Josef Kraus

Variant, jak dopadne válka na Ukrajině, zaznělo za téměř sto dní konfliktu mnoho. Pádem režimu v jedné či druhé zemi počínaje po totální vítězství Ukrajinců konče. Jedna z těch realističtějších počítá se zabráním východní části země Ruskem, které to označí za své vítězství, a vytyčením hranice. Bezpečnostní expert Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz popsal, co se na ní bude dít.

Město je zcela zničeno. Tak popsal starosta Oleksandr Strjuk aktuální situaci ve východoukrajinském Severodoněcku. V telefonickém rozhovoru s agenturou AP zmínil tvrdé střety s ruskými vojáky. "Uprostřed pouličních bojů nedokážeme počítat mrtvé a raněné," uvedl. Bezpečnostní analytik Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz upozornil na měnící se přístup západních států Evropy, jejichž pomoc v dodávkách zbraní je přitom pro Ukrajinu klíčová.

Součástí každé války je propaganda, a to zpravidla obou stran konfliktu. Získat ověřené a objektivní informace je tak často velmi složité, mnohdy dokonce neproveditelné, a tak se skutečná situace na bojišti pro mnoho lidí stává těžko přehlednou. Přesto je podle vojenského analytika Josefa Krause možné dopátrat se odhadů, které nejsou daleko od reality. "Hodnověrnější jsou informace vycházející z analýz reálných dat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s vysvětlením, jak takové analýzy vznikají.

Pohledy odborníků na současné válečné dění na Ukrajině se shodují v tom, že ruská strana nevede úspěšné tažení, které mělo být podle spekulací hotovou věcí v řádu dnů, maximálně týdnů. »Speciální vojenská operace« narazila na silný odpor Ukrajinců. Rusko kvůli tomu stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Před víkendem to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Podle redakcí ŽivotvČesku.cz dotázaného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jsou záměry Vladimira Putina (69) v tuto chvíli poměrně jasné. Ruské ministerstvo obrany také upřesnilo, co znamenají písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky.

Necelé tři měsíce pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě země, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Boje v současnosti už nejsou tak dynamické, jako tomu bylo v úvodu střetů. Podle analytika a vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause jsou obě strany poměrně vyčerpané délkou konfliktu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s odpovědí na dotaz, co lze očekávat v rámci války v nadcházejících týdnech.

Když Rusko 24. února podniklo vojenskou invazi na Ukrajinu, jen málokdo předpokládal, že konflikt bude trvat měsíce. Měla to být rychlá a jasná akce, o jejímž vítězi nebyl »papírově« důvod pochybovat. Zanedlouho si vojenský konflikt na východě Evropy odškrtne třetí měsíc a nejmocnější muž Ruské federace Vladimir Putin (69) stále nemá hmatatelný triumf, kterým by se mohl pochlubit před domácím publikem. "Rozhodně bych to nazval ostudou, fiaskem či debaklem a podobně," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik z katedry politologie Josef Kraus spíše neúspěch ruské armády na Ukrajině.

Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je rétorika Ruska o jaderných zbraních spíše »hra se strachem«, i když vyloučit nic nelze. Ovšem následky použití taktických jaderných zbraní - příkladem na Ukrajině - by ale byly víceméně lokální. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že v současnosti se počítá při aplikaci těchto zbraní proti nepříteli s následným záborem lokality vlastním vojskem, které by se nemělo dostat do ohrožení v rámci následků výbuchu takové zbraně.

V souvislosti s vojenským konfliktem, kdy ruské vojenské síly podnikly 24. února invazi na Ukrajinu, se několikrát objevila poměrně silná až vyhrůžná rétorika Kremlu ohledně použití jaderných zbraní. Podle pátečního prohlášení Alexeje Zajceva, zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí, Rusko nemá v plánu nic takového na území, kde provádí »speciální vojenskou operaci«, podniknout. Pokud by k tomu došlo, bylo by rozhodně otázkou, jak by Západ zareagoval. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil odhadnout možný scénář vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Evropská komise navrhuje kompletní embargo EU na ruskou ropu, a to už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku má mít Česká republika, Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do června roku 2024, nikoli tedy jen do konce roku 2023, jak zněl návrh původní. Informovala o tom agentura Reuters. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jde o krok, který může být pro Rusko poměrně silně nepříjemný, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz v rámci dotazu, který mu redakce položila.

Na východ Ukrajiny se v posledních dnech stáhly desetitisíce ruských vojáků a tisíce kusů bojové techniky. Podle pravděpodobného scénáře se rozhořela zřejmě rozhodující bitva rusko-ukrajinské války, jejímž výsledkem by mělo být přinejmenším obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny a také definitivní zbudování suchozemského koridoru, který by ruské pevninské území spolehlivě spojil s Krymským poloostrovem. Častou otázkou je, jak by vypadal konflikt NATO s Ruskem, které v posledních týdnech stupňuje jadernou rétoriku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu, která započala 24. února, aktivovala chuť Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance. List Financial Times uvedl, že ohledně Helsinek je poměrně jasno, když se NATO výrazně přibližují, stockholmská cesta oproti tomu tak jednoznačná není. Rusko se už dříve vyjádřilo, že vstup zemí do Aliance by nezůstal bez odpovědi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, jakou rekci má Rusko na mysli a zda by byla naplněna.

Krátce po napadení Ukrajiny Vladimír Putin (69) uvedl, že pokud se Rusku někdo postaví do cesty, okamžitě odpoví. Následky podle jeho rétoriky budou takové, jaké nikdo v celé své historii ještě nezažil. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, že jde o vyhrožování použitím zbraní hromadného ničení, tedy zejména jaderných. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity není vůle ze strany Západu, jak agresora, který 24. února vpadl na území Ukrajiny, zastavit.

Válka na východě Ukrajiny si odškrtla druhý měsíců bojů, při kterých přišly desítky tisíc lidí o své životy. Oproti tomu Vladimir Putin (69) ztratil zájem o diplomatické řešení konfliktu s Ukrajinou a místo toho se snaží získat co největší kus území, napsal americký list Financial Times. Jaký bude konec války se pro ŽivotvČesku.cz pokusil nastínit bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Válka na Ukrajině trvá prakticky dva měsíce. Největší pozornost si v posledních dnech vysloužilo obléhání jihoukrajinského přístavu Mariupol, kde ruským silám stále podle všeho odolávají ukrajinské jednotky i civilisté v areálu oceláren Azovstal. V současnosti se ale soustředí boje nejvíce v regionu Donbas. Pro ŽivotvČesku.cz se ohledné délky bojů na východě Ukrajiny vyjádřil bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Již několik dnů je z prohlášení Ruska zřejmé, že válka na Ukrajině postupně přechází do nové fáze. Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ. Region Donbas by se měl stát pamětníkem krveprolití, kde tamní rovinatý terén umožní doposud odlišný bojový charakter. Dá se počítat s násobně větším nasazením tanků a dělostřelectva. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, co se patrně odehraje ve východní části Ukrajiny, promluvil bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Válka na Ukrajině přechází do nové fáze. Již dříve ruská strana avizovala, že své síly chce soustředit na východě Ukrajiny v regionu Donbas. Stalo se tak po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev. Ukrajinští obránci očekávají, že úvod bojů bude značně dynamický a dojde na mohutnou ruskou ofenzivu. Moskva hodlá do bitvy o Donbas nasadit až pětinásobný počet vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co nastane v případě, že vojenský střet dojde do fáze takzvaného zamrznutí, kdy ani jedna strana nedojde k jednoznačnému vítězství a intenzita bojů se bude snižovat.

Ruská federace v současnosti dál posiluje své vojenské síly a připravuje je k ofenzivě na Donbas. Zásadní bitva o východ Ukrajiny by mohla vypuknout už během několika dnů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného bezpečnostního experta z katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause s dotazem, co by se stalo v případě, že Rusko by utržilo debakl. Podle něj existuje varianta, že by Vladimir Putin (69) sáhl k tomu nejhoršímu - tedy použití taktické jaderné zbraně.

Děsivý pohled nabídly fotografie, které oblétly svět. Vyvraždění stovek civilistů v Buče u Kyjeva se už teď zapsalo do válečných zločinů historie. Podle ukrajinského ministerstva obrany byly ulice posety mrtvými těly, někteří lidé měli svázané ruce za zády. Moskva odpovědnost za smrt civilistů odmítla. Nově zveřejněné satelitní snímky společnosti Maxar Technologies údajně dokazují, že vraždění v Buče bylo spácháno v době, kdy oblast ovládala ruská armáda. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, kolik času teoreticky potřebovali váleční zločinci na to, aby připravili o život přibližně 300 lidí.

Vojenský konflikt na východě Evropy trvá déle než měsíc. V současnosti Rusko posílá na Ukrajinu své vojenské jednotky z Gruzie - taktikou je posílit svou pozici, uvedlo to s odkazem na informace rozvědky britské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) sdělil, že nepřátelské síly se přesouvají z okolí hlavního města Kyjeva na jihovýchod země. Rusům se dlouhodobě ve válce nedaří, jak by si přáli. Pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, kde vojsko prezidenta Vladimira Putina (69) nejvíce chybovalo.

Rusko-ukrajinský konflikt vyeskaloval, když Vladimir Putin (69) 21. února uznal nezávislost separatistických území Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Ve čtvrtek 24. února časně ráno pak Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Válečný stav mezi oběma zeměmi nadále trvá. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z Masarykovy univerzity, jak vnímá současný stav a kdy se svět může dočkat složení zbraní.

Čím dál častěji se mluví o tom, za jakých okolností by došlo k použití zbraní hromadného ničení, které má Rusko k dispozici. Ruský prezident Vladimir Putin (69) vyvolal začátkem března ve světě znepokojení, když oznámil, že nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti. Před pár dny o situacích, kdy by k použití jaderných zbraní došlo, promluvil bývalý ruský premiér a prezident Dmitrij Medveděv (56). Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s dotazem, kdy by takový krok Rusové podnikli, oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.