Josef Kraus

Komentář: Americký prezident Donald Trump označil pondělní íránskou odpověď na americké útoky za velmi slabou, což prý očekával. Írán, který útočil na americkou základnu v Kataru, podle něj odpálil 14 raket, z nichž 13 bylo zničeno a jedna nepředstavovala ohrožení. Íránu poděkoval, že o svém úderu dopředu informoval. Věří, že teď už nebude panovat nenávist a Írán bude moci směřovat k míru a harmonii v regionu. Podle politologa a odborníka na Blízký a Střední východ Josefa Krause šlo opatrně řečeno o »deeskalační projev ze strany Íránu«, nikoliv o otevřenou válku se Spojenými státy, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Rozhovor: Spojené státy provedly letecký úder na tři jaderné provozy v Íránu a poprvé se tak napřímo zapojily do konfliktu, který dosud vedl Izrael. Situace na Blízkém východě se dramaticky vyostřila a podle odborníků hrozí širší regionální válka. Politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus varuje v rozhovoru pro ŽivovČesku.cz i před tím, že Západ svým jednáním podkopává vlastní pravidla, což může mít vážné důsledky pro budoucnost mezinárodního řádu.

Analýza: Eskalující střet mezi Izraelem a Íránem nepředstavuje jen lokální bezpečnostní krizi. Podle politologa a odborníka na Blízký a Střední východ Josefa Krause, jak uvedl pro ŽivotvČesku.cz, může mít konflikt dalekosáhlé dopady, a to od globální ekonomiky po evropskou migrační politiku. Již v rané fázi ozbrojeného napětí jsou patrné dopady na citlivé oblasti, zejména energetiku a geopolitickou rovnováhu.

Rozhovor: Izrael v noci na pátek podnikl rozsáhlé letecké a raketové útoky na Írán, které označují odborníci za největší od íránsko-irácké války. Podle bezpečnostního experta a politologa Josefa Krause byl překročen pomyslný Rubikon a hrozí, že se napětí přelije v regionální konflikt s globálními dopady. Írán je podle něj nebezpečný nikoli moderní výzbrojí, ale schopností vést asymetrickou válku prostřednictvím spojeneckých milicí a nestátních aktérů, uvedl to v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Evropské státy Severoatlantické aliance mají proti Rusku výhodu v technologiích, výzbroji i výdajích na obranu. Přesto to podle bezpečnostního experta Josefa Krause nestačí, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz v kontextu dotazu, pokud by došlo na střet s Ruskou federací, která se snaží »rekonstruovat své impérium«. Hlavní slabinou Evropy podle něj není nedostatek tanků nebo dronů, ale nedostatek vůle –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak politické, tak společenské.

Na ruské otázky ohledně příměří s Ukrajinou zatím nikdo neodpověděl. Podle agentur Reuters a TASS to v úvodu týdne uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mezi spornými body zmínil »militarizaci Ukrajiny«. Podle něj by měla pokračovat jednání mezi americkými a ruskými představiteli, žádné konkrétní datum ale nebylo dosud dohodnuto. Spojené státy začaly vybírat takzvaná reciproční cla. Týkají se přibližně 60 zemí, s nimiž USA podle administrativy prezidenta Donalda Trumpa mají vysoký obchodní deficit. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak se na kroky Trumpa, které činí v posledních týdnech, dívá komentátor, politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus. Nastínil pozoruhodný vzorec, ve kterém se americký prezident pohybuje.

Ruský prezident Vladimir Putin se chce setkat, připravuje se schůzka, řekl příští americký prezident Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna. Žádný časový plán ohledně rozhovorů se šéfem Kremlu však neposkytl, napsala agentura Reuters. Redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, který k okolnostem zůstal zdrženlivější.

Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající války vyvolané ruskou agresí. Po jednání s lídry zemí Evropské unie to minulý týden novinářům řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vedle možností další vojenské podpory pro Kyjev se s nimi bavil i o plánovaném ukončení tranzitu ruského plynu na konci roku, které podle něho Ukrajina dodrží, ačkoli se to některým zemím nelíbí. Ruský prezident Vladimir Putin je podle Zelenského nebezpečný pro všechny a lidský život pro něj nic neznamená. Putin je šílený, dodal na tiskové konferenci. Podle šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě a politologa Josefa Krause, jak uvedl pro ŽivotvČesku.cz na dotaz, je pravděpodobné, že konflikt na Ukrajině by mohl skončit v nadcházejícím roce.

Kdy skončí válka, je jednou z nejčastějších otázek v kontextu konfliktu na Ukrajině, který trvá déle než 1000 dní. Podle Josefa Krause, vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě, existuje reálná šance, že konflikt by mohl být ukončen v roce 2025. Kraus upozorňuje, že ačkoli ruské síly na východě Ukrajiny dosahují dílčích úspěchů, situace nevede k jednoznačnému vítězství žádné strany, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin se stáhl do ústraní. Britský deník The Mirror poukazuje na fakt, že od 7. listopadu, kdy popřál Donaldu Trumpovi k vítězství, nebyl veřejnosti na očích. Spekulace o vážné nemoci či další plastické operaci se neobjevují poprvé. Jeho »zmizení« uprostřed obav z eskalace války na Ukrajině ale budí pozornost. Ukrajina totiž poprvé použila k útoku na Rusko americké rakety ATACMS. Jaký dopad by to mohlo mít pro napadenou zemi, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik a expert na výzkum státního terorismu Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Vítěz amerických voleb Donald Trump v kampani opakoval, že v případě zvolení válku na Ukrajině rychle ukončí. Vymezoval se přitom proti politice administrativy prezidenta Joea Bidena, která poskytuje Ukrajině velmi důležitou obrannou i další pomoc. Žádné konkrétní kroky, kromě zahájení jednání s Ruskem, však Trump nezmiňoval. Redakce ŽivotvČesku.cz v kontextu toho oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, co je podle něj tím »záhadným receptem« na konec války.

Ukrajina poprvé použila americké rakety ATACMS k útoku na arzenál v hloubi Ruska, potvrdili podle agentur AFP a Reuters dva nejmenovaní činitelé na Ukrajině a ve Spojených státech. Dříve ukrajinský generální štáb informoval o úspěšném útoku na muniční sklad u města Karačev v Brjanské oblasti na západě Ruska, aniž upřesnil, jakými prostředky byl ruský arzenál zasažen. Ukrajinci k útoku v Brjanské oblasti použili americké rakety, napsalo posléze ruské ministerstvo obrany na sociální síti. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu, politolog a komentátor Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz, jak povolení Ukrajině použít americké rakety k úderům v Rusku může napadené zemi pomoci.

Zahraniční zpravodajství: Válka na Ukrajině trvá již více než dva roky a současná situace na bojišti naznačuje, že cesta k mírovému řešení je stále komplikovaná. Podle šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě a politologa Josefa Krause se konflikt posouvá do fáze, kdy bude stále těžší dosáhnout trvalého míru. Kraus upozorňuje, že ačkoli ruské síly na východě Ukrajiny dosahují dílčích úspěchů, situace nevede k jednoznačnému vítězství žádné strany, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Zahraniční zpravodajství: Zprávy o možné pomoci Severní Koreje Rusku v konfliktu na Ukrajině, včetně nasazení severokorejských vojáků, přinášejí zajímavé otázky o strategii a záměrech obou zemí. Bezpečnostní expert a zkušený politolog Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že údajný samotný přesun severokorejských vojáků je spíše symbolický, než aby měl zásadní vojenský význam. Podle Krause je hlavní těžiště spolupráce v materiální pomoci. KLDR údajně poskytuje Rusku významné množství munice a techniky, kterou Rusko před desetiletími do Severní Koreje poslalo.

Zahraniční zpravodajství: Podle politologa a šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia na Masarykově univerzitě Josefa Krause je nepravděpodobné, že by konflikt na Ukrajině v roce 2024 skončil. Kraus se domnívá, že míra eskalace se výrazně zpomalila, ačkoliv ruské síly částečně postupují a okupují území. "Rusové postupují a dostávají některé ukrajinské síly do obklíčení, ale zatím to není nic fatálního," uvedl Kraus pro ŽivotvČesku.cz. Přestože z různých stran konfliktu zaznívají hlasy volající po mírovém řešení, situace se nezlepšuje. Kraus dodává, že složitost jednání o míru a otázky, které je třeba vyřešit, naznačují, že konec války je spíše v nedohlednu.

Zahraniční zpravodajství: Zabití vůdce militantního šíitského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha je tím, co velmi pravděpodobně povede k výrazné destabilizaci situace na Blízkém východě. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak se na situaci dívá a vyhodnocuje ji v kontextu možných dopadů expert Josef Kraus, který je vedoucím oboru Bezpečnostní a strategická studia Masarykovy univerzity - jeho specializací je zejména oblast Středního východu a výzkum státního terorismu.

Zahraniční zpravodajství: Ruská protiofenzíva proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na západě Ruska byla zastavena, řekl dnes agentuře AFP mluvčí regionálního velitelství ukrajinských sil. Ukrajinské síly podnikly překvapivý útok do Kurské oblasti na počátku srpna, ruské síly proti nim zhruba před týdnem zahájily protiofenzívu, která však dosud podle médií přinesla jen dílčí výsledky. Útok ukrajinských sil v Kurské oblasti, představující první vpád cizích vojsk na ruské území od druhé světové války, se stal políčkem do tváře ruského vůdce Vladimira Putina, poznamenala AFP. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity na dotaz pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že aktuální situace, kdy Ukrajinci podnikli nečekaný protitah –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vpád do ruské Kurské oblasti, je ostudou pro novodobého diktátora Vladimira Putina, ale i pro ruské ozbrojené síly.

Zahraniční zpravodajství: Ruská vojska pokračují v ofenzivě na východní Ukrajině, přičemž podle portálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, za uplynulý den dosáhla postupu u několika klíčových obcí, včetně Makijivky a Krasnohorivky. Město Pokrovsk, které leží ve strategické oblasti Doněcka, je stále v ohrožení. Jeho udržení považuje ukrajinský generál Oleksandr Syrskyj za klíčové. Ukrajinci se však snaží oslabit ruské jednotky výpady v Kurské oblasti, čímž narušují jejich logistické schopnosti. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jaký vývoj konfliktu lze očekávat s nástupem chladnějších měsíců. Situaci tak okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Od srpna 2024 se válka mezi Ukrajinou a Ruskem dostala do nové, překvapivé fáze. Ukrajinské jednotky, které zaútočily na Kurskou oblast, kontrolují v současnosti okolo 1300 km² ruského území, uvedl to list The New Voice of Ukraine. Tento krok nejenže šokoval Kreml, ale také zásadně proměnil dynamiku války, kdy nyní Ukrajina útočí na samotné ruské teritorium, a to v místě historicky symbolickém pro Rusko - v Kursku. Redakce ŽivotvČesku.cz se v souvislosti s touto situací obrátila na politologa a experta na ozbrojené konflikty, vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause. Podle něj ukrajinský strategický tah nejen ponižuje Vladimira Putina, ale má také zásadní vojenský význam.

Zahraniční zpravodajství: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navrhl parlamentu jako nástupce ministra zahraničí Dmytra Kuleby jeho prvního náměstka Andrije Sybihu. Informovala o tom agentura Reuters. Kuleba podal ve středu demisi, kterou dnes parlament přijal. Zelenskyj ohlásil rozsáhlou obměnu kabinetu, kterou zdůvodnil tím, že země potřebuje novou energii. Pro ŽivotvČesku.cz poměrně zásadní změnu okomentoval šéf oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Zahraniční zpravodajství: Mezi korunami stromů prolétá ohnivý kolos, který během několika vteřin promění okolí v pekelnou výheň a zanechá jen popel. Tak se dá charakterizovat nový ukrajinský dron přezdívaný »dracarys« (dračí oheň). Video zveřejnila 108. samostatná brigáda územní obrany Ukrajiny a nyní dynamicky koluje na síti X. Na záběrech je vidět, jak bezpilotní letoun míří k lesu, kde se údajně nacházejí ruské jednotky, a poté začne z nebe chrlit plameny v podobě jisker. Drony –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bezpilotní letouny –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ se stávají klíčovou složkou moderních konfliktů, jak ukazují současné vojenské operace na Ukrajině. Jde o trend, který zřejmě bude pokračovat i v následujících dekádách, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia a politolog Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.