Zima jako finanční strašák a sen o energetické nezávislosti Česka na Rusku: Miroslav Kalousek odhadl, kdy se zhmotní. Promluvil i o Putinově chudobě
V současnosti Evropa intenzivně řeší, jak uskladnit plyn, aby byl nějakou dobu dostupný i při přerušení dodávek z Ruska. Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Zároveň se dá z logiky věci vyvodit, že vláda bude muset nutně řešit nadcházející topnou sezonu. Kvůli invazi vojenských sil Vladimira Putina (69) na Ukrajinu je evropským plánem odstřihnutí se ze závislosti na dodávkách z Ruska. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (61) je to správná cesta, která představuje náročnou výzvu. Podle něj je totiž hlavním hráčem na cestě za daným cílem čas a technologický postup, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.
Česká republika stejně jako ostatní evropské státy chce být energeticky nezávislá na Rusku. Děje se tak poté, co ruský prezident Vladimir Putin nařídil 24. února vojenskou invazi na Ukrajinu. Energetická závislost na Rusku se tak stala bezpečnostním rizikem.
Začátkem května řekl premiér Petr Fiala (58) po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem (63), že Česká republika bude s Německem jednat o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat.
Kvůli vojenským střetům agresora s ukrajinským obráncem na východě Evropy a nevyzpytatelnosti kroků ruského prezidenta je krátkodobě potřeba řešit nadcházející topnou sezonu. Česká republika bude jako vnitrozemský stát u plynu fakticky závislá na rozhodnutích a solidaritě Německa. Na konferenci sněmovního hospodářského a bezpečnostního výboru o bezpečnosti v energetice to před dvěma týdny uvedl Mirek Topolánek (66), a to v roli předsedy výkonné rady Teplárenského sdružení ČR. Větší problém s plynem je podle něj v průmyslu než v energetice.
Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz zkušenému expolitikovi Miroslavu Kalouskovi, za jak dlouho je vůbec reálné, že se Česká republika, stejně jako jiné evropské země, jednoho dne odstřihne od dodávek z Ruska. Podle něj nejde o snadný úkol, který by ale nebyl nemožný.
"Závislost je obrovská a je především technologická, to znamená, jak to do ČR dopravit. Není to tedy o tom, že by dané komodity nebyly, pokud jde třeba o zemní plyn. Ale zkrátka neexistuje okamžitá logistická cesta. Jinými slovy neexistuje okamžitá náhrada. Myslím si, že velmi optimistický pohled, za jak dlouho se dá ze závislosti na Rusku vymanit, jsou tři roky, spíše pět," odhadl pro ŽivotvČesku.cz spoluzakladatel a bývalý předseda TOP 09 a předtím KDU-ČSL, jehož první kroky do vysoké politiky směřovaly z role mluvčího někdejšího Občanského fóra (politické hnutí, které vzniklo dva dny po začátku »sametové revoluce« v roce 1989, rozpadlo se v roce 1991, pozn. red.).
Pokud se podle Miroslava Kalouska stane cíl Česka realitou, Rusko z logiky věci zchudne. Nepoloží ho to ovšem zcela na kolena, ale ekonomicky to bez diskuzí pocítí.
"Rusko už teď chudne, svou invazí se ničí. Pokud by pak šlo o zastavení evropského odběru, tak nepochybně zchudne, to ano, protože asijské trhy to nemohou nahradit," dodal pro ŽivotvČesku.cz bývalý politik, jemuž po oznámení rezignace v lednu 2021 po dvaadvaceti letech ve Sněmovně přítomní poslanci napříč politickým spektrem tleskali vestoje.
Že půjde o náročný úkol, přiblížil na výše zmíněné konferenci zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ministerstva zahraničních věcí Václav Bartuška (53). Podle něj bude snazší nahradit ruskou ropu než nahradit ruský zemní plyn. Zhruba 40 procent spotřeby plynu v EU loni totiž dodalo Rusko. Nahradit takový objem za den, měsíc či rok podle něj není možné.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
