Válka na Ukrajině odkrývá strach o politická koryta: Expert z katedry politologie poukázal, co nahrává Vladimiru Putinovi. Zmínil i Andreje Babiše

Profimedia
Vladimir Putin
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 18. 6. 2022

Ruský prezident Vladimir Putin (69) na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, který byl podle něj podřízený Spojeným státům. USA se podle Putina cítí vyslancem boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní »posvátné zájmy«. Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Dále kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a obhajoval invazi na Ukrajinu. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, jak dlouho může ještě Západ podporovat vojensky Ukrajinu a jaká lidská vlastnost může překvapivě válku ukončit, a to i za cenu, že Ukrajina přijde o své území.

To, co na začátku byl boj za ochranu spravedlnosti, lidských hodnot, demokracie a podobně, se pomalu začíná měnit v obavu o politická korýtka. I to odhaluje pozadí války na Ukrajině, která začala 24. února invazí ruských vojenských sil do sousední země.

Ruský prezident na ekonomickém fóru v Petrohradu uvedl, že elity vládnoucí v západních zemích žijí podle jeho názoru v iluzích, ve stínu minulosti a v popírání měnící se reality. Západ prý například předpokládá, že jeho dominance v globální politice a ekonomice je neměnná konstanta, ale »nic netrvá věčně«.

Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz Josefu Krausovi z katedry politologie, jak dlouho může ještě Západ podporovat vojensky Ukrajinu. Podle špičkového experta na vojenské konflikty se může klidně stát, že zájem Západu s další pomocí může z horkého přejít do vlažného a následně chladného. Obecně ale lze říct, že pomoc může trvat věčně, to by ale nesměly existovat lidské faktory, které tomu budou vždy silně bránit.

"Jak dlouho tomu tak ještě bude, nelze určit, protože to je čistě politické rozhodnutí. Technicky, ekonomicky klidně lze říct, že donekonečna, protože síla Západu je oproti Ruské federaci dramaticky jiná. To není ani jiná liga, to je zcela jiný sport. Tomu Rusové čelit nemohou. Jiná věc je pak politická vůle, která se může začít vytrácet s tím, že se nějaká země, která má nějaké politické uskupení v čele, potýká s energetickou krizí, přílivem uprchlíků a podobně. Tam pak logicky je riziko, že v dalších volbách to může stát to uskupení moc. A vzhledem k tomu, že politický cyklus je poměrně krátký, tedy obecně čtyři roky, tak tendencí politiků je se rozhodovat krátkodobě, nikoliv dlouhodobě, protože to jim zajistí znovuzvolení. Smyslem populistického politika je tedy hrát to na krátkou dobu s krátkými cíli, které zajistí znovuzvolení, případně přízeň davu," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz zkušený odborník, jak politici přemýšlejí, pokud jde v současnosti o pomoc zemi, kterou napadl agresor.

Stále totiž platí, že válka připravila tisíce vojáků i civilistů o život. Miliony lidí připravila o domov, mnozí z nich před agresí uprchli do sousedních zemí. Přesto Vladimir Putin podobně jako při květnové vojenské přehlídce v Moskvě obhajoval v Petrohradu »speciální vojenskou operaci«, jak Kreml nazývá válku.

"Ve vzniklé situaci, na pozadí rostoucích rizik a hrozeb bylo rozhodnutí Ruska o uskutečnění speciální vojenské operace vynuceno. Bylo to nepochybně těžké, ale vynucené a nezbytné. Toto rozhodnutí svrchované země, na které má bezpodmínečné právo, je založeno na Chartě OSN hájit svou bezpečnost," prohlásil podle agentury ČTK.

Ruští vojáci ve východoukrajinském Donbasu podle něj bojují i za právo Ruska na vlastní rozvoj. Putin také zdůraznil, že všechny úkoly operace budou bezpodmínečně splněny, k čemuž podle něj přispěje jak hrdinství ruských vojáků, tak konsolidace ruské společnosti.

Ohledně složení zbraní se podle Josefa Krause bude rozhodovat výhradně na politické úrovni, přitom nemusí ani dojít k jednání mezi Volodymyrem Zelenskym (44) a jeho ruským protějškem. Válku paradoxně může poměrně rychle ukončit Západ, potažmo politická obava o korýtka.

"Pokud se podíváme na typického českého populistického politika, kterým je bezesporu Andrej Babiš, tak jeho nějaké národní zájmy České republiky v podstatě vůbec nezajímají. Je to člověk, který si potřebuje hájit vlastní byznys, vlastní přístup politické a ekonomické moci, a to ostatní je pro něj podružné. V momentě, kdy takoví lidé budou nejen u nás, ale v celé západní Evropě, tak jejich ochota domluvit se s Ruskem a obětovat nějaké dlouhodobější strategické perspektivy, tedy zastavit Rusa tam, kde je, jsou schopni zcela pominout, protože nebudou mít tu vůli a nebudou cítit tu potřebu. A je otázka, kdy se to zlomí ve Francouzích, Němcích a dalších, kteří už nyní jsou vlastně naklonění nějakému vyjednávání. Když se pak podíváme na střední Evropu, která se cítí bezprecedentně být ohrožena Ruskem, tak ta má mnohem pevnější vůli, což se ukazuje na příkladu ČR a Polska," dodal pro ŽivotvČesku.cz Josef Kraus a nastínil tak, že prvotní nadšení pomáhat Ukrajině jakožto zemi, která se brání nevyvolané agresi, celkově upadá.

Vladimir Putin rovněž během svého projevu sdělil, že Rusko nemá výhrad proti vstupu Ukrajiny do Evropské unie, protože EU není vojenskou organizací, pochybuje však, zda to přispěje k rozvoji ukrajinské ekonomiky. Spíše se Ukrajina podle něj stane »polokolonií«.

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš (67) plánuje oznámit rozhodnutí ohledně s...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu