Válka

V posledních dnech i týdnech mnohokrát zmiňované datum 9. května se blíží, stejně tak jako čekání na velkou bitvu, ve které bude chtít Rusko dosáhnout převratnějšího vítězství, které bude následně prezentovat svým občanům jako úspěch. Ukrajina má samozřejmě zcela opačné plány a chce pokročit ve vytlačování invazních sil z dobytého území. K rozhodujícímu úderu by mohlo té či oné straně pomoci nahromadění nových zbraní. Jak dlouho zvládne Západ Ukrajinu vyzbrojovat, popsal pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Rusové útočí u Charkova a v Záporoží, tvrdé střety jsou hlášeny na Donbasu a v Mariupolu jsou dál bombardovány železárny, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Vyostřenou ofenzivu podle něj doplnilo ostřelování Charkova z děl a minometů. Ruští vojáci se také pokusili zaútočit na Dovheňke, ale neuspěli. Ve znamení neúspěchu vidí ruský postup i vojenský analytik Lukáš Visingr. „Velký posun je mimo jejich schopnosti,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz

Spekulovalo se o tom, že vojenský střet Ruska a Ukrajiny bude »akce« na pár dnů až týdnů. Aktuálně boje, při kterých vyhasly už desítky tisíc lidských životů, trvají déle než dva měsíce a stále není jasno, kdy dojde ke složení zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bezpečnostnímu expertovi a bývalému šéfovi vojenské rozvědky Andoru Šándorovi (64), zda je možné, že vojenské střety obou zemí se potáhnou až do roku 2023. "Určit, kdy válka skončí, je složité," zdůraznil v úvodu odpovědi.

Další kontroverzní informace se objevily na účtu sociální sítě Telegram pojmenovaném General SVR. Ruský prezident Vladimir Putin má podle nich na několik dní předat moc, protože podstoupí operaci kvůli rakovině. Podle autora to ale není dobrá zpráva, protože jeho dočasný nástupce Nikolaj Patrušev (70) je prakticky všehoschopný. Rysy psychopatických vůdců pro ŽivotvČesku.cz popsal psycholog Jeroným Klimeš.

Válka na Ukrajině trvá už 69 dní a přes mnoho prognóz je její konec aktuálně v nedohlednu. Nejtěžší boje se vedou na východě země, české ministerstvo zahraničí v pondělí potvrdilo, že se v zemi pohřešuje český občan. Podle některých informací zemřel po palbě ruských vojáků. "Něco jako válka je na Ukrajině už řadu let, aktuálnímu konfliktu se mělo předejít," uvedl pro ŽivotvČesku.cz lékař a pedagog Roman Šmucler (52).

Den vítězství, který v Rusku slaví 9. května, se skloňuje čím dál častěji. Podle mnohých analytiků se k němu může nejvyšší vedení Ruska v čele s Vladimirem Putinem (69) upínat a podřizovat mu postup na Ukrajině. Opačného názoru je lékař a pedagog Roman Šmucler (52), který pro ŽivotvČesku.cz popsal, jak bychom měli k Ukrajině přistupovat. "Mějme ji konečně rádi," vyzývá.

Na východ Ukrajiny se v posledních dnech stáhly desetitisíce ruských vojáků a tisíce kusů bojové techniky. Podle pravděpodobného scénáře se rozhořela zřejmě rozhodující bitva rusko-ukrajinské války, jejímž výsledkem by mělo být přinejmenším obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny a také definitivní zbudování suchozemského koridoru, který by ruské pevninské území spolehlivě spojil s Krymským poloostrovem. Častou otázkou je, jak by vypadal konflikt NATO s Ruskem, které v posledních týdnech stupňuje jadernou rétoriku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

V letošním prvním čtvrtletí bylo v Česku diagnostikováno 57 nových pacientů s HIV, meziročně o šest víc a o čtyři více než ve stejném období předloňského roku. Z nich 24 případů, tedy 40 procent, byli cizinci. V březnu přišlo do HIV center 89 osob z Ukrajiny, z nich 85 se již léčilo v zemi původu. V komentáři to uvedla Národní referenční laboratoř (NRL) pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizik v souvislosti s infekčními nemocemi v rámci migrujících osob před válkou promluvil epidemiolog a vojenský lékař s hodností plukovník Roman Prymula (58).

Traduje se, že za každým úspěšným mužem stojí silná žena. V případě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44) to platí dvojnásobně. Jeho manželka Olena (44), která se z architektky a scénáristky změnila ve vůdčí osobnost nejen ukrajinských žen, poskytla pro polský deník Rzeczpospolita rozhovor, v němž se ohlédla za slovy svého chotě, když Rusko 24. února podniklo na Ukrajinu invazi. Pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil stav prezidenta Ukrajiny psycholog.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu, která započala 24. února, aktivovala chuť Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance. List Financial Times uvedl, že ohledně Helsinek je poměrně jasno, když se NATO výrazně přibližují, stockholmská cesta oproti tomu tak jednoznačná není. Rusko se už dříve vyjádřilo, že vstup zemí do Aliance by nezůstal bez odpovědi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, jakou rekci má Rusko na mysli a zda by byla naplněna.

Ruská strana v pátek potvrdila, že její armáda provedla raketový útok na Kyjev v době, kdy tam byl na jednání generální tajemník OSN. Uvedla to agentura AFP. Rusko tím nepřímo posunulo hranici toho, čeho je aktuálně v konfliktu na Ukrajině schopné. Použití jaderných zbraní není podle vojenského experta Lukáše Visingra pravděpodobné, pro ŽivotvČesku.cz ale tuto variantu nevyloučil.

S blížícím se datem 9. května, kdy v Rusku slaví Den vítězství, rostou obavy z toho, co Vladimir Putin (69) udělá. Znovu se na přetřes dostaly i informace ruského politologa Valerije Soloveje (61), podle kterých ruský prezident ukryl své nejbližší do bunkru v pohoří Altaj. Proč je pro nejvyšší ruské představitele datum 9. května důležité, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (72). Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, oproti tomu Kreml opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova »v podstatě vede válku s Ruskem«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku, s dotazem, jak se na možné použití jaderných zbraní dívá - soudě podle rétoriky Ruska.

Krátce po napadení Ukrajiny Vladimír Putin (69) uvedl, že pokud se Rusku někdo postaví do cesty, okamžitě odpoví. Následky podle jeho rétoriky budou takové, jaké nikdo v celé své historii ještě nezažil. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, že jde o vyhrožování použitím zbraní hromadného ničení, tedy zejména jaderných. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity není vůle ze strany Západu, jak agresora, který 24. února vpadl na území Ukrajiny, zastavit.

Plyn je v tuto chvíli zřejmě nejskloňovanějším slovem v bruselských kuloárech. Polsku a Bulharsku už ho Rusko přestalo dodávat, další postup je nejasný, a to jak ze strany Vladimira Putina (69), tak členů Unie. Některé státy naznačují, že na ruské podmínky přistoupí, EU jako celek to ale popírá. Svůj ostrý názor přidal pro ŽivotvČesku.cz bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (61).

Největší masa lidí od konce druhé světové války se dala v Evropě do pohybu. Ruská invaze na Ukrajinu přitom trvá »jen« 64 dní. Promíchávání velkého počtu osob v relativně krátkém čase během válečného konfliktu může podle profesora Jaroslava Flegra (60) přinést značné zdravotní riziko. "Tímto způsobem vznikla španělská chřipka," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Konci konfliktu na Ukrajině v tuto chvíli nic nenasvědčuje a nezdá se ani, že by se přímí či nepřímí účastníci konfliktu mohli něčím překvapit. Rusko aktuálně přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, evropské země i USA dál dodávají zbraně Ukrajincům a nejtvrdší boje se vedou o Donbas. Podle americké bezpečnostní expertky by situaci mohly změnit tvrdé sankce proti Putinově údajné milence. Pro ŽivotvČesku.cz je okomentoval psycholog Jeroným Klimeš.

Dva měsíce války uplynuly. Rusko ve válečných ziscích selhává a Ukrajina je úspěšná - to v pondělí prohlásil americký ministr zahraničí Blinken po návštěvě Kyjeva. Celý svět přesto řeší, co invaze na Ukrajinu znamená pro jeho bezpečnost. Nikdo neví, kam může Rusko zajít. O to více, když se Rusku nepodaří uspět v ideologickém spojení s 9. květnem 1945, který je odjakživa považovaný za nejdůležitější státní svátek v roce. Pro ŽivotvČesku.cz k aktuálnímu dění na východě Evropy promluvil vojenský analytik Lukáš Visingr.

Jiří Paroubek (57) je přesvědčen, že současná vláda Petra Fialy (57) má řadu rezerv, a to zejména pokud jde o pomoc lidem, kteří jen těžko zvládají současný cenový nárůst prakticky všeho. Na druhou stranu se koaliční kabinet musí vyrovnávat s řadou problémů, které získal po předchozí vládě a vyrovnat se s válkou na východě Evropy. "Je potřeba ale začít věci urgentně řešit," uvedl pro ŽivotvČesku.cz bývalý předseda vlády.

Válka na Ukrajině trvá prakticky dva měsíce. Největší pozornost si v posledních dnech vysloužilo obléhání jihoukrajinského přístavu Mariupol, kde ruským silám stále podle všeho odolávají ukrajinské jednotky i civilisté v areálu oceláren Azovstal. V současnosti se ale soustředí boje nejvíce v regionu Donbas. Pro ŽivotvČesku.cz se ohledné délky bojů na východě Ukrajiny vyjádřil bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Podle Michaila Chodorkovského (58) ruský prezident Vladimir Putin (69) velmi pravděpodobně prohraje válku na Ukrajině, což může v budoucnu vést ke změně režimu v Rusku. Podnikatel se v obsáhlém rozhovoru pro BBC také vyjádřil k dodávkám zbraní do Kyjeva a západním sankcím proti Rusku. Jeho úvahy podpořil pro ŽivotvČesku.cz i bezpečnostní expert.