Začíná svátek, který uctívá zemřelé: Dušičky jsou spojené s řadou legend a lidových tradic

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Pixabay.com
Klára Zaňková | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 2. 11. 2020

Každoročně připadá druhý listopadový den na svátek, kterému říkáme Památka zesnulých. Můžeme ho znát také pod lidovějším názvem Dušičky a jeho historie je velmi pestrá a zajímavá. Je to čas, kdy vzpomínáme, odpouštíme, ale řada lidí věří také ve vzkříšení, které podle nich přesahuje pozemskou smrt člověka. Ke svátku se pojí řada mnohaletých tradic, které se v některých domácnostech dodržují dodnes.

V druhý listopadový den hřbitovy překypují obrovským množstvím svíček, květin a zdobených věnců a právě to znamená, že nastal svátek uctívající všechny ty, kteří už nejsou mezi námi. Památka zesnulých je v římskokatolické církvi dnem liturgického roku, který představuje pro církev čas, kdy se modlí za všechny zemřelé. Původ svátku započali už staří Keltové 1. listopadem, kterým začínal keltský rok. Tento oslavný den pojmenovali jako Samhain. Už tehdy se věřilo v magickou moc svátku, jenž umožňoval přechod mezi světem živých a mrtvých. Oheň byl pak očistným symbolem a ochranou před zlem.

Dušičkám předchází Svátek Všech svatých a jeho historie se váže na vysvěcení antického chrámu Pantheon v roce 609. Jeho význam se nesl v duchu oslav těch, kteří opustili pozemský svět a již došli věčného klidu oproti symbolice Dušiček, kdy lidé mají věnovat vzpomínku těm, kteří ho teprve hledají. V souvislosti se svátkem je spojováno jméno francouzského opata kláštera v Cluny, Svatého Odila, který v roce 998 zavedl každoroční vzpomínku na zemřelé.

Je tomu rok a měsíc, kdy odešla hudební legenda Karel Gott (†80). K jeho hrobu na pražskýc...

V minulosti se drželo několik tradic spojených právě s tímto svátkem. Šlo například o to, že lidé otevírali dveře a okna ve víře, že duše zemřelých tak opustí místo a vypustí ji ven. Stejně tak i obraceli nádoby dnem vzhůru, aby se v ní duše nebožtíka neskryla a neusadila. Květina, která vévodí hřbitovům v tomto podzimním čase, je chryzantéma neboli listopadka či dušička. Její jméno pochází ze složení dvou řeckých slov chrysos a anthos – v překladu zlato a květ a má představovat nejen nesmrtelnou lásku, ale její význam tkví i v ochraně před zlými duchy a silami. Květiny na hrobech by ale podle tradic měly být čerstvé, nikoli umělé, protože jenom živé květy symbolizují víru v posmrtný život a to, že smrt není posledním koncem našich dnů.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu