Josef Kraus

Geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily, uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti. Ruská armáda se podle Lavrova drží svého úkolu »denacifikovat a demilitarizovat« Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Pro ŽivotvČesku.cz popsal současné dění vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který upozornil, že Ukrajina začíná situaci na bojišti otáčet.

V uplynulých 72 hodinách ruské síly nedosáhly na ukrajinském Donbasu žádných významných územních úspěchů, uvedlo britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině. Ruské armádě tak podle Londýna hrozí, že ztratí dynamiku, kterou měla po dobytí Lysyčansku. Moskva obvinila USA, že asistují Kyjevu při používání dodaných raketometů HIMARS tím, že mu poskytují zpravodajské informace a výcvik. Rusko ale stále kontroluje dobytá území a Ukrajinci překvapují čím dál více Západ svou odhodlaností bránit své území. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus odpověděl, jak dlouho mohou takto agresorovi vzdorovat.

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne již pátý měsíc bojů od momentu, kdy armáda Vladimira Putina (69) podnikla invazi do sousední země. Aktuálně ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku na východě Ukrajiny, uvedlo to v úterý ráno velení ukrajinské armády. Ukrajinští obránci se kromě toho podle stejného hlášení vypořádali s ruskými útočnými akcemi v Charkovské oblasti. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda Rusko je schopno vyvolat konflikt v Evropě, potažmo s NATO, který by znamenal 3. světovou válku. Naprosto tento scénář zamítl.

Rusko přesouvá své záložní síly z celé země a shromažďuje je poblíž Ukrajiny, aby je bylo možné použít pro budoucí ofenzivu. Ve svém pravidelném ranním hlášení o tom dnes informovalo britské ministerstvo obrany. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda armáda Vladimira Putina (69) ukončí svou »speciální vojenskou operaci«, jak nazývá válečnou invazi na území Ukrajiny, tím, že získá vytyčená území. "To je otázkou, co nikdo neví," uvedl s tím, že Rusové patrně sami nemají přesný plán.

Válka na Ukrajině trvá již pátý měsíc a Rusko se v současnosti snaží plně pod kontrolu dostat ukrajinskou Luhanskou oblast, zatímco v sousední Doněcké oblasti pokračuje v útočných operacích ve směru na Slovjansk. Uvedl to dnes ukrajinský generální štáb. Ve středu podél frontové linie v Doněcké oblasti pokračovaly tvrdé boje, ale ruské jednotky postoupily jenom na několika místech, oznámilo dnes britské ministerstvo obrany. Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčného serveru BBC následně oznámilo operační pauzu pro jednotky, které se podílely na bojových úkolech. Oděskou oblast brzy ráno zasáhly rakety, útoky vedly na Hadí ostrov a zemědělské budovy. Pro ŽivotvČesku.cz současnou situaci okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který si nemyslí, že by jen tak došlo ke složení zbraní.

Ruské a separatistické ozbrojené síly plně ovládly ukrajinské město Lysyčansk, přestože Kyjev ještě v sobotu odmítal zprávy, že město je obklíčeno. Rusko tak nyní získalo kontrolu nad celou Luhanskou oblastí, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. "Obě strany konfliktu používají víceméně stejnou taktiku, aktuálně tak není prostor pro nějaký zásadní zvrat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Poválečná obnova Ukrajiny je jednou z priorit České republiky při předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane v druhé polovině letošního roku. Na společné tiskové konferenci to minulý týden oznámili předseda vlády Petr Fiala (57) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (58). Podle Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně je zřejmé, že země EU budou hlavním donátorem obnovy a půjde o stovky milionů eur. Zároveň ale pro ŽivotvČesku.cz varoval před situací, která může ochotu Evropy výrazně omezit.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, který byl podle něj podřízený Spojeným státům. USA se podle Putina cítí vyslancem boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní »posvátné zájmy«. Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Dále kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a obhajoval invazi na Ukrajinu. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, jak dlouho může ještě Západ podporovat vojensky Ukrajinu a jaká lidská vlastnost může překvapivě válku ukončit, a to i za cenu, že Ukrajina přijde o své území.

Pomoci ukončit válku vítězstvím Ukrajiny bude podle premiéra Petra Fialy (57) jedním z cílů českého předsednictví Evropské unie. Předseda vlády to řekl po videoprojevu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Parlamentu ČR. Podle vojenského analytika Josefa Krause to ale nebude lehký úkol. Pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že válka míří do kategorie »zamrzlé konflikty«, která se špatně zastavuje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44), který na dálku promluvil k účastníkům konference v Singapuru, řekl, že jakým výsledkem skončí rusko-ukrajinský konflikt, se dotkne jeho rodné vlasti, ale i budoucího mezinárodního řádu ve světě, uvedla agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda současný vývoj války ještě v čelních představitelích států EU vyvolává soudržnost a chuť posílat na Ukrajinu finanční pomoc či vojenskou techniku.

