Válka

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj chtěl protiofenzivu zahájit mnohem dříve, aby Rusko nedostalo tolik času se na ni připravit. Ukrajina podle něj ale dlouho neměla potřebné zbraně. Zelenskyj to řekl v rozhovoru s televizí CNN, která podotýká, že protiofenziva zatím nenaplnila očekávání. S tím souhlasí i bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor, jehož redakce ŽivotvČesku.cz oslovila.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin podle listu The New York Times dopředu věděl o chystané vzpouře Wagnerovy skupiny. USA se teď snaží zjistit, jestli ji tento bývalý velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině pomáhal i plánovat. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz poskytl lehký rozbor toho, co víkendová událost způsobila se zdánlivě neotřesitelnou pozicí Vladimira Putina. Z jeho slov vyplynulo, že prezident Ruské federace v současnosti nemá situaci plně pod kontrolou.

Rozhovor: Víkendová vzpoura ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny si řekla o pozornost světa. Jak ale rychle začala, tak i rychle skončila. Wagnerovci v čele s Jevgenijem Prigožinem v sobotu táhli směrem na Moskvu proti podle nich zkorumpovanému a neschopnému vedení ruské armády, svůj pochod ale ještě ten den zastavili a stáhli se. Pro ŽivotvČesku.cz se k události a jejímu dalšímu vývoji vrátil v rozhovoru bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Víkendová vzpoura ruského oligarchy Jevgenije Prigožina a jeho žoldnéřů byla přímým zpochybněním autority ruského prezidenta Vladimira Putina a byla jednoznačně tím, co nikdo nečekal. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce prezidenta Petra Pavla pro mezinárodní vztahy, uznávaného bývalého diplomata Petra Koláře, který přiznal, že prvotně u něj převážilo podezření z nějaké takticko-zpravodajské hry Kremlu, nakonec ale usoudil, že by v takovém případě šlo na poměry Ruska až o moc sofistikovanou kamufláž.

Rozhovor: Šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin ani jeho muži, kteří se zúčastnili ozbrojené vzpoury a pochodu na Moskvu, nebudou stíháni. Podle sdělení Kremlu to vyplývá z dohody, kterou zprostředkoval běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Prigožin se podle dohody přesune do Běloruska. Kde je teď, Kreml neví. Konvoj wagnerovců už ale podle ruských úřadů opustil Rostov na Donu, který obsadil v noci z pátku na sobotu. Ohledně situace, která se dá označit jako vzpoura, pro ŽivotvČesku.cz v rozhovoru promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Rozhovor: Jevgenij Prigožin, který se svou soukromou vojenskou skupinou bojoval na Ukrajině, se podle dostupných informací stáhl zpátky do Ruska, s přehledem přebral kontrolu nad Rostovem na Donu a dál táhne na Moskvu. Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu označil vzpouru wagnerovců za zradu Ruska a řekl, že její osnovatelé budou tvrdě potrestáni. Prigožin následně prohlásil, že on ani jeho jednotky se Putinovi nevzdají a šéf Kremlu se podle něj hluboce mýlí, když je označil za zrádce. Ohledně aktuálního dění, které je velmi překvapivé, poskytl pro ŽivotvČesku.cz rozhovor bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor.

Komentář Jiřího Ovčáčka: Několik týdnů zásobuje ruská propaganda sociální sítě zvěstmi o kolapsu ukrajinské ofenzívy a fantastických úspěších ruské armády. V noci na sobotu 24. června 2023 pyšná slova vystřídal šok. Namyšlené Rusko prožívá pokus o státní převrat v režii žoldnéřských wagnerovců.

Rusko více než rok a čtvrt válčí na Ukrajině, kdy ukrajinská armáda zahájila dlouho očekávanou protiofenzivu. Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka, rozpoutaná na Putinův rozkaz, si podle ověřených údajů OSN vyžádala tisíce obětí z řad civilistů a desetitisíce mrtvých vojáků na obou stranách. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co jeho pohledem přinesou další měsíce a kdy může dojít na klid zbraní.

Členské státy Severoatlantické aliance na červencovém summitu ve Vilniusu nebudou jednat o formálním pozvání Ukrajiny do NATO, prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity. Uvedl to v pondělí po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Berlíně generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Řekl také, že dohodnuté investice aliančních států do obrany ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) jsou minimem, nikoli horní hranicí. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Z jeho slov vyplynulo, že v krátkodobém horizontu to vylučuje, ve střednědobém to ale vidí reálně.

O ukrajinské protiofenzivě z posledních dní se dá podle řady vyjádření usuzovat, že ještě plně nezačala. Současné boje na jihu a východě země, při nichž ukrajinská armáda dobyla několik vesnic, lze označit spíše za taktické manévry vedoucí k prolomení obranných linií, než že by vyloženě šlo o plnohodnotnou ukázku ukrajinské vojenské síly v těžké technice dodané Západem. Konflikt trvá déle než rok a čtvrt, doposud se výrazněji neotevřel prostor pro mírová jednání, obavy z toho, že by se vojenský konflikt rozšířil do Evropy, v lidech přetrvávají - i sílí. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, kam lidově řečeno »zmizet«, když by se Česká republika ocitla ve válečném stavu. Mezinárodně uznávaný expert ukázal na několik možností, které s mírnou nadsázkou řečeno zaručují klidný spánek.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko má stejně jako ruský prezident Vladimir Putin kvůli podpoře agrese proti Ukrajině stanout před mezinárodním tribunálem. Uvádí to obsáhlá analýza z prostředí ukrajinské vlády, kterou má ŽivotvČesku.cz k dispozici.

Komentář: Ruská agrese proti Ukrajině trvá více než rok. Válka se stala trvalou součástí zpravodajství, a tvrdě řečeno, mnohým »zevšedněla«. Prostě jsme si zvykli. Zničení Kachovské přehrady, nebývalá míra destrukce, nás probudilo ze spánku. Válka je blízko, neskončila a jen tak neskončí.

Komentář: Katastrofa. Lehce jedním slovem se dá označit dění na jihu Ukrajiny, který částečně okupují ruské jednotky. V noci na úterý tam byla zničena hráz obří Kachovské přehrady. Z činu, který svět označuje jako barbarský, se obviňují obě znepřátelené a válčící země. Nadále je v běhu evakuace obyvatel na pravém břehu Dněpru, který mají Ukrajinci pod kontrolou. Evakuaci levého ohlásila i proruská okupační správa. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s událostí, která je zlomová v rusko-ukrajinském vojenském konfliktu trvajícím rok a čtvrt, oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora. Na dotaz, kdo je viník, nabídl tři varianty z několika možných.

O možnosti přistoupení Ukrajiny k Severoatlantické alianci se bude jednat v červenci na summitu v litevském Vilniusu. Na tom, že se země prezidenta Volodymyra Zelenského jednou může stát členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. NATO se ale nemůže rozšířit o zemi, která je ve válce. Zároveň si plně uvědomuje, že ukrajinská armáda se za více než rok války stala jednou z nejsilnějších a nejzkušenějších na světě. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že výsledek konfliktu bude mít v nějaké míře vliv na budoucnost ukrajinských vojáků.

Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl to v pondělí ve svém vyjádření. Ve středu ho pak veřejně zopakoval. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz v rozhovoru nastínil, jak by se mělo na slova Řehky pohlížet. Část veřejnosti totiž jeho slova nadzvedla ze židle.

Komentář: Vyjádření náčelníka generálního štábu Karla Řehky, který uvedl, že válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je možná, nadzvedlo nejen veřejnost, ale i politiky ze židle. V takovém případě by podle Řehky ČR byla od první chvíle jejím účastníkem. Rusko je dnes na trajektorii konfliktu s aliancí, míní náčelník generálního štábu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tímto tvrzením oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65), který k věci uvedl, že je potřeba si připomenout Severoatlantickou smlouvu.

Češi moc milují, když jsou považováni za světové. Často pak ale nevidíme, co právě naši pověst kalí. Třeba nepořádek na ulicích. Schválně se podívejme kolem sebe, jak jsou naše města zaneřáděna odpadky. O to větší šok člověk zažije na válečné Ukrajině. Čisto a pořádek.

Jevgenij Prigožin, majitel ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která bojuje spolu s ruskou armádou na Ukrajině, tvrdí, že jej ruská státní média na příkaz vysokých představitelů z Kremlu záměrně ignorují a neinformují o něm. Dodal, že se jim to vymstí. Napsala o tom dnes agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který upozornil na to, že v rámci ukrajinské protiofenzívy bude čím dál více docházet k takzvanému zaplevelení informačního prostoru, jehož výsledkem je zmást nepřítele.

Starostu Řeporyjí Pavla Novotného (42) všichni znají jako šokujícího skandalistu, na kterého doslova prší žaloby za příkré výroky. V rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz, který vznikl při cestě vlakem z Ukrajiny, poodhaluje jinou tvář a nabízí vhled do svého nitra. Hovoří o dětství, vztahu se slavným tátou Petrem Novotným (75), ale i důvodech, proč tak rád provokuje.

Redaktor Jiří Ovčáček exkluzivně z Ukrajiny: Českou republiku mají na Ukrajině upřímně rádi. Pomoc a podpora, kterou poskytuje válkou sužované zemi, má skutečně velkou odezvu. V Hostomelu u hlavního města Kyjeva, který se ubránil Putinovu vojsku, plánují otevřít jako výraz vděku Český dům. Pro začátek obdržel Hostomel od řeporyjského starosty Pavla Novotného českou státní vlajku.

Redaktor Jiří Ovčáček za portál ŽivotvČesku.cz vyrazil do válčící Ukrajiny, kam byl pozván. Navštívil město Hostomel, u kterého ukrajinští vojáci loni zastavili ruské agresory valící se na Kyjev - zbývalo jim pět kilometrů k úspěchu. Město ležící u řeky Irpiň severozápadně od Kyjeva stále nese válečné šrámy a čeká na obnovu.