Jak lidé umírají s covidem-19: Imunolog popsal smrt, kterou způsobí virus. Člověka zabije vlastní imunita

Nextfoto
Imunolog Václav Hořejší
Foto: Nextfoto
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 1. 12. 2021

Onemocnění covid-19 je tím, co v posledních necelých dvou letech vytlačilo cokoliv jiného ze života lidí po celém světě. Virus SARS-CoV-2, který způsobuje toto onemocnění, se šíří hlavně vzdušným přenosem, zejména pokud je infikovaná osoba v blízkém kontaktu s další osobou. Dochází k tomu, že mikroskopické kapičky (aerosol) obsahující virus mají potenciál v závislosti na vlhkosti, proudění vzduchu, pohybu osob a jejich blízkosti se šířit z nosu a úst infikované osoby při dýchání, kašlání, kýchání, zpěvu nebo mluvení, ale i dotykem. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila imunologa Václava Hořejšího (72) z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, aby popsal, v čem spočívá zákeřnost viru, když začne řádit v lidském těle.

Novým koronavirem se v Česku od propuknutí první vlny loni v březnu prokazatelně nakazilo více než 2,17 milionu lidí, přičemž si vyžádal 33 186 lidských životů. V současné době zůstává nejvíce zasažený Olomoucký kraj s týdenní incidencí 1 621 a Zlínský kraj, kde připadá na 100 000 lidí za týden 1565 případů, následují Jihomoravský kraj s incidencí 1 406 a Moravskoslezský v přepočtu s 1 378 případy. Relativně nejlepší je situace dál v Karlovarském kraji se 464 případy na 100 000 obyvatel.

K šíření viru SARS-CoV-2 a jeho variant dochází skrze ústa, nos a oči, přes které se dostává do těla. "Jejich sliznice poskytuje mechanickou ochranu tkání uložených pod ní a chrání tělo před škodlivými vlivy vnějšího prostředí. Pokud se virus dostane do slizničních epiteliálních buněk, začne se v nich množit. To ještě nemusí mít žádné dramatické důsledky, napadená buňka začne velmi rychle produkovat bílkoviny zvané interferony. Ty zapůsobí na okolní doposud neinfikované buňky a navodí v nich takzvaný antivirový stav. Pro virus je pak mnohem obtížnější do takových buněk proniknout. Krom toho začnou slizniční buňky produkovat větší množství hlenu, což také ztěžuje viru přístup ke slizničním buňkám, a projeví se to jako mírná rýma. Tím může být útok viru zmařen a k žádnému vážnějšímu onemocnění nedojde. Kromě té přechodné rýmy a možná mírného kašle," vyjádřil se Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz.

V souvislosti s tím hraje velmi důležitou roli tzv. virová nálož, která určuje infekčnost nakažené osoby, tedy zjednodušeně řečeno – jak velké množství viru se nachází v jeho těle. Což přirozeně ovlivňuje i následný průběh onemocnění covid-19.

"Pokud je dávka viru, kterou člověk obdržel, vysoká, tato první interferonová linie obrany nestačí a virus začne jednak sliznici poškozovat, kdy nakažené slizniční buňky ve větším počtu zabíjí, a hlavně začne pronikat hlouběji do těla a infikovat další tkáně a orgány, ať už plíce, cévy, srdce nebo nervy. Jakmile takový proces začne, aktivují se další zbraně imunitního systému, hlavně několik typů vzájemně spolupracujících bílých krvinek. Jeden jejich druh, takzvané B-lymfocyty, začnou během několika dní produkovat protilátky, které se váží na povrch virových částic a brání jim v nasednutí na další hostitelské buňky. V tom jim pomáhají takzvané pomocné T-lymfocyty a dendritické buňky. Další druh imunitních buněk, cytotoxické nebo také zabíječské T-lymfocyty, rozpozná infikované buňky a zabíjí je, aby se nestaly zdrojem šíření nákazy. To je ovšem trochu překvapivá a nebezpečná strategie, která sice většinou funguje, ale když se přežene, může nadělat víc škody než užitku. A aktivují se také »žravé« bílé krvinky zvané fagocyty, které pohlcují jak virové částice, tak pozůstatky buněk odumřelých v místě infekce," vysvětlil profesor imunologie pro ŽivotvČesku.cz.

Rozvoj těchto imunitních mechanismů je provázen zánětem – procesem, jehož nepříjemné projevy všichni dobře známe (bolest, otok, zarudnutí, zvýšení teploty), ale který umožňuje, aby se do infikované tkáně urychlil přísun potřebných imunitních buněk a jejich produktů.