Válka Ruska proti Ukrajině pokračuje 106. dnem, podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova (55), kterého citovala agentura Interfax-Ukrajina, je situace na frontě těžká a ztráty nejsou malé. Jeho armáda podle něj potřebuje především větší množství moderních raketometů západního typu a příslušnou munici. "Obě strany konfliktu používají víceméně stejnou taktiku, aktuálně tak není prostor pro nějaký zásadní zvrat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Válka na Ukrajině jednoho dne skončí a na řadu přijde obnova jak napadené země, tak armády agresora. Za jaké situace to bude a jaký v té době bude vztah západního světa s Ruskou federací, není jednoduché předvídat. Podle analytika z Masarykovy univerzity v Brně Josefa Krause ale ruská armáda nemá dobré vyhlídky. "I kdyby stokrát chtěli, tak se jim při pokračujících sankcích zbrojit nepodaří," uvedl pro ŽivotvČesku.cz

Variant, jak dopadne válka na Ukrajině, zaznělo za téměř sto dní konfliktu mnoho. Pádem režimu v jedné či druhé zemi počínaje po totální vítězství Ukrajinců konče. Jedna z těch realističtějších počítá se zabráním východní části země Ruskem, které to označí za své vítězství, a vytyčením hranice. Bezpečnostní expert Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz popsal, co se na ní bude dít.

Město je zcela zničeno. Tak popsal starosta Oleksandr Strjuk aktuální situaci ve východoukrajinském Severodoněcku. V telefonickém rozhovoru s agenturou AP zmínil tvrdé střety s ruskými vojáky. "Uprostřed pouličních bojů nedokážeme počítat mrtvé a raněné," uvedl. Bezpečnostní analytik Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz upozornil na měnící se přístup západních států Evropy, jejichž pomoc v dodávkách zbraní je přitom pro Ukrajinu klíčová.

Součástí každé války je propaganda, a to zpravidla obou stran konfliktu. Získat ověřené a objektivní informace je tak často velmi složité, mnohdy dokonce neproveditelné, a tak se skutečná situace na bojišti pro mnoho lidí stává těžko přehlednou. Přesto je podle vojenského analytika Josefa Krause možné dopátrat se odhadů, které nejsou daleko od reality. "Hodnověrnější jsou informace vycházející z analýz reálných dat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s vysvětlením, jak takové analýzy vznikají.

Pohledy odborníků na současné válečné dění na Ukrajině se shodují v tom, že ruská strana nevede úspěšné tažení, které mělo být podle spekulací hotovou věcí v řádu dnů, maximálně týdnů. »Speciální vojenská operace« narazila na silný odpor Ukrajinců. Rusko kvůli tomu stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Před víkendem to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44). Podle redakcí ŽivotvČesku.cz dotázaného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jsou záměry Vladimira Putina (69) v tuto chvíli poměrně jasné. Ruské ministerstvo obrany také upřesnilo, co znamenají písmena Z a V sloužící jako rozpoznávací znaky.

Necelé tři měsíce pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě země, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Boje v současnosti už nejsou tak dynamické, jako tomu bylo v úvodu střetů. Podle analytika a vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause jsou obě strany poměrně vyčerpané délkou konfliktu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s odpovědí na dotaz, co lze očekávat v rámci války v nadcházejících týdnech.

Když Rusko 24. února podniklo vojenskou invazi na Ukrajinu, jen málokdo předpokládal, že konflikt bude trvat měsíce. Měla to být rychlá a jasná akce, o jejímž vítězi nebyl »papírově« důvod pochybovat. Zanedlouho si vojenský konflikt na východě Evropy odškrtne třetí měsíc a nejmocnější muž Ruské federace Vladimir Putin (69) stále nemá hmatatelný triumf, kterým by se mohl pochlubit před domácím publikem. "Rozhodně bych to nazval ostudou, fiaskem či debaklem a podobně," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik z katedry politologie Josef Kraus spíše neúspěch ruské armády na Ukrajině.

Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je rétorika Ruska o jaderných zbraních spíše »hra se strachem«, i když vyloučit nic nelze. Ovšem následky použití taktických jaderných zbraní - příkladem na Ukrajině - by ale byly víceméně lokální. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že v současnosti se počítá při aplikaci těchto zbraní proti nepříteli s následným záborem lokality vlastním vojskem, které by se nemělo dostat do ohrožení v rámci následků výbuchu takové zbraně.

V souvislosti s vojenským konfliktem, kdy ruské vojenské síly podnikly 24. února invazi na Ukrajinu, se několikrát objevila poměrně silná až vyhrůžná rétorika Kremlu ohledně použití jaderných zbraní. Podle pátečního prohlášení Alexeje Zajceva, zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí, Rusko nemá v plánu nic takového na území, kde provádí »speciální vojenskou operaci«, podniknout. Pokud by k tomu došlo, bylo by rozhodně otázkou, jak by Západ zareagoval. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil odhadnout možný scénář vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Evropská komise navrhuje kompletní embargo EU na ruskou ropu, a to už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku má mít Česká republika, Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do června roku 2024, nikoli tedy jen do konce roku 2023, jak zněl návrh původní. Informovala o tom agentura Reuters. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jde o krok, který může být pro Rusko poměrně silně nepříjemný, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz v rámci dotazu, který mu redakce položila.