Možný scénář smrti: Bezpečnostní analytik z katedry politologie popsal, jak by dopadl vojenský konflikt NATO s Ruskem

Profimedia
Ukrajina, válka, NATO – Ilustrační snímek
Foto: Profimedia
Rudolf Šindelář | Redaktor
rudolf.sindelar@zivotvcesku.cz
Publikováno: 2. 5. 2022

Na východ Ukrajiny se v posledních dnech stáhly desetitisíce ruských vojáků a tisíce kusů bojové techniky. Podle pravděpodobného scénáře se rozhořela zřejmě rozhodující bitva rusko-ukrajinské války, jejímž výsledkem by mělo být přinejmenším obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny a také definitivní zbudování suchozemského koridoru, který by ruské pevninské území spolehlivě spojil s Krymským poloostrovem. Častou otázkou je, jak by vypadal konflikt NATO s Ruskem, které v posledních týdnech stupňuje jadernou rétoriku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Oficiálně Kyjev neustále zdůrazňuje, že naléhavě potřebuje těžkou techniku, aby měl šanci odrazit ruský nápor na Donbas. Západ včetně České a Slovenské republiky už v rámci dodávek zbraní ledacos podnikl, ale čím více těžkých zbraní Ukrajina dostává, tím větší je nebezpečí zatažení aliančních armád do přímého konfliktu s Ruskem. Jak by vojenský konflikt vypadal, popsal respektovaný bezpečnostní analytik.

"NATO je silnější úplně ve všem. Konflikt by s Ruskem skončil naprosto decimujícím vítězstvím Severoatlantické aliance, ale ohromnými škodami pro Východ i Západ. Pokud by to eskalovalo až k použití jaderných zbraní, tak by to samozřejmě byla veliká katastrofa, ale nebyl by to konec světa. Neoddiskutovatelně ale Západ dominuje. Dominuje po linii technologické, vojenské, politické, ekonomické. Na tom je vidět, jak jsou Rusové organizovaní a nejsou schopni vést konvenční válku na Ukrajině, to znamená, že proti silám NATO nemají šanci a muselo by patrně dojít na jaderné zbraně, což by byl konec Ruska. Západ by to asi nakonec s velkými ztrátami zvládl, ale pro Rusko by to bylo smrtící," upřesnil pro ŽivotvČesku.cz vývoj konfliktu, který si nikdo nepřeje, bezpečnostní analytik Josef Kraus.

O tom, že Rusko si uvědomuje sílu NATO, vypovídá i nedávná výzva Polska, aby na Ukrajinu Severoatlantická aliance podnikla mírovou misi.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (72). Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, oproti tomu Kreml opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova »v podstatě vede válku s Ruskem«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku, s dotazem, jak se na možné použití jaderných zbraní dívá - soudě podle rétoriky Ruska.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by ale vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, prohlásil to tehdy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím odmítl vyloučit, že by Rusko použilo jaderné zbraně proti tomu, koho by považovalo za »existenční hrozbu«.

Krátce po napadení Ukrajiny Vladimír Putin (69) uvedl, že pokud se Rusku někdo postaví do cesty, okamžitě odpoví. Následky podle jeho rétoriky budou takové, jaké nikdo v celé své historii ještě nezažil. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, že jde o vyhrožování použitím zbraní hromadného ničení, tedy zejména jaderných. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity není vůle ze strany Západu, jak agresora, který 24. února vpadl na území Ukrajiny, zastavit.

Ruské a separatistické ozbrojené síly plně ovládly ukrajinské město Lysyčansk, přestože Ky...

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu