Vlivný koronavirus, těhotenská bída a sebevražedné Vánoce: Loni zabilo nejvíce lidí něco jiného. Promluvil kardiochirurg Jan Pirk

Kardiochirurg Jan Pirk
Kardiochirurg Jan Pirk
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 8. 12. 2021

Když se vysloví název křesťanských svátků »Vánoce« připomínající narození Ježíše Krista, u většiny lidí se dostaví hned několik pocitů zároveň - jeden z nich je ale naprosto nad ostatními dominantní. Vyvolává ho všudypřítomný stres. Jeho úloha má velký význam. Pomáhá překvapivě organismu přežít, zároveň je-li ho nadměrné množství, může »probudit« z nečinnosti nemoc či dokonce smrt. Pro ŽivotvČesku.cz o něm promluvil kardiochirurg Jan Pirk (73). "Evolučně jsme připraveni na fyzickou akci, kterou je boj nebo útěk," poukázal v úvodu na zásadní roli tichého pomocníka i zabijáka, který se podepsal pod řadu nepříznivých stavů. Stres zabíjí pomalu, nenápadně, ale spolehlivě. Přesto ve statistice ČSÚ za loňský rok v závěru článku nefiguruje. Bedna vítězů má jiného držitele prvenství.

Odpověď na otázku »Co je vlastně stres?« z triviálního pohledu lze definovat tak, že jde o stav organismu, který je obecnou odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž. Lidský život provází podobně jako stín. Pokud pak jde o období během celého roku, kdy o sobě dává vědět nejvíce, existují zaběhlá tvrzení, že vánoční svátky drží jasné prvenství.

"Stres vánoční a stres předvánoční se nijak neliší od jiného stresu. Před Vánoci působí jiné stresory (příčina stresu, pozn. red.), ale stres je pořád stejný. Stres je psychickou a tělesnou reakcí na stresor, je to podnět k fyzické akci. Dochází k řadě tělesných a psychických změn a pochodů, ty psychické dokážeme ovlivnit, ty fyzické ovlivnit nedokážeme, to je příprava organismu k fyzické akci. Při stresu se vyplaví energetické zásoby, aby svaly mohly pracovat, zvýší se krevní tlak, rozbuší se srdce, aby mohlo zásobovat svaly. Začneme více dýchat, protože budeme potřebovat kyslík. Evolučně jsme připraveni na fyzickou akci, kterou je boj nebo útěk," vyjmenoval pro ŽivotvČesku.cz uznávaný kardiochirurg a bývalý přednosta kardiocentra Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze (IKEM) Jan Pirk, k jakým procesům v těle člověka dochází.

Rizikové Vánoce

Vánoce v minulém roce, ale i letošní se odlišují od těch předchozích. Důvodem je pandemický stav, který přinesl do životů lidí zcela novou zkušenost - onemocnění covid‑19 způsobené novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2.

Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (35) před pár dny označil nadcházející Vánoce za rizikové. Jeho resort proto chystá doporučení, jak se chovat, aby se Česko vyhnulo nárůstu počtu případů covidu-19, jak se tomu stalo loni. Zcela jistě se bude týkat omezení kontaktů, což není příjemné jak pro slabší, tak i pro silnější pohlaví.

Epidemie koronaviru v Česku zpomaluje. Svědčí o tom řada ukazatelů, mezi nimi jsou počty nakažených, počty hospitalizací, ale i úmrtí. S covidem-19 dosud v Česku zemřelo 33.902 lidí. Na pondělí připadá 54 obětí, na neděli 94. Jako klid před bouří působí očekávaný nástup infekčnější varianty omikron, o které se toho stále moc neví. V současnosti se očekává, kdy nová vláda složená z pěti stran převezme štafetu v řízení země. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila epidemiologa Romana Prymulu (57), jak těžkou úlohu bude mít kabinet Petra Fialy (57) v boji s epidemií. "Občan očekává rychlá řešení, která ale nejsou," zdůraznil bývalý ministr zdravotnictví, co je velkou překážkou.

"Ženy i muži podléhají stresu stejně, rozdíl v pohlaví není. Psychickou složku můžeme ovládat, fyzickou složku neovládne muž ani žena. Při vývoji, který trval miliony let, si totiž život museli zachránit muži i ženy. Jsem přesvědčen, že stresory doléhají na člověka už od jeho narození. Umět reagovat na stresovou reakci je jednou ze základních podmínek života," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz Jan Pirk s tím, že vhodnou formou, jak se vyhnout dopadu nepříjemné zátěže v nadcházejícím covidovo-vánočním období, je nečekat na doporučení. Naopak se zodpovědně k situaci postavit čelem - tedy vyhodnotit rizika a eliminovat je, čímž se dá mít nad zátěží na organismus a jejími dopady alespoň částečně navrch.

Dobrým sluhou je v takovém případě pohyb. Muž, který ve své kariéře provedl přes tři sta transplantací srdce a proslul zdoláváním mnohakilometrových tras v ranních hodinách den co den, poukazuje konkrétně na sport. V něm vidí jednoznačně cestu, po které se dá neoblíbenému stresu utéct. Příbuzné aktivity neodsuzuje, ale nedává jim v rámci komplexnosti tak markantní význam.

"Vysoce efektivní kompenzace je sport. Práce na zahradě i sex nemusí být v některých případech k odbourání stresu dostačující, není to námaha, která by mohla mnohdy vykompenzovat stres. Aby člověk zvyšoval svou výkonnost, tak by se měl pohybovat v tepové frekvenci, která je úměrná věku. Tedy hodinu denně, aby to mělo vliv na organismus. Sex je příjemná záležitost, ale není to taková námaha jakou člověk zažívá například při fotbale," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz expert v oboru kardiochirurgie. S mírnou nadsázkou lze říci, že ale jistě existují »samci« s výjimečnými schopnostmi, u nichž uvedené může skutečně platit opačně.

Humornou teorií by se tak dalo uvažovat, že nadcházející svátky mohou v souvislosti se stresem obohatit populaci. Překvapivý paradox z minulosti přitom ukázal, že sice na počátku pandemie předpovídal nejeden odborník, že nucená izolace přinese jeden zásadní užitek – a tím je vyšší porodnost - po roce s covidem ale odborníci vyhodnotili, že nadějeplná vize se nenaplnila.

Překvapivě porodnost v Česku v meziročním srovnání dokonce klesla. Průzkumy ale ukázaly, že chuť na sex se u lidí projevovala více, problém byl s tím, že nebylo kde se seznámit.

Rozvoj populace brzdí i stres

V průběhu loňského roku se obyvatelům Česka narodilo 110,2 tisíce dětí. Bylo to o 2,0 tisíce méně než v roce 2019 a šlo o třetí pokles počtu narozených v řadě. V pozadí nižšího počtu narozených stojí měnící se věkové složení žen v reprodukčním věku a posun početně slabších ročníků do věku nejvyšší plodnosti, uvádí Český statistický úřad.

Anesteziolog Lukáš Pollert (51) při každém rozhovoru zdůrazňuje, že není virologem či epidemiologem, že na covidovovou realitu v nemocnicích se dívá optikou lékaře, který je zvyklý na jednotkách intenzivní péče vídat lidi, kteří nějakým způsobem riskovali či projevili nedbalost v péči o vlastní zdraví. Uvědomuje si, že některé jeho výroky působí na velkou část veřejnosti provokativně. "Víte, někdo sedí, kouká na televizi, má vysoký cholesterol, kouří, pije alkohol a k tomu všemu neabsolvoval vakcínu... Tady v tom případě bych chtěl říct, že v tom celkovém výčtu je ta vakcína úplná marginálie," uvedl Lukáš Pollert pro ŽivotvČesku.cz.

Tento trend poukazuje na paradox, že predikce v rámci lockdownu či omezení měla vést spíše k baby boomu, než k úbytku. Usoudit z dat lze, že místo evoluční tužby k zakládání rodiny, mohl významně pracovat stres. Řada lidí přišla o práci či významný díl výdělků, existenční nejistotu stíhala pak i ta existenciální.

I když se pravidla v druhém ročníku covidových Vánoc mírně změnila, řada lidí by se spíše musela stát maratonskými běžci, než aby se plně vyhnula nepopulárnímu stresu. Navíc vzhledem k tomu, že přes Vánoce se lidé setkávají v rodinách či s přáteli, dá se očekávat, že Česko opět po Novém roce bude čelit opětovnému nárůstu nakažených a hospitalizovaných.

Vánoce plné sebevražd

Stres jako nezvaný host se objevuje nejhojněji kolem Vánoc. Kupodivu podle zažitých pověr si lidé berou nejčastěji život o těchto svátcích - více si uvědomují svou osamělost - nebo na podzim, kdy nastupuje chmurná nálada. To ale čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyvracejí. Naopak prosinec je měsícem s nejmenším počtem sebevražd. Příkladem v období 2014–2018 to bylo v průměru 93 událostí, což ve výsledném objemu znamená necelých 7 procent ročního počtu.

