Reklama:

Inflace

Výrazný růst cen způsobuje, že 81 procent takzvaných nízkopříjmových Čechů zažívá zhoršení své finanční situace. Pouze 16 procent lidí s nízkým příjmem má takové výdělky, že bez problémů zaplatí své základní životní potřeby. Vyplývá to z průzkumu Provident Financial v uplynulém měsíci mezi 800 respondentů pro projekt Neviditelní. Na 1,153 milionu Čechů je podle analýzy součástí nízkopříjmových domácností. Už dříve žili často od výplaty k výplatě a nyní se jejich situace významně zhoršila. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka, jak velkou finanční rezervu by lidé měli mít, aby se vyhnuli mimořádné finanční nepřízni, kterou může přinést třeba ztráta zaměstnání a další vlivy.

Národní ekonomická rada vlády navrhla v rámci opatření proti rostoucím cenám energií sedm konkrétních kroků, mimo jiné změnu nastavení stropu uznatelných výdajů na bydlení nebo valorizovat přídavky na děti. Cílem opatření je přitom zaměřit pomoc na nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, motivovat ke snížení spotřeby energií, co nejvíce využívat už existující nástroje daňové politiky nebo omezit dopady na rozpočet. Ohledně zavedení daně z mimořádných zisků NERV uvedl, že je to z celospolečenského hlediska aktuálně nejméně narušujícím prvkem systému v porovnání se všemi dalšími alternativami zvýšení příjmů veřejných rozpočtů v krátkém období. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila sociologa Vojtěcha Bednáře ohledně rizik, která mohou v české společnosti nastat, pokud pomoc státu bude nedostatečná a zda ji to může štěpit.

Inflace, energetická krize, vlna koronaviru na podzim - to je dominantní část problémů, které s nadcházejícím chladnějším obdobím jsou strašákem řady českých domácností. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle premiéra Petra Fialy (58) 177 miliard korun. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády, na kterém ministři schválili takzvaný úsporný energetický tarif pro podporu domácností. Předseda vlády citoval analýzu, podle které je v míře podpory ve vztahu k HDP Česko na čtvrtém místě mezi zeměmi v Evropské unii. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila respektovaného ekonoma Štěpána Křečka s dotazem, jak soubor nepříznivých vlivů vnímá a co mají Češi očekávat.

Důstojně se vyrovnat se situací, kterou přináší energetická krize, není a nebude vůbec jednoduché. Zejména pokud jde o nadcházející podzim a zimu, kdy vedení státu opakovaně nabádá, aby se šetřilo. Třeba tak, že se sníží teplota vytápění. Jenže i v tomto případě to není bez rizik. Třeba pokud jde o další vlnu covidu, může dojít k situaci, která rozhodně není příznivá. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ohledně problému, který zatím jen málokoho trápí, ale může s chladnějším počasím nastat, uznávaného právníka a vysokoškolského učitele Ondřeje Dostála, který v krátkém rozhovoru poukázal na to, co může být komplikací v souvislosti s energetickou krizí.

Celkový dluh obyvatel ČR dosáhl na konci prvního pololetí 3,14 bilionu korun, meziročně narostl o 365,5 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací. Průměrný Čech tak hypoteticky dluží přibližně 300.000 Kč. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl ekonom Lukáš Kovanda, že další měsíce budou pro české domácnosti finančně náročné, zejména pak pro ty, kterým končí fixace na hypotéce.

V současnosti počty nakažených klesají. Od začátku srpna postupně ubývá lidí, kteří s covidem-19 skončili v nemocnici. Ke středě bylo hospitalizovaných 829. Stoupl však počet těžce nemocných z 33 za předešlou středu na 38. Množství úmrtí lidí s covidem-19 za uplynulý týden se snížilo. V posledních sedmi dnech bylo zaznamenáno 59 zemřelých. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Odborníci očekávají příchod podzimní koronavirové vlny. V souvislosti s energetickou krizí vláda doporučuje, aby si domácnosti během topné sezóny snížily teplotu vytápění, čímž by šetřily náklady na vytápění. Podle epidemiologa Romana Prymuly (58) je logické, že lidé tak budou i méně větrat, což bude pastvou pro přenos covidu.

