Omikron může znamenat konec dalších variant koronaviru. Genetik Jan Pačes popsal rizika. Jsme pro něj naivní populace, tvrdí
Státní zdravotní ústav (SZÚ) predikoval, že varianta omikron během deseti dnů na území Česka převládne. Ale kvůli jejímu rychlému šíření a nárůstu případů už lokálně v některých částech republiky dominuje. Molekulární genetik z Akademie věd Jan Pačes popsal, zda může vytlačit ostatní varianty a v čem tkví jeho největší nebezpečí. "Omikron by mohl vytlačit ostatní více nebezpečné varianty a stal by se na našem území mírnějším. Nicméně má výhodu, že jsme pro něj »naivní populace«, nemáme proti němu většinou protilátky," řekl pro ŽivotvČesku.cz.
»Jihoafrickou« variantou se v Česku nakazilo podle aktuálních dat od Státního zdravotního ústavu (SZÚ) asi 35 procent nově zachycených případů s covidem. Firma Diana Biotechnologies (zabývá se výzkumem a vývojem léčiv a řadí se také mezi největší výrobce PCR testů v ČR) však ve čtvrtek oznámila ve své tiskové zprávě, že situace je mnohem horší. Na základě jejich výsledků má omikron na svědomí už více než polovinu nově nakažených. Podle molekulárního genetika z Akademie věd ČR Jana Pačese má šíření omikronu jasné vysvětlení.
"Omikron se šíří rychleji než předchozí varianty viru, je tedy otázkou krátkého času, kdy bude dominantní. Zachytili jsme ho mezi prvními z Evropy, ale stále je jeho postup u nás o něco pomalejší než například v Dánsku nebo ve Velké Británii či ve Francii. Jsou dvě hlavní věci, které ovlivňují rychlost jeho šíření. Pacient, který v sobě ten virus má a potom budoucí potenciální pacient, který ho může přijmout. Lidé nakažení omikronem ho mají v nose mnohem více než třeba v případě nákazy deltou, což se dá docela dobře změřit. A důvod, proč ho mají více, je také zajímavý. Lépe se lepí na ACE2 receptor (receptor pro vstup do cílových buněk, je přítomný ve všech cévách v organismu, pozn. red.), čili vstupuje do buněk a zrychluje se jeho životní cyklus. U předchozích variant to trvalo zhruba 5 až 7 dní, než nakažená osoba infikovala někoho dalšího. V případě omikronu už mluvíme o třech dnech a nakažený člověk má příznaky dřív," vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz.
V Česku byl omikron poprvé zachycen u šedesátileté ženy z Liberecka, která se vrátila z Namibie. Posléze nakazila jeden ze svých blízkých kontaktů. V souvislosti s výskytem varianty koronaviru zachycené poprvé v jižní Africe, o které byla Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé informována 24. listopadu, jak uvedlo BBC, se zmiňuje také třetí posilující dávka očkování. Ta by měla by posílit ochranu právě před omikronem.
"Většinou to platí i u jiných virů. Když přijde varianta, která se šíří rychleji, měla také horší zdravotní důsledky. Virus je pořád stejný, ale protože ho má v sobě nakažená osoba víc, situace je horší. Obecně pacienti, kteří jsou v nemocnici, ho mají v těle hodně. U omikronu je ale dobrá zpráva to, že se dokonale lepí na ACE2 receptor, čili se trochu změnil i způsob, jak vstupuje do buňky. Pořád používá ten hlavní jako předcházející varianty, ale také přes endozomy (buněčný útvar, pozn. red). Zajímavé pak je, že v plicích ho mají pacienti několikrát méně, než mají lidé infikovaní deltou. U omikronu je viru více v nose, ale v plicích méně. To by zřejmě mohlo vysvětlovat skutečnost, že virus není tak škodlivý, Zatím to vypadá, že se na něj akutně neudusí tolik lidí," řekl renomovaný vědec pro ŽivotvČesku.cz.
V České republice je v současné době k datu 7. ledna podle souhrnných statistik ministerstva zdravotnictví a Centrálního řídícího týmu COVID-19 (CŘT) kompletně naočkováno 6 684 891 lidí a zdravotníci podali celkem 15 842 936 dávek vakcín proti koronaviru. Podíl očkovaných třetí posilující dávkou se zvýšil na 25,4 procent.
"Jeden scénář poukazuje na to, že pokud by omikron rostl rychleji než delta a vytlačí ji, stejně jako delta (indická varianta, pozn. red.) vytlačila alfu (britská varianta, pozn. red.), jako alfa vytlačila předcházející variantu, vždycky pak nastalo zhoršení epidemické situace. Vlna byla poté vyšší, evidovali jsme více nemocných pacientů. Sice bylo méně úmrtí, ale není to způsobeno tím, že by virus byl mírnější. Je to díky faktu, že ho umíme léčit. Hodně lidí je naočkovaných, máme léky a lékaři umí virus včas poznat. Medicína jde dopředu a stav v zemi se zlepšuje. Ale omikron by mohl vytlačit ostatní více nebezpečné varianty a stal by se na našem území mírnějším. Nicméně má výhodu, že jsme pro něj »naivní populace«, nemáme proti němu většinou protilátky," dodal Jan Pačes pro ŽivotvČesku.cz.
Kdo je Jan Pačes:
- Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.
- Působí v Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky.
- Zabývá se strukturou genomů a zaměřuje se zejména na lidské endogenní retrovirové elementy.
- Přednáší ve studijním programu bioinformatika.
- Je koordinátorem velké vědecké infrastruktury ELIXIR.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
