Putin jako Hitler a strategický debakl Ruska: Špičkový vojenský analytik popsal, kam se posune v příštích dnech válka
Ruský prezident Vladimir Putin (69) se zapíše do historie po bok Adolfa Hitlera jako muž, který se dopustil obrovské strategické chyby, když invazi na Ukrajinu podcenil a neodhadl dobře. Myslí si to vojenský analytik Lukáš Visingr. Pro ŽivotvČesku.cz expert promluvil o tom, jak bude krize na Ukrajině pokračovat a kdo je schopný v Kremlu korigovat rozhodnutí a nápady ruského prezidenta. "Nevím, zda si Rusové uvědomují, co je čeká v ulicích Kyjeva či Charkova. Je velmi pravděpodobné, že tam se půjde dům od domu jako ve Stalingradu, ale současní ruští vojáci na to nejsou cvičení," uvedl expert pro ŽivotvČesku.cz.
Vy jste o víkendu napsal, že ruský vpád na Ukrajinu považujete za strategický debakl. Předpokládám, že názor jste nezměnil. O co podle vás Rusům na počátku invaze šlo a o co jim jde nyní?
Podle mě jde o ruský strategický debakl. V několika ohledech zcela selhali. Akci nezvládají logisticky, nejsou schopni své jednotky podporovat, na začátku nedokázali Ukrajině způsobit katastrofální škody, Ukrajina se nepoložila, nedošlo ke kapitulaci, prezident Volodymyr Zelenskyj neuprchl... Působí to na mě dojmem, že Rusové uvěřili vlastní propagandě. Oni skutečně uvěřili tomu, že to bude mírová operace, že tam vstoupí, budou maximálně potlačovat lokální partyzánský odpor, Ukrajina okamžitě zkolabuje, Zelenskyj uprchne... Věřili, že do čtyř dnů bude hotovo a měla proběhnout mírová operace. Myslím, že to mělo být něco podobného jako rok 1968 u nás.
Jenže přišel hromadný odpor v podstatě veškerého ukrajinského obyvatelstva. Ukrajinu podporuje NATO i Evropská unie. Co budou nyní Rusové dělat? Ve všech směrech přitlačí na pilu?
Nemají moc cest, jak dál... Vojensky mohou na Ukrajinu přitlačit, ale to jim už moc nepomůže. Pravděpodobně nějakých vojenských úspěchů dosáhnou. Jenže i kdyby padl Charkov a Kyjev, tak Ukrajinci se nevzdají, budou bojovat dál, povedou dál partyzánskou válku, Západ je v tom dál bude podporovat. Ruská ekonomika bude dál padat, protože sankce uvalené na Rusko mají v podstatě likvidační charakter. Ozývají se hlasy, že Západ je ochoten vést proti Rusku totální ekonomickou válku.
Rusové tedy mohou dosáhnout nějakého vojenského úspěchu, ale celkově na všech dalších frontách prohrávají, dá se to tak chápat?
Proto říkám, že je to strategický debakl. Oni počítali s tím, že Ukrajinu velice rychle obsadí, že Západ uvalí symbolické sankce, ale přijme to jako hotovou věc, a že po nějakých dvou letech se to vrátí k normálu, tak jako to bylo po válce v Gruzii. Pravděpodobně na tomto úsudku byl založen celý ruský plán. Už o víkendu ale bylo jasné, že tento plán flagrantně a spektakulárně selhal. Z hlediska celkové strategie už Rusové vyhrát nemohou. Mohou ještě dosáhnout vojenského úspěchu, ale z hlediska celkové strategie je to pro ně katastrofa.
Jaká je reálná pozice Vladimira Putina v Kremlu? Rozhoduje o všem sám? Nebo existují nějaké síly, které jeho rozhodnutí korigují?
On nikdy nebyl neomezeným vládcem, to je mýtus. Putin vždy rozhodoval s kruhem svých blízkých a věrných spolupracovníků. Kriticky důležité je, že ten kruh se zúžil. Ten kruh byl patnáct až dvacet lidí, kteří měli opravdu na Putina vliv. Byli to lidé z různých oblastí, nejsilnější pozici měli »silovici«, tedy lidé z ozbrojených sil a zpravodajských služeb, ale byli mezi nimi i lidé s pozicí ekonomickou či právní, jako je třeba Dmitrij Medveděv. Za poslední dva roky, možná i kvůli izolaci a strachu z covidu, se Putinův nejužší kruh výrazně zmenšil. Teď je to podle mě takových pět až sedm lidí. Dnes mají na Putina největší vliv lidé, které bych nazval »paranoidními studenoválečníky«, to jsou lidé, kteří podporují Putinovy špatné stránky, vytváří se tak kruh špatného uvažování a špatných rozhodnutí. Jsou to lidé jako Alexandr Bortnikov (ředitel ruské tajné služby FSB, pozn. red.), Nikolaj Patrušev (dříve člen KGB, nyní generální tajemník Bezpečnostní rady Ruské federace pozn. red.), Igor Sečin (bývalý místopředseda ruské vlády, dnes šéf ropné společnosti Rosněfť, pozn. red.). Tato trojice má na Putina negativní vliv.
Je někdo v Kremlu, kdo může mít na Putina pozitivní nebo alespoň racionální vliv?
Nejracionálnějším mužem je ministr obrany Sergej Šojgu. Bylo vidět, jak reagoval na videu, když Putin oznamoval pohotovost kolem jaderných zbraní. Šojgu je tím vývojem situace naprosto zdeptaný.
Tedy Sergej Šojgu... A ještě někdo s dobrým vlivem existuje?
Jsou tam ještě další lidé, kteří mají nějaký vliv. Je otázkou, jak je ten vliv na Putinovo rozhodování velký. Teď myslím hlavně oligarchy, to jsou lidé, kteří kvůli Putinovi velmi zbohatli, ale teď se zděšením zjišťují, že kvůli Putinovi rychle chudnou. Je ale otázka, zda mohou něco opravdu ovlivnit. Pokud se tam může něco změnit, tak bych řekl, že ten krok půjde ze strany »siloviků«, tedy z řad lidí, kteří jsou napojeni na zpravodajské služby. Také je ale otázka, zda ten, kdo by Putina případně nahradil, nebyl nakonec ještě horší.
Vím, že situace je složitá a každou hodinou se mění. Máte ale nějaký scénář či tip, jak celá ukrajinská krize skončí?
Scénář vývoje říkat nechci, ale dám premisy, se kterými se musí počítat. Rusové na začátku nasekali obrovské množství chyb, ze kterých se ale poučí. Logistiku obnoví a budou dál postupovat. Pravděpodobně se zapletou do tvrdých bojů o města, začnou nasazovat ve větší míře dělostřelectvo, hlavně raketomety, budou narůstat civilní ztráty, zmizí počáteční ohleduplnost k civilistům, začnou ve větší míře používat letectvo, dosáhnou vojenských úspěchů, obsadí velká území, ale nevím, zda si uvědomují, co je čeká v ulicích Kyjeva či Charkova. Je velmi pravděpodobné, že tam se půjde dům od domu jako ve Stalingradu, ale současní ruští vojáci na to nejsou cvičení. Myslím, že to budou řešit klasickým ruským způsobem, tedy že město obsadí tak, že ho smažou z mapy. To bude mít za následek strašlivé ztráty mezi ukrajinskými civilisty.
Dobře, ale co bude pak? Rusové tedy ovládnou spálenou zemi a zničená města. To jim bude stačit?
Sankce budou dál drtit Rusko, nevím, jak dlouho může ruská ekonomika vydržet. Otázkou je, na jak dlouho má ruská armáda zásoby. Ruská armáda má zásoby na roky mírového provozu, jenže válka spotřebovává zásoby daleko větším tempem. Je tedy otázkou, jak dlouho ruská armáda v tom tlaku dokáže vydržet. Mají střelivo a palivo? A kolik? Ukrajinci rozpoznali, že palivo je slabá stránka, proto se zaměřili na cisterny. Pomocí dronů Ukrajinci »spláchli« už dva cisternové vlaky. Říkal jsem, že poslat na nepřátelské území nechráněný konvoj náklaďáků je pitomost. Vidím ale, že jde udělat ještě větší pitomost, to když na nepřátelské území pošlete vlak bez ochrany. Z toho je znovu vidět, že Rusové doufali v elegantní mírovou operaci. Svět čekal blitzkrieg (blesková rychlá válka, pozn. red.), že Rusové během pár dnů Ukrajinu převálcují. Nic takového nenastalo a už nenastane, blitzkrieg je vyloučen, změnilo se to ve vyčerpávající válku a je otázkou, zda na to Rusové mají zásoby a kapacitu.
Říká se, že v ofenzivní snaze vydrží Rusko dva týdny. Je ten odhad reálný?
Ano, také jsem viděl informace, že Rusové mohou takto intenzivně podporovat armádu maximálně dva týdny. Co se stane pak, to nikdo neví, Rusové se dostali do situace, že nemohou tam ani zpět. Vojensky mohou dosáhnout, a pravděpodobně dosáhnou, na nějaké úspěchy. Z hlediska strategického je to propadák. Válka se nevede pro válku, válka se vede kvůli tomu, aby se dosáhlo nějakých politických výsledků. Brilantně se jim »povedlo«, že se o vstup do NATO přihlásilo Finsko a Švédsko. Západ se sjednotil tak, jak jsem si já nikdy neuměl představit. Rozhodnutí o invazi na Ukrajinu bude zapsáno vedle Hitlerova útoku na Sovětský svaz a amerického Vietnamu a sovětského Afghánistánu. Invaze na Ukrajinu bude zapsána mezi největšími strategickými omyly v dějinách.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
