Epidemiolog Jiří Beran místo strachu z omikronu nabídl pro obyčejné lidi racionální pohled, jak se na epidemii dívat
O nové koronavirové variantě omikron se v posledních týdnech mluví po celém světě. V současnosti existují dvě zásadní studie, které se ohledně závažnosti klinického průběhu liší. Konkrétně určit, jak se bude chovat nová varianta v České republice, v případě, že se skutečně slovy britského ministra zdravotnictví »bude fenomenálně šířit«, zatím není možné. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila epidemiologa a vakcinologa Jiřího Berana (61) s dotazem, jak variantu omikron vnímá a zda by mohl nastínit, co se bude v souvislosti s vysoce infekční mutací viru v lednu 2022 v Česku dít. Nabídl svůj pohled, co je v rámci dat nutné sledovat a jak se k nim postavit.
"Po pravdě řečeno, co přesně se bude v lednu dít, nevím. Abychom to věděli, tak je potřeba, aby se Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a ministerstvo zdravotnictví snažily vyhodnotit dva zásadní aspekty mutace omikron, to by se ale mělo rutinně dělat u každé mutace. Za prvé je nutné vyhodnotit klinické aspekty omikronu. To znamená, že každému člověku, který měl omikron, s odstupem čtrnácti dnů musíme zavolat a zjistit, zda ten člověk měl příznaky či neměl příznaky. Z těch lidí, kteří příznaky měli, se pak zjistí, kolik skončilo v nemocnici a kolik jich zemřelo. Tím zhodnotíme klinický význam mutace. Za druhé je nutné zjistit epidemický význam mutace. To znamená, že do databáze zaneseme, kolik lidí, kteří měli omikron, bylo očkovaných jednou dávkou, kolik dvěma a kolik třemi dávkami a kdo byl bez očkování a kdo byl bez vakcinace, ale měl za sebou již prodělaný covid," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz epidemiolog, který se kvůli některým svým postojům ohledně epidemie dostal v minulosti do názorového střetu s ministerstvem zdravotnictví, potažmo odborníky z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES).
Ohledně omikronu byly publikovány dvě studie, které se v rámci klinických průběhů značně rozcházejí.
Pravděpodobnost hospitalizace u lidí nakažených novou covidovou variantou omikron je o 40 procent nižší než u nákazy variantou delta. To vyplývá ze studie, kterou minulou středu zveřejnili vědci z Královské univerzity v Londýně. Upozornili ale také, že vzhledem k rychlejšímu šíření omikronu může být zátěž na nemocnice podobně vysoká. Studie Edinburské univerzity, která vycházela ze zdravotních záznamů 5,4 milionu lidí ve Skotsku, zjistila, že riziko hospitalizace je u omikronu o dvě třetiny nižší než u delty.
Druhá studie pak uvádí, že při nákaze omikronem je nebezpečí hospitalizace o zhruba 80 procent nižší oproti nákaze deltou. U pacientů, kteří se dostanou do nemocnice, je pak při infekci omikronem riziko vážného průběhu o asi 30 procent nižší než u pacientů s deltou. Autoři této studie porovnali data o případech nákazy variantou omikron od října do listopadu se záznamy o nákazách variantou delta od dubna a listopadu v Jihoafrické republice. Na výzkumu se podíleli vědci z Národního institutu pro přenosná onemocnění (NICD) a z několika vysokých škol, včetně univerzity Witwatersrand v Johannesburgu a univerzity KwaZulu-Natal.
Jak se bude omikron v budoucnu chovat v České republice a okolí poté, co začne dominovat nad variantou delta, nikdo zcela přesně nedokáže určit. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška může nová varianta stát až za desetinou všech nákaz. "Někdy kolem 5. až 10. ledna by omikron mohl překonat hodnotu 25 procent, a pak začne růst velmi prudce," řekl Právu. Nová varianta viru podle něj na přelomu ledna a února vytlačí dosud dominantní deltu. Její nástupce je podle expertů nakažlivější a snadněji překoná vakcinaci, ale má zřejmě mírnější následky.
Koronavirová varianta omikron se šíří »fenomenální rychlostí« a lidé s pouhými dvěma dávkami jsou zranitelní, taková slova zazněla v první polovině prosince v rozhovoru pro Sky News od britského ministra zdravotnictví Sajida Javida. Redakcí oslovený epidemiolog Jiří Beran je přesvědčen, že Česko může nahlížet na data, která o omikronu dosud sesbíraly evropské země, ale tuzemský vývoj epidemie by se měl hodnotit na základě statistiky, která vznikne detailním rozborem tuzemských případů.
"Každý den je nutné dvou sloupcích zobrazit klinické a epidemické aspekty, na základě toho se pak dá uvažovat, jak se situace bude dál vyvíjet. Jestliže ti lidé nebudou mít vůbec žádné příznaky, tak je to v pohodě. Pokud bude třeba jen jedno procento hospitalizovaných lidí, tak si můžeme spočítat, co by to znamenalo třeba při počtu 200 tisíc pozitivně testovaných. Zároveň uvidíme, zda omikron v České republice překonává imunitu postvakcinační nebo imunitu postinfekční. Bez vyhodnocení klinického a epidemického je hodnocení omikronu jen hádáním z křišťálové koule. Ano, můžeme se nyní podívat do Dánska, kde analyzovali tři tisíce případů omikronu a zjistili, že s největší pravděpodobností spolehlivě obchází imunitu po dvou ale i po třech očkovacích dávkách a relativně spolehlivě chrání imunita postinfekční, ale to jsou jen náznaky, chtělo by to udělat vyhodnocení pro Českou republiku. Například ty epidemické aspekty lze z databází vytahat ve velmi krátké době," dodal pro ŽivotvČesku.cz profesor Jiří Beran.
Vláda na dnešním zasedání projedná změny protiepidemických opatření. Už před vánočními svátky ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (61) avizoval, že by před koncem roku měla být dostupná data z Velké Británie a Dánska ohledně dopadů nákazy variantou koronaviru omikron na nemocnice. Podle nich chce předložit variantní možnosti opatření.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
