Josef Kraus

Čínská armáda chce spolupracovat se svými ruskými kolegy na posílení strategické komunikace a koordinace, uvedlo před víkendem čínské ministerstvo obrany. Jak ministerstvo podle agentury Reuters dodalo, nedávné společné námořní cvičení vojáků Číny, Ruska a Íránu prohloubilo přátelství a praktickou spolupráci mezi těmito třemi zeměmi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak moc je reálné, že by se Čína zapojila do konfliktu na Ukrajině, případně jiného. Z jeho slov vyplynulo, že je to nepravděpodobné a není to v zájmu státu, který má 1,4 miliardy obyvatel, ale zcela stoprocentně vyloučit se to nedá.

Zřejmě ani letos se svět nedočká mírového řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) navíc v úterý uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď ale dosud nedostal, informovala agentura Interfax-Ukrajina. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je nepravděpodobné, že by válka skončila letos - zaujal k tomu velmi skeptický postoj.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina v letošním roce do Číny. Informovaly o tom dnes ruské agentury. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si jednal se svým ruským protějškem, se kterým se má setkat znovu i dnes. Dopoledne se sešel s premiérem Michailem Mišustinem. Největší obava Západu se nyní koncentruje kolem možných dodávek čínských zbraní Rusku. O jak moc pravděpodobný scénář jde, nastínil pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Z jeho slov vyplynulo, že vyloučit to nelze.

Na konci února uplynul rok od momentu, kdy ozbrojené síly Ruské federace zaútočily na sousední Ukrajinu. V rusko-ukrajinském vojenském konfliktu přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by jedna ze stran uvažovala o řešení konfliktu diplomatickou cestou. Aktuálně je nejvíce skloňováno ukrajinské město Bachmut, které je jedním z ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů. Válka vždy přináší smrt a ničí vše, co jí stojí v cestě, pravidlem zároveň je, že vždy na ní někdo vydělá. Specialista na vojenské konflikty Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz nastínil, kdo si v současném konfliktu lidově řečeno nejvíce »namastí kapsu«.

Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty, uvedl na konci minulého týdne na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45). Letošek bude podle něj rokem ukrajinského vítězství. Přesně 24. února krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko zahájilo první raketové údery proti Ukrajině a hranice překročily první kolony ruských vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co ho v rámci rusko-ukrajinského konfliktu za celý uplynulý rok nejvíce překvapilo. Z jeho slov vyplynulo, že jde o dvě věci.

Rok války na Ukrajině není ničím, z čeho by měl někdo radost. Umírají v ní lidé. V rusko-ukrajinském konfliktu se ale zatím ani nevyvíjí varianta mírového řešení, smutným faktem o to více je, že ani jedna ze stran nedává najevo, že by o ni usilovala. I když Ukrajinci statečně a mnohdy úspěšně vzdorují ruskému agresorovi, spoléhat se na to, že Západ bude dodávat bojovou techniku věčně, není možné. Že zásoby mají své limity se týká i Ruska. O situaci, ke které dříve, či později může dojít v obou případech, promluvil uznávaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Podle něj pak »nedostatek vojenských zásob« může vést až ke konci politického vedení jedné ze stran.

V nadcházejícím týdnu to bude přesně rok od momentu, kdy prezident Ruské federace Vladimir Putin (70) dal pokyn, aby vojenské síly jeho země napadly sousední Ukrajinu. Rozhodnutí šéfa Kremlu mělo za následek nejen zhoršení řady ekonomických jevů v rámci Evropy, ale smrt desítek tisíc lidí. S ohlédnutím do minulých měsíců došlo na několik pokusů řešit konflikt diplomatickou cestou, ani jeden z nich neskončil úspěšně. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, co mírovému řešení války na Ukrajině brání, promluvil jeden z předních českých vojenských analytiků a vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Několik spojeneckých zemí přislíbilo Ukrajině celkem 321 těžkých tanků, řekl v pátek ukrajinský velvyslanec ve Francii Vadym Omelčenko stanici BFM TV. Zdůraznil, že země zasažená ruskou invazí je potřebuje co nejdříve. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz přiblížil současnou situaci na Ukrajině, která na konci února bude rok ve válečném stavu se sousedním Ruskem, které ji napadlo v rámci označení »speciální vojenské operace«.

Vítězem prvního kola letošních prezidentských voleb se stal bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel (61), generála ve výslužbě volilo 35,40 procenta lidí. Do volebního finále postoupil i bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (68), kterému dalo hlas 34,99 procenta voličů. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které zveřejnil Český statistický úřad na volebním webu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda nastane rozdíl v rámci podpory Ukrajině, pokud ve druhém kole zvítězí Babiš, případně generál Pavel. Z jeho slov vyplynulo, že nejpravděpodobněji ano.

Zásobníky na zemní plyn v Česku byly v úvodu týdne plné z 86 procent. Uskladněno v nich je 2985,7 miliardy metrů krychlových plynu, o 81 procent více než loni touto dobou, uvedl to na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (55). V posledních dnech má na stav rezerv pozitivní vliv hlavně počasí. Za minulý týden, který byl velmi teplý, se spotřeba plynu v Česku oproti průměru z posledních čtyř let snížila o 36 procent, dodal ministr. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, co se dá od Ruska a jeho plynu očekávat v rámci zimy na konci roku.

Na konci února to bude přesně rok, kdy vojenské síly Ruské federace podnikly vojenskou invazi do sousední Ukrajiny, kterou Vladimir Putin (70) označil jako »speciální vojenskou operaci«. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz na dotaz odhadl, o co se v roce 2023 bude Rusko strategicky nejpravděpodobněji snažit. Z jeho slov vyplynulo, že se bude spoléhat zejména na strádání Evropy v rámci přísunu energií - zejména plynu.

Do Ruska se v rámci výměny vrátilo z Ukrajiny 82 válečných zajatců, informovalo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Podle ombudsmanky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Ukrajinci propustili i více než 40 vojáků tohoto separatistického útvaru. Na Ukrajinu se naopak vrací 140 lidí, mezi nimi obránci Mariupolu nebo Hadího ostrova, uvedl na telegramu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity se v současnosti z vojenského konfliktu stala zákopová válka, kdy se bojuje o každý metr. Počasí totiž nedovoluje nasazení těžké techniky, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Měla to být rychlá »speciální vojenská operace«, ale nakonec se z toho stala válka, která na konci nadcházejícího února bude trvat přesně rok. V současnosti to tedy spíše vypadá, že došlo k přehodnocení situace a novou strategií ruského prezidenta Vladimira Putina (70) je válku na Ukrajině spíše co nejvíce natáhnout. Zejména zima bude testem pro Evropu v rámci jednoty. Ekonomická a energetická krize je totiž tím, na co Rusko sází - že Západ omezí vojenskou i finanční podporu Ukrajině. Podle vojenského analytika a odborníka v bezpečnostní oblasti Josefa Krause je sice Rusko poměrně navenek odolné po stránce morálu v těžkých časech, ale lékařskou terminologií dlouhé válčení mu způsobuje vnitřní krvácení, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Rusko dává přednost mírovým mechanismům, v případě potřeby je ale připraveno bránit své zájmy všemi dostupnými prostředky, prohlásil podle agentury TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva prezident Vladimir Putin (70). Další vlna mobilizace podle něj zatím není potřeba, protože do »zóny speciální operace«, tedy do bojů na Ukrajinu, byla zatím vyslána jen asi polovina z přibližně 300.000 v Rusku mobilizovaných mužů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak se dají jeho pohledem slova prezidenta Ruské federace číst.

Válka na Ukrajině se přehoupla do desátého měsíce nelítostných bojů. A nic v tuto chvíli ani nenasvědčuje tomu, že by došlo na složení zbraní a diplomatické řešení rusko-ukrajinského konfliktu, v němž přišly desítky tisíc lidí o život. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, co se jeho pohledem bude dít v rámci války na východě Evropy přes zimu. Z jeho slov vyplynulo, že se dá očekávat postup Ukrajinců, lehké to mít ale nebudou.

Ruské síly se v jihoukrajinské Chersonské oblasti začaly plánovaně přesouvat na připravené pozice na levém břehu Dněpru, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. Stažení vojáků za řeku ve středu nařídil ministr obrany Sergej Šojgu, který se však vyvaroval slova ústup, uvedl to ruskojazyčný server BBC. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak v současnosti rusko-ukrajinský konflikt vnímá a kdy může dojít k jeho konci. Z jeho slov vyplynulo, že Rusko věří, že jeho největším spojencem je čas.

Válka na Ukrajině pokračuje osm měsíců. Na konci minulého týdne ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67) telefonicky hovořil se svými protějšky ze Spojených států, Francie, Británie a Turecka. Ve třech těchto telefonátech podle tiskových agentur hovořil o obavách Moskvy z toho, že by Ukrajina mohla v konfliktu použít takzvanou špinavou bombu. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak se lze na situaci, kdy Moskva vytváří prostor, v němž by k použití takové zbraně došlo, dívat.

V okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny, ke kterému se blíží ukrajinská vojska, ruské okupační úřady zřídily domobranu. Vyzývají všechny muže, kteří zůstali ve městě, aby do ní vstoupili, oznámila v pondělí ruská média. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s eskalací konfliktu v Chersonské oblasti oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co se v rámci bojů ve zmíněné oblasti dá očekávat. "Pojal bych to v několika různých rovinách," uvedl uznávaný expert přes vojenské konflikty v samotném úvodu.

Válka na území Ukrajiny trvá bezmála osm měsíců. Ruské vojenské síly zatím nepředvedly nic, co by se dalo vyloženě označit za úspěch. Spíše naopak. I to je patrně důvod, proč nedávno Ruské ministerstvo obrany jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že výměna velení má prvotně zejména psychologický efekt, protože celková změna je spíše běh na dlouhou trať. A navíc celkové změny, které by mohly být účinné, komplikuje podle spekulací zásadní faktor - faktor Putin.

Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 1 chce sám prohlédnout poničená místa na potrubí, nicméně zatím to nemohl udělat, protože pro to nezískal povolení. Konsorcium Nord Stream AG se sídlem ve švýcarském kantonu Zug o tom informovalo v úterní tiskové zprávě. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, kdo podle něj může mít největší zájem na tom, že došlo k poškození plynovodů. Z jeho slov vyplynulo, že jsou tu tři »hráči«.

Moskva bude konzultovat s obyvateli Chersonské a Záporožské oblasti stanovení hranic těchto ukrajinských regionů, které Rusko z části okupuje a jejichž anexi minulý týden ohlásil prezident Vladimir Putin (69). Podle zahraničních agentur to v pondělí řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruskou anexi ukrajinských území odmítají Kyjev i Západ, jejichž představitelé ji odsuzují jako nelegální. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co nastane, pokud Ukrajinci začnou dobývat anektovaná území zpět. Ze slov odborníka vyplynulo, že to lze jen těžko odhadnout.