Josef Kraus

Komentář: Ukrajina čelí nedostatku vojáků a ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyjádřil nespokojenost s počtem bojeschopných mužů, kteří se nacházejí v zahraničí. Země jako Polsko a Litva již oznámily, že jsou připraveny Ukrajině pomoci s repatriací osob v branném věku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) sdělil, že Česko nepodporuje jedince, kteří se snaží vyhnout své povinnosti vyplývající ze zákona o povinném odvodu. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která je poměrně kontroverzní ve smyslu »deportace«, okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Nedostatek dělostřelecké munice je v současnosti společně s nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou jedním z nejpalčivějších problémů, kterým Ukrajina čelí. I to je důvod, proč ruská strana zesiluje své útočné operace. Navíc se mluví o chystané protiofenzivě Putinova režimu, která by měla nastat přibližně na přelomu jara a léta. "Myslím si, že hodně rozhodne léto," uvedl pro ŽivotvČesku.cz politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Podle něj do »hry« významně zasáhne česká muniční iniciativa, a to včetně slíbené pomoci ze strany Spojených států.

Komentář: V současnosti z východní fronty přicházejí zprávy o zesilující ruské ofenzivě a ukrajinská města čelí mohutnějším ruským vzdušným útokům zaměřeným zejména na infrastrukturu. Ukrajina v posledních měsících naléhavě žádá evropské partnery o dodávky dělostřeleckých granátů, které jí po více než dvou letech ruské agrese docházejí, a obává se o svou obranyschopnost při očekávané letní ruské plné ofenzivě. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jak může odhadem vypadat scénář útočné operace ze strany Putinova režimu.

Komentář: Ukrajina se brání rozsáhlé ruské invazi už více než dva roky. Ukrajinské armádě se však v posledních týdnech nedaří zastavit ruský postup kvůli nedostatku munice. Rusko se po březnových prezidentských volbách, v nichž opět zvítězil Vladimir Putin, podle některých zdrojů připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz přiblížil, že ofenzivní operace jsou výrazně energeticky náročnější než obranné. V řadě případů si tak útočící strana »musí pořídit více pytlů na mrtvá těla svých mužů«.

Komentář: Od února 2022 se Ukrajina brání proti barbarské ruské invazi. V posledních týdnech však zaznamenala ztráty teritoriálního území, a to hlavně kvůli nedostatku zbraní. Obecně analytici vyjadřují obavy, že Rusko může zneužít dočasnou nevýhodu Ukrajiny a může své útoky zintenzivnit. Dobrou zprávou pro obránce ale je, že Spojené státy nedávno schválily další slíbenou masivní finanční pomoc, dodání zbraní ale může trvat nějaký čas. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vylíčil, jak zmíněná pomoc hraje zásadní roli pro Ukrajinu ve válečném konfliktu.

Komentář: Írán v sobotu spustil rozsáhlý vzdušný útok na Izrael v reakci na nedávný útok na íránský konzulát v Damašku připisovaný židovskému státu. Nyní se čeká, jakým způsobem a zda bude Izrael odvetně reagovat. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na oblast Středního a Blízkého východu a výzkum státního terorismu Josefa Krause, a to s dotazem, zda je možné potvrdit spekulace o tom, že eskalací konfliktu mezi Izraelem a Íránem může do jisté míry utrpět Ukrajina, která se brání třetím rokem ruské agresi. Z jeho vyjádření vyplynulo, že v nějaké míře ano, a dále svá slova rozvedl.

Podle uznávaného odborníka na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josefa Krause je ozbrojená událost, kdy Izrael v noci ze soboty na neděli čelil rozsáhlému vzdušnému útoku ze strany Íránu, něčím, co se dá označit za nebezpečné –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ve smyslu, že to může mít potenciál k eskalování velkého konfliktu v regionu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že jeho pohledem šlo spíše o »symbolickou odvetu«. Redakce se Krause dotázala, zda by eskalace mohla přerůst v konflikt globálního charakteru. To odmítl, v případě špatného scénáře ale nevyloučil zapojení více aktérů.

Komentář: Izrael v noci ze soboty na neděli čelil rozsáhlému vzdušnému útoku ze strany Íránu. Útok nakonec zřejmě nepřinesl velké škody, výrazně ale zostřil napětí v už tak neklidném regionu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila experta na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josefa Krause, který situaci rozebral. Z jeho slov vyplynulo, že šlo o »nutnou symbolickou akci« s potenciálem eskalace konfliktu v regionu.

Komentář: Podpora Ukrajině, která se už třetím rokem brání napadení Ruskem, je nejen ze strany Spojených států důležitá - a to pro celý západní svět. Zejména pak pro udržení jeho demokracie a další prosperity. Česko využívá kontakty z období studené války při shánění tolik potřebné munice pro Ukrajinu. V době zablokované zbrojní pomoci ze Spojených států, pomalého nárůstu výroby munice na Západě a tenčících se zásob ukrajinské armády nakupuje Praha i od zemí, které vystupují jako spojenci Moskvy.  Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro portál ŽivotvČesku.cz vysvětlil, jak spolu obě události, které se zdají být na sobě nezávislé, ve skutečnosti souvisí.

Ukrajina podle poradce a takzvaného prezidentova přítele po boku Petra Koláře očekává, že Rusko v letních měsících zahájí ofenzivu. Frontová linie je v zemi v současné době statická. Ukrajinská strana podle ostříleného bývalého diplomata potřebuje nadále širokou škálu externí podpory - a to od vojenské a materiální až po finanční. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, čeho chce ruský agresor mimo územních zisků dosáhnout. Z jeho slov vyplynulo, že silná obava plyne z možného konkurenčního prostředí.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny varoval, že pokud jeho země brzy neobdrží slíbenou americkou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou muset ukrajinské síly začít ustupovat. Dříve napsal britský list Financial Times, že Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jaký vývoj ozbrojeného konfliktu pro další měsíce očekává. Z jeho slov vyplynulo, že zásadní bude období léta.

Komentář: Pokud dojde na scénář, že Ukrajina nedostane slíbenou vojenskou podporu od USA, a nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Kyjev ale hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci minulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného odborníka –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ s dotazem, jak se na slova ukrajinského prezidenta dívá, zda jde skutečně o velmi alarmující situaci. Uvedl, že věc má více rovin.

Komentář: Předání části území Rusku výměnou za začlenění v NATO by mohlo představovat jednu z možných budoucností Ukrajiny. Ačkoli se nejedná o variantu, kterou by evropští politici veřejně podporovali, jedná se o téma, které se pravidelně objevuje v mnoha neoficiálních diskuzích. Tato možnost se navíc stává klíčovým faktorem urychlujícím poskytování podpory Kyjevu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, kterou již dříve slíbila, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila v souvislosti s tím, že válka na Ukrajině trvá více než dva roky, dotaz vojenskému analytikovi a expertovi na výzkum státního terorismu Josefu Krausovi - kdo je jeho pohledem v konfliktu vlastně vítězem. Podle něj boje na Ukrajině v současnosti vítěze nemají, ale lze říct, že Rusko do jisté míry utrpělo obrovské ztráty, a lze jej označit za zemi, která více utrpěla.

Komentář: Příznivci zahájení smlouvání s Ruskem o osudu Ukrajiny vzhlíží s nadějí k listopadovým americkým prezidentským volbám. Od vítězství Donalda Trumpa si slibují velký geopolitický deal a ukončení války na Východě. Donald Trump mocně těmto nadějím nahrává, když říká, že nehodlá Ukrajinu finančně podporovat, což povede k závěru konfliktu. Nic ale nebude tak jednoduché. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro portál ŽivotvČesku.cz upozornil, že systém moci v USA může zabránit plánům Donalda Trumpa.

Komentář: V minulém týdnu slovenský premiér Robert Fico uvedl pro televizi TA3, že nebude měnit svůj názor na válku na Ukrajině, protože si to přeje jeho český kolega Petr Fiala. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím Prahy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová zahraničněpolitická témata. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného odborníka –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ s dotazem, zda současná rétorika slovenského předsedy vlády je tím, co opravdu může ukončit válečný stav na Ukrajině. Odmítl to.

Komentář: Ukrajina se od začátku ruské invaze z února 2022 statečně brání. Do značné míry spoléhá na vojenskou pomoc Západu. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov letos dříve uvedl, že nedostatek munice je pro vojáky jeho země velký problém. Experti a vojenští analytici odhadují různé scénáře, jak se ozbrojený konflikt bude nadále vyvíjet. Někteří připouští i nepříznivou variantu, že ozbrojené síly Ruské federace budou nad síly obránce. Redakce v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Podle někoho šlo o součást prezidentské kampaně, jiní o tom mluví jako o realitě, na kterou je třeba být připraven. Řeč je o nedávných slovech Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by nedávaly dost peněz na obranu. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak by teoreticky vojenský konflikt dvou stran –⁠⁠⁠⁠⁠ Severoatlantické aliance bez Spojených států v konfrontaci s ozbrojenými silami Ruské federace, která pod vládou Putina má imperiální ambice –⁠⁠⁠⁠⁠ vypadal. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ není Evropa na takovou událost připravena.

Komentář: Jisté zneklidnění přinesla v posledních dnech rozdílná vyjádření evropských lídrů ohledně toho, že by členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reakce Kremlu byla poměrně rychlá a rázná: »Konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný, prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov.« V souvislosti s »hrou ostrých slov« uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, že NATO nemá vyslání bojových jednotek na Ukrajinu v plánu. Redakci ŽivotvČesku.cz ale zajímalo, která strana čistě teoretického vojenského konfliktu by měla více navrch. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ by na tom NATO bylo lépe. Ale domnívat se, že Rusko by nepředstavovalo žádnou hrozbu, je liché.

Rozhovor: Nelze čekat, že smrt Alexeje Navalného nějakým zásadním způsobem otřese putinovským režimem v Rusku, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz v rozhovoru zkušený politolog a bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Navalnyj byl pokládán za hlavního odpůrce režimu Vladimira Putina. Ruského prezidenta obviňoval z toho, že dal svého času rozkaz jej otrávit. V roce 2021 po návratu do vlasti z Německa, kde jej z otravy vyléčili, byl Navalnyj uvězněn. Pro lidi mimo Ruskou federaci znamená páteční oznámení především smrt relativně známého lídra tamní opozice.

Komentář: Ozbrojený konflikt na Ukrajině si na konci února odškrtne dva roky svého trvání. V současnosti se boje dostaly do »statusu« takzvané zákopové války. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, kdo je jeho pohledem po téměř dvou letech krveprolití vlastně vítězem. Podle něj ozbrojená událost v současnosti vítěze nemá, ale jednoznačně lze říct, že Rusko je poraženou zemí.