Maximální počet zemřelých sebevraždou vykazují obvykle jarní měsíce, za poslední pětileté období byl na maximu březen (průměrně 127, tj. 9 procent ročního počtu), nicméně obdobných hodnot dosahovaly i měsíce duben-srpen.

Špičkový lékař Jan Pikr, který vstává před šestou, běhá a sbírá veterány, pak popsal, že pokud dojde na nejhorší či skutečně dramatické situace, viníka lze označit. "Když se vám rozbuší srdce či se začnou klepat ruce, tak jsou to běžné příznaky stresu. Když dostanete infarkt, nebo když dostanete depresi a spácháte sebevraždu kvůli nezvládnutému stresu, tak je jasné, že míra stresu už byla velká. Dokonce se říká 75 procent fyzických obtíží je způsobeno nezvládnutým stresem," zdůraznil pro ŽivotvČesku.cz odborník se slovy, že blížící Vánoce mohou být jakýmsi spouštěčem nepříjemných situací, kdy stres se u některých jedinců cítí jako »kapr v rybníce«.

Smutná statistika smrti

Mohlo by se tedy zdát, že lidstvo pomalu našlo viníka, který může za vše negativní - vánoční svátky - tak to ale určitě není. Polovině Čechů se podle průzkumu ministerstva zdravotnictví zhoršil v době epidemie zdravotní stav proto, že neřešili potíže s lékařem. Stejný podíl uvádí zhoršení vinou následků covidové nákazy a 58 procent viní odkládání plánovaných zdravotních výkonů. Důvodem zhoršení stavu pacientů může být podle lékařů významně řada jiných faktorů než Vánoce. Hlavně neaktivita, stres, nejistá situace a lockdown. 

V roce 2020 zemřelo 129 289 obyvatel Česka. Ve srovnání s rokem 2019 byl počet zemřelých vyšší o bezmála 17 tisíc, což představovalo meziroční nárůst o 15 procent. Z roku na rok se roční úhrn zemřelých přitom běžně mění jen o nízké jednotky procent.

A co zabíjí tedy nejvíce?

Okolo 30 procent úmrtí bylo v loňském roce zapříčiněno onemocněním srdce, když zdaleka nejčastěji jde o ischemickou chorobu srdeční. Ta byla příčinou 14,8 procenta úmrtí a loni na ni zemřelo více než 19 tisíc obyvatel Česka. "Druhou nejfrekventovanější příčinu smrti představovaly až do roku 2019 cévní nemoci mozku. V roce 2020 však tuto pozici obsadil covid-19. Ten byl určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce zemřelých, tedy u 8 % ze všech zemřelých. Mozkové příhody se 7,6 tisíci zemřelými se posunuly na třetí místo," uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Čtvrté místo zaujalo selhání srdce (6,7 tisíce zemřelých), páté pak zhoubný nádor plic (5,3 tisíce).

Z celkového meziročního nárůstu počtu zemřelých o 17 tisíc, přesněji počtu 15 tisíc zohledňujícího stárnutí obyvatel, vysvětluje covid-19 jako určená základní příčina smrti přibližně 70 procent těchto nadúmrtí. Více než tři tisíce nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejvíce z nich na srdeční selhání (1,2 tisíce), hypertenzi či chronickou ischemickou chorobu srdeční (obě více než 800). Dalších několik set nadúmrtí lze nalézt mezi zemřelými v důsledku diabetes mellitus (přibližně 650), Alzheimerovy nemoci či jiné demence (cca 500) a také mezi úmrtími na zánět plic (cca 300). Úmrtnost v důsledku sebevražd se oproti úrovni roku 2019 nijak zvlášť nezměnila. Totéž platí i pro všechny nehody dohromady, když u dopravních nehod je dokonce patrný meziroční pokles, stejně jako u vražd, uvádí ČSÚ ve své nedávné zprávě.

V souvislosti s očkováním proti koronaviru se objevují názory, že lidé, kteří odmítají vak...

Podle uznávaného kardiochirurga Jan Pirka, který promluvil o stresu a jeho významu v životě člověka, mezi faktory, které utvářejí lidské zdraví, patří především stravovací návyky, pohybová aktivita, množství spánku a významný vliv má hojně zmiňovaná míra zátěže na organismus. Pokud pak lidé žijí podle zásad zdravého životního stylu, mohou přispět ke snížení rizika vzniku vlastních chorob, ale zejména tomu, že Vánoce si jde užít bez následků a lze tak se těšit i na ty další.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu