Josef Kraus

Na východ Ukrajiny se v posledních dnech stáhly desetitisíce ruských vojáků a tisíce kusů bojové techniky. Podle pravděpodobného scénáře se rozhořela zřejmě rozhodující bitva rusko-ukrajinské války, jejímž výsledkem by mělo být přinejmenším obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny a také definitivní zbudování suchozemského koridoru, který by ruské pevninské území spolehlivě spojil s Krymským poloostrovem. Častou otázkou je, jak by vypadal konflikt NATO s Ruskem, které v posledních týdnech stupňuje jadernou rétoriku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu, která započala 24. února, aktivovala chuť Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance. List Financial Times uvedl, že ohledně Helsinek je poměrně jasno, když se NATO výrazně přibližují, stockholmská cesta oproti tomu tak jednoznačná není. Rusko se už dříve vyjádřilo, že vstup zemí do Aliance by nezůstal bez odpovědi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, jakou rekci má Rusko na mysli a zda by byla naplněna.

Krátce po napadení Ukrajiny Vladimír Putin (69) uvedl, že pokud se Rusku někdo postaví do cesty, okamžitě odpoví. Následky podle jeho rétoriky budou takové, jaké nikdo v celé své historii ještě nezažil. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, že jde o vyhrožování použitím zbraní hromadného ničení, tedy zejména jaderných. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity není vůle ze strany Západu, jak agresora, který 24. února vpadl na území Ukrajiny, zastavit.

Válka na východě Ukrajiny si odškrtla druhý měsíců bojů, při kterých přišly desítky tisíc lidí o své životy. Oproti tomu Vladimir Putin (69) ztratil zájem o diplomatické řešení konfliktu s Ukrajinou a místo toho se snaží získat co největší kus území, napsal americký list Financial Times. Jaký bude konec války se pro ŽivotvČesku.cz pokusil nastínit bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Válka na Ukrajině trvá prakticky dva měsíce. Největší pozornost si v posledních dnech vysloužilo obléhání jihoukrajinského přístavu Mariupol, kde ruským silám stále podle všeho odolávají ukrajinské jednotky i civilisté v areálu oceláren Azovstal. V současnosti se ale soustředí boje nejvíce v regionu Donbas. Pro ŽivotvČesku.cz se ohledné délky bojů na východě Ukrajiny vyjádřil bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Již několik dnů je z prohlášení Ruska zřejmé, že válka na Ukrajině postupně přechází do nové fáze. Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ. Region Donbas by se měl stát pamětníkem krveprolití, kde tamní rovinatý terén umožní doposud odlišný bojový charakter. Dá se počítat s násobně větším nasazením tanků a dělostřelectva. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, co se patrně odehraje ve východní části Ukrajiny, promluvil bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Válka na Ukrajině přechází do nové fáze. Již dříve ruská strana avizovala, že své síly chce soustředit na východě Ukrajiny v regionu Donbas. Stalo se tak po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev. Ukrajinští obránci očekávají, že úvod bojů bude značně dynamický a dojde na mohutnou ruskou ofenzivu. Moskva hodlá do bitvy o Donbas nasadit až pětinásobný počet vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co nastane v případě, že vojenský střet dojde do fáze takzvaného zamrznutí, kdy ani jedna strana nedojde k jednoznačnému vítězství a intenzita bojů se bude snižovat.

Ruská federace v současnosti dál posiluje své vojenské síly a připravuje je k ofenzivě na Donbas. Zásadní bitva o východ Ukrajiny by mohla vypuknout už během několika dnů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného bezpečnostního experta z katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause s dotazem, co by se stalo v případě, že Rusko by utržilo debakl. Podle něj existuje varianta, že by Vladimir Putin (69) sáhl k tomu nejhoršímu - tedy použití taktické jaderné zbraně.

Děsivý pohled nabídly fotografie, které oblétly svět. Vyvraždění stovek civilistů v Buče u Kyjeva se už teď zapsalo do válečných zločinů historie. Podle ukrajinského ministerstva obrany byly ulice posety mrtvými těly, někteří lidé měli svázané ruce za zády. Moskva odpovědnost za smrt civilistů odmítla. Nově zveřejněné satelitní snímky společnosti Maxar Technologies údajně dokazují, že vraždění v Buče bylo spácháno v době, kdy oblast ovládala ruská armáda. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, kolik času teoreticky potřebovali váleční zločinci na to, aby připravili o život přibližně 300 lidí.

Vojenský konflikt na východě Evropy trvá déle než měsíc. V současnosti Rusko posílá na Ukrajinu své vojenské jednotky z Gruzie - taktikou je posílit svou pozici, uvedlo to s odkazem na informace rozvědky britské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) sdělil, že nepřátelské síly se přesouvají z okolí hlavního města Kyjeva na jihovýchod země. Rusům se dlouhodobě ve válce nedaří, jak by si přáli. Pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, kde vojsko prezidenta Vladimira Putina (69) nejvíce chybovalo.

Rusko-ukrajinský konflikt vyeskaloval, když Vladimir Putin (69) 21. února uznal nezávislost separatistických území Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Ve čtvrtek 24. února časně ráno pak Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Válečný stav mezi oběma zeměmi nadále trvá. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z Masarykovy univerzity, jak vnímá současný stav a kdy se svět může dočkat složení zbraní.

Čím dál častěji se mluví o tom, za jakých okolností by došlo k použití zbraní hromadného ničení, které má Rusko k dispozici. Ruský prezident Vladimir Putin (69) vyvolal začátkem března ve světě znepokojení, když oznámil, že nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Před pár dny o situacích, kdy by k použití jaderných zbraní došlo, promluvil bývalý ruský premiér a prezident Dmitrij Medveděv (56). Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s dotazem, kdy by takový krok Rusové podnikli, oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Kdo vyhraje válku? Je jedna z nejčastějších otázek, která se začala rodit v myslích lidí po celém světě po 24. únoru, kdy ruské vojenské síly vnikly na Ukrajinu. Názory se liší. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je lepší si v tuto chvíli položit dotaz, kdo neprohraje válku. "V tuto chvíli to vypadá, že neprohrají Ukrajinci," uvedl.

Rusko čekalo bleskové obsazení Ukrajiny, místo toho válka trvá už 26 dní. Je to debakl ruské armády a vtip o tom, že má Rusko podle vlastních slov nejsilnější armádu na světě, a ono se ukazuje, že je to jen druhá nejsilnější armáda na Ukrajině, odpovídá realitě, prohlásil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus. Popsal i stav jaderného arzenálu a jeho využití.

Rusko každým dnem ukazuje, že očekávat v jeho rozhodnutích nějakou racionalitu, někdy i logiku, není příliš možné, minimálně ve vnímání západního demokratického světa. O to více jsou lidé v Evropě napnutí, jak se konflikt na Ukrajině bude vyvíjet. Politolog a bezpečnostní analytik Josef Kraus popsal pro ŽivotvČesku.cz tři nejpravděpodobnější scénáře.