Hřiby, lišky i kozáci. Začínají houbařské žně. Mykoložka popsala, jaký signál se vyplatí sledovat

Křemenáč je chutná a ceněná houba.
Křemenáč je chutná a ceněná houba.
Foto: ŽivotvČesku

Houby potřebují k životu teplo a vlhko. Jenže tepla ani vody nesmí být moc. Vše musí být v ideální rovnováze a pak začínají houbařské žně. Mykoložka Tereza Tejklová pro ŽivotvČesku.cz vysvětila, proč prudké lijáky nejsou pro houby ideální. "Houby nemají rády sucho, ale také nemají rády, když se podhoubí »​topí« ve vodě. Cílem houby je vytvořit dospělou plodnici a pustit výtrusy pro další rozmnožování," popsala a přidala radu, podle čeho se před návštěvou lesa řídit.

Po několika tropických dnech, kdy slunce téměř spalovalo vše živé, přišly intenzivní bouřky a dokonce lokální přívalové deště. Řada houbařů se zaradovala, že v lese spadlo hodně vody a podhoubí je zalité. Jenže mykoložka Tereza Tejklová upozorňuje, že moc vody může škodit.

"Obecně jsou pro houby srážky dobré, výjimku tvoří prudké přívalové deště. Houby nemají rády sucho, ale také nemají rády, když se podhoubí »​topí« ve vodě. Cílem houby je vytvořit dospělou plodnici a pustit výtrusy pro další rozmnožování. Podhoubí má zřejmě naprogramováno, že nemá smysl za sucha vytvářet plodnice, protože houba zaschne dříve, než vyroste do velikosti, kdy už vypouští výtrusy. Podobné je to s vodou - když je houba hodně namočená, tak také nedospěje, ale hnije už jako nedospělá plodnice. Podhoubí potřebuje optimální podmínky, ideální je noční déšť a zapaření půdy, které aktivizuje podhoubí," vysvětila expertka pro ŽivotvČesku.cz s tím, že nepodceňuje rady předků. Zejména když jde o houby, tak je dobré vnímat staleté zkušenosti.

"Babičky a dědečkové věděli, že když se les zapaří, porostou houby. Moudrost našich předků se vyplatí sledovat a vnímat, o houbách toho pořád hodně nevíme a vycházet ze staré moudrosti se vyplatí. Už desítky let se říká, že když se z lesa kouří, houby porostou. Když se les zapaří, tak dochází k ideální konstelaci mezi teplem a vlhkostí a naši předci to věděli. Vlhko a noční teploty mezi 12 až 15 stupni Celsia jsou ideální," řekla pro ŽivotvČesku.cz mykoložka, jaký signál se vyplatí sledovat.

Letní měsíce jsou často spojené s výskytem mravenců především v domácnostech, kam putují za lákadly, které jim byt, dům nebo třeba chata často štědře nabízí. I když na zahrádce mohou být užiteční, o soužití s nimi stojí asi málokdo. Zkušená myrmekoložka Klára Bezděčková poradila, jak nezvaným návštěvníkům šetrně předejít. "Nejlepší je využít mechanické zábrany a znemožnit mravencům přístup k tomu, co hledají. Ucpat, zazdít nebo zasádrovat všechny štěrbiny, kterými se mohou dostat dovnitř. Dále nenechávat nikde volně byť i jen nepatrné množství toho, co by je mohlo lákat," řekla pro ŽivotvČesku.cz.

Kromě klouzků, kozáků, kovářů a křemenáčů se začínají hojně objevovat hřiby dubové, které se řadí k našim nejchutnějším houbám. Místy se už objevily také chutné lišky - ať už jde o lišku bledou či lišku obecnou. Tereza Tejklová popsala, kde je šance na dobrý úlovek.

"Nyní na konci června je pořád větší šance v listnatých lesích, osobně jsem ve smrčinách moc hub ještě nezaregistrovala. V listnáčích se objevují hřib kovář i dubové hřiby a určitě je tam větší šance než v jehličnatých lesích," dodala mykoložka s tím, že velká šance na hřiby dubové je na hrázích rybníků, kde se udržuje právě vhodný poměr mezi teplem a vlhkem.

Oblíbený režisér Zdeněk Troška (68) se objevil na narozeninové oslavě Pavla Plecháče a vyp...

Zavřít reklamu