Vojenský analytik Josef Kraus nastínil, kdy by mohlo dojít k míru. Ukrajina může v zimě čelit tlaku z Evropy, hrozí ale i eskalace konfliktu, zamyslel se

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 22. 7. 2022

Tempo ruské armády na Ukrajině se nyní výrazně neliší od oficiálně vyhlášené operační přestávky mezi 7. a 16. červencem, uvádí v páteční analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kvůli pomalému postupu se analytici domnívají, že Rusko nebude schopné dobýt města Bachmut a Slovjansk. Kanadské ministerstvo obrany uvedlo, že Moskvě docházejí jednotky i vybavení a nezvládne proto dosáhnout vytyčených vojenských cílů. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda je v dohlednu mírová cesta mezi Ruskem a Ukrajinou, která se brání agresorovi od 24. února.


Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo ukrajinskou Luhanskou oblast a prezident Vladimir Putin (69) podle ISW jednotkám nařídil operační přestávku. Ambice Ruska nyní směřují k dobytí sousední Doněcké oblasti, přičemž získáním Slovjansku by si jeho jednotky vylepšily strategické postavení a otevřely cestu ke Kramatorsku. Bachmut je důležitou dopravní křižovatkou.

Ruské síly během červencové operační pauzy pokračovaly v menších útocích severozápadně od Slovjansku a v okolí Siversku a Bachmutu, aniž by se zmocnily většího území. Od 16. července Moskva pokračují v lokálních útocích, v této oblasti ale nedosáhla významnějších územních zisků, píše ISW.

Pokud jde o mírová jednání, expert na vojenské konflikty Josef Kraus nevidí momentálně k jejich realizaci moc prostoru. "Je to čistě spekulativní věc, ale dovedu si představit, že na Ukrajinu bude vyvíjen o nadcházející zimě extrémní tlak, aby začala vyjednávat, na evropské státy, aby Ukrajinu přestaly podporovat výměnou za energie, nebo naopak to může vést k eskalaci mezi Evropou a ruskou federací, protože celá ta situace je velmi krizová. Další variantou je, že konflikt bude pokračovat, víceméně zamrzne, během zimy nelze očekávat moc velké vojenské operace, takže to bude spíše poziční válka, a bude se čekat, komu dříve dojde vůle. Rozhodně to teď nevypadá na žádné mírové řešení," uvedl pro ŽivotvČesku.cz expert na válečné konflikty.

Kanadské ministerstvo obrany na Twitteru uvedlo, že Rusko kvůli značným ztrátám vojáků i vybavení pravděpodobně vojensky nedokáže dosáhnout svých cílů na Ukrajině. Ruskojazyčný server BBC připomíná, že toto hodnocení situace odpovídá vyjádřením západních rozvědek i nezávislých odborníků. Například šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore ve čtvrtek uvedl, že ruská armáda si v příštích týdnech dá pravděpodobně další operační pauzu, protože jí »dojde dech«.

Kanadské ministerstvo obrany se rovněž ohradilo proti výrokům šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova z tohoto týdne, podle kterých má Rusko nyní větší územní ambice na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí z takového vývoje situace obvinil Západ, který Ukrajině dodává zbraně dlouhého dosahu.

"Rusko mělo na Ukrajině vždy maximalistické geografické ambice," píše kanadské ministerstvo obrany a připomíná, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo 24. února nejenom z východu, ale i ze jihu a ze severu s cílem dobýt Kyjev.


Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.