétoriku ze strany Ruské federace, dále pak sabotáž v souvislosti s plynovody, které jsou označené jako Nord Stream. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka s dotazem, co v rámci ekonomiky ještě do konce roku může nastat a zda by šlo o skutečně černý scénář, který by změnil současný vývoj ještě k horšímu. Z jeho slov vyplynulo, že hypoteticky je tu řada negativních variant, doufá však, že se k nim nikdo neuchýlí.

Více než sedm měsíců trvá válečný konflikt na Ukrajině. A z rétoriky, kterou někteří čelní představitelé Ruské federace používají ve svých vyjádřeních, je zřejmé, že Ruské federaci lidově řečeno teče do bot. Děje se tak opět poté, co Ukrajinci přešli do mohutné protiofenzívy a dobývají část svého teritoria zpět. Podle slov místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl to v úterý podle agentury TASS. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora (65), zda z takové rétoriky mají Češi mít obavy. Odmítl to.

Kreml může k plánované anexi okupovaných ukrajinských území přistoupit před 1. říjnem nebo krátce po něm; na začátku října v Rusku totiž začíná obvyklý branný cyklus. Moskvě by to umožnilo povolat do boje proti Kyjevu ukrajinské civilisty, napsali dnes analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Podle hodnocení britské vojenské rozvědky existuje reálná možnost, že ruský prezident Vladimir Putin anexi formálně oznámí 30. září, kdy vystoupí před ruským parlamentem.

Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi, oznámil to v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Několik ruských médií ale upozornilo, že pohraničníci na ruských letištích dostali seznamy lidí, na něž se vztahuje mobilizace, a kontrolují podle nich muže v branném věku. Letiště v sibiřské Ťumeni pak potvrdilo, že takový seznam obdrželo, uvedla ruská redakce stanice BBC. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda krok Vladimira Putina, kdy oznámil částečnou mobilizaci, je tím, co zkrátilo životnost jeho režimu. Z jeho slov vyplynulo, že ne zcela. Ukázal ale na variantu, která může být pro Ukrajince velmi zajímavá.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (72) v sobotním projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Prohlásil, že západní rusofobie nyní nabyla »nebývalých a groteskních rozměrů«. Ohradil se také proti kritice nynějších pod dohledem Moskvy organizovaných hlasování v okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku, informovala agentura TASS. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co se přibližně dá očekávat, pokud Ukrajinci začnou dobývat teritoria, která se v rámci ruskou stranou vytvořených referend budou chtít připojit k Ruské federaci.

V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny se konají referenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o konání těchto pseudoreferend v úterý oznámily, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Ve středu Vladimir Putin (69) oznámil částečnou mobilizaci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (65) s dotazem, co se v současnosti v rámci války na Ukrajině bude dít dál. Nastínil svůj odhad, kdy Rusko chce změnit pravidla »hry«.

Prezident Ruské federace Vladimir Putin (69) ve svém středečním projevu k národu mluvil o tom, že se jeho země nenechá jadernými zbraněmi vydírat. Zcela bez důvodu naznačil, že Moskva je připravena nukleární hlavice sama použít. "Ti, kdo se nás snaží zastrašit jadernými zbraněmi, by si měli dát pozor, aby se to neobrátilo proti nim," uvedl ve svém projevu, v němž informoval o částečné mobilizaci. Do popředí se tak opět dostal zájem o to, kde v Česku jsou protiatomové kryty. Jen několik metrů pod povrchem Václavského náměstí jeden takový je - vchází se do něj z hotelu Jalta. A jde o krizový štábní kryt ČSLA v případě vypuknutí války. Teď z něj je muzeum studené války, které v něm vybudovali nadšenci. Redaktor portálu ŽivotvČesku.cz do něj s kamerou vyrazil. O tom, že kryt se v nejkrajnějším případě dá dát do provozu, promluvil ředitel expozice Jiří Paldus.

Titulek článku zní neuvěřitelně? Nikoliv. Jak triviálně zní, tak jednoduchá je realita. Poté, co se šéfovi Kremlu - Vladimiru Putinovi (69) - podařilo znejistět (ve svém projevu ve středu ráno uvedl, že vše jde podle plánu - cíl ruské operace na Ukrajině je osvobození Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území) a vyhlásit částečnou mobilizaci, se do pochodu daly »na strategické šachovnici« dopady zásadního politického tahu. Ruská policie na středečních protestních akcích proti částečné mobilizaci zadržela přes 1000 lidí. Co to přesně znamená, popsal pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Částečná mobilizace v Rusku nemá dopad jen na samotný děj v souvislosti s válkou na Ukrajině, ale dotkne se nadneseně řečeno i pravděpodobně peněženek českých domácností. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz poradci premiéra a ekonomovi Štěpánu Křečkovi, co by eskalace konfliktu na východě Evropy znamenala pro Čechy. Zkušený finanční expert vyjmenoval hned několik variant, které se jich mohou dotknout poté, co se prezident Ruské federace rozhodl pro poměrně zásadní politický krok.

Rusko mění vyhlášením částečné mobilizace pravidla války na Ukrajině. Vladimir Putin ve svém projevu k národu uvedl, že tak činí na obranu před Západem, který se snaží oslabit, rozdělit a zničit jeho zemi. Západní státy Putin obvinil z jaderného vydírání a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. Rusko povolá do armády 300.000 rezervistů, podle šéfa Kremlu to budou Rusové s vojenskou zkušeností. Jaderná rétorika se opět dostala do pohybu. V pondělí s ní nešetřil poslanec ruské Státní dumy Andrej Guruljov. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který se domnívá, že k takovému kroku Rusko nesáhne. "Byl by to jeho nejen politický konec," uvedl.