"Důležité je, že během tohoto komplikovaného obranného děje vznikají také tzv. paměťové B-lymfocyty a T-lymfocyty, které se při opětovném setkání se stejným virem, třeba i po mnoha měsících, velmi rychle aktivují a začnou proti vetřelci bojovat mnohem rychleji a účinněji než při tom prvním setkání. Problém zůstává v tom smyslu, že každé nasazení imunitních zbraní je doprovázeno nějakým poškozením vlastních tkání, což je obdoba třeba nezamýšlených škod na vlastní civilní populaci při vojenských operacích. To poškození je většinou jen mírné, je to jen jakási přijatelná daň za odvrácení nebezpečí. Někdy se ale stane, že je ta zánětlivá reakce příliš intenzivní, nedostatečně regulovaná, a ty vedlejší škody jsou pak horší než ty způsobené samotným virem. A to je právě případ většiny těch těžkých případů covidu, u kterých dochází takto k těžkému poškození citlivých plic, případně i dalších tkání a orgánů, třeba buněk čichového ústrojí, a které končí na jednotkách intenzivní péče a bohužel často i na ještě horších místech," popsal Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz, jak může být silná zánětlivá reakce pro tělo devastující.

Když ale vše probíhá dobře, jak je tomu ve většině případů, člověk se z relativně mírného onemocnění po několika dnech uzdraví a do dalších dnů odchází vybaven jednak poměrně vysokou hladinou protilátek, ale také těmi paměťovými lymfocyty, které mohou ve velké většině případů relativně dlouho (měsíce, možná i roky) chránit před opakováním infekce. Úroveň této ochrany ale po delší době postupně slábne, a to zvláště u lidí, kteří mají imunitní systém oslabený - buď nějakou chronickou chorobou, nebo prostě stářím.

"Velmi podobně reaguje imunitní systém na setkání s vakcínou, s tím rozdílem, že riziko těžkých nepříznivých, ať už přehnaných, nebo dokonce fatálních reakcí, je zde nesrovnatelně nižší než u vlastního onemocnění. Výsledkem je tedy i po vakcinaci zpravidla dostatečně vysoká hladina ochranných protilátek a dlouhodobě působících paměťových buněk. I zde platí, a zřejmě ještě více, než po prodělání nemoci, že úroveň této ochrany po několika měsících postupně slábne. Řešením je aplikace další, takzvané posilovací dávky vakcíny, jejíž ochranný účinek bude, jak doufáme, patrně delší," řekl pro ŽivotvČesku.cz renomovaný imunolog k třetí dávce očkovací látky, o kterou je v poslední dnech zvýšený zájem.

Podle dat ministerstva zdravotnictví a Centrálního řídícího týmu COVID-19 (CŘT) se podíl očkovaných posilujících dávkou dostal na 8,2 procenta a počet registrovaných osob čekajících ni v rámci rezervačního systému se navýšil na 232 877 lidí. Stoprocentní záruku však nenabízí ani podání vakcíny, ani samotné prodělání onemocnění covid-19, protože v obou případech může imunitní ochrana více či méně selhávat.

"A to, pokud se objeví varianta viru, která má kritické molekuly na svém povrchu pozměněny tak, že se na ně protilátky vyvolané předchozí infekcí nebo vakcinací váží špatně nebo dokonce vůbec ne. Zatím se taková varianta naštěstí nevyskytla, a doufejme, že to nebude ani případ té poslední nazvané omikron. Pokud by omikron skutečně byl tou obávanou »únikovou variantou«, museli bychom urychleně začít s přeočkováním vakcínou ušitou na míru této variantě," uzavřel Václav Hořejší pro ŽivotvČesku.cz.

Podle poslední aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) v Česku nadále v 98 procentech zachycených nových případů potvrzených skrze diskriminační PCR testy (potvrdí se pozitivní výsledek na koronavirus a posléze se určí jeho konkrétní varianta) převládá tzv. indická varianta zvaná delta a její subvarianty. Omikron byl zatím potvrzen v jednom případě u šedesátileté Češky, která navštívila Namibii.


Kdo je Václav Hořejší:

Hygienici v Praze nezaznamenali v souvislosti s uprchlíky z Ukrajiny častější výskyt infek...


● Profesor imunologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
● V letech 2005 až 2017 byl ředitelem Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) Akademie věd České republiky.
● V roce 2020 převzal nejprestižnější české vědecké ocenění Národní cena Česká hlava.
● Autor a spoluautor téměř 180 původních vědeckých publikací.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu