Válku z Ukrajiny na Slovensko a do Česka může rozšířit jediná věc. Jiří Paroubek otevřeně řekl, jak moc by bolelo zastavení Putina
Ruský prezident Vladimir Putin (69) zahájil v noci na čtvrtek vojenskou invazi na Ukrajinu. Celý svět se ptá, zda se jeho tažení zastaví u Kyjeva, nebo se válečný konflikt rozroste za hranice Ukrajiny. Bývalý premiér Jiří Paroubek pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že nevěří tomu, že válka se dostane dál do Evropy. Pokud se tedy do celé situace vojensky nevloží například NATO.
Postup ruských jednotek zatím připomíná předem připravenou operaci, kde ruské velení nepodcenilo ani diplomatickou fázi. Vladimir Putin rozehrál partii, ve které dává nepokrytě najevo, že mu jde o Ukrajinu. Ruský prezident se nechal v projevu slyšet, že Ukrajinu je třeba odzbrojit a denacifikovat.
Svět proti Rusku připravuje sankce, ale do válečné operace na podporu napadené země se nechystá. A podle Jiřího Paroubka je to vlastně dobře. Pokud by se NATO či EU rozhodly zastavit Putina vojenskou silou, znamenalo by to zřejmě začátek globálního vojenského konfliktu.
"Myslím si, že prezident Putin nemá zájem, aby konflikt opustil hranice Ukrajiny. Uvidíme, jak se to bude vyvíjet v příštích hodinách a dnech, ale já bych tipoval, že to nakonec zůstane u těch dvou autonomních oblastí, o které je spor, je to spor o ruskojazyčené oblasti, kde je většina obyvatelstva ruská. Myslím, že o tyto oblasti jde Putinovi především, to ostatní je podle mě pro něj vedlejší," sdělil pro ŽivotvČesku.cz svůj názor bývalý premiér.
Spojené státy americké ještě před zahájením ruské vojenské operace uvedly, že budou chránit každý centimetr území Severoatlantické aliance. Ukrajina ale v NATO není.
Americká vláda sice vyjádřila Ukrajině podporu, ale přímý vojenský zásah NATO na Ukrajině je podle Jiřího Paroubka krajně nepravděpodobný. Velení Severoatlantické aliance si uvědomuje, že v tu chvíli by začala válka s nepřítelem, který má k dispozici jaderné zbraně.
Podle Jiřího Paroubka by vojenský zásah Severoatlantické aliance na Ukrajině znamenal rizikový faktor, kvůli kterému by se válka mohla rozšířit do dalších evropských regionů. To si v Evropě nikdo nepřeje.
"Rizikovým faktorem by mohlo být to, že by na území Ukrajiny vstoupila cizí vojska, pak by se z toho stal konflikt, který by měl globální rozměry. Nato, Evropská unie ani jednotlivé státy EU k tomu chuť nemají. Což je dobře," pragmaticky pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil situaci muž, který zastával funkci předsedy vlády na přelomu let 2005 a 2006.
Vše nasvědčuje tomu, že Ukrajina nemůže počítat s tím, že by na její území vstoupily jednotky NATO. Evropské státy budou zemi podporovat hlavně humanitárně, případně dodávat vojenský materiál.
Rusko bude za invazi potrestáno sankcemi. V tomto případě je ale Jiří Paroubek na rozpacích. Nesdílí názor prezidenta Miloše Zemana (77), že by bylo vhodné Rusko odstřihnout od finanční sítě SWIFT, což by znamenalo jeho vyřazení z mezinárodního platebního styku. Takový krok by totiž nepoškodil jen Rusko.
"Taková sankce by poškodila evropské zájmy. Když nebude fungovat platební systém, tak není možné platit například za dodávky plynu či ropy. To by asi rozkolísalo celý finanční systém Evropy. Podle mě to není dobrý nápad, ale třeba pan prezident ví více, než vím já," dodal pro ŽivotvČesku.cz Jiří Paroubek.
Pokud by Rusko bylo od mezinárodního platebního systému odstřiženo, začaly by se výrazně komplikovat dodávky plynu a ropy. Právě na ruském plynu a ropě chtělo svoji ekonomickou budoucnost postavit Německo, když se chystalo spustit plynovod Nord Stream 2. Na německou ekonomiku je úzce navázána ekonomika česká. Spor u Ukrajinu tak proti sobě už v tuto chvíli postavil principy ekonomické proti principům mravním.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
