NATO by v reakci na opakované ruské provokace mělo "ukázat zuby", míní Pavel. Šándor varuje před jadernou spirálou
Komentář: Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský list The Guardian uvedl, že Severoatlantická aliance by měla vůči ruským provokacím na východním křídle postupovat významně tvrději. NATO by podle něj mělo takzvaně »ukázat zuby« a reagovat rozhodněji, jinak hrozí, že Moskva bude hranice alianční tolerance dál testovat. Bezpečnostní expert a komentátor Andor Šándor ale pro ŽivotvČesku.cz upozornil, že v současné fázi války na Ukrajině je podle něj klíčové především hledat cestu k jejímu ukončení. Varuje, že tvrdší rétorika i případné akce mohou v atmosféře rostoucí nervozity v Rusku přispět k nebezpečné eskalační spirále.
Pavel podle britského deníku vyzval NATO k »dostatečně rozhodným, potenciálně i asymetrickým« reakcím na provokativní chování Moskvy. Podle listu zmínil několik možností, od vypnutí internetu přes odpojení bank od globálních finančních systémů až po sestřelování letadel, která by narušila vzdušný prostor členských států aliance.
Prezidentova slova navazují na obecnou debatu, jak se má Západ postavit směrem k incidentům na východním křídle NATO, hybridním operacím, narušování vzdušného prostoru a dalším krokům, které západní představitelé připisují Rusku. Podle Pavla Moskva sleduje, kam až může zajít, a bez dostatečně tvrdé odpovědi může své chování dál stupňovat.
Šándor však upozornil, že právě v tomto bodě je třeba postupovat mimořádně opatrně. Podle něj se nelze tvářit, že tvrdší odpověď automaticky znamená bezpečnější vývoj. "Já si myslím, že v této době, a to není nic proruského, bychom se měli zabývat tím, jak tu válku ukončit, a snažit se vyhnout jakékoliv eskalační spirále," zamyslel se pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní expert.
Podle něj je dále nutné sledovat nejen to, co říkají západní politici, ale také to, jak se vyvíjí atmosféra na ruské straně. Šándor k tomu doplnil, že v Rusku sílí hlasy, které žádají tvrdší odvetu vůči Západu. V této souvislosti zmínil politologa Sergeje Karaganova, který dlouhodobě patří k nejvýraznějším představitelům tvrdé linie.
"Dnes v Rusku vidíme vzrůstající požadavky na tvrdší odplatu ze strany Moskvy vůči Západu, a to ústy Sergeje Karaganova i dalších. On takhle mluví celou dobu, ale dnes je příznivců takových řešení mnohem více," upřesnil Šándor.
Karaganov už dříve otevřeně pracoval s myšlenkou použití jaderných zbraní proti Západu. Argumentoval tím, že takový krok by sice mohl otevřít »Pandořinu skříňku světové katastrofy«, zároveň by podle něj mohl »zbavit lidstvo 500letého jha Západu«. Právě podobné výroky podle Šándora ukazují, že část ruského tvrdého proudu nevnímá jadernou rétoriku jen jako krajní teoretickou možnost, ale jako nástroj politického zastrašování.
Bezpečnostní expert v této souvislosti také upozornil na to, že nervozita Moskvy roste s úspěšnými ukrajinskými útoky hluboko na ruském území. Ukrajinské drony opakovaně zasahují energetickou infrastrukturu, rafinerie, sklady, letiště nebo další strategické cíle. V ruském výkladu přitom tyto operace často nejsou vnímány pouze jako čistě ukrajinské akce, ale jako útoky umožněné západní zpravodajskou, technologickou a materiální podporou.
"Rusové nelibě nesou ukrajinské úspěchy při likvidaci jejich energetických a jiných objektů, které Ukrajinci úspěšně napadají a likvidují. Mluví se tam o útocích na některá hlavní města Západu a někde se pomalu znovu evokuje i použití taktické jaderné zbraně," upozornil Šándor pro ŽivotvČesku.cz.
V tomto bodě podle něj leží hlavní riziko současné debaty. Nejde o to, zda má Západ bránit své území nebo zda má pokračovat v podpoře Ukrajiny. Jde o to, že Moskva může část ukrajinských úspěchů číst jako prodlouženou ruku Západu. A v takové atmosféře mohou slova o tom, že NATO má »ukázat zuby«, v ruském prostředí získat mnohem nebezpečnější význam než v domácí politické debatě.
Šándor promluvil i o »jaderných signálech«, které Rusko v posledních měsících vysílá. Zmínil mimo jiné rusko-běloruské cvičení, při němž byla podle něj simulována i varianta odpálení jaderné zbraně.
"Viděli jsme během rusko-běloruského cvičení i simulaci odpálení jaderné zbraně. To všechno by dnes mohlo vést k tomu, že bychom se mohli dostat do velmi nebezpečného konfliktu. Osobně jsem příznivcem toho, aby se něco takového nestalo reálným, ale abychom spíše uvažovali v kontextu ukončení války," doplnil bezpečnostní expert.
Pavel naopak v rozhovoru pro The Guardian vycházel z logiky odstrašení. Pokud Rusko testuje odhodlání NATO a aliance nereaguje dostatečně jasně, může to podle této úvahy Kreml povzbudit k dalším provokacím. Tvrdší reakce má tedy sloužit nikoliv k vyvolání konfliktu, ale k jeho odvrácení.
Šándor však namítá, že v praxi může být hranice mezi odstrašením a eskalací velmi tenká. Zvlášť v situaci, kdy Rusko vede už několik let válku na Ukrajině, doma čelí tlaku části elit na tvrdší postup a zároveň vidí, že Ukrajina dokáže zasahovat cíle hluboko na jeho území.
"Nemyslím si, že je dnes v rámci aliance příliš velké nadšení něco takového udělat," uvedl k případným tvrdším vojenským reakcím. Zároveň upozornil, že incidenty ve vzdušném prostoru na východním křídle NATO nejsou vždy jednoznačné. "Vezměte si, kde Rusové vlastně narušují vzdušný prostor. A ne všechno, co naruší vzdušný prostor v Pobaltí, jsou ruské drony, často jsou to také ukrajinské drony," řekl.
Podle Šándora by Západ po téměř čtyřech a půl letech války měl více přemýšlet o diplomatickém a politickém konci konfliktu. Neznamená to podle něj ustupovat Rusku ani přestat pomáhat Ukrajině. Znamená to ale hledat takové řešení, které nepřivede NATO a Rusko blíž k přímému střetu.
"Osobně si po téměř čtyřech a půl letech války nemyslím, že bychom měli jít cestou eskalace. Měli bychom jít cestou, jak tu válku nějakým způsobem ukončit, a snažit se dosáhnout toho, aby mír, který by byl dosažen, byl i nějakým způsobem příznivý pro Ukrajince," dodal Šándor pro ŽivotvČesku.cz.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
