Mamba v Hlubočepích měla být použita jako nástroj k sebevraždě. Napadlo mě to ihned, říká herpetolog

Mamba zelená
Mamba zelená
Foto: Profimedia.cz
Eliška Reiglová | Redaktorka
[email protected]
Publikováno: 19. 5. 2021

I po téměř třech letech si mnozí pamatují případ z října roku 2018, kdy třicetiletou ženu v Hlubočepích uštkla mamba zelená. Jedovatého hada tehdy odchytil uznávaný herpetolog Tomáš Bublík, podle kterého mamba neutekla, ale na místo, kde žena zemřela, byla donesena. Rovněž došel k závěru, že uštknutí nebylo náhodné, ale úmyslné - šlo o sebevraždu. "Tady bylo uštknutí na levé ruce a bylo třikrát vedle sebe na předloktí v čisté přímce, což v podstatě není možné, protože mamba nikdy nepřežvykuje," vysvětlil Tomáš Bublík pro ŽivotvČesku.cz.

Uštknutí ženy mambou zelenou v pražských Hlubočepích bylo událostí, která rezonovala nejen Českem. Jedovatého hada odchytil herpetolog Tomáš Bublík, který webu Blesk.cz řekl, že plaz byl v události nevinně. "Vím, že ta mamba neutekla z domu, byla z něj vynesena," řekl odborník na hady a uvedl, že mamba nekousala proto, že by chtěla, ale byla k tomu donucena.

Přestože to nebylo prokázáno, podle Bublíka, který se kromě herpetologie zabývá i rybařením a cestováním do exotických krajin, šlo o asistovanou sebevraždu a člověk, který u ní byl, následně mambu zelenou z domu, kde žena zemřela, vynesl. Proto se poté hovořilo o tom, že utekla chovateli. Myšlenka, že šlo o sebevraždu, herpetologa napadla rychle.

"Napadlo mě to ihned, když jsem se mohl seznámit s tím místem a fotodokumentací úrazu. Tady se mělo logicky jednat o sebeobranné kousnutí toho hada. Pokud bychom vycházeli z teorie, že chovatelka byla uštknuta hadem, tak je to velmi nepravděpodobné. Mamba zelená je rychlý had s perfektním zrakem a naprosto přesně dokáže zaměřit, kam chce kousnout a proč," řekl Tomáš Bublík pro ŽivotvČesku.cz.

Každý rok se mezi houbaři koná soutěž, kdo najde jako první pravé hřiby. První úlovky hřibovitých hub se objevují právě v květnu. Letos se vítězem stal zřejmě houbař Milan Košarišťan, který našel krásné hřiby borové. "Houbařit mě naučili rodiče a hlavně prarodiče," řekl spokojený houbař pro ŽivotvČesku.cz a redakci ukázal krásné fotky.

Tomáš Bublík popsal, jak uštknutí za normálních okolností probíhá a proč mu byl tento případ podezřelý. "Útok probíhá rychle a mamba se po uštknutí okamžitě stahuje do bezpečí. Pokud vás uštkne, většinou v přírodě útočí do vrchní části těla, protože žije ve stromech - je přirozené, že loví ptáky. Tady bylo uštknutí na levé ruce a bylo třikrát vedle sebe na předloktí v čisté přímce, což v podstatě není možné, protože mamba nikdy nepřežvykuje, jako někteří jedovatí hadi, kteří se zakousnou do kořisti nebo útočníka a přežvykují. Mamba bez výjimky zaútočí, kousne, narazí na kůži a okamžitě se vrátí. Ani neskousne, jen narazí s otevřenou tlamkou a rychle hledá úkryt, zvlášť když se jedná o sebeobranné kousnutí člověka. Ona nechce dojít úrazu, nebude ho držet. Je nesmyslné, aby kousla třikrát vedle sebe v přímce na třech nebo čtyřech centimetrech. K takovému kousnutí se dá dostat jen tak, že toho hada chytnete za hlavu a přiložíte ho," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz jeden z nejznámějších českých herpetologů, který kromě chovu plazů pořádá zájezdy do tropických krajin za účelem rybaření a fotografování přírody.

Zvláštní byla i poloha kousnutí. "Uštknutí bylo na levé ruce a pokud by došlo ke kousnutí z neopatrnosti při nějaké manipulaci třeba v teráriu, které tam ani nebylo, tak pokud jsem pravák, je zvláštní, aby bylo kousnutí na levé ruce. Z toho mi vychází teorie, že jednou rukou hada držím, tou ho přikládám na tu druhou ruku, abych ho donutil se zakousnout. Co je markantní - zranění na ruce naprosto odpovídalo typu zranění, kterému se říká milking, neboli dojení jedovatých hadů. Existuje určitá skupina bláznů, kteří se snaží vytvořit si imunitu proti hadímu kousnutí, jsou to různí excentričtí chovatelé, kteří hady odchytávají v teráriu, přikládají si je na kůži a donutí hada zakousnout se a pak ho rychle odtrhnou a snaží se, aby byla dávka co nejmenší - postupně si zvykají. Skutečně existují lidé, kteří si tímto chováním vytvořili neuvěřitelnou odolnost vůči toxinu například mamb, které se k tomu používají velmi často. Myslím si, že to byla inspirace a zranění bylo totožné s těmi, která jsou vidět u těchto lidí," doplnil pro ŽivotvČesku.cz Tomáš Bublík.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu