Válka

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44) dopad rakety na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku nebyl dílem nechtěné náhody. Ve svém pravidelném projevu zdůraznil, že Rusko záměrně zaútočilo na obchodní centrum, kde se v tu chvíli nacházeli civilisté. Ruské síly podle něj chtěly usmrtit »co nejvíce lidí v obyčejném nákupním centru v klidném městě«. Redakci ŽivotvČesku.cz odpověděl generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64) na dotaz, zda skutečně jsou součástí ruské agrese cílené raketové útoky na civilisty.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) zveřejnil záznam z videokamery, která podle něj zachytila dopad rakety na nákupní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Tragická událost se stala v pondělí, zemřelo při ní nejméně 20 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Videozáznam nelze nezávisle ověřit. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vojenský analytik Lukáš Visingr ohledně odhadu, jak válka na Ukrajině může ještě dlouho trvat. Nevyloučil, že se může táhnout roky.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (68) se v úterý před zahájením summitu Severoatlantické aliance v Madridu sejde s lídry Švédska a Finska. Uvedl to mluvčí turecké vlády Ibrahim Kalin. Ankara má dlouhodobě výhrady k žádosti severských zemí o vstup do NATO. Důvodem je, že podle ní podporují kurdské teroristické skupiny a blokují vývoz zbraní do Turecka. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila šéfa české ambasády v Helsinkách Adama Vojtěcha (35) s dotazem, zda za současným blokováním vstupu do Aliance ze strany Turecka není vliv Ruska, které v minulosti opakovaně vyjádřilo nesouhlas s kroky obou zemí ohledně vstupu do Severoatlantické aliance.

Válka na Ukrajině se přesunula do pátého měsíce bojů. Aktuálně v kyjevské Ševčenkivské čtvrti se dnes ráno ozvalo několik explozí, uvedla agentura Reuters s odkazem na sdělení starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička (50). Agentura AFP s odvoláním na své novináře píše, že byl zasažen obytný komplex nedaleko centra města. Redakce ŽivotvČesku.cz položila poměrně složitý dotaz bezpečnostnímu expertovi a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda možný scénář konce války je takový, že Rusko dobude cílená území na Ukrajině. "To je zajímavá otázka," zamyslel se generál v záloze.

Až osm milionů pracovních míst v různých odvětvích v Rusku může být ohroženo kvůli odchodu zahraničních firem. S odvoláním na studii moskevského Centra strategických studií (CSR) to uvedl na začátku června ruský podnikatelský list RBK. Podle politického komentátora a prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera (52) se válka rozhodne v zimě. Ukáže se totiž, co bude rozhodovat ve smyslu, zda Rusko utrpí vlivem sankcí a odchodem západních firem ze země, či naopak Západ začne trpět kvůli komoditám, jakými je plyn a ropa.

Válka n Ukrajině si odškrtla čtvrtý měsíc bojů. Ukrajinští obránci se budou muset stáhnout ze Severodoněcku a už dostali takový rozkaz. Východoukrajinské město je téměř zcela zničené, uvedl v pátek ráno gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Poslední ruský útok na přilehlý Lysyčansk byl podle něj odražen, boje však pokračují v okolí dvojměstí. Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany podle agentury Reuters odmítl Hajdajův výrok komentovat s tím, že se jedná o neveřejné informace. Vojenský analytik Lukáš Vising pro ŽivotvČesku.cz odhadl, co může ukončit válku na Ukrajině, a to ze strany Ukrajinců.

V Česku už dostalo víza téměř 381 tisíc Ukrajinců. Kolik jich ale zůstává, nelze přesně říct, protože někteří z nich buď pokračují do dalších zemí, nebo se případně vrací domů. Víza dočasné ochrany umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. "V poměru na počet obyvatel je v Česku vůbec největší migrační krize v Evropě," uvedl pro ŽivotvČesku.cz lékař a pedagog Roman Šmucler (52).

Těžké dělostřelecké ostřelování u Severodoněcku, ale situace na frontové linii beze změn. To je už několik dní trvající situace na východě Ukrajiny, jak o ni informuje britské ministerstvo obrany. Boje o Severodoněck ale mohou být podle vojenského analytika Lukáše Visingra těmi rozhodujícími v celém konfliktu. "Rusové moc nejsou schopni nahrazovat ztráty, zatímco Ukrajina se může spoléhat na dodávky moderních zbraní ze Západu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Žijeme ve strachu a nevíme, zda nebude oficiálně vyhlášena třetí světová válka, prohlásil v úterý večer na závěr dvoudenní konference Evropského židovského sdružení (EJA) v Budapešti viceprezident federace židovských komunit na Ukrajině, rabín Raphael Rotman. Popsal, jak z Ukrajiny pomohl evakuovat několik židovských rodin, včetně 96letého muže, který v mládí musel prchat před nacisty. Závěr konference byl věnován pietě za oběti holokaustu. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz bývalý šéf »protimafiánského« útvaru Robert Šlachta (50) odhadl, kdy dojde ke složení zbraní ve válce, která trvá čtyři měsíce.

