Vladimir Putin varoval prezidenta Finska ohledně vstupu do NATO. Velvyslanec Adam Vojtěch promluvil o připravenosti armády a přesunu vojáků
Nervozita Ruské federace ohledně finského kroku směrem do Severoatlantické aliance je zřejmá. V sobotu ruský prezident Vladimir Putin (69) vedl telefonický hovor se svým finským protějškem Saulim Niinistömem (73). Předmětem byla zejména finská cesta ohledně členství v NATO. Šéf Kremlu podle agentury AFP uvedl, že ztráta neutrálního statusu by byla chybou a měla by dopad na vzájemné vztahy obou zemí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřil šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35) ohledně dotazu, zda v současnosti dochází k vojenskému posílení hranice, kterou Finsko sdílí s Ruskem.
O uskutečnění hovoru mezi oběma státníky informovala kromě zahraničních agentur kancelář finského prezidenta na Twitteru. "Prezident Niinistö uvedl prezidentu Putinovi, jak zásadně se změnilo bezpečnostní prostředí Finska ohledně vlivu ruských požadavků, a to z konce roku 2021, jejichž cílem bylo zabránit vstupu zemí do NATO, a masivní ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Prezident Niinistö oznámil, že Finsko se v nejbližších dnech rozhodne usilovat o členství v NATO," uvedla kancelář ve svém prohlášení s tím, že hovor byl vyžádán finskou stranou a jeho tón byl oboustranně upřímný bez nějaké slovní eskalace či vyhrocení.
I spoke with Putin. The conversation was direct and straight-forward and it was conducted without aggravations.https://t.co/yPDXmqYq9H pic.twitter.com/z8Nmm3VeQ9
— Sauli Niinistö (@niinisto) May 14, 2022
Prezident Ruské federace Vladimir Putin upozornil, že ukončení vojenské neutrality by bylo významnou chybou, a to zejména z důvodu, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti Finska, uvedl ve svém vyjádření ohledně hovoru obou státníků Kreml, citovala agentura AFP.
Rusko už na konci února vzkázalo Finsku, zároveň i Švédku, které je v rámci členství v NATO zatím váhavější, že by měl jejich vstup do Aliance následky. V sobotu ruská dodavatelská společnost RAO Nordic přestala dodávat do Finska elektřinu.
Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila šéfa české ambasády v Helsinkách Adama Vojtěcha, zda ve Finsku dochází k vojenskému posílení hranice s Ruskem, která je dlouhá 1 340 kilometrů. Ve Finsku i Švédsku v posledních týdnech logicky sílí obavy z agresivní ruské politiky, kterou Putinův režim vede nejen směrem k Ukrajině, ale i zemím EU.
"Že se bude do posílení hranic investovat je pravdou, nemyslím si ale, že by aktuálně docházelo k nějakému přesunu finské vojenské techniky nebo vojáků k hranicím, to v tuto chvíli není v plánu. Důležité je si také uvědomit, že Finsko se na nějaký možný konflikt připravuje desítky let, prakticky od konce »zimní války«, když se podíváme do historie. Od té doby se stavělo do pozice s odmítavým postojem k členství v nějakém vojenském uskupení, udržovalo si povinnou vojenskou službu. Do armády jdou dlouhodobě velké investice, a ani civilní složka v podobě například krytů civilní obrany, se za desítky let nezanedbala. Finsko je tak na potenciální konflikt připraveno prakticky permanentně a aktuálně žádné další posilující snahy nejsou vidět. Ani si nemyslím, že by teď bezprostředně nějaké ohrožení hrozilo. Může dojít třeba k nějakému hybridnímu nebo kybernetickému útoku, ale i na to se Finsko připravuje," přiblížil z Helsinek velvyslanec Adam Vojtěch, který byl ve vládě Andreje Babiše (67) dvojnásobným ministrem zdravotnictví.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
