Válka

Válka na Ukrajině pokračuje více než půl roku a v současnosti se šéf Kremlu Vladimir Putin (69) rozhodl pro zásadní krok. Ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua (67) armáda povolá v rámci mobilizace 300.000 rezervistů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), který krok ruského prezidenta považuje za velmi rizikový.

V rámci částečné mobilizace bude povoláno 300.000 rezervistů, uvedl dnes podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67). Částečnou mobilizaci v Rusku oznámil dříve v televizním vystoupení prezident Vladimir Putin (69). Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že rozhodnutí ruského prezidenta je zásadním politickým krokem.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Pro redakci ŽivotvČesku.cz vojenský analytik nastínil, co krok, který šéf Kremlu učinil, v realitě znamená.

Necelých sedm měsíců pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor »peláší« z některých částí ukrajinského území před mohutnou protiofenzívou mužů Volodymyra Zelenského (44), který se netají tím, že chce osvobodit celou zemi. Rusko, nad jehož zmarem kroutí celý svět hlavou, se rozhodlo pro taktický krok, který pro ŽivotvČesku.cz už před několika měsíci předpovídal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes (úterý) totiž oznámily, že tento týden chtějí zahájit hlasování o připojení k Ruské federaci.

Měla to být »fofr akce«, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdáleněji pravdě. Válka na Ukrajině trvá už déle než půl roku a Rusko se po ukrajinském přechodu do ofenzívy dostalo na bojišti do silných problémů. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause se začínají objevovat v režimu Vladimira Putina (69) »nespokojené trhlinky«, které mohou předznamenávat jeho pád.

Na sociálních sítích se objevilo video, které údajně ukazuje pravděpodobného majitele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jak osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným slibuje hrob v aleji hrdinů i kulku za dezerci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65), jak se dá na situaci, kterou video přibližuje, optikou laika nahlížet. Podle něj může jít o jistý projev zoufalství, vysvětlil s tím, že Rusko se v současné situaci nemůže Ukrajině, která má po přechodu do protiofenzívy nejen taktickou převahu, vzdát.

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a současný vývoj nahrává více bránícím se Ukrajincům, kteří převzali otěže bojů. Moskva tak v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním, uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila podle ruskojazyčného webu stanice BBC Stefanišynová. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak současnou situaci, kdy Moskva cítí blížící se debakl, vnímá.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) čelí nejenom ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti, odkud se urychleně stahují ruské jednotky, ale i kritice od svých největších podporovatelů, píše list The New York Times (NYT). Proruské kanály na telegramu v posledních dnech opakovaně kritizují Kreml, který podle nich místo pomoci na frontě organizuje pompézní oslavy v Moskvě nebo jednoduše neinformuje o svých selháních na bojišti. Pro redakci bývalý diplomat v USA a Rusku Petr Kolář (55) a bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínili možný scénář, který by vedl k tomu, že nejmocnější muž Ruska by byl odstraněn.

Ukrajinské síly v Charkovské oblasti na severovýchodě země dobyly zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Protiútok na východě země ruské jednotky podle všeho překvapil, uvedla britská vojenská rozvědka. Ukrajinské síly kromě toho podnikají protiofenzivu i na jihu Ukrajiny. Ukrajinská armádní mluvčí Natalalija Humenjuková dnes podle agentury Unian sdělila, že Ukrajinci v některých jižních oblastech postoupili i o desítky kilometrů a Ukrajina brzy oznámí osvobození konkrétních obcí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz aktuální stav rusko-ukrajinského konfliktu okomentoval špičkový vojenský analytik Lukáš Visingr, který se netajil tím, že žasne z rychlosti, kterou muži Volodymyra Zelenkého (44) dobývají zpět ztracená území a vytlačují Rusy z teritoria na východě země.

Ukrajinské síly v uplynulém dni postoupily v Charkovské oblasti na východě země nejméně o 20 kilometrů na území pod kontrolou ruských vojáků, čímž dobyly zpět plochu o přibližně 400 kilometrech čtverečních. Ve své nejnovější zprávě o vývoji bojů na Ukrajině to uvedli analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Za uplynulých 24 hodin ukrajinská armáda zničila dvě ruská letadla Su-25 a bitevní vrtulníky Ka-52 a Mi-24, sdělil dnes její generální štáb. Pro redakci ŽivotvČesku.cz současnou situaci zhodnotil expert na vojenské konflikty Lukáš Visingr.

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a stále ani jedna strana nedokázala konflikt jednoznačně rozhodnout. Nabízí se tak otázka, jak dlouho konflikt, který vyvolalo Rusko, když podniklo na konci února vojenskou invazi do sousední země, bude ještě trvat. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného vojenského analytika Lukáše Visingra se boje s největší pravděpodobností přesunou do dalšího roku. Zabránit by v tom mohly dva scénáře, které přiblížil.

Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou sankce Západu. Mezitím nadále probíhají boje na Ukrajině, kterou na konci letošního února napadly ruské vojenské síly. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně odhadu, kdy by mohlo dojít na východě Evropy ke složení zbraní. Podle experta na vojenské konflikty sehraje významnou roli současná energetická a ekonomická krize.

Ukrajinské síly ofenzivou na jihu země pravděpodobně docílily určitého taktického překvapení, když využily špatnou logistiku, řízení a vedení v ruské armádě. Uvedla to dnes britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany. Operace ukrajinských sil západně od řeky Dněpr ale podle ní mají pouze omezené bezprostřední cíle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak situaci v rámci okupované Chersonské oblasti vnímá. "Protiofenzíva u města Cherson, případně v Chersonské oblasti, je poměrně zajímavá tím, že má relativně velké šance na úspěch," zdůraznil.

Hrozby ze strany Číny a Ruska vůči Západu, energetická a ekonomická krize a další jsou tím, co znepokojuje nejen politiky, ale celosvětovou populaci. Situace je v současnosti zejména vlivem války na východě Ukrajiny komplexně nestabilní a nabízí se úvahy o černém scénáři, který by mohl představovat třetí světovou válku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda z obecného pohledu situace minimálně v Evropě k něčemu podobnému, co by mohlo znamenat vojenský konflikt, který by se dal označit jako třetí světová válka, míří. "To je moc silný výraz," uvedl v úvodu.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Proruští představitelé nejprve uvedli, že zprávy o zahájení ukrajinské ofenzívy jsou nepravdivé. Ruské ministerstvo obrany však večer ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo a zároveň tvrdilo, že ukrajinská armáda při ní utrpěla těžké ztráty. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného experta na válečné konflikty Lukáše Visingra, co se jeho pohledem na východě Evropy aktuálně děje a jak si lze ofenzívu představit.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) nařídil zvýšit početní stav ruské armády ze současných zhruba 1,9 milionu na 2,04 milionu mužů, uvedla agentura RIA Novosti s odkazem na zveřejněné nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku. Rusko už půl roku vede válku na Ukrajině a podle zahraničních expertů se potýká s nedostatkem vojáků. Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) by mělo jít o logický krok nahrazování ztrát.

Rostoucí ceny energií, blížící se vlna covidu v souvislosti s podzimem, válka na Ukrajině, uprchlická krize a další jsou tím, co v celkovém důsledku mění potřeby i možnosti řady českých domácností. V současnosti nejvíce rezonuje ekonomický termín »inflace«. Za minulý měsíc spotřebitelské ceny stouply o 1,3 procenta a meziročně o 17,5 procenta, uvedl nedávno Český statistický úřad (ČSÚ). Největší obavy pak jsou z nadcházející zimy, zejména pokud jde o dodávky ruského plynu do EU. Redakce oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (62) s dotazem, jak se v globálu na negativní ukazatele současného ekonomického vývoje, které dominují, dívá.

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. Oznámila to v pátek ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora Romana Šmuclera (53) s dotazem, zda výpadek dodávek plynu by se dal vnímat i jako další test soudržnosti EU. Šéf stomatologů odpověděl, že to je těžko odhadnutelné, ale poukázal na jev, kdy Rusko dodává plyn i ropu dál, a to i přes to, že řada evropských zemí dodává Ukrajině zbraně, které likvidují vojenskou sílu Ruské federace.

Výrok, který se nepochybně neuvěřitelnou rychlostí zapsal do síně slávy nepříliš zdařilých vyjádření českých politiků - tak se dá dívat na to, co uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (37) v nedělní Partii Terezie Tománkové. Národu totiž v televizní debatě sdělila, že si lidé mohou pomoci ohledně situace s nedostatkem energií například tím, že si na svetr vezmou další svetr. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřil bývalý předseda vlády a někdejší šéf ČSSD Jiří Paroubek (69), který na šéfce TOP 09 nenechal lidově řečeno nit suchou.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby přišly o život tisíce vojáků i civilistů. Zároveň miliony lidí museli opustit své domovy a hledat útočiště v jiné zemi. Víz dočasné ochrany, která jejich majitelům umožňují mimo jiné pobývat v zemi až rok, získalo od počátku války 411.575 lidí, v Česku je ale uprchlíků méně, někteří se totiž vracejí na Ukrajinu nebo odjíždějí do jiných zemí. Podle posledního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (43) je v ČR méně než 300.000 běženců z Ukrajiny. V tuzemsku se začalo používat také slovní spojení »jme ve válce«, a to zejména mezi politiky. Podle komentátora a šéfa stomatologů Romana Šmuclera (53) je to velmi nebezpečný slovní výraz.

"Jsme ve válce. Je to útok proti svobodnému světu, musíme udělat vše, abychom Putina zastavili," byla slova v únoru premiéra Petra Fialy (58) v debatě na Primě. Tento výrok předsedy současné vlády, který následoval po ruské vojenské invazi, v České republice prakticky zlidověl. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového právníka Ondřeje Dostála, jak slova, která v současnosti stále rezonují na českém internetu, vnímá. "Válečný stav je právně něco, co podle ústavy musí schválit většina ve Sněmovně i Senátu. Což ta většina neudělala, ani o tom nehlasovala, takže formálně v žádné válce nejsme," řekl v úvodu svého komentáře odborník na právo.