Exministr financí Kalousek: Odvrátit celosvětový konflikt je složitá úloha, ČR může být jen loajální spojenec. Odpovědnost patří globálním lídrům

Miroslav Kalousek
Miroslav Kalousek
Foto: ŽivotvČesku
Rudolf Šindelář, ČTK | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 27. 10. 2023

Komentář: Vláda Spojených států dnes uvalila další sankce na členy palestinského radikálního hnutí Hamás v reakci na útok, který provedli 7. října na jižní Izrael. Podle agentury AP se krok týká i subjektů v Íránu a íránských revolučních gard. Události na Blízkém východě jsou de facto »sudem se střelným prachem«, který může explodovat a rozhořet se v dalších regionech. Vyloučit konflikt v globálním měřítku není v tuto chvíli rozhodně možné. Pokud by eskalace násilí nadále posilovala, ČR není subjektem, který by to ze své pozice mohl jakýmkoliv způsobem změnit, uvedl to exministr financí a komentátor Miroslav Kalousek pro ŽivotvČesku.cz.

"Myslím, že svět se musí mít velmi na pozoru, protože konflikt na Blízkém východě může přerůst v konflikt celosvětového charakteru. Je věcí odpovědnosti světových lídrů, aby to nedopustili. Je to velmi složitá úloha a upřímně řečeno naše úloha v tom není příliš veliká, my se můžeme chovat jen jako loajální spojenci," uvedl pro ŽivotvČesku.cz brilantní rétor a někdejší politický fenomén Kalousek s tím, že situace má velmi rizikový potenciál.

USA klasifikují Hamás jako teroristickou organizaci a militantní hnutí ovládající Pásmo Gazy bylo tudíž už dříve předmětem tvrdého sankčního režimu, napsal dříve list The New York Times (NYT). Americké sankce mohou zmrazit majetky osob či společností a odstřihnout je od západního finančního systému.

Nejnovější postihy se týkají dalších aktiv v investičním portfoliu Hamásu a osob, které společnostem spřízněným s Hamásem usnadňují vyhýbání se sankcím. Americká vláda se již delší dobu domnívá, že Hamás skrytě kontroluje portfolio aktiv v objemu miliard dolarů. Vzhledem k již existujícím sankcím se Washington čím dál víc zaměřuje právě na tento aspekt působení palestinské skupiny, uvedl NYT.

Nové sankce americké ministerstvo financí uvalilo mimo jiné na subjekt se sídlem v Gaze, který sloužil jako prostředník pro převod nezákonných finančních prostředků od Íránu pro Hamás a skupinu Palestinský islámský džihád. Teherán podporuje Hamás a další militantní skupiny na Blízkém východě.

Ministerstvo financí uvedlo, že uvalilo sankce i na Jordánce, který žije v íránském hlavním městě Teheránu a působí zde jako zástupce Hamásu, a také na představitele Islámských revolučních gard, kteří cvičí a pomáhají členům Hamásu a dalších militantních skupin. Terčem opatření se proto stal velitel elitních oddílů gard Sáberín, jehož jednotka byla nasazena v Sýrii a poskytovala výcvik Hamásu a členům libanonského šíitského hnutí Hizballáh.

USA uvalily sankce také na společnosti se sídlem v Súdánu, ve Španělsku a v Turecku, které byly dříve označeny za součást investičního portfolia Hamásu.

"Nebudeme váhat a podnikneme kroky k dalšímu snížení schopnosti Hamásu páchat strašlivé teroristické útoky tím, že se neúnavně zaměříme na jeho finanční aktivity a toky financování," uvedl náměstek z ministerstva financí Wally Adeyemo.

Ozbrojenci z Hamásu 7. října zaútočili na jižní Izrael, kde zabili na 1400 lidí, a další zhruba dvě stovky odvlekli do Pásma Gazy. Po masivním odvetném bombardování Pásma Gazy podle palestinských úřadů řízených Hamásem zemřelo více než 7000 lidí. Tvrzení ani jedné ze stran konfliktu nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.