Adam Vojtěch exkluzivně: Atmosféra se ve Finsku změnila. Sílí diskuze o vstupu do NATO, říká velvyslanec. Rusko chce takový krok trestat vojensky
Vstup Finska a Švédska do NATO by měl vážné politické a vojenské důsledky, řekla mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová (46). Rusko by podle ní v případě vstupu těchto zemí do Aliance podniklo odvetnou akci. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně možného členství promluvil bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví a nově velvyslanec ČR Adam Vojtěch (35). "V tuto chvíli je tady nejvýznamnějším bodem debata o vstupu do NATO, která se sice vede dlouhodobě, ale v tuto chvíli je historicky nejsilnější," řekl zkušený politik přímo z Helsinek.
Moskva od NATO i Spojených států očekává, že se Aliance již dále nebude rozšiřovat. Varování ruské diplomacie před přibližováním Švédska a Finska k NATO zveřejnila mluvčí Zacharovová v momentě, kdy probíhalo jednání lídrů členských zemí Severoatlantické aliance.
Summitu se jakožto přidružené země účastnily právě Švédsko a Finsko. Představitelé zemí se sešli k projednání současné války na Ukrajině. O momentální náladě, která se zrcadlí v agresi Ruska vyvíjené na Ukrajinu, promluvil Adam Vojtěch, který je v současnosti v pozici šéfa české ambasády ve Finsku.
"Země vnímá situaci velmi citlivě, a to i vzhledem k historii, ale i sousedství v rámci hranic s Ruskem. Atmosféra se tady hodně změnila za poslední týdny, protože Finsko se spíše dlouhodobě snažilo udržovat poměrně pragmatické vztahy s Ruskem, snažilo se s ním komunikovat, v současnosti ale stojí na straně EU a snaží se podporovat sankce a další kroky, jejichž účinkem je zmírnění eskalace konfliktu. Debata o vstupu do NATO se sice vede dlouhodobě, ale v tuto chvíli je nejsilnější, co tu kdy byla, a zejména podpora takového kroku je velmi silná," popsal pro ŽivotvČesku.cz velvyslanec Adam Vojtěch dění v nejšťastnější zemi světa, kde ale v tuto chvíli politikům i lidem dělá vrásky rusko-ukrajinský válečný konflikt.
Ve Finsku i Švédsku v posledních týdnech logicky sílí obavy z agresivní ruské politiky. Finsko s Ruskem sdílí hranici dlouhou 1 340 kilometrů, nejistota je proto ještě o to výraznější.
"Podpora pro vstup do NATO je v současnosti významná, a to nejen pokud jde o politickou reprezentaci, ale i laickou veřejnost. Dokonce tady vznikla konkrétní občanská iniciativa, která ve velmi krátkém čase získala 50 tisíc podpisů pro vstup do Aliance. Takže mám pocit, že to je obrovské téma a paradoxně to, čeho chtěl Vladimir Putin dosáhnout, tedy dostat NATO od hranic, tak se děje přesně opačně. To je něco, co možná sám netušil, že se bude dít. Na posledním summitu NATO se účastnilo Finsko společně se Švédskem, takže uvidíme, jaký bude vývoj. Neříkám, že Finsko vstoupí do NATO, ale debata ohledně toho je tu nejsilnější, co kdy byla," dodal pro ŽivotvČesku.cz velvyslanec Adam Vojtěch, o němž se v době, kdy zastával post šéfa rezortu zdravotnictví, mluvilo jako o nejslušnějším českém ministrovi v Babišově vládě.
Finsko i Švédsko, které jsou členy EU, ale ne NATO, se v posledních týdnech a měsících k Alianci pomalu přimykají, jak postupně zesilovaly nevyzpytatelnost a nebezpečnost Ruska. Přesto však výroky zejména finských představitelů zůstávají v tomto směru opatrné.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
