Josef Kraus

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin podle listu The New York Times dopředu věděl o chystané vzpouře Wagnerovy skupiny. USA se teď snaží zjistit, jestli ji tento bývalý velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině pomáhal i plánovat. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz poskytl lehký rozbor toho, co víkendová událost způsobila se zdánlivě neotřesitelnou pozicí Vladimira Putina. Z jeho slov vyplynulo, že prezident Ruské federace v současnosti nemá situaci plně pod kontrolou.

Rusko více než rok a čtvrt válčí na Ukrajině, kdy ukrajinská armáda zahájila dlouho očekávanou protiofenzivu. Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka, rozpoutaná na Putinův rozkaz, si podle ověřených údajů OSN vyžádala tisíce obětí z řad civilistů a desetitisíce mrtvých vojáků na obou stranách. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co jeho pohledem přinesou další měsíce a kdy může dojít na klid zbraní.

O ukrajinské protiofenzivě z posledních dní se dá podle řady vyjádření usuzovat, že ještě plně nezačala. Současné boje na jihu a východě země, při nichž ukrajinská armáda dobyla několik vesnic, lze označit spíše za taktické manévry vedoucí k prolomení obranných linií, než že by vyloženě šlo o plnohodnotnou ukázku ukrajinské vojenské síly v těžké technice dodané Západem. Konflikt trvá déle než rok a čtvrt, doposud se výrazněji neotevřel prostor pro mírová jednání, obavy z toho, že by se vojenský konflikt rozšířil do Evropy, v lidech přetrvávají - i sílí. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, kam lidově řečeno »zmizet«, když by se Česká republika ocitla ve válečném stavu. Mezinárodně uznávaný expert ukázal na několik možností, které s mírnou nadsázkou řečeno zaručují klidný spánek.

O možnosti přistoupení Ukrajiny k Severoatlantické alianci se bude jednat v červenci na summitu v litevském Vilniusu. Na tom, že se země prezidenta Volodymyra Zelenského jednou může stát členskou zemí aliance, se shodl už summit organizace v Bukurešti v roce 2008. NATO se ale nemůže rozšířit o zemi, která je ve válce. Zároveň si plně uvědomuje, že ukrajinská armáda se za více než rok války stala jednou z nejsilnějších a nejzkušenějších na světě. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že výsledek konfliktu bude mít v nějaké míře vliv na budoucnost ukrajinských vojáků.

Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl to v pondělí ve svém vyjádření. Ve středu ho pak veřejně zopakoval. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz v rozhovoru nastínil, jak by se mělo na slova Řehky pohlížet. Část veřejnosti totiž jeho slova nadzvedla ze židle.

Již několik měsíců se mluví o tom, že se v rámci rusko-ukrajinského konfliktu schyluje k protiofenzívě obránce. Půjde o natolik zásadní vojenský krok, jehož výsledek může řadu věcí změnit. Pokud chce Ukrajina uspět, a tím zároveň ukázat, že podpora Západu měla a má smysl, musí její plán vyjít. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který zjednodušeně popsal, jak se v současnosti dají vnímat některé informace z bojiště, které možná na někoho působí až chaoticky.

Šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) společnosti Jevgenij Prigožin ve čtvrtek odpoledne popřel své předchozí prohlášení, že u Bachmutu na východě Ukrajiny se plánuje klid zbraní kvůli návštěvě amerických novinářů. Ohledně plánovaného úderu - protiofenzívě ukrajinských vojenských sil pro ŽivotvČesku.cz promluvil Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity je jedním z těch, kteří tématu »válka na Ukrajině« perfektně rozumí. Pro ŽivotvČesku.cz odborník na zmíněné téma promluvil o chystané ukrajinské protiofenzívě. Z jeho slov vyplynulo, že Ukrajinci si dají na vojenské protiofenzívě - úderu, který chystají, hodně záležet.

Do ukrajinské protiofenzívy, která by mohla vypuknout na přelomu jara a léta, se nepochybně zapojí mimo jiné Západem dodané tanky, bojová vozidla pěchoty, různé vojenské systémy, důležitou roli bude hrát protivzdušná obrana, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. V souvislosti s chystaným útokem Ukrajinců se na dotaz redakce pokusil nastínit, jakou bude mít podobu - a to z obecného pohledu.

Čínská armáda chce spolupracovat se svými ruskými kolegy na posílení strategické komunikace a koordinace, uvedlo před víkendem čínské ministerstvo obrany. Jak ministerstvo podle agentury Reuters dodalo, nedávné společné námořní cvičení vojáků Číny, Ruska a Íránu prohloubilo přátelství a praktickou spolupráci mezi těmito třemi zeměmi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak moc je reálné, že by se Čína zapojila do konfliktu na Ukrajině, případně jiného. Z jeho slov vyplynulo, že je to nepravděpodobné a není to v zájmu státu, který má 1,4 miliardy obyvatel, ale zcela stoprocentně vyloučit se to nedá.

Zřejmě ani letos se svět nedočká mírového řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) navíc v úterý uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď ale dosud nedostal, informovala agentura Interfax-Ukrajina. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je nepravděpodobné, že by válka skončila letos - zaujal k tomu velmi skeptický postoj.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina v letošním roce do Číny. Informovaly o tom dnes ruské agentury. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si jednal se svým ruským protějškem, se kterým se má setkat znovu i dnes. Dopoledne se sešel s premiérem Michailem Mišustinem. Největší obava Západu se nyní koncentruje kolem možných dodávek čínských zbraní Rusku. O jak moc pravděpodobný scénář jde, nastínil pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Z jeho slov vyplynulo, že vyloučit to nelze.

Na konci února uplynul rok od momentu, kdy ozbrojené síly Ruské federace zaútočily na sousední Ukrajinu. V rusko-ukrajinském vojenském konfliktu přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by jedna ze stran uvažovala o řešení konfliktu diplomatickou cestou. Aktuálně je nejvíce skloňováno ukrajinské město Bachmut, které je jedním z ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů. Válka vždy přináší smrt a ničí vše, co jí stojí v cestě, pravidlem zároveň je, že vždy na ní někdo vydělá. Specialista na vojenské konflikty Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz nastínil, kdo si v současném konfliktu lidově řečeno nejvíce »namastí kapsu«.

Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty, uvedl na konci minulého týdne na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45). Letošek bude podle něj rokem ukrajinského vítězství. Přesně 24. února krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko zahájilo první raketové údery proti Ukrajině a hranice překročily první kolony ruských vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co ho v rámci rusko-ukrajinského konfliktu za celý uplynulý rok nejvíce překvapilo. Z jeho slov vyplynulo, že jde o dvě věci.

Rok války na Ukrajině není ničím, z čeho by měl někdo radost. Umírají v ní lidé. V rusko-ukrajinském konfliktu se ale zatím ani nevyvíjí varianta mírového řešení, smutným faktem o to více je, že ani jedna ze stran nedává najevo, že by o ni usilovala. I když Ukrajinci statečně a mnohdy úspěšně vzdorují ruskému agresorovi, spoléhat se na to, že Západ bude dodávat bojovou techniku věčně, není možné. Že zásoby mají své limity se týká i Ruska. O situaci, ke které dříve, či později může dojít v obou případech, promluvil uznávaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Podle něj pak »nedostatek vojenských zásob« může vést až ke konci politického vedení jedné ze stran.

V nadcházejícím týdnu to bude přesně rok od momentu, kdy prezident Ruské federace Vladimir Putin (70) dal pokyn, aby vojenské síly jeho země napadly sousední Ukrajinu. Rozhodnutí šéfa Kremlu mělo za následek nejen zhoršení řady ekonomických jevů v rámci Evropy, ale smrt desítek tisíc lidí. S ohlédnutím do minulých měsíců došlo na několik pokusů řešit konflikt diplomatickou cestou, ani jeden z nich neskončil úspěšně. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, co mírovému řešení války na Ukrajině brání, promluvil jeden z předních českých vojenských analytiků a vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Několik spojeneckých zemí přislíbilo Ukrajině celkem 321 těžkých tanků, řekl v pátek ukrajinský velvyslanec ve Francii Vadym Omelčenko stanici BFM TV. Zdůraznil, že země zasažená ruskou invazí je potřebuje co nejdříve. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz přiblížil současnou situaci na Ukrajině, která na konci února bude rok ve válečném stavu se sousedním Ruskem, které ji napadlo v rámci označení »speciální vojenské operace«.

Vítězem prvního kola letošních prezidentských voleb se stal bývalý vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel (61), generála ve výslužbě volilo 35,40 procenta lidí. Do volebního finále postoupil i bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (68), kterému dalo hlas 34,99 procenta voličů. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které zveřejnil Český statistický úřad na volebním webu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda nastane rozdíl v rámci podpory Ukrajině, pokud ve druhém kole zvítězí Babiš, případně generál Pavel. Z jeho slov vyplynulo, že nejpravděpodobněji ano.

Zásobníky na zemní plyn v Česku byly v úvodu týdne plné z 86 procent. Uskladněno v nich je 2985,7 miliardy metrů krychlových plynu, o 81 procent více než loni touto dobou, uvedl to na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (55). V posledních dnech má na stav rezerv pozitivní vliv hlavně počasí. Za minulý týden, který byl velmi teplý, se spotřeba plynu v Česku oproti průměru z posledních čtyř let snížila o 36 procent, dodal ministr. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, co se dá od Ruska a jeho plynu očekávat v rámci zimy na konci roku.

Na konci února to bude přesně rok, kdy vojenské síly Ruské federace podnikly vojenskou invazi do sousední Ukrajiny, kterou Vladimir Putin (70) označil jako »speciální vojenskou operaci«. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz na dotaz odhadl, o co se v roce 2023 bude Rusko strategicky nejpravděpodobněji snažit. Z jeho slov vyplynulo, že se bude spoléhat zejména na strádání Evropy v rámci přísunu energií - zejména plynu.

Do Ruska se v rámci výměny vrátilo z Ukrajiny 82 válečných zajatců, informovalo dnes ministerstvo obrany v Moskvě. Podle ombudsmanky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Ukrajinci propustili i více než 40 vojáků tohoto separatistického útvaru. Na Ukrajinu se naopak vrací 140 lidí, mezi nimi obránci Mariupolu nebo Hadího ostrova, uvedl na telegramu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity se v současnosti z vojenského konfliktu stala zákopová válka, kdy se bojuje o každý metr. Počasí totiž nedovoluje nasazení těžké techniky, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.