kam na houby

Léto dávno skončilo, ale rozhodně nekončí houbařská sezóna. Až do prvních mrazů porostou hřiby smrkové a hřiby hnědé. V lesích se dají najít také ryzce či křemenáče. Masivně roste také čirůvka fialová, tedy houba, která patří k podzimním delikatesám, ale může nadělat hodně zdravotních problémů. "Je nutné ji pořádně tepelně upravit, jinak je jedovatá a může způsobit rozklad červených krvinek," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Jan Wipler z České mykologické společnosti.

Podzimní houbařská sezóna zdaleka nekončí. Kromě hřibů smrkových, hřibů hnědých a ryzců se v českých lesích v hojné míře objevují václavky. Ty je nutné důkladně povařit, protože za syrova jsou mírně jedovaté a mohou způsobit žaludeční problémy. "Myslím si, že václavky jsou jeden z nejlepších druhů na zavařování do kyselého nálevu," ocenil dřevokaznou houbu pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař Dominik Mašek.

Houbařská sezóna zdaleka nekončí, k pořádnému úspěchu jsou ale zapotřebí již zkušenosti či to chce dobrou radu od »profíků«. Jsou lesy, kde houbaři naplní košíky po okraj během hodinky, pak ale také místa, kde to vypadá, že houby nikdy nerostly. Jak se orientovat v lese na konci září poradil zkušený houbař Dominik Mašek. "Když začne být už opravdu zima a noční teploty začnou padat někam na 5 stupňů Celsia a méně, tak doporučuji to zkusit v těsné blízkosti vodní plochy," řekl pro ŽivotvČesku.cz houbař, jehož revírem jsou hlavně Brdy.

Září je časem, kdy vrcholí houbařská sezóna. V lesích se dají najít lišky, bedly, ryzce a hlavně celá řada hřibovitých hub. Právě se hřiby ale může být problém. "Často vidím, jak lidé sbírají i plesnivé houby a pak to různě vykrajují, to úplně špatně," řekla pro ŽivotvČesku.cz mykoložka Tereza Tejklová a vysvětlila, co pak lidskému organismu hrozí.

Počasí přeje houbařům a díky občasnému dešti a stále poměrně teplým nocím nachází nejen hřibovité houby. V lese se někdy podaří najít opravdu bizarní kousky, jako jsou třeba houby, které rostou hlavou dolů nebo srostlice hřibů, kdy jeden kousek může mít třeba deset malých hlav. Je to díky tomu, jakým způsobem rostou plodnice z podhoubí. "Mohu dát příklad s ovocným stromem, máte jeden strom, ale na jedné větvi se také objeví obrovské množství jablek najednou," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař Dominik Mašek a přidal fotky svých unikátních kousků. "Srostlice často vytváří hřib medotrpký či hřib přívěskatý, u hřibů hnědých a smrkových je to mnohem vzácnější," uvedla pro ŽivotvČesku.cz mykoložka Tereza Tejklová.

Zkušení houbaři ví, že i jedlé a chutné houby mohou vyvolat těžké reakce organismu. Problematické je špatné uchovávání hub a sbírání plodnic, přes které přešly mrazy. "Při zapaření dochází v houbě k rozkladu bílkovin, houby se potom chovají podobně jako zkažené maso," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz mykoložka Tereza Tejklová.

Houby potřebují vlhko a teplo. Ale vše musí být v rovnováze a nesmí být moc dešťů ani vysoké tropické teploty - to podhoubí rádo nemá a houby odpočívají. Mykoložka Tereza Tejklová pro ŽivotvČesku.cz zhodnotila současné počasí a řekla, co to bude znamenat pro české lesy. "Když bude pršet, tak za dva až tři týdny se naplno rozjede podzimní sezóna," řekla pro ŽivotvČesku.cz expertka na houby.

Mezi houbaři se odjakživa říká, že do lesa se chodí hlavně ráno. Kdo chce mít plný košík, měl by si proto přivstat. Zkušeného houbaře Dominika Maška se redakce ŽivotvČesku.cz zeptala, zda má smysl na houby chodit i třeba večer. "Zásadní je být v lese první. Když máte jistotu, že v lese před vámi nikdo nebyl, tak na houby můžete vyrazit klidně v šest hodin večer," usmál se zkušený houbař a popsal důvody, proč je sběr ráno přeci jen z hlediska pravé »houbařiny« nejlepší.

Jedna z nejčastějších houbařských pověr tvrdí, že když se člověk v lese podívá na hřib, tak zarazí jeho růst. Tudíž není možné si hřiby »pěstovat« a dojít je sklidit třeba za dva dny. K pověře se vyjádřil mykolog. "Problém je, že někteří lidé se »dívají« rukama. Pokud se jen díváte, houba roste dál," řekl pro ŽivotvČesku.cz Jan Wipler.

Houby potřebují ideální kombinaci tepla a vlhka. Současné horké počasí růst hub trochu utlumilo, ale kde je hodně napršeno, tam houbaři stále mohou narazit na bohaté úlovky. Každý rok se také objevuje otázka, jak rychle vlastně roste pravý hřib. Redakce ŽivotvČesku.cz se zeptala mykoložky Terezy Tejklové a respektovaného houbaře Dominika Maška, který přispívá snímky pořádných kousků na houbařských fórech. "Když se bavíme o ideálních podmínkách, tak hřib určitě vyroste za 24 hodin do velikosti dětské pěstičky," řekl pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař.

Letošní houbařská sezóna je opravdu výjimečná a díky vhodnému počasí, kdy teplé noci provází časté dešťové srážky, roste obrovské množství různých druhů hub. Hřibovité houby lidé dokonce nachází ve městech a všímavá čtenářka do redakce zaslala fotku, kdy krásné houby vyrostly přímo z hrobu. Mykolog Vladimír Antonín pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil, zda takový úlovek je možné vzít do kuchyně. "Z hlediska konzumace je to zcela bezproblémové. V hřbitovní půdě nejsou žádné látky z lidských ostatků, které by do sebe houby nasály," řekl pro ŽivotvČesku.cz expert.

Kromě hřibů začala také sezóna oblíbených bedel. Jenže není bedla jako bedla. Bedlu vysokou, ze které jsou skvělé řízky, pozná většina houbařů. Tady nebezpečí nehrozí. Problémy žaludečního charakteru mohou nastat při konzumaci bedel z okruhu červenajících druhů. "Ke sběru určitě nepoužívat bedlu zahradní," řekl pro ŽivotvČesku.cz mykolog Jan Wipler a červenající druhy více specifikoval.

Český sportovec Miloš Škorpil (67) a jeho manželka Dana se otrávili po houbách. Běžec si myslel, že domů přinesl výbornou muchomůrku růžovku. Jenže to byl omyl. Rodina snědla plodnice muchomůrky tygrované. "Rozlišovací znaky máme tři základní. Když se podíváme na prstýnky, které mají muchomůrky pod kloboukem, tak muchomůrka růžovka ho má vždy rýhovaný, muchomůrka tygrovaná ho má hladký," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz zkušený mykolog Vladimír Antonín a popsal další rozlišovací znaky.

Meteorologové hlásí na víkend i příští týden teplé počasí a dešťové přeháňky, takže houby budou mít ideální podmínky k růstu. Objevují se hřiby dubové, muchomůrky růžovky i barevné hřiby jako je koloděj či kovář. Mykoložka a houbařka Tereza Tejklová pro ŽivotvČesku.cz prozradila další trik, jak zvýšit šanci na naplnění košíků. "Zkušení houbaři hlídají v lese sklon svahu. Je totiž velký rozdíl, zda je svah exponovaný na jih či jde o severní svah," řekla expertka na růst hub.

Víkend vytáhne do lesů řadu houbařů, ti zkušenější půjdou na jisto, ti méně zkušení vyrazí zkusit třeba i novou lokalitu a pak se vrátí zklamaní. Mykoložka Tereza Tejklová poradila, jak zvýšit šanci na nález hřibovitých hub. "Základem je vyrazit do místa, kde dost napršelo, ale také myslet na to, že houby potřebují také teplo. Houbaři nyní nechodí do jehličnatých lesů, ale do listnatých lesů, zajímavé jsou také prosluněné stráně a aleje," doporučila mykoložka a houbařka Tereza Tejklová pro ŽivotvČesku.cz.

Teplé a deštivé počasí probudilo naplno houby a lidé se vrací z lesů s plnými košíky. Mezi oblíbené úlovky také patří vynikající muchomůrka růžovka. Při jejím sběru je nutné dávat si obrovský pozor, aby nedošlo k záměně za jedovatou muchomůrku tygrovanou. "Když se podíváme na prstýnky, které mají muchomůrky pod kloboukem, tak muchomůrka růžovka ho má vždy rýhovaný, muchomůrka tygrovaná ho má hladký," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz mykolog Vladimír Antonín.

Houby potřebují k životu teplo a vlhko. Jenže tepla ani vody nesmí být moc. Vše musí být v ideální rovnováze a pak začínají houbařské žně. Mykoložka Tereza Tejklová pro ŽivotvČesku.cz vysvětila, proč prudké lijáky nejsou pro houby ideální. "Houby nemají rády sucho, ale také nemají rády, když se podhoubí »​topí« ve vodě. Cílem houby je vytvořit dospělou plodnici a pustit výtrusy pro další rozmnožování," popsala a přidala radu, podle čeho se před návštěvou lesa řídit.

České lesy a háje se plní houbaři. Vrcholí sezóna smržů a rozjíždí se hřiby. Kulinářský kouzelník Zdeněk Pohlreich (64) prozradil recept na smrže. "Rozmixujeme se smetanou kuřecí maso a když máme jemnou náplň, tak smrže naplníme a necháme to lehce zavařit nebo zapéct," popsal Zdeněk Pohlreich pro ŽivotvČesku.cz.

Pro většinu tuzemských houbařů začíná sezóna až v červnu, kdy se začnou hojně objevovat hřibovité houby. Znalci ale ví, že opravdu ceněné houby vykukují už od března. Hlavně na chutných smržích se dá dobře vydělat. "Cena za kilogram čerstvých smržů se pohybuje kolem 1000 korun. Ale může to být i výrazně více," řekl pro ŽivotvČesku.cz obchodník s lesními plody Pavel Bogner.

Každý rok se mezi houbaři koná soutěž, kdo najde jako první pravé hřiby. První úlovky hřibovitých hub se objevují právě v květnu. Letos se vítězem stal zřejmě houbař Milan Košarišťan, který našel krásné hřiby borové. "Houbařit mě naučili rodiče a hlavně prarodiče," řekl spokojený houbař pro ŽivotvČesku.cz a redakci ukázal krásné fotky.