Josef Kraus

Vítězem prvního kola letošních prezidentských voleb se stal bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel (61), generála ve výslužbě volilo 35,40 procenta lidí. Do volebního finále postoupil i bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (68), kterému dalo hlas 34,99 procenta voličů. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které zveřejnil Český statistický úřad na volebním webu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda nastane rozdíl v rámci podpory Ukrajině, pokud ve druhém kole zvítězí Babiš, případně generál Pavel. Z jeho slov vyplynulo, že nejpravděpodobněji ano.

Zásobníky na zemní plyn v Česku byly v úvodu týdne plné z 86 procent. Uskladněno v nich je 2985,7 miliardy metrů krychlových plynu, o 81 procent více než loni touto dobou, uvedl to na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (55). V posledních dnech má na stav rezerv pozitivní vliv hlavně počasí. Za minulý týden, který byl velmi teplý, se spotřeba plynu v Česku oproti průměru z posledních čtyř let snížila o 36 procent, dodal ministr. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, co se dá od Ruska a jeho plynu očekávat v rámci zimy na konci roku.

Na konci února to bude přesně rok, kdy vojenské síly Ruské federace podnikly vojenskou invazi do sousední Ukrajiny, kterou Vladimir Putin (70) označil jako »speciální vojenskou operaci«. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz na dotaz odhadl, o co se v roce 2023 bude Rusko strategicky nejpravděpodobněji snažit. Z jeho slov vyplynulo, že se bude spoléhat zejména na strádání Evropy v rámci přísunu energií - zejména plynu.

Do Ruska se v rámci výměny vrátilo z Ukrajiny 82 válečných zajatců, informovalo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Podle ombudsmanky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Ukrajinci propustili i více než 40 vojáků tohoto separatistického útvaru. Na Ukrajinu se naopak vrací 140 lidí, mezi nimi obránci Mariupolu nebo Hadího ostrova, uvedl na telegramu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity se v současnosti z vojenského konfliktu stala zákopová válka, kdy se bojuje o každý metr. Počasí totiž nedovoluje nasazení těžké techniky, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Měla to být rychlá »speciální vojenská operace«, ale nakonec se z toho stala válka, která na konci nadcházejícího února bude trvat přesně rok. V současnosti to tedy spíše vypadá, že došlo k přehodnocení situace a novou strategií ruského prezidenta Vladimira Putina (70) je válku na Ukrajině spíše co nejvíce natáhnout. Zejména zima bude testem pro Evropu v rámci jednoty. Ekonomická a energetická krize je totiž tím, na co Rusko sází - že Západ omezí vojenskou i finanční podporu Ukrajině. Podle vojenského analytika a odborníka v bezpečnostní oblasti Josefa Krause je sice Rusko poměrně navenek odolné po stránce morálu v těžkých časech, ale lékařskou terminologií dlouhé válčení mu způsobuje vnitřní krvácení, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Rusko dává přednost mírovým mechanismům, v případě potřeby je ale připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky, prohlásil podle agentury TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva prezident Vladimir Putin (70). Další vlna mobilizace podle něj zatím není potřeba, protože do »zóny speciální operace«, tedy do bojů na Ukrajinu, byla zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300.000 v Rusku mobilizovaných mužů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak se dají jeho pohledem slova prezidenta Ruské federace číst.

Válka na Ukrajině se přehoupla do desátého měsíce nelítostných bojů. A nic v tuto chvíli ani nenasvědčuje tomu, že by došlo na složení zbraní a diplomatické řešení rusko-ukrajinského konfliktu, v němž přišly desítky tisíc lidí o život. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, co se jeho pohledem bude dít v rámci války na východě Evropy přes zimu. Z jeho slov vyplynulo, že se dá očekávat postup Ukrajinců, lehké to mít ale nebudou.

Ruské síly se v jihoukrajinské Chersonské oblasti začaly plánovaně přesouvat na připravené pozice na levém břehu Dněpru, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Stažení vojáků za řeku ve středu nařídil ministr obrany Sergej Šojgu, který se však vyvaroval slova ústup, uvedl to ruskojazyčný server BBC. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak v současnosti rusko-ukrajinský konflikt vnímá a kdy může dojít k jeho konci. Z jeho slov vyplynulo, že Rusko věří, že jeho největším spojencem je čas.

Válka na Ukrajině pokračuje osm měsíců. Na konci minulého týdne ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67) telefonicky hovořil se svými protějšky ze Spojených států, Francie, Británie a Turecka. Ve třech těchto telefonátech podle tiskových agentur hovořil o obavách Moskvy z toho, že by Ukrajina mohla v konfliktu použít takzvanou špinavou bombu. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak se lze na situaci, kdy Moskva vytváří prostor, v němž by k použití takové zbraně došlo, dívat.

V okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny, ke kterému se blíží ukrajinská vojska, ruské okupační úřady zřídily domobranu. Vyzývají všechny muže, kteří zůstali ve městě, aby do ní vstoupili, oznámila v pondělí ruská média. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s eskalací konfliktu v Chersonské oblasti oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co se v rámci bojů ve zmíněné oblasti dá očekávat. "Pojal bych to v několika různých rovinách," uvedl uznávaný expert přes vojenské konflikty v samotném úvodu.

Válka na území Ukrajiny trvá bezmála osm měsíců. Ruské vojenské síly zatím nepředvedly nic, co by se dalo vyloženě označit za úspěch. Spíše naopak. I to je patrně důvod, proč nedávno Ruské ministerstvo obrany jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že výměna velení má prvotně zejména psychologický efekt, protože celková změna je spíše běh na dlouhou trať. A navíc celkové změny, které by mohly být účinné, komplikuje podle spekulací zásadní faktor - faktor Putin.

Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 1 chce sám prohlédnout poničená místa na potrubí, nicméně zatím to nemohl udělat, protože pro to nezískal povolení. Konsorcium Nord Stream AG se sídlem ve švýcarském kantonu Zug o tom informovalo v úterní tiskové zprávě. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, kdo podle něj může mít největší zájem na tom, že došlo k poškození plynovodů. Z jeho slov vyplynulo, že jsou tu tři »hráči«.

Moskva bude konzultovat s obyvateli Chersonské a Záporožské oblasti stanovení hranic těchto ukrajinských regionů, které Rusko z části okupuje a jejichž anexi minulý týden ohlásil prezident Vladimir Putin (69). Podle zahraničních agentur to v pondělí řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruskou anexi ukrajinských území odmítají Kyjev i Západ, jejichž představitelé ji odsuzují jako nelegální. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co nastane, pokud Ukrajinci začnou dobývat anektovaná území zpět. Ze slov odborníka vyplynulo, že to lze jen těžko odhadnout.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v pátek sdělil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informovaly o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin (69) oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Naprosto to vyloučil.

Rusko zatím nepřijalo žádné rozhodnutí o uzavření hranic v souvislosti s odchodem ruských občanů do zahraničí po ohlášení částečné mobilizace v zemi, oznámil to v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Několik ruských médií ale upozornilo, že pohraničníci na ruských letištích dostali seznamy lidí, na něž se vztahuje mobilizace, a kontrolují podle nich muže v branném věku. Letiště v sibiřské Ťumeni pak potvrdilo, že takový seznam obdrželo, uvedla ruská redakce stanice BBC. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda krok Vladimira Putina, kdy oznámil částečnou mobilizaci, je tím, co zkrátilo životnost jeho režimu. Z jeho slov vyplynulo, že ne zcela. Ukázal ale na variantu, která může být pro Ukrajince velmi zajímavá.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (72) v sobotním projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Prohlásil, že západní rusofobie nyní nabyla »nebývalých a groteskních rozměrů«. Ohradil se také proti kritice nynějších pod dohledem Moskvy organizovaných hlasování v okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku, informovala agentura TASS. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co se přibližně dá očekávat, pokud Ukrajinci začnou dobývat teritoria, která se v rámci ruskou stranou vytvořených referend budou chtít připojit k Ruské federaci.

Titulek článku zní neuvěřitelně? Nikoliv. Jak triviálně zní, tak jednoduchá je realita. Poté, co se šéfovi Kremlu - Vladimiru Putinovi (69) - podařilo znejistět (ve svém projevu ve středu ráno uvedl, že vše jde podle plánu - cíl ruské operace na Ukrajině je osvobození Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území) a vyhlásit částečnou mobilizaci, se do pochodu daly »na strategické šachovnici« dopady zásadního politického tahu. Ruská policie na středečních protestních akcích proti částečné mobilizaci zadržela přes 1000 lidí. Co to přesně znamená, popsal pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Rusko mění vyhlášením částečné mobilizace pravidla války na Ukrajině. Vladimir Putin ve svém projevu k národu uvedl, že tak činí na obranu před Západem, který se snaží oslabit, rozdělit a zničit jeho zemi. Západní státy Putin obvinil z jaderného vydírání a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. Rusko povolá do armády 300.000 rezervistů, podle šéfa Kremlu to budou Rusové s vojenskou zkušeností. Jaderná rétorika se opět dostala do pohybu. V pondělí s ní nešetřil poslanec ruské Státní dumy Andrej Guruljov. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který se domnívá, že k takovému kroku Rusko nesáhne. "Byl by to jeho nejen politický konec," uvedl.

V rámci částečné mobilizace bude povoláno 300.000 rezervistů, uvedl dnes podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67). Částečnou mobilizaci v Rusku oznámil dříve v televizním vystoupení prezident Vladimir Putin (69). Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že rozhodnutí ruského prezidenta je zásadním politickým krokem.

Necelých sedm měsíců pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor »peláší« z některých částí ukrajinského území před mohutnou protiofenzívou mužů Volodymyra Zelenského (44), který se netají tím, že chce osvobodit celou zemi. Rusko, nad jehož zmarem kroutí celý svět hlavou, se rozhodlo pro taktický krok, který pro ŽivotvČesku.cz už před několika měsíci předpovídal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes (úterý) totiž oznámily, že tento týden chtějí zahájit hlasování o připojení k Ruské federaci.

Měla to být »fofr akce«, pár dní manévrů a pak vítání ruské armády v ulicích ukrajinských měst. S touto představou pracovala ruská nejvyšší místa, když rozhodovala o »speciální vojenské operaci« na Ukrajině. Realita ale ukázala, že nic nebylo vzdáleněji pravdě. Válka na Ukrajině trvá už déle než půl roku a Rusko se po ukrajinském přechodu do ofenzívy dostalo na bojišti do silných problémů. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause se začínají objevovat v režimu Vladimira Putina (69) »nespokojené trhlinky«, které mohou předznamenávat jeho pád.