Hřiby stále rostou, dejte si ale pozor při jejich sběru. Zkušený houbař pak prozradil, jak se dají nejlépe zpracovat václavky

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Josef Šťastna | Redaktor
[email protected]
Publikováno: 2. 10. 2021

Podzimní houbařská sezóna zdaleka nekončí. Kromě hřibů smrkových, hřibů hnědých a ryzců se v českých lesích v hojné míře objevují václavky. Ty je nutné důkladně povařit, protože za syrova jsou mírně jedovaté a mohou způsobit žaludeční problémy. "Myslím si, že václavky jsou jeden z nejlepších druhů na zavařování do kyselého nálevu," ocenil dřevokaznou houbu pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař Dominik Mašek.

Kde zapršelo, tak v obrovské míře rostou hřiby smrkové, hřiby hnědé a různé druhy výtečných ryzců. V lesích se objevují také křemenáče či poměrně vzácný hřib borový. Tradičně se kolem uplynulého svátku svatého Václava (28. září) objevují václavky. Tedy dřevokazné houby, kterých se v některých lokalitách dají najít stovky kilogramů.

Lesníci z václavek radost nemají, protože parazitická houba umí napadat stromy, radost z ní ale mají houbaři. Je nutné dávat si ale pozor při kuchyňské úpravě.

"Václavky je nutné delší dobu povařit. Já sbírám jen kloboučky, nejraději z nich dělám houbový guláš, jak jsou ty kloboučky tuhé, tak to skoro nahrazuje maso. Výborné jsou také zavařené v kyselém nálevu, to je pak opravdu delikatesa. Myslím si, že václavky jsou jeden z nejlepších druhů na zavařování vůbec," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař Dominik Mašek, který na houby chodí nejčastěji do brdských lesů. Tam pořád vydatně rostou i hřibovité houby. Při jejich sběru je ale třeba na podzim dávat zvýšený pozor.

"Je důležité naučit se rozlišovat, kdy je houba jen stará a kdy už je napadená plísní. Když hřib vypráší výtrusy, prach je tmavý. Když je ale houba chycená plísní, tak rourky jsou bílé či našedlé. Houbu, která je chycená plísní, poznáte podle toho, že je hodně měkká, na první pohled je vidět, že v místě napadení plísní je vodnatá až rozteklá. Plíseň nedohub se často objevuje u hřibu hnědého, plodnice hřibu smrkového se rozkládají spíše stářím. U hřibu hnědého je napadení nedohubem opravdu časté, může se jednat i o malou plodnici, která vypadá čerstvě, ale už může být napadená," popsal problémy se sběrem podzimních hřibů Dominik Mašek pro portál ŽIvotvČesku.cz.

Na nebezpečí plísní a mrazivých dnů upozornila také mykoložka Tereza Tejklová. "Místy se už objevují mrazíky a určitě si na to dejte pozor. Říká se, že pokud houby posbíráte hned po prvním mrazu, tak by měly být ještě v pořádku. Daleko horší je, když houby přejdou mrazem opakovaně, tedy zmrznou, roztají a znovu zmrznou. Taková houba může vypadat opticky relativně v pořádku, ale uvnitř plodnice už nastává rozklad. Houby přešlé mrazem mají viditelně přischlé rourky, to nedělá jen sucho, ale umí to i mráz. Dejte si na to opravdu pozor, je to stejné, jako kdyby člověk snědl zkažené maso," dodala pro ŽivotvČesku.cz mykoložka s varováním, že plesnivé či mrazem poškozené houby mohou vyvolat intenzivní žaludeční problémy.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.