Vláda na svém dnešním jednání schválila návrh takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15.000 korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (58). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce předsedy vlády a špičkového ekonoma Štěpána Křečka s dotazem, zda jeho pohledem je pomoc státu dostatečná a Češi tak mohou v rámci nadcházející zimy být zcela v klidu. Z jeho vyjádření vyplynulo, že současná situace na trzích není zcela příznivá.

V současnosti jsou ceny ropy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (58) na úrovni před únorovým zahájením ruské agrese na Ukrajinu, ceny pohonných hmot se ale u čerpacích stanic v Česku na dřívější hodnoty nevrátily. "Na exponovaných místech ceny neodpovídají tomu, že je to konkurenční boj," uvedl Stanjura. Dodal, že má spíše podezření na kartelovou dohodu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) už obdržel od ministerstva financí podnět, aby prošetřil případnou existenci kartelové dohody provozovatelů čerpacích stanic. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a poradce premiéra Štěpána Křečka ohledně dalšího vývoje cen. Dobrou zprávou pro řidiče a firmy je, že podle něj by do konce letošního roku mělo dojít k jejich poklesu.

Rostoucí ceny energií, blížící se vlna covidu v souvislosti s podzimem, válka na Ukrajině, uprchlická krize a další jsou tím, co v celkovém důsledku mění potřeby i možnosti řady českých domácností. V současnosti nejvíce rezonuje ekonomický termín »inflace«. Za minulý měsíc spotřebitelské ceny stouply o 1,3 procenta a meziročně o 17,5 procenta, uvedl nedávno Český statistický úřad (ČSÚ). Největší obavy pak jsou z nadcházející zimy, zejména pokud jde o dodávky ruského plynu do EU. Redakce oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (62) s dotazem, jak se v globálu na negativní ukazatele současného ekonomického vývoje, které dominují, dívá.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (37) před týdnem v nedělní Partii Terezie Tománkové národu sdělila, že si lidé příkladem mohou pomoci ohledně situace s nedostatkem energií tím, že si vezmou další svetr. Vycházela ze zkušenosti, kterou získala v rámci studií v zahraničí. Redakce ŽivotvČesku.cz se rozhodla v různých obchodech zjistit, za kolik se svršek dá pořídit v době, kdy se inflace pohybuje přes 17 procent. Redaktor Petr Vlk v doprovodu kamery vyrazil na nákupy do second handu, známého supermarketu a značkového butiku, kde zjistil, že ceny, kvalita a potažmo výhřevnost svetrů se značně liší, to ostatně ukazuje i pořízené video.

Pořízení vlastního bytu o ploše 70 metrů čtverečních vyšlo občana ČR loni na 13,3 průměrného hrubého ročního platu. Po nárůstu o 1,1 průměrného platu od roku 2020 se tak Česko řadí na pozici země s nejméně dostupným vlastním bydlením v Evropě. Předposlední je Slovensko, kde na koupi takového bytu občané vynaloží 12,8 průměrného hrubého ročního platu, vyplývá z výsledků studie Deloitte Property Index 2022, kterou má ČTK k dispozici. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu s dotazem, zda je možné nastínit, jak to bude s nemovitostmi v Česku a jejich cenami v horizontu dvou let. Dobrou zprávou pro řadu lidí může být, že podle finančního experta mají ceny padat.

Kvůli rostoucí inflaci šetří na potravinách téměř dvě třetiny Čechů. Podíl těch, kteří mají strach o své finance kvůli rostoucím cenám energie, vzrostl za poslední půlrok téměř na polovinu. Rostoucí míry inflace se obává 38 procent lidí. Naopak výrazně klesly obavy z války na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu Instant pro Generali Investments, který se konal 10. až 16. srpna mezi 1028 respondentů. Pro ŽivotvČesku.cz ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček z obecného hlediska přiblížil, že inflace má vliv i na zdravotní situaci české populace.

Kvůli rostoucí inflaci šetří na potravinách téměř dvě třetiny Čechů. Podíl těch, kteří mají strach o své finance kvůli rostoucím cenám energie, vzrostl za poslední půlrok téměř na polovinu. Rostoucí míry inflace se obává 38 procent lidí. Naopak výrazně klesly obavy z války na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu Instant pro Generali Investments, který se konal 10. až 16. srpna mezi 1028 respondentů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového ekonoma Štěpána Křečka s dotazem, zda je pravděpodobný scénář růstu cen energií v dalším období. "V současné době pozorujeme až šestinásobný nárůst ceny elektřiny, a dokonce sedminásobný nárůst ceny plynu na některých burzách oproti loňskému roku" uvedl.

Průměrná mzda v ČR včetně bonusů a odměn v prvním pololetí letošního roku činila 49.166 Kč, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta. Vyplývá to z dat platového portálu Profesia.cz, který shromažďuje údaje o platovém ohodnocení zaměstnanců v ČR. Vycházejí z odpovědí od více než 45.000 respondentů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce premiéra a respektovaného ekonoma Štěpána Křečka, jak by lidé měli postupovat v rámci investic, když jim z výplaty zbydou volné finanční prostředky.

Uznávaný šéfkuchař Zdeněk Pohlreich (65) je díky svému umu nejen televizní hvězdou, ale také majitelem úspěšných stravovacích podniků. I on pochopitelně zaznamenal tlak související s tempem růstu inflace a zdražováním. "Naše motto je takové, že když k nám lidé přijdou, tak je hlavní, aby nelitovali těch peněz," řekl pro ŽivotvČesku.cz s tím, že nehází flintu do žita.

Inflace je postupně a čím dál více noční můrou všech Čechů. Za poslední měsíce zdražilo prakticky vše. Meziroční inflace v České republice v červenci potřinácté za sebou zrychlila, meziměsíční růst cen zboží a služeb byl ale nejslabší od února. Proti červnu spotřebitelské ceny stouply o 1,3 procenta a meziročně o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Podle bývalého předsedy vlády Jiřího Paroubka (69) nejde zcela o přesná data, podle něj se totiž inflace reálně pohybuje mezi 20 až 25 procenty.

Komentář: Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (37) v nedělní Partii Terezie Tománkové národu sdělila, že si lidé mohou pomoci ohledně situace s nedostatkem energií například tím, že si vezmou další svetr. Zda si teď lidé mají nakupovat více svetrů do svých domácností, se redakce ŽivotvČesku.cz zeptala politického komentátora a bezpečnostního experta Andora Šándora (65), který se jen těžko dokázal smířit s tím, co šéfka TOP 09 dokázala lidem poradit.

Pomoc s drahými energiemi musí vláda podle ekonomů dobře cílit, neměla by být plošná. Nyní nesměřuje pouze k těm nejzranitelnějším, uvedl pro ŽivotvČesku.cz ekonom Lukáš Kovanda (41) s tím, že pomoc by vláda měla směřovat pro skutečně potřebné, což je přibližně 25 procent českých domácností.

Inflace a s ní zdražování se dotýká citelně většiny Čechů. Za poslední měsíce zdražilo prakticky vše. Meziroční inflace v České republice v červenci potřinácté za sebou zrychlila, meziměsíční růst cen zboží a služeb byl ale nejslabší od února. Proti červnu spotřebitelské ceny stouply o 1,3 procenta a meziročně o 17,5 procenta, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červnu, uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). Nadcházející Vánoce budou pro řadu lidí ekonomicky značně náročné. "Bezesporu nás čekají nejdražší Vánoce v historii," řekl v úvodu pro ŽivotvČesku.cz ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Loni v červenci meziroční inflace činila 3,4 procenta a postupně zrychlovala až na nynějších 17,5 procenta, což je nadále nejvyšší hodnota od prosince 1993. Podle statistiků nejvíce zdražily energie a potraviny, odborníci v oblasti ekonomiky ale předpokládají, že situace se ještě o něco zhorší, než se začne znovu zlepšovat. ""Podzim a zima přinesou dokonalou bouři, protože se nám pomíchá celá řada velice negativních situací," řekl pro ŽivotvČesku.cz ekonom Štěpán Křeček a upřesnil, co se bude v následujících měsících dít.

Červencový nárůst nezaměstnanosti je tradičním sezonním výkyvem, podle některých analytiků k němu mohla již přispět i rostoucí inflace, která nutí firmy šetřit. Výrazný nárůst nezaměstnanosti přes čtyři procenta ale letos nečekají. Nezaměstnanost v Česku v červenci stoupla na 3,3 procenta z červnových 3,1 procenta, oznámil na začátku týdne Úřad práce ČR. Jak to bude ohledně roku 2023 s nezaměstnaností se redakce dotázala politického komentátora, lékaře a prezidenta České lékařské komory Romana Šmuclera (53), který jednoduchou cestou popsal, na čem bude významně záležet.

Reklama:
Reklama: