Reklama:

Válka

Válka na Ukrajině už trvá déle než rok, přestože na jejím počátku si velká část světa myslela, že vojenský konflikt bude trvat pouze jen »pár« týdnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) věří, že konflikt, který již stál život desítky tisíc lidí na obou stranách, letos skončí, uvedl to na konci února. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj komentář bývalý premiér a v současnosti šéf spolku Nespokojení Jiří Paroubek (70), který o konci konfliktu v rámci časového horizontu uvažuje podobně.

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu v pátek vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina (70) a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Důvodem jsou únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Západní státy včetně Česka i Ukrajina krok ICC označily za historický a přivítaly ho. Pro redakci ŽivotvČesku.cz rozhodnutí soudu okomentoval na dotaz bývalý ministr vnitra a politický glosátor Ivan Langer (56), z jehož slov vyplynulo, že nepochybuje o tom, že Rusko se zahajením své »speciální vojenské operace«, jak nazvalo již přes rok trvající invazi do sousední Ukrajiny, se dopustilo řady zločinů.

Rusové musejí při bojích o Bachmut často přecházet do defenzivy, napsala agentura Unian s odvoláním na ukrajinského exposlance Jurije Syroťuka, který se bojů o město účastní jako granátník. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj v pátek ale podle agentury Reuters upozornil, že ruské síly dál vynakládají na obklíčení Bachmutu veškeré úsilí. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského experta Lukáše Visingra, který na dotaz, kdo na tom v současnosti z obou stran je lépe, uvedl, že pro Ukrajinu hraje čas.

Válka na Ukrajině už trvá déle než rok, přestože na jejím počátku si velká část světa myslela, že vojenský konflikt bude trvat pouze jen »pár« týdnů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) věří, že konflikt, který již stál život desítky tisíc lidí na obou stranách, letos skončí, uvedl to na konci února. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj komentář v rámci konce války poradce prezidenta Petra Pavla (61) a mezinárodně uznávaný diplomat Petr Kolář (60). Z jeho slov vyplynulo to, co si začíná myslet čím dál větší množství lidí - že válka bude patrně trvat déle a letos ukončena nebude.

Na konci února uplynul rok od momentu, kdy ozbrojené síly Ruské federace zaútočily na sousední Ukrajinu. V rusko-ukrajinském vojenském konfliktu přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by jedna ze stran uvažovala o řešení konfliktu diplomatickou cestou. Aktuálně je nejvíce skloňováno ukrajinské město Bachmut, které je jedním z ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů. Válka vždy přináší smrt a ničí vše, co jí stojí v cestě, pravidlem zároveň je, že vždy na ní někdo vydělá. Specialista na vojenské konflikty Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz nastínil, kdo si v současném konfliktu lidově řečeno nejvíce »namastí kapsu«.

Válka na Ukrajině si 24. února odškrtla rok bojů. V současnosti ukrajinští obránci města Bachmut na východě Ukrajiny zaujali nové obranné pozice ve snaze odolat desítkám ruských útoků v oblasti, informuje dnes agentura Reuters. Web Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova napsal, že ruské ztráty v okolí Bachmutu jsou až sedmkrát vyšší než ukrajinské, informaci však nelze nezávisle ověřit. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, proč Rusko není schopno nasadit značnou početní převahu na Ukrajině. Z jeho odpovědi vyplynulo, že by to vedlo k masovému umírání vojáků na bojišti.

Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty, uvedl na konci minulého týdne na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45). Letošek bude podle něj rokem ukrajinského vítězství. Přesně 24. února krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko zahájilo první raketové údery proti Ukrajině a hranice překročily první kolony ruských vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co ho v rámci rusko-ukrajinského konfliktu za celý uplynulý rok nejvíce překvapilo. Z jeho slov vyplynulo, že jde o dvě věci.

Žádný luxus - tak se dá mluvit o soukromí prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského (45), který v rámci příležitosti výročí rusko-ukrajinského vojenského konfliktu nechal nahlédnout do svého soukromí. Kameře novináře Dmytra Komarova ukázal, kde od počátku ruské invaze žije. Oko kamery pustil i do svého šatníku, v němž převažuje vojenské oblečení. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila předního českého psychologa Jeronýma Klimeše (55), který v rámci odhalení soukromí ukrajinského prezidenta promluvil o »válečné skromnosti«.

Ruské válečné tažení na Ukrajině v pátek vstoupilo do druhého roku, smutné výročí si připomněli státníci i obyvatelé evropských zemí, USA, Ukrajinci a při ojedinělých protestech i Rusové. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce nově zvoleného prezidenta Petra Pavla (61) s dotazem, jak by rok války, ve které zemřely desítky tisíc lidí, zhodnotil. Ze slov mezinárodně uznávaného diplomata Petra Koláře (60) vyplynulo, že Putin se v řadě zásadních věcí spletl.

Rusko bude i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START, uvedlo v úterý v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Důvodem je podle něj zachování stability. Pozastavení ruské účasti na smlouvě oznámil krátce předtím při každoročním projevu k ruskému federálnímu shromáždění prezident Vladimir Putin (70). O jak vážnou situaci jde a jak ji lze číst, se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65). Z jeho slov vyplynulo, že ze strany Ruska jde o výhrůžku.

Rok války na Ukrajině bude za pár dní smutnou realitou. V rusko-ukrajinském konfliktu se ale zatím ani nevyvíjí varianta mírového řešení, smutným faktem o to více je, že ani jedna ze stran nedává najevo, že by o ni usilovala. I když Ukrajinci statečně a mnohdy úspěšně vzdorují ruskému agresorovi, otázkou je, jak dlouho je možné, aby Západ dodával vojenskou techniku. Podle Miroslava Kalouska (62) je to otázka života a smrti, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ruská armáda chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků na klíčové příští týdny války. Evropská unie proto musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, zejména zásobování municí. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož z debaty o společných nákupech zbraní a munice nevzešel žádný konkrétní návrh. Ministři se podle něj shodli na nutnosti rychle schválit desátý balík protiruských sankcí, který bude přijat do pátečního prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu.

Rok války na Ukrajině není ničím, z čeho by měl někdo radost. Umírají v ní lidé. V rusko-ukrajinském konfliktu se ale zatím ani nevyvíjí varianta mírového řešení, smutným faktem o to více je, že ani jedna ze stran nedává najevo, že by o ni usilovala. I když Ukrajinci statečně a mnohdy úspěšně vzdorují ruskému agresorovi, spoléhat se na to, že Západ bude dodávat bojovou techniku věčně, není možné. Že zásoby mají své limity se týká i Ruska. O situaci, ke které dříve, či později může dojít v obou případech, promluvil uznávaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Podle něj pak »nedostatek vojenských zásob« může vést až ke konci politického vedení jedné ze stran.

V nadcházejícím týdnu to bude přesně rok od momentu, kdy prezident Ruské federace Vladimir Putin (70) dal pokyn, aby vojenské síly jeho země napadly sousední Ukrajinu. Rozhodnutí šéfa Kremlu mělo za následek nejen zhoršení řady ekonomických jevů v rámci Evropy, ale smrt desítek tisíc lidí. S ohlédnutím do minulých měsíců došlo na několik pokusů řešit konflikt diplomatickou cestou, ani jeden z nich neskončil úspěšně. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, co mírovému řešení války na Ukrajině brání, promluvil jeden z předních českých vojenských analytiků a vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Na konci února to bude rok, kdy ruské vojenské síly zaútočily na sousední Ukrajinu. Válka, kterou Moskva označuje jako »speciální vojenskou operaci«, připravila o život desítky tisíc vojáků, smrt v ní našli i civilisté. Nejčastější otázkou v souvislosti s konfliktem je, kdy to šílenství skončí. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který nabídl svůj pohled na současný stav s predikcí konce bojů.

Svržení ruského prezidenta Vladimira Putina (70) zvažují skupiny movitých obchodníků, podobně i část politické reprezentace. Šéf Kremlu také trpí řadou nemocí, které mu kontinuálně v čase »někteří odborníci« přisuzují na dálku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného a respektovaného vojenského experta Lukáše Visingra s dotazem, zda pravidelné spekulace o likvidaci nejmocnějšího muže Kremlu někým »zevnitř«, mají vůbec potenciál, aby se staly realitou. Z jeho slov, kterými se pokusil »scénář soudného dne Vladimira Putina« nastínit, vyplynulo, že za jistých okolností to vyloučit nelze.

Na konci února to bude rok, kdy vojenské síly Ruské federace podnikly invazi do sousední Ukrajiny. Jednou ze zcela zásadních otázek je, jak se k situaci staví nově zvolený prezident Petr Pavel (61). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila jeho poradce - diplomata Petra Koláře (60), který přiblížil postoj nástupce Miloše Zemana (78).

Několik spojeneckých zemí přislíbilo Ukrajině celkem 321 těžkých tanků, řekl v pátek ukrajinský velvyslanec ve Francii Vadym Omelčenko stanici BFM TV. Zdůraznil, že země zasažená ruskou invazí je potřebuje co nejdříve. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz přiblížil současnou situaci na Ukrajině, která na konci února bude rok ve válečném stavu se sousedním Ruskem, které ji napadlo v rámci označení »speciální vojenské operace«.

Tři pětiny Čechů mají obavy z toho, že se jejich výdaje budou kvůli inflaci v příštích třech měsících dál zvyšovat. Počet lidí, kteří se obávají vysoké inflace, se ale proti minulosti snížil. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos, jehož výsledky má redakce k dispozici. Průzkum také ukázal, že pětina českých domácností nemá finanční rezervu pro případ neočekávaných výdajů nebo ztráty příjmů. Pro ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, co by letos českým domácnostem mohlo nadělat vrásky na čele, promluvil oslovený ekonom Petr Studnička.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu před víkendem jmenoval velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud zastával Sergej Surovikin, který se nyní stal Gerasimovým zástupcem, napsal ruskojazyčný server BBC. Britské ministerstvo obrany označilo Gerasimovovo jmenování za významný posun v přístupu ruského prezidenta Vladimira Putina k řízení války a také za přiznání vážnosti potíží, kterým Rusko čelí. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora (65) výměna na postu má zásadní účel - tím je příprava velké ruské ofenzívy.

Evropa a s ní Česká republika prochází ekonomickou krizí, která je úzce spjatá s vojenským ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Na konci února to bude rok, kdy Ruská federace podnikla vojenskou invazi do sousední země. Současná doba je pro řadu Čechů velmi náročná, zejména pokud jde o kontinuální růst cen některých položek spotřebního koše. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala herečky Daniely Kolářové (76), jak aktuální dění vnímá.

Reklama:
Reklama: