houbaření

Mírná zima dala houbařům naději, že už za dva týdny by se mohly objevit oblíbené jarní houby, jako jsou například ceněné kačenky české. Jenže mykolog Vladimír Antonín svým odhadem zkazí natěšeným houbařům náladu. "Chybí sníh, tím pádem chybí voda, mám obavu, že jaro bude pro houbaře slabé," odhadl pro ŽivotvČesku.cz zkušený mykolog.

Nic netrvá věčně a týká se to i sezóny hřibovitých hub. Ještě lze sporadicky objevit hřiby hnědé, klouzky i hřiby smrkové, ale jsou to už poslední výjimečné nálezy. O slovo se hlásí ale jedna z nejcennějších a nejchutnějších hub vůbec. "Hlíva je houba, která podporuje imunitu," potvrdil pro ŽivotvČesku.cz uznávaný mykolog Vladimír Antonín.

Léto dávno skončilo, ale rozhodně nekončí houbařská sezóna. Až do prvních mrazů porostou hřiby smrkové a hřiby hnědé. V lesích se dají najít také ryzce či křemenáče. Masivně roste také čirůvka fialová, tedy houba, která patří k podzimním delikatesám, ale může nadělat hodně zdravotních problémů. "Je nutné ji pořádně tepelně upravit, jinak je jedovatá a může způsobit rozklad červených krvinek," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz Jan Wipler z České mykologické společnosti.

Podzimní houbařská sezóna zdaleka nekončí. Kromě hřibů smrkových, hřibů hnědých a ryzců se v českých lesích v hojné míře objevují václavky. Ty je nutné důkladně povařit, protože za syrova jsou mírně jedovaté a mohou způsobit žaludeční problémy. "Myslím si, že václavky jsou jeden z nejlepších druhů na zavařování do kyselého nálevu," ocenil dřevokaznou houbu pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař Dominik Mašek.

Houbařská sezóna zdaleka nekončí, k pořádnému úspěchu jsou ale zapotřebí již zkušenosti či to chce dobrou radu od »profíků«. Jsou lesy, kde houbaři naplní košíky po okraj během hodinky, pak ale také místa, kde to vypadá, že houby nikdy nerostly. Jak se orientovat v lese na konci září poradil zkušený houbař Dominik Mašek. "Když začne být už opravdu zima a noční teploty začnou padat někam na 5 stupňů Celsia a méně, tak doporučuji to zkusit v těsné blízkosti vodní plochy," řekl pro ŽivotvČesku.cz houbař, jehož revírem jsou hlavně Brdy.

Měsíc září je časem, kdy naplno startuje podzimní část houbařské sezóny. Podle mykoložky Terezy Tejklové houbaře v lesích čekají hřiby smrkové a hnědé, oblíbené bedly i různé druhy klouzků. Mnoho houbařů se rozhodne, že část úlovku zamrazí. Podle mykoložky je pak důležité k houbám z mrazáku přistupovat podle jednoduchého pravidla - co mrazák opustí, už do něj znovu nepatří. "Mnoho lidí vede diskuze, zda houby před zmrazením lehce povařit, nebo je mrazit jen pokrájené. Já si myslím, že oba způsoby jsou možné," vysvětlila mykoložka pro ŽivotvČesku.cz.

Počasí přeje houbařům a díky občasnému dešti a stále poměrně teplým nocím nachází nejen hřibovité houby. V lese se někdy podaří najít opravdu bizarní kousky, jako jsou třeba houby, které rostou hlavou dolů nebo srostlice hřibů, kdy jeden kousek může mít třeba deset malých hlav. Je to díky tomu, jakým způsobem rostou plodnice z podhoubí. "Mohu dát příklad s ovocným stromem, máte jeden strom, ale na jedné větvi se také objeví obrovské množství jablek najednou," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař Dominik Mašek a přidal fotky svých unikátních kousků. "Srostlice často vytváří hřib medotrpký či hřib přívěskatý, u hřibů hnědých a smrkových je to mnohem vzácnější," uvedla pro ŽivotvČesku.cz mykoložka Tereza Tejklová.

Zkušení houbaři ví, že i jedlé a chutné houby mohou vyvolat těžké reakce organismu. Problematické je špatné uchovávání hub a sbírání plodnic, přes které přešly mrazy. "Při zapaření dochází v houbě k rozkladu bílkovin, houby se potom chovají podobně jako zkažené maso," vysvětlila pro ŽivotvČesku.cz mykoložka Tereza Tejklová.

Houby potřebují vlhko a teplo. Ale vše musí být v rovnováze a nesmí být moc dešťů ani vysoké tropické teploty - to podhoubí rádo nemá a houby odpočívají. Mykoložka Tereza Tejklová pro ŽivotvČesku.cz zhodnotila současné počasí a řekla, co to bude znamenat pro české lesy. "Když bude pršet, tak za dva až tři týdny se naplno rozjede podzimní sezóna," řekla pro ŽivotvČesku.cz expertka na houby.

Mezi houbaři se odjakživa říká, že do lesa se chodí hlavně ráno. Kdo chce mít plný košík, měl by si proto přivstat. Zkušeného houbaře Dominika Maška se redakce ŽivotvČesku.cz zeptala, zda má smysl na houby chodit i třeba večer. "Zásadní je být v lese první. Když máte jistotu, že v lese před vámi nikdo nebyl, tak na houby můžete vyrazit klidně v šest hodin večer," usmál se zkušený houbař a popsal důvody, proč je sběr ráno přeci jen z hlediska pravé »houbařiny« nejlepší.

Jedna z nejčastějších houbařských pověr tvrdí, že když se člověk v lese podívá na hřib, tak zarazí jeho růst. Tudíž není možné si hřiby »pěstovat« a dojít je sklidit třeba za dva dny. K pověře se vyjádřil mykolog. "Problém je, že někteří lidé se »dívají« rukama. Pokud se jen díváte, houba roste dál," řekl pro ŽivotvČesku.cz Jan Wipler.

Houby potřebují ideální kombinaci tepla a vlhka. Současné horké počasí růst hub trochu utlumilo, ale kde je hodně napršeno, tam houbaři stále mohou narazit na bohaté úlovky. Každý rok se také objevuje otázka, jak rychle vlastně roste pravý hřib. Redakce ŽivotvČesku.cz se zeptala mykoložky Terezy Tejklové a respektovaného houbaře Dominika Maška, který přispívá snímky pořádných kousků na houbařských fórech. "Když se bavíme o ideálních podmínkách, tak hřib určitě vyroste za 24 hodin do velikosti dětské pěstičky," řekl pro ŽivotvČesku.cz zkušený houbař.

Oblíbený režisér Zdeněk Troška (68) se objevil na narozeninové oslavě Pavla Plecháče a vypadal skvěle. Na každou stranu rozdával úsměvy a bylo evidentní, že si společnost užívá. Léto ale tráví především v přítomnosti knih a v přírodě. Věnuje se své oblíbené kratochvíli, díky které si pak vychutná i fantastické jídlo. "Vylezl jsem ze své nory pod pařezem na Šumavě a chodím na houby. Celé léto jsem živ na houbách, miluji je ve všech podobách," řekl Zdeněk Troška pro ŽivotvČesku.cz a popsal, jak si užívá důchod.

Letošní houbařská sezóna je opravdu výjimečná a díky vhodnému počasí, kdy teplé noci provází časté dešťové srážky, roste obrovské množství různých druhů hub. Hřibovité houby lidé dokonce nachází ve městech a všímavá čtenářka do redakce zaslala fotku, kdy krásné houby vyrostly přímo z hrobu. Mykolog Vladimír Antonín pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil, zda takový úlovek je možné vzít do kuchyně. "Z hlediska konzumace je to zcela bezproblémové. V hřbitovní půdě nejsou žádné látky z lidských ostatků, které by do sebe houby nasály," řekl pro ŽivotvČesku.cz expert.

Každý rok se v českých lesích rozjede houbařská sezóna a s ní velký spor, jak správně sbírat hřiby a jiné druhy hub. Mají se plodnice hub vydloubávat, nebo je možné je odříznout u země? Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila mykoložku Terezu Tejklovou a komerčního sběrače hub Martina Mňuka. Oba experti se shodli. "Pokud chceme hubu správě určit, je lepší ji vydloubnout ze země celou," řekla mykoložka.

Léto je v plném proudu a vzhledem k počasí se daří houbařům, kteří vyrážejí do lesa za vidinou úspěšného úlovku. Právě pro ně je často obtěžujícím hmyzem kloš jelení, jehož aktivita směrem k polovině léta a začátku podzimu vzrůstá. Profesor parazitologie Václav Hypša z Biologického centra AV ČR popsal, zda může být tento druh pro člověka jakkoli nebezpečný. "Teď člověk narazí na kloše běžně v lese, kde na něj rozhodně bude nalétávat. Ale nesaje na něm, výjimečně se může stát, že bodne. To se však v podstatě nestává," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Díky ideálnímu počasí, kdy deštivé dny doprovází teplé noci, se v Česku naplno rozjela houbařská sezóna. Houbaři si domů odnáší plné koše hřibů, lišek či bedel. Každý rok se objevují úvahy, zda by nebylo vhodné sběr hub regulovat zákonem a vydávat povolenky, jaké znají například rybáři. "Zásadní je nepoškodit podhoubí. Podhoubí je základ té houby. Pokud houbař opatrně houbu vyviklá a nepoškodí podhoubí, tak se vlastně nic neděje. Daleko větší nebezpečí představuje nějaká činnost člověka, kdy se ničí přímo samotné lokality a biotopy," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz botanik a mykolog Vladimír Antonín.

Meteorologové hlásí na víkend i příští týden teplé počasí a dešťové přeháňky, takže houby budou mít ideální podmínky k růstu. Objevují se hřiby dubové, muchomůrky růžovky i barevné hřiby jako je koloděj či kovář. Mykoložka a houbařka Tereza Tejklová pro ŽivotvČesku.cz prozradila další trik, jak zvýšit šanci na naplnění košíků. "Zkušení houbaři hlídají v lese sklon svahu. Je totiž velký rozdíl, zda je svah exponovaný na jih či jde o severní svah," řekla expertka na růst hub.

Víkend vytáhne do lesů řadu houbařů, ti zkušenější půjdou na jisto, ti méně zkušení vyrazí zkusit třeba i novou lokalitu a pak se vrátí zklamaní. Mykoložka Tereza Tejklová poradila, jak zvýšit šanci na nález hřibovitých hub. "Základem je vyrazit do místa, kde dost napršelo, ale také myslet na to, že houby potřebují také teplo. Houbaři nyní nechodí do jehličnatých lesů, ale do listnatých lesů, zajímavé jsou také prosluněné stráně a aleje," doporučila mykoložka a houbařka Tereza Tejklová pro ŽivotvČesku.cz.

Teplé a deštivé počasí probudilo naplno houby a lidé se vrací z lesů s plnými košíky. Mezi oblíbené úlovky také patří vynikající muchomůrka růžovka. Při jejím sběru je nutné dávat si obrovský pozor, aby nedošlo k záměně za jedovatou muchomůrku tygrovanou. "Když se podíváme na prstýnky, které mají muchomůrky pod kloboukem, tak muchomůrka růžovka ho má vždy rýhovaný, muchomůrka tygrovaná ho má hladký," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz mykolog Vladimír Antonín.

Teplé počasí a občasné bouřky přejí houbařům, kteří vyráží s košíky na lov hříbků, klouzků, lišek a dalších oblíbených druhů hub. Každý rok Češi z lesů odnesou tisíce tun hub a jejich cena šplhá do miliard. Ekonom Lukáš Kovanda pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, jak se cena hub vypočítává a odhadl letošní sezónu.