Válka

Válka na Ukrajině pokračuje už čtvrtým měsícem. Většina východoukrajinského Severodoněcku je pod kontrolou ruských vojáků, oznámil v posledním dnu května gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ukrajinský generální štáb dříve uvedl, že ruští vojáci pokračují ve snaze obklíčit ukrajinské jednotky v Severodoněcku a připravují ofenzivu na nedaleká města Siversk a Rajhorodok. Ruskojazyčný server BBC upozornil, že dobytí obou obcí západně od dvojměstí Severodoněck-Lysyčansk by ruskou armádu o krok přiblížilo k obklíčení a odříznutí ukrajinské armády v celé oblasti. Pro ŽivotvČesku.cz současné vojenské střety a cíl Moskvy na východě Evropy okomentoval Jiří Paroubek (69), který se domnívá, že Ukrajině se už tolik nedaří.

V březnu se nechal exprezident Václav Klaus (80) slyšet, že by musel být veden na popraviště, aby vrátil Puškinovu medaili, kterou mu udělil v roce 2007 ruský prezident Vladimir Putin (69). Klaus v souvislosti s tím prohlásil, že odmítá laciné rusobijství. Současný válečný konflikt ho nenechává chladným a k válkám podle něj vede názorová propast. Vydal dokonce i novou knihu, která se ubírá směrem na Východ, kde stále zuří vojenský konflikt. K jeho dílu se vyjádřil prezident České stomatologické komory Roman Šmucler (52). "Je neuvěřitelné, jak rychle to dal dohromady," pochválil exprezidenta lékař.

Ruská armáda se podle vojenského analytika Lukáše Visingra (39) blíží do bodu, který bude znamenat zlom ve válce na Ukrajině. "Někdo odhaduje, že se to stane už za měsíc, někdo až v srpnu," uvedl pro ŽivotvČesku.cz. Rusové podle britského ministerstva obrany aktuálně postupují v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu a soustřeďují své síly na menším prostoru. Tím si ale podle Britů pro sebe vytváří riziko na jiných územích.

V současnosti Ruská armáda postupuje v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny pomalu. Soustřeďuje přitom své síly na menším prostoru, čímž pro sebe vytváří riziko jinde. Ve svém pravidelném přehledu vývoje bojů na Ukrajině to v úterý uvedlo britské ministerstvo obrany. Přitom »speciální vojenská operace« Ruské federace začala 24. února a od té doby agresorovi nevyšla řada plánů. Zejména obsazení Kyjeva. Pro ŽivotvČesku.cz europoslanec Marcel Kolaja (41) popsal významný důvod, proč se armádě Vladimira Putina (69) v bojích na Ukrajině nedaří tak, jak by si patrně Rusové představovali.

Na svém zámku v Osečanech poskytli bývalý politik Matěj Stropnický (38) a jeho partner, herec Daniel Krejčík (27), azyl mnoha uprchlíkům z Ukrajiny. Po řadě společně strávených týdnů, smutných i úsměvných historkách a jednom porodu přišlo dojemné loučení. Právě Maria, maminka dvouměsíční Darii, se rozhodla vrátit na Ukrajinu za svým manželem. "Je velmi odvážná, že se do něčeho takového pouští. Kdyby se cokoli dělo, tak u nás má dveře otevřené," řekl pro ŽivotvČesku.cz Daniel Krejčík.

V současnosti Evropa intenzivně řeší, jak uskladnit plyn, aby byl nějakou dobu dostupný i při přerušení dodávek z Ruska. Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Zároveň se dá z logiky věci vyvodit, že vláda bude muset nutně řešit nadcházející topnou sezonu. Kvůli invazi vojenských sil Vladimira Putina (69) na Ukrajinu je evropským plánem odstřihnutí se ze závislosti na dodávkách z Ruska. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (61) je to správná cesta, která představuje náročnou výzvu. Podle něj je totiž hlavním hráčem na cestě za daným cílem čas a technologický postup, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Před více než třemi měsíci zahájila Ruská federace »speciální vojenskou operaci«, kdy napadla Ukrajinu. Západní svět ale vnímá situaci jako válku a obránce podporuje především dodávkami zbraní. Do popředí se od té doby dostalo jméno ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44), který se ukázal být silným vůdcem svého lidu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jak jméno ukrajinského prezidenta vnímají v Bruselu.

Válka na Ukrajině probíhá již delší dobu bez výraznějších posunů. Rusové budují v okupované Záporožské oblasti třetí obrannou linii, z čehož lze usuzovat, že se tam hodlají usadit na delší dobu. Německý kancléř Olaf Scholz mezitím uvedl, že prezident Vladimir Putin na Ukrajině nevyhraje a o míru začne vyjednávat, až si uvědomí, že neprolomí ukrajinskou obranu. Podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra se Rusko ocitlo fakticky ve válce proti celému zbrojnímu a ekonomickému potenciálu Západu. "Především pak USA," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Jedním z často diskutovaných momentů, který by mohl ukončit válku na Ukrajině, je svržení Vladimira Putina a změna režimu v Rusku. Stejná situace ale může nastat i v Kyjevě, kde by se moci mohl ujmout někdo ochotný dohodnout se s Ruskem na kompromisu. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause to přitom není nereálný vývoj, jak by se na první pohled mohlo zdát. "I na Ukrajině je silný vnitropolitický tlak, který zvyšuje snaha Západu přimět vedení země k mírovým jednáním," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že Severoatlantická aliance nedělá naprosto nic proti ruské agresi na Ukrajině. Uvítal naopak »revoluční rozhodnutí« Evropské unie. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz prezidentovi České stomatologické komory a politickému komentátorovi Romanu Šmuclerovi (52), jak slova ukrajinského šéfa resortu zahraničí vnímá. Podle něj se dá pochopit, že východní země jsou emotivnější, ale zároveň je potřeba volit slova.

Příběh Sofiie Karkadymové (22), která uprchla před válkou na Ukrajině do Velké Británie, budí emoce po celém světě. Počin blondýny se zálibou ve výrazném make-upu, která přebrala manžela matce dvou dětí, když jí poskytla útočiště ve svém domě, vyvolal kritiku ze strany jejích krajanů i vlastní rodiny, informoval britský deník The Sun.

Součástí každé války je propaganda, a to zpravidla obou stran konfliktu. Získat ověřené a objektivní informace je tak často velmi složité, mnohdy dokonce neproveditelné, a tak se skutečná situace na bojišti pro mnoho lidí stává těžko přehlednou. Přesto je podle vojenského analytika Josefa Krause možné dopátrat se odhadů, které nejsou daleko od reality. "Hodnověrnější jsou informace vycházející z analýz reálných dat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s vysvětlením, jak takové analýzy vznikají.

V současnosti se největší zájem světové populace točí patrně kolem jména Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský prezident přitom před 24. únorem, kdy Rusko podniklo »speciální vojenskou operaci«, jak nazvalo válečnou invazi na Ukrajinu, byl pro mnohé neznámým lídrem své země. Dnes je jeho jméno známější než kdejaké jiné. Vojenský analytik Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz na dotaz zhodnotil jeho schopnosti, zejména přiblížil, čím to je, že dokáže lídry světového společenství silně přesvědčovat. Expert na politickou komunikaci z Institutu politického marketingu Karel Komínek podobné učinil ohledně české scény, a to v rámci jmen - současného premiéra Petra Fialy (58) a jeho předchůdce Andreje Babiše (67).

Inflace, drahota, obavy z následků války na Ukrajině. Česká republika neprožívá klidné období a vláda je pod palbou kritiky jak části občanů, tak opozice. Hnutí ANO například své výtky zhmotnilo i do billboardové kampaně »Za Babiše bylo líp«. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (37) vláda dělá, co je třeba. "Strach není potřeba mít," uvedla pro ŽivotvČesku.cz zkušená politička.

Válku, která začala 24. února a v současnosti trvá tři měsíce, lze rozdělit do dvou fází. Během první se Rusko pokusilo zmocnit se Kyjeva a také zahájilo útok hned ve čtyřech směrech na jihu a jihovýchodu Ukrajiny. Dobýt ukrajinské hlavní město se nepodvedlo. Po ústupu ruských sil ze severu Ukrajiny - z Kyjevské, Černihivské a Sumské oblasti - se veškeré úsilí ruského uskupení vojsk soustřeďuje na východě a na jihu země. Konflikt zdaleka není tak dynamický, jako tomu bylo v prvních týdnech střetů. Pro ŽivotvČesku.cz důvod vysvětlil bývalý šéf vojenské rozvědky a politický komentátor Andor Šándor (64).

Pohledy odborníků na současné válečné dění na Ukrajině se shodují v tom, že ruská strana nevede úspěšné tažení, které mělo být podle spekulací hotovou věcí v řádu dnů, maximálně týdnů. »Speciální vojenská operace« narazila na silný odpor Ukrajinců. Rusko kvůli tomu stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Před víkendem to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Podle redakcí ŽivotvČesku.cz dotázaného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jsou záměry Vladimira Putina (69) v tuto chvíli poměrně jasné. Ruské ministerstvo obrany také upřesnilo, co znamenají písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky.

Prakticky tři měsíce trvá rusko-ukrajinský konflikt, který si vyžádal desítky tisíc lidských životů. Obě strany už spolu ani nevedou diplomatické pokusy o dohodu, která by vedla ke složení zbraní. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se na dotaz pokusil zhodnotit prezidenta Ruské federace Vladimira Putina (69) ohledně jeho kladů a záporů generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64). Poukázal na věci, které mnozí možná přehlížejí.

V současné době brání válkou zmítanou Ukrajinu proti ruskému agresorovi na 700.000 tisíc vojáků. Uvedl to list Ukrajinska pravda, kterému to sdělil prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Ukrajinský generální štáb v aktualizovaném přehledu ztrát nepřítele uvedl, že Rusko od začátku invaze už přišlo téměř o 29.000 vojáků. Vojenské střety trvají bezmála tři měsíce a na jejich začátku jen málokdo tipoval, že bývalý herec se ukáže jako silný vůdce, který ruským vojenským silám nadělá pořádné vrásky na čele. Redakce ŽivotvČesku.cz požádala generála v záloze Andora Šándora (64) o zhodnocení ukrajinského prezidenta ve smyslu, čím se mu zalíbil a naopak, tedy v čem vidí u něj nedostatky.

Region na východě Ukrajiny známý jako Donbas zničila ruská armáda tak, že tato někdejší průmyslová oblast v současnosti připomíná peklo. Uvedl to v noci na pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Obvinil ruská vojska, že se snaží zabít co nejvíce Ukrajinců a záměrně zemi způsobit co největší hmotné škody. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra se ale po bezmála třech měsících bojů ukázalo, že ruské konvenční síly jsou v naprosto tragickém stavu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jde o ostudu.

Jednota zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance v přístupu k Rusku a k dalším návaznostem konfliktu na Ukrajině má opakovaně trhliny. Německo řeší závislost na ruském plynu, Maďarsko odmítá podpořit některé sankce, Turecko a Chorvatsko se zase staví proti vstupu Finska a Švédska do NATO. Určitý schizofrenní přístup některých států popsal pro ŽivotvČesku.cz i bývalý šéf civilní rozvědky Andor Šándor.

Počet mrtvých ruských vojáků by mohl relativně přesně odpovědět na otázku, kdy válečný konflikt na Ukrajině skončí. Problémem je, že zdroje se ve svých odhadech rozcházejí, a to někdy i řádově. Ruská strana naposledy koncem března přiznala 1351 padlých, od té doby žádný další údaj nepřidala. Ukrajinci mluví o čísle přesahujícím 27 tisíc, britské tajné služby v součtu se zraněnými uvádějí 50 tisíc vojáků. Z tohoto počtu vyšel při svém odhadu konce války pro ŽivotvČesku.cz i vojenský analytik Lukáš Visingr.