Válka

Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - aktuálně jsou zaplněné z téměř 40 procent. Do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy, pak nevyzpytatelné hrozby Ruska, že zemní plyn přestane dodávat. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a bývalého politika Jiřího Paroubka (69), jak to ohledně cen za dodávky plynu vidí před letošní zimou. Jeho predikce české domácnosti nepotěší.

Měla to být rychlá akce, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdálenějšího pravdě. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra byla urputnost ukrajinských vojáků při obraně svého území velkým překvapením, v současnosti je podle něj plán Západu zostudit ruské vojenské síly tak, že režim Vladimira Putina (69) neúspěch na bojišti neunese. "To je podle mě v tuto chvíli cíl Západu," uvedl svůj odhad pro ŽivotvČesku.cz.

Nervozita Ruské federace ohledně finského kroku směrem do Severoatlantické aliance je zřejmá. V sobotu ruský prezident Vladimir Putin (69) vedl telefonický hovor se svým finským protějškem Saulim Niinistömem (73). Předmětem byla zejména finská cesta ohledně členství v NATO. Šéf Kremlu podle agentury AFP uvedl, že ztráta neutrálního statusu by byla chybou a měla by dopad na vzájemné vztahy obou zemí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřil šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35) ohledně dotazu, zda v současnosti dochází k vojenskému posílení hranice, kterou Finsko sdílí s Ruskem.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru pro britskou stanici Sky News prohlásil, že válečný konflikt s vysokou pravděpodobností skončí do konce roku. Zásadní zlom v bojích očekává v srpnu. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj zároveň povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina (69), který je v jeho očích ve »velmi špatné tělesné i duševní kondici«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz generálovi v záloze a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda by se dokázal se slovy Budanova ztotožnit. Odmítl to a vysvětlil důvod.

Když Rusko 24. února podniklo vojenskou invazi na Ukrajinu, jen málokdo předpokládal, že konflikt bude trvat měsíce. Měla to být rychlá a jasná akce, o jejímž vítězi nebyl »papírově« důvod pochybovat. Zanedlouho si vojenský konflikt na východě Evropy odškrtne třetí měsíc a nejmocnější muž Ruské federace Vladimir Putin (69) stále nemá hmatatelný triumf, kterým by se mohl pochlubit před domácím publikem. "Rozhodně bych to nazval ostudou, fiaskem či debaklem a podobně," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik z katedry politologie Josef Kraus spíše neúspěch ruské armády na Ukrajině.

Čekala se zásadní ruská ofenziva s výsledkem do 9. května, stejně jako se následně čekal zásadní zlom, který měl ten den oznámit Vladimir Putin (69). Nic z toho se nestalo, na Ukrajině aktuálně k žádnému zásadnímu střetu nedochází a Spojené státy dokonce přišly s informací, že se Rusko připravuje na dlouhodobý konflikt. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní analytik Lukáš Visingr, podle kterého jde o nešťastnou interpretaci.

Měla to být rychlá akce, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdálenějšího pravdě. Do značné míry za úspěchem na straně jedné a neúspěchem na té druhé stojí postavy obou prezidentů. V čem se tolik liší, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert Lukáš Visingr.

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne třetí měsíc krvavých bojů, během kterých přišly desítky tisíc lidí o život. Když Ruská federace vnikla na území sousedního státu, mělo se jednat o rychlý konflikt v řádu dnů, maximálně několika týdnů. Ukrajinci se ale nezalekli a prakticky nedovolili Rusům ovládnout nějaké zásadní strategické území. Vojenský konflikt ale nadále pokračuje a dosavadní mírová jednání nepřinesla žádný hmatatelný výsledek. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (43) pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že věří, že nakonec dohoda o složení zbraní na východě Evropy bude mít svou konkrétní podobu.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině si brzy odškrtne svůj třetí měsíc bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku s dotazem, zda může dojít k takzvanému palácovému převratu.

Soukromí ruského prezidenta Vladimira Putina (69) je něčím, co si hlava Ruska velmi střeží. Pokud se mu invazí na Ukrajinu podařilo spojit Západ, stejně tak se mu přitom podařilo zažehnout abnormální zvědavost tajných služeb i obyčejných lidí po celém světě o sebe a své blízké. A přestože se s první manželkou Ljudmilou (64) rozvedli, týká se tento zájem i jí. Co takový rozchod po mnoha společných letech obnáší, popsal pro ŽivotvČesku.cz vztahový psycholog.

USA tvrdí, že Rusko nemá zájem přestat válčit a ani vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo boje ukončit. Na brífinku zákonodárců to podle agentury Reuters uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Bývalý šéf českého vojenského zpravodajství ale pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že dlouhodobý konflikt není v ničím zájmu.

Válka a s ní související masivní migrace lidí zahýbala s českými statistikami. V současnosti se počet lidí, kteří jsou na území České republiky, blíží historickému maximu. Ukazují to data Českého statistického úřadu a ministerstva vnitra. Celkový součet, pokud jde o uprchlíky z Ukrajiny a občany ČR, je aktuálně 10,835 milionu. Ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (43) pro ŽivotvČesku.cz odpověděl na dotaz, zda očekává další příliv uprchlíků před válkou a vysvětlil, co označuje jako »faktor Putin«.

Panovaly obavy, že v pondělí 9. května, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství, ruský prezident Vladimir Putin (69) vyhlásí válku Ukrajině a spustí všeobecnou mobilizaci. Nic z toho se nestalo. V Moskvě přednesl při příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa projev, který byl celým světem velmi bedlivě sledován. V něm Západ obvinil z toho, že chystal invazi na Ukrajinu, a invazi vojsk do sousední země ospravedlnil tím, že šlo o jediné správné řešení. Pro ŽivotvČesku.cz projev šéfa Kremlu zhodnotil bývalý diplomat Petr Kolář (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku.

Vstup do klece se šelmami, let na rogalu či potápění v Černém moři, při kterém našel dvě antické amfory, to je jen část schopností, kterými se v minulosti prezentoval Vladimir Putin (69). Co se sportu týče, jsou jeho nejoblíbenějšími hokej a judo. Zatímco v tom prvním mu protihráči spíše uhýbají a prakticky vždy dá nejvíc gólů, u juda je situace trochu jiná. V čem se odlišuje, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz šéftrenér Českého svazu Juda Petr Lacina (48).

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) je v ruské propagandě vykreslován jako zrádce svého národa. Po sociálních sítích a řetězových mailech kolují fotky, jak hajluje, objevilo se i deep fake video, kde muž s počítačově velmi věrně vytvořeným obličejem prezidenta vyzývá ukrajinské vojáky ke složení zbraní. Jeden z hoaxů pak tvrdí, že je Zelenskyj dolarový miliardář. Proč teď nikdo neřeší ani ty skutečně problematické části Zelenského majetku, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz odborník na politický marketing Karel Komínek.

Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je rétorika Ruska o jaderných zbraních spíše »hra se strachem«, i když vyloučit nic nelze. Ovšem následky použití taktických jaderných zbraní - příkladem na Ukrajině - by ale byly víceméně lokální. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že v současnosti se počítá při aplikaci těchto zbraní proti nepříteli s následným záborem lokality vlastním vojskem, které by se nemělo dostat do ohrožení v rámci následků výbuchu takové zbraně.

Nastal očekávaný 9. květen, kdy se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Ruský prezident Vladimir Putin (69) v pondělí v Moskvě přednesl při příležitosti 77. výročí porážky nacistického Německa projev, který byl Západem velmi bedlivě sledován. Západ obvinil z toho, že chystal invazi na Ukrajinu, a invazi vojsk do sousední země ospravedlnil tím, že šlo o jediné správné řešení. Pro redakci ŽivotvČesku.cz generál v záloze Andor Šándor (64) zhodnotil projev nejmocnějšího muže Ruska.

Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to napsal nedávno ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného europoslance Marcela Kolaji (41) je nutné, aby došlo k ukončení závislosti na ruském zemním plynu co nejdříve.

Vojenský konflikt na východě Evropy, kdy 24. února napadla ruská armáda sousední Ukrajinu, si zanedlouho odškrtne třetí měsíc bojů. O život přišly desítky tisíc lidí, miliony lidí o své domovy, válka za sebou nechává jen hrůzy, které si bude lidstvo pamatovat po několik generací. Česká republika prakticky okamžitě po zahájení »speciální vojenské operace«, jak Rusko nazývá svou invazi, podpořila Ukrajinu nejen humanitárně, finančně, ale i dodávkami vojenské techniky. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz okomentoval podporu respektovaný a charismatický novinář, spisovatel a scénárista Josef Klíma (71).

Blíží se datum, které mnohé zneklidňuje zejména z důvodu, že zaujímá v ruském kalendáři prominentní místo. Přesně 9. května se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. A britský ministr obrany Ben Wallace nedávno varoval, že dojde na vyhlášení války všem světovým nacistům a Rusko spustí všeobecnou mobilizaci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a exšéfa vojenské rozvědky Andora Šándora (64), co se podle něj bude ve zmíněný den v Rusku dít. "Zazní silná propagandistická rétorika," uvedl v souvislosti s tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě.

V souvislosti s vojenským konfliktem, kdy ruské vojenské síly podnikly 24. února invazi na Ukrajinu, se několikrát objevila poměrně silná až vyhrůžná rétorika Kremlu ohledně použití jaderných zbraní. Podle pátečního prohlášení Alexeje Zajceva, zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí, Rusko nemá v plánu nic takového na území, kde provádí »speciální vojenskou operaci«, podniknout. Pokud by k tomu došlo, bylo by rozhodně otázkou, jak by Západ zareagoval. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil odhadnout možný scénář vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.