Špičkový bezpečnostní analytik předpovídá pád Vladimira Putina: Kreml nemá "exit strategy", a až začne umírat v boji europoidní Rus, nastane tam malér
Měla to být »fofr akce«, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdáleněji pravdě. Válka na Ukrajině trvá už déle než půl roku a Rusko se po ukrajinském přechodu do ofenzívy dostalo na bojišti do silných problémů. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause se začínají objevovat v režimu Vladimira Putina (69) »nespokojené trhlinky«, které mohou předznamenávat jeho pád.
Tuhý odpor Ukrajinců a neschopnost ruské armády, nad kterou kroutí hlavou celý svět. Účet po téměř sedmi měsících válčení je z pohledu Moskvy děsivý. Náměstek amerického ministerstva obrany Colin Kahl v srpnu odhadl počet mrtvých a raněných ruských vojáků na 70.000 až 80.000 s tím, že reálné číslo může být »o něco málo vyšší či nižší«. Ukrajinský generální štáb v srpnu odhadl, že ukrajinské síly od začátku války zabily více než 42.000 ruských vojáků. Rusko již řadu měsíců žádné své ztráty neoznamuje. A současná ofenzíva Ukrajinců je něčím, s čím Kreml absolutně nepočítal.
Válka na východě Evropy ale dál pokračuje. Jednání, která by vedla ke složení zbraní mezi Ukrajinou a Ruskem, od 29. března nefungují, tehdy se vyjednavači osobně setkali naposledy. Jenže mezitím Ukrajinci přešli do silné protiofenzívy a ničí na Ukrajině vše, co ruského jim stojí v cestě.
Moskva tak v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním, uvedla v úvodu týdne ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila podle ruskojazyčného webu stanice BBC Stefanišynová.
"Z Kremlu není patrná nějaká snaha o nějakou rozumnou »exit strategy« (strategie ukončení je prostředkem k opuštění současné situace, a to buď po dosažení předem stanoveného cíle, nebo jako strategie ke zmírnění neúspěchu, pozn. red.), kterou Rusové budou muset dřív nebo později přijmout. To znamená modely od palácového převratu po něco jiného. Ukazuje se, je to i znatelné z výroků různých oficiálních propagandistů, mediálních výstupů, že se začíná objevovat kritika směrem na velení ruské armády. Tedy, že válka se nedělá dobrým způsobem, že dochází k nějakým porážkám, že možná za to někdo může, dále tu už jsou i iniciativy různých lokálních gubernátorů, kteří vyzývají Putina, aby stáhl ozbrojené síly, že se to dělá špatně, že to všechno půjde za ním. To jsou všechno drobnosti a náznaky. Já nepochybuji zatím o tom, že Putin stále ještě má moc pevně v rukou, ale už tu jsou náznaky toho, že tam jsou »prasklinky, trhlinky«, které mohou přerůst v nějakou větší »trhlinu«, která už může ve finále znamenat pád toho režimu, případně minimálně vést k pádu představitele toho režimu, tedy v tomto případě Putina. To jsou varianty, které na stole jsou," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz respektovaný bezpečnostní expert Josef Kraus, k čemu se pomalými krůčky může schylovat.
V současnosti se poměrně jistou optikou ohledně válečného konfliktu dá hovořit o nečekaném selhání ruské armády, což se dá otevřeně vnímat jako ostuda, která může vést k jednomu velkému konci muže, jehož pozice se ještě nedávno zdála být neotřesitelná.
"Je potřeba se ale na věc podívat také tak, že celý ruský režim je tak trochu »blackbox« (černá skříňka, pozn. red.), do které nikdo zvenčí nevidí, a to ani experti, kteří se dlouhodobě zabývají ruskou politikou. Ti v mnoha případech nejsou vlastně schopni říct, jaká je v nejvyšších patrech ruské politiky vnitřní dynamika, kdo by Vladimira Putina mohl případně nahradit, jestli některá část toho systému je dostatečně silná na to, aby Putina svrhla, myšleno GRU, FSB nebo celá armáda, to nikdo vlastně neví. Jsou to varianty, se kterými se musí počítat. A čím hůře se bude Rusům ve válce dařit, čím větší bude nespokojenost a neochota lidí se do konfliktu zapojovat, a to nejen finančně, ale i vlastní silou, vlastní krví, tak to začne hrát poměrně zásadní roli. A ono se ukazuje, že Rusko to už není živou silou schopno utáhnout, tedy tou, kterou mají k dispozici. Oni, když se rozhodli, že to není válka, ale speciální vojenská operace a nedojde k mobilizaci, tak už jim začínají vysychat zdroje, nemají kde brát. Pokud se podíváme na jejich vojenskou strukturu, co je tam nasazeno za lidi, téměř žádní Moskvané, Petrohraďané, zkrátka europoidní bílý Rus tam v podstatě není. Jsou to většinou lidé z Kavkazu, středoasijských částí, ze Sibiře a podobně. A v momentě, kdy by měl najednou začít umírat bílý Rus odněkud z Moskvy či Petrohradu, tak to se veřejnosti líbit nebude, což se na nespokojenosti projeví ještě více," dodal pro ŽivotvČesku.cz zkušený bezpečnostní expert.
O možných mírových rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem v neděli hovořil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov, podle kterého se Rusko k jednání nestaví odmítavě. V televizi Rossija 1 Lavrov řekl, že čím déle se bude jednání odkládat, tím hůře najdou obě strany shodu.
Lavrov kromě toho naznačil, že obnovení jednání si nepřeje Kyjev. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov pak ale v pondělí motivaci Moskvy k dialogu s Kyjevem zlehčil, když řekl, že Kreml nevidí žádné vyhlídky mírových rozhovorů.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