Válka na Ukrajině trvá už 117 dní. Podle pondělního reportu ukrajinského generálního štábu se ruští vojáci snaží zabránit přeskupení ukrajinských jednotek v pěti směrech včetně Záporoží a Lymanu či Avdijivky v Doněcké oblasti. Podle správy ruské Brjanské oblasti, která s Ukrajinou sousedí, ukrajinské síly v pondělí ráno ostřelovaly tamní obec Suzemka. Podle vyjádření vojenského analytika Lukáše Visingra pro ŽivotvČesku.cz je aktuální situace taková, že Ukrajina na možnost vyměnit část svého území za mír nepřistoupí.

Poválečná obnova Ukrajiny je jednou z priorit České republiky při předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane v druhé polovině letošního roku. Na společné tiskové konferenci to minulý týden oznámili předseda vlády Petr Fiala (57) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (58). Podle Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně je zřejmé, že země EU budou hlavním donátorem obnovy a půjde o stovky milionů eur. Zároveň ale pro ŽivotvČesku.cz varoval před situací, která může ochotu Evropy výrazně omezit.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, který byl podle něj podřízený Spojeným státům. USA se podle Putina cítí vyslancem boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní »posvátné zájmy«. Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Dále kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a obhajoval invazi na Ukrajinu. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, jak dlouho může ještě Západ podporovat vojensky Ukrajinu a jaká lidská vlastnost může překvapivě válku ukončit, a to i za cenu, že Ukrajina přijde o své území.

Desítky českých firem působí podle ministerstva průmyslu na ruském trhu, mnohé ho ale po vpádu Ruska na Ukrajinu opustily. Zájem přitom klesl už po anexi Krymu v roce 2014 a s invazí se pak ještě více propadl. Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek (33) pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že po skončení války je třeba hledat cesty, jak tuto ránu zahojit.

Většina států Evropské unie se shoduje na plánu přijmout společná pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů figurujících na unijním sankčním seznamu. Po jednání ministrů spravedlnosti členských zemí to v minulém týdnu řekl francouzský ministr Éric Dupont-Moretti, jehož země EU v tomto pololetí předsedá. Úkol vyhledat, zmrazit a případně zkonfiskovat majetky ruských oligarchů se ale podle europoslance Mikuláše Peksy (35) nadále jeví jako nelehká práce. Návrh jednotného evropského přístupu by takový problém hravě vyřešil, uvedl ve svém komentáři pro ŽivotvČesku.cz.

Pomoci ukončit válku vítězstvím Ukrajiny bude podle premiéra Petra Fialy (57) jedním z cílů českého předsednictví Evropské unie. Předseda vlády to řekl po videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Parlamentu ČR. Podle vojenského analytika Josefa Krause to ale nebude lehký úkol. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že válka míří do kategorie »zamrzlé konflikty«, která se špatně zastavuje.

Že se Ukrajina ve válce s Ruskem neobejde bez dodávek zbraní ze Západu, je dlouhodobě jasné a potvrzují to i vysocí představitelé napadené země. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dokonce prohlásila, že Ukrajina bez pomoci Západu válku proti Rusku vyhrát nedokáže. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil bývalý šéf vojenského zpravodajství, podle kterého evropské státy musí chránit své zásoby zbraní pro případ vlastního konfliktu.

Stejně jako byla pro mnoho lidí nepředstavitelná invaze Ruska na Ukrajinu, málokdo zřejmě čekal, že když už k válce dojde, potrvá tak dlouho. Ani po 111 dnech přitom není vidina jejího blízkého konce. Podle vojenského analytika a komentátora Andora Šándora (64) je ve hře více proměnných. "Pro příměří ale aktuálně nevidím nastavenou politickou situaci," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Poslední dny války na Ukrajině jsou ve znamení tvrdých bojů o město Severodoněck. Podle agentury Unian v pondělí ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní zprávě z frontové linie oznámil, že ruské okupační síly s podporou dělostřelectva zaútočily na centrum města a vytlačily z něj ukrajinské obranné jednotky. Bývalý šéf vojenského zpravodajství a komentátor Andor Šándor (64) pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že právě v dělostřelectvu má Rusko aktuálně zásadní převahu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44), který na dálku promluvil k účastníkům konference v Singapuru, řekl, že jakým výsledkem skončí rusko-ukrajinský konflikt, se dotkne jeho rodné vlasti, ale i budoucího mezinárodního řádu ve světě, uvedla agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda současný vývoj války ještě v čelních představitelích států EU vyvolává soudržnost a chuť posílat na Ukrajinu finanční pomoc či vojenskou techniku.

Situace na Ukrajině je nepřehledná a z dostupných informací se reálný vývoj často nedá příliš posoudit. Ve svém posledním tradičním videu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) informoval o pozitivním vývoji v Záporoží. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra Rusku docházejí vojáci. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že některé specializované jednotky už zřejmě vůbec nefungují.

Válka Ruska proti Ukrajině pokračuje 106. dnem, podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova (55), kterého citovala agentura Interfax-Ukrajina, je situace na frontě těžká a ztráty nejsou malé. Jeho armáda podle něj potřebuje především větší množství moderních raketometů západního typu a příslušnou munici. "Obě strany konfliktu používají víceméně stejnou taktiku, aktuálně tak není prostor pro nějaký zásadní zvrat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.