Josef Kraus

Ukrajina podle poradce a takzvaného prezidentova přítele po boku Petra Koláře očekává, že Rusko v letních měsících zahájí ofenzivu. Frontová linie je v zemi v současné době statická. Ukrajinská strana podle ostříleného bývalého diplomata potřebuje nadále širokou škálu externí podpory - a to od vojenské a materiální až po finanční. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, čeho chce ruský agresor mimo územních zisků dosáhnout. Z jeho slov vyplynulo, že silná obava plyne z možného konkurenčního prostředí.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny varoval, že pokud jeho země brzy neobdrží slíbenou americkou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou muset ukrajinské síly začít ustupovat. Dříve napsal britský list Financial Times, že Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, a to s dotazem, jaký vývoj ozbrojeného konfliktu pro další měsíce očekává. Z jeho slov vyplynulo, že zásadní bude období léta.

Komentář: Pokud dojde na scénář, že Ukrajina nedostane slíbenou vojenskou podporu od USA, a nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Kyjev ale hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to na konci minulého měsíce prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného odborníka –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ s dotazem, jak se na slova ukrajinského prezidenta dívá, zda jde skutečně o velmi alarmující situaci. Uvedl, že věc má více rovin.

Komentář: Předání části území Rusku výměnou za začlenění v NATO by mohlo představovat jednu z možných budoucností Ukrajiny. Ačkoli se nejedná o variantu, kterou by evropští politici veřejně podporovali, jedná se o téma, které se pravidelně objevuje v mnoha neoficiálních diskuzích. Tato možnost se navíc stává klíčovým faktorem urychlujícím poskytování podpory Kyjevu. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: V případě, že Ukrajina nedostane vojenskou podporu od USA, kterou již dříve slíbila, ale nyní je zdržována kvůli neshodám v Kongresu, bude se muset ukrajinská armáda postupně stahovat. Avšak Kyjev hledá řešení, jak tomuto nepříznivému vývoji předejít. V rozhovoru, který byl zveřejněn v americkém deníku The Washington Post, to prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila v souvislosti s tím, že válka na Ukrajině trvá více než dva roky, dotaz vojenskému analytikovi a expertovi na výzkum státního terorismu Josefu Krausovi - kdo je jeho pohledem v konfliktu vlastně vítězem. Podle něj boje na Ukrajině v současnosti vítěze nemají, ale lze říct, že Rusko do jisté míry utrpělo obrovské ztráty, a lze jej označit za zemi, která více utrpěla.

Komentář: Příznivci zahájení smlouvání s Ruskem o osudu Ukrajiny vzhlíží s nadějí k listopadovým americkým prezidentským volbám. Od vítězství Donalda Trumpa si slibují velký geopolitický deal a ukončení války na Východě. Donald Trump mocně těmto nadějím nahrává, když říká, že nehodlá Ukrajinu finančně podporovat, což povede k závěru konfliktu. Nic ale nebude tak jednoduché. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro portál ŽivotvČesku.cz upozornil, že systém moci v USA může zabránit plánům Donalda Trumpa.

Komentář: V minulém týdnu slovenský premiér Robert Fico uvedl pro televizi TA3, že nebude měnit svůj názor na válku na Ukrajině, protože si to přeje jeho český kolega Petr Fiala. Učinil tak v souvislosti s rozhodnutím Prahy přerušit mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová zahraničněpolitická témata. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila uznávaného odborníka –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ s dotazem, zda současná rétorika slovenského předsedy vlády je tím, co opravdu může ukončit válečný stav na Ukrajině. Odmítl to.

Komentář: Ukrajina se od začátku ruské invaze z února 2022 statečně brání. Do značné míry spoléhá na vojenskou pomoc Západu. Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov letos dříve uvedl, že nedostatek munice je pro vojáky jeho země velký problém. Experti a vojenští analytici odhadují různé scénáře, jak se ozbrojený konflikt bude nadále vyvíjet. Někteří připouští i nepříznivou variantu, že ozbrojené síly Ruské federace budou nad síly obránce. Redakce v souvislosti s tím oslovila uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Komentář: Podle někoho šlo o součást prezidentské kampaně, jiní o tom mluví jako o realitě, na kterou je třeba být připraven. Řeč je o nedávných slovech Donalda Trumpa, že Spojené státy by pod jeho vedením nepřišly v případě napadení Ruskem na pomoc zemím NATO, pokud by nedávaly dost peněz na obranu. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, jak by teoreticky vojenský konflikt dvou stran –⁠⁠⁠⁠⁠ Severoatlantické aliance bez Spojených států v konfrontaci s ozbrojenými silami Ruské federace, která pod vládou Putina má imperiální ambice –⁠⁠⁠⁠⁠ vypadal. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia a politologa Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ není Evropa na takovou událost připravena.

Komentář: Jisté zneklidnění přinesla v posledních dnech rozdílná vyjádření evropských lídrů ohledně toho, že by členské země NATO poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu. Reakce Kremlu byla poměrně rychlá a rázná: »Konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný, prohlásil mluvčí Dmitrij Peskov.« V souvislosti s »hrou ostrých slov« uvedl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, že NATO nemá vyslání bojových jednotek na Ukrajinu v plánu. Redakci ŽivotvČesku.cz ale zajímalo, která strana čistě teoretického vojenského konfliktu by měla více navrch. Podle uznávaného odborníka na ozbrojené konflikty –⁠⁠⁠⁠⁠ vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity –⁠⁠⁠⁠⁠ by na tom NATO bylo lépe. Ale domnívat se, že Rusko by nepředstavovalo žádnou hrozbu, je liché.

Rozhovor: Nelze čekat, že smrt Alexeje Navalného nějakým zásadním způsobem otřese putinovským režimem v Rusku, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz v rozhovoru zkušený politolog a bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Navalnyj byl pokládán za hlavního odpůrce režimu Vladimira Putina. Ruského prezidenta obviňoval z toho, že dal svého času rozkaz jej otrávit. V roce 2021 po návratu do vlasti z Německa, kde jej z otravy vyléčili, byl Navalnyj uvězněn. Pro lidi mimo Ruskou federaci znamená páteční oznámení především smrt relativně známého lídra tamní opozice.

Komentář: Ozbrojený konflikt na Ukrajině si na konci února odškrtne dva roky svého trvání. V současnosti se boje dostaly do »statusu« takzvané zákopové války. Vojenský analytik, expert na výzkum státního terorismu a komentátor Josef Kraus odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, kdo je jeho pohledem po téměř dvou letech krveprolití vlastně vítězem. Podle něj ozbrojená událost v současnosti vítěze nemá, ale jednoznačně lze říct, že Rusko je poraženou zemí.

Komentář: Ukrajina není aktuálně v situaci, kdy by mohla Rusko alespoň v dohledné době úplně vyhnat ze svého suverénního území. Stejně tak Putinovy ozbrojené síly nejsou v kondici, že by dokázaly učinit nějaký zásadní průlom ve svém barbarském tažení. Z války na Ukrajině, která si na konci února odškrtne dva roky svého trvání, se stala zákopová záležitost, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik a expert na výzkum státního terorismu Josef Kraus. Podle něj existuje malá pravděpodobnost, že letos by došlo na mírové řešení vojenského konfliktu.

Komentář: Donald Trump, který stejně jako současný americký prezident Joe Biden usiluje o znovuzvolení v letošních volbách, tvrdí, že by se za jeho vlády nestal teroristický útok na Izrael ze strany palestinského hnutí Hamás ani válka na Ukrajině. Uvedl také, že by byl schopen ruskou invazi ukončit ve velmi krátké době, aniž byl konkrétnější. Republikánský politik ale také opakovaně naznačil, že má v plánu zabývat se rolí Severoatlantické aliance a mírou zapojení USA v ní. Na evropském kontinentu tak roste znepokojení, že bezpečnost v době ruské agrese na Ukrajině by mohla být narušena –⁠⁠⁠⁠⁠ lépe řečeno by Evropa zůstala bez podpory. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je potřeba brát »velkoprohlášení« Trumpa s rezervou.

Komentář: Severoatlantická aliance tento týden odstartuje historicky největší vojenské cvičení. Zapojí se do něj až 90 tisíc vojáků ze všech států aliance a Švédska. Cvičení ponese název Steadfast Defender (Pevný obránce) a potrvá až do května. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda by Rusko mělo vůbec zájem na konfrontaci s NATO. Uvedl, že si to v současnosti neumí představit, ohledně ozbrojených sil Ruska jde spíše o nepříznivý scénář. Cvičení aliance ovšem považuje za správný krok.

Komentář: V únoru to budou dva roky, kdy ruské ozbrojené síly zaútočily na svého souseda - Ukrajinu. Vleklá válka si vyžádala desítky tisíc lidských životů. Muži prezidenta Volodymyra Zelenského doposud vzdorují a brání svou zemi před agresorem. Redakci ŽivotvČesku.cz zajímalo, proč doposud Ukrajinci nezkusili taktiku, v níž by přestali bránit anektovaná území, ale zaútočili na území agresora. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vysvětlil, jak zásadně by se situace změnila.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin je predátor, který se nespokojí se zamrzlým konfliktem, řekla dnes hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu ve Švýcarsku. Ukrajinský prezident vyzval Západ k vyšší pomoci Ukrajině a k tomu, aby jí pomohl získat vzdušnou převahu nad Ruskem. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz odhadl další varianty dění ozbrojeného konfliktu. Nevyloučil, že podpora Západu může být stále poměrně silná, zároveň uvedl, že konflikt opravdu může zamrznout a následně dojít k jeho obnově.

Komentář: Na konci února to budou dva roky od momentu, kdy ruské ozbrojené síly zaútočily na sousední Ukrajinu. Od té doby svět vyhlíží konec válečného stavu, v němž přišly o život desetitisíce lidí. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co jeho pohledem přinesou další měsