Válka

Již několik měsíců se mluví o tom, že se v rámci rusko-ukrajinského konfliktu schyluje k protiofenzívě obránce. Půjde o natolik zásadní vojenský krok, jehož výsledek může řadu věcí změnit. Pokud chce Ukrajina uspět, a tím zároveň ukázat, že podpora Západu měla a má smysl, musí její plán vyjít. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který zjednodušeně popsal, jak se v současnosti dají vnímat některé informace z bojiště, které možná na někoho působí až chaoticky.

Komentář: Když na konci února loňského roku ruské ozbrojené síly podnikly invazi do sousední Ukrajiny, svět byl v šoku. Tehdy se odhadovalo, že boje budou trvat jen několik týdnů a dojde k ukrajinské porážce. K tomu ovšem nedošlo. Místo toho Ukrajinci před světem »ztrapnili« ruského obra a ozbrojený konflikt a nenávist mezi oběma zeměmi trvá dál - déle než rok. V současnosti dělat odhady, kdy válka na Ukrajině skončí, je poměrně odvážné. Přesto je vysoce pravděpodobné, že jednoho dne dojde na klid zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora s dotazem, co se po válce na Ukrajině dá z pohledu na obě země a případné další agrese očekávat. Variantu většího konfliktu nevyloučil.

V uplynulém týdnu dosáhla Ukrajina na bojišti největších úspěchů od listopadu loňského roku, když znovu získala několik kilometrů čtverečních území na severním a jižním okraji Bachmutu, napsala dnes agentura Reuters. Moskva podle ní připustila, že část jejích jednotek ustoupila, ale popírá, že by se její bojové linie na okrajích města rozpadaly. Kyjev zároveň upozorňuje, že tento postup je lokální a nepředstavuje zatím plnou sílu jeho připravované protiofenzívy. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce prezidenta Petra Pavla v oblasti mezinárodních vztahů - uznávaného diplomata Petra Koláře, který odpověděl na dotaz, jak moc je zásadní, aby ukrajinská protiofenzíva byla úspěšná. A to zejména pokud jde o další podporu Západu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) popřel, že by Ukrajina poslala drony na moskevský Kreml, sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina (70). Ohledně útoku se pro ŽivotvČesku.cz vyjádřil vojenský expert Lukáš Visingr. Z jeho slov vyplynulo, že je vysoce nepravděpodobné, aby v současnosti došlo k mírovým jednáním.

Komentář: Ukrajina se v noci na dnešek pokusila o dronový útok na kremelskou rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina, tvrdí ruské tiskové agentury. Putin je v pořádku a pokračuje v obvyklé práci, píše agentura TASS. Podle agentury RIA Novosti Putin v Kremlu v době útoku nebyl a nacházel se ve své rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy. Kyjev uvedl, že s incidentem nemá nic společného. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Andora Šándora (65), který k situaci poskytl svůj komentář.

Ukrajina se připravuje na protiútok, uvedl na konci dubna bez dalších podrobností Volodymyr Zelenskyj (45) - prezident státu, který se už déle než rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Ohledně současné podoby konfliktu v rozhovoru promluvil bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor (65). Z jeho slov vyplynulo, že Rusko stupňuje svou vojenskou sílu, Ukrajina v rámci chystané protiofenzívy nesmí chybovat, je totiž pravděpodobné, že by podpora Západu už nemusela být tak »štědrá«.

Kvůli leteckému poplachu v Kyjevě se český prezident Petr Pavel a jeho slovenská kolegyně Zuzana Čaputová společně s dalšími hosty odebrali do hotelového krytu, uvedl zpravodaj ČTK z místa. Kryt je umístěn v podzemních garážích hotelu. Ohledně spojitosti v rámci útoků a návštěvy obou politiků se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65). Z jeho slov vyplynulo, že obě věci by nespojoval.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) společnosti Jevgenij Prigožin ve čtvrtek odpoledne popřel své předchozí prohlášení, že u Bachmutu na východě Ukrajiny se plánuje klid zbraní kvůli návštěvě amerických novinářů. Ohledně plánovaného úderu - protiofenzívě ukrajinských vojenských sil pro ŽivotvČesku.cz promluvil Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity je jedním z těch, kteří tématu »válka na Ukrajině« perfektně rozumí. Pro ŽivotvČesku.cz odborník na zmíněné téma promluvil o chystané ukrajinské protiofenzívě. Z jeho slov vyplynulo, že Ukrajinci si dají na vojenské protiofenzívě - úderu, který chystají, hodně záležet.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) dnes vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Ukrajina chce vědět, kdy se stane členem NATO, naléhal na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem (64). Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor (65). Z jeho slov vyplynulo, že v současnosti by si nevsadil na to, že by se Ukrajina ve stavu, v jakém je, stala součástí NATO. 

Do ukrajinské protiofenzívy, která by mohla vypuknout na přelomu jara a léta, se nepochybně zapojí mimo jiné Západem dodané tanky, bojová vozidla pěchoty, různé vojenské systémy, důležitou roli bude hrát protivzdušná obrana, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. V souvislosti s chystaným útokem Ukrajinců se na dotaz redakce pokusil nastínit, jakou bude mít podobu - a to z obecného pohledu.

Všeobecně očekávaná ukrajinská protiofenzíva se zřejmě soustředí na jih země, zapojí se do ní nově vycvičení ukrajinští vojáci a může být úspěšná. V rozhovoru pro stanici Rádio Svoboda to naznačil bývalý šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) David Petraeus, jenž rovněž sloužil v minulosti jako velitel amerických sil v Iráku i v Afghánistánu. Ohledně plánovaného úderu ukrajinských vojenských sil pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský expert Lukáš Visingr. Z jeho slov vyplynulo, že Ukrajina má »jen jeden pokus«, který rozhodne buď o úspěchu, nebo zamrznutí konfliktu.

Západní představitelé se připravují na to, že ruský prezident Vladimir Putin (70) v reakci na očekávanou protiofenzívu ukrajinské armády proti ruským okupačním vojskům na Ukrajině použije »všechny nástroje, které mu zbývají«, včetně jaderných hrozeb a kybernetických útoků. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tímto tvrzením oslovila bezpečnostního experta a komentátora Andora Šándora (65), který »paniku« mírní slovy, že Rusko strašilo jaderným arzenálem i v minulosti.

Zavedení elektronického doručování předvolání na vojenskou správu v Rusku nemusí ještě znamenat přípravy na novou vlnu mobilizace do války proti Ukrajině. Jde spíše o součást dlouhodobější strategie k doplňování armády v očekávání vleklého konfliktu, uvedla dnes v pravidelném přehledu situace britská vojenská rozvědka. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého primátora Zdeňka Hřiba (41), který v souvislosti s pravděpodobným plánem Ruské federace poukázal na nutnost dalších kroků ohledně energetické bezpečnosti ČR. O Putinovi se zároveň vyjádřil jako o šílenci, kterému je lhostejné, že jím započatá válka v loňském únoru připravila desítky tisíc lidí o život.

Válka na Ukrajině trvá déle než rok, přestože na jejím počátku si velká část světa myslela, že Ukrajině zbývají maximálně týdny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) věří, že konflikt, který již stál život tisíce lidí na obou stranách, letos skončí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz poradce prezidenta Petra Pavla (61) ohledně otázky, jak moc je pravděpodobné, že vojenský konflikt na Ukrajině bude trvat déle, tedy neskončí letos. Z jeho slov vyplynulo, že na to Západ musí být připraven.

Čínská armáda chce spolupracovat se svými ruskými kolegy na posílení strategické komunikace a koordinace, uvedlo před víkendem čínské ministerstvo obrany. Jak ministerstvo podle agentury Reuters dodalo, nedávné společné námořní cvičení vojáků Číny, Ruska a Íránu prohloubilo přátelství a praktickou spolupráci mezi těmito třemi zeměmi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak moc je reálné, že by se Čína zapojila do konfliktu na Ukrajině, případně jiného. Z jeho slov vyplynulo, že je to nepravděpodobné a není to v zájmu státu, který má 1,4 miliardy obyvatel, ale zcela stoprocentně vyloučit se to nedá.

Agentura Bloomberg aktuálně přišla s analýzou současného vývoje vojenského konfliktu na Ukrajině. Podle ní se ruská strana nadále nechce držet svých plánů »speciální vojenské operace«, ale své síly chce zejména soustředit na udržení pozic. Spekuluje se o tom, že Ukrajina chystá rozsáhlou protiofenzivu, na druhé straně Rusko již delší čas nedosáhlo žádných větších úspěchů. Podle agentury se Moskva chce vyhnout další mobilizaci, chystá proto náborovou kampaň, v ní půjde o zisk až 400 tisíc nových vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra s dotazem, zda existuje varianta, že s vytlačováním ruských vojenských sil z ukrajinského území by mohlo dojít na obsazení ruského území ukrajinskou armádou. To odmítl.

Ruská policie dnes zařadila Abbase Galljamova, někdejšího autora projevů ruského prezidenta Vladimira Putina, na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura AP, podle které jde o další krok v rámci potlačování opozice Kremlu. Není jasné, v souvislosti s jakým trestným činem policie Galljamova hledá. Ohledně nedávného vydání zatykače na nejmocnější muže Ruské federace promluvil pro ŽivotvČesku.cz generál v záloze, bezpečnostní expert a politický glosátor Andor Šándor (65). Na dotaz redakce, jak pravděpodobné je, že by ruský prezident byl předveden před spravedlnost, uvedl že minimální.

Zřejmě ani letos se svět nedočká mírového řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) navíc v úterý uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď ale dosud nedostal, informovala agentura Interfax-Ukrajina. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je nepravděpodobné, že by válka skončila letos - zaujal k tomu velmi skeptický postoj.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina v letošním roce do Číny. Informovaly o tom dnes ruské agentury. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si jednal se svým ruským protějškem, se kterým se má setkat znovu i dnes. Dopoledne se sešel s premiérem Michailem Mišustinem. Největší obava Západu se nyní koncentruje kolem možných dodávek čínských zbraní Rusku. O jak moc pravděpodobný scénář jde, nastínil pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Z jeho slov vyplynulo, že vyloučit to nelze.

Čínský prezident Si Ťin-pching přiletěl do Moskvy, oznámily světové agentury s odvoláním na čínská a ruská média. Letoun s čínskou hlavou státu podle nich přistál na letišti Vnukovo. Ruský prezident Vladimir Putin projedná se svým čínským protějškem situaci na Ukrajině, čínský mírový plán a podá mu »vyčerpávající« vysvětlení ruského pohledu na konflikt, řekl podle agentury TASS novinářům o něco dříve mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, jak se dá schůzka obou protějšků vnímat.