Propalestinské protesty v ulicích odhalily reálný stav Evropy a úsměvy zamrzly. Sociolog Hampl bez obalu vykreslil, kam situace může zajít

Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Jiří Ovčáček | Redaktor a komentátor
[email protected]
Publikováno: 23. 10. 2023

Komentář Jiřího Ovčáčka: Mnozí politici na Západě, tedy i v České republice, prožívají šok. Muslimští přistěhovalci, které vlády vítaly s otevřenou náručí, masově demonstrují v ulicích západních velkoměst proti Izraeli, který brutálně napadlo teroristické hnutí Hamás. Vítací politika přešla ve vystřízlivění s krutými bolestmi hlavy. Sociolog Petr Hampl pro ŽivotvČesku.cz konstatoval, že situace se může pro Evropany stupňovat až v podobné vražedné šílenství, jaké prožil Izrael.

Před několika lety byli politici, kteří varovali před masovou migrací z islámských zemí, označováni za xenofoby, nenávistníky a populisty. Mohl by o tom vyprávět bývalý prezident Miloš Zeman, který pod neustálou slovní palbou kritiků tvrdě odmítal přistěhovalectví z jiných kulturních okruhů, podporoval nekompromisně Izrael a neváhal se pustit i do aktivistky Grety, která nyní vystupuje právě proti Izraeli. Jenže, včera za dezoláta, dnes za proroka. 

Sociolog Petr Hampl děsivé dění v Izraeli dává do širšího kontextu džihádu, tedy svaté války muslimů, proti Západu. "Co se před pár dny stalo obyvatelům kibuců, to se může za pár let stát Evropanům," uvedl Hampl pro ŽivotvČesku.cz. "Skupiny fundamentalistů jsou dost velké, aby představovaly nebezpečí, a ty skupiny ovládají většinu mešit," dodal sociolog.

Už v uplynulých letech byla západní Evropa svědkem útoků na Židy, došlo také k hrůzným teroristickým útokům. "K brutálním vraždám dochází i v západní Evropě a každodenní útoky na Židy jsou součástí života ve Francii, Německu, Švédsku a jinde," smutně konstatoval sociolog Petr Hampl. Dosavadní reakcí politiků byly výzvy k »semknutí«, patetická slova a gesta pršela jako při průtrži mračen. A situace se nezlepšovala.

Problémem je i odpor proti Izraeli na některých univerzitách v západním světě. Co bylo roky přehlíženo, nyní se stává problémem. Západ natolik zaměstnaly kulturní války, až válka skutečná začala klepat na dveře. "Sympatie k radikálnímu islámu, tichou podporu džihádu a hlasitou podporu migrace – to nenajdete mezi řemeslníky, řadovými policisty nebo zdravotními sestrami," míní sociolog Hampl.

Hledat kořeny současné situace je složité. Podle sociologa někteří považují za zdrojnici 60. léta s rozvojem levicových ideologií na západních univerzitách. Hampl zastává jiný pohled. "Mám za to, že zlomový byl až konec 80. let, kdy v Americe začaly dominovat nadnárodní korporace a kdy se vytvořila nová sociální vrstva spojující vlastníky a vrcholové manažery těchto korporací. Právě v téhle vrstvě začaly rezonovat myšlenky do té doby okrajových skupin – včetně multikulturalismu a později boje proti tzv. islamofobii," uvedl Hampl pro ŽivotvČesku.cz.

Západ nyní čelí útokům na několika frontách. Z východu se snaží tlačit Rusko, které má za zády rozvíjející se Čínu, posílil teokratický Írán, protizápadní nálady narůstají v Africe. Zbohatlé arabské státy dávají najevo vůči Západu svou nabytou sílu. Izrael, jako výspa demokracie, je podroben možná největší zkoušce ve své novodobé historii. Válečný požár se šíří světem, trpí Ukrajina, Arménie, již zmíněný Izrael. To vše jsou frontové linie války despocií s demokratickým západním světem. Pokud by navíc k tomu protizápadní nálady zcela ovládly i ulice velkoměst v našem civilizačním okruhu, situace může být mimořádně vážná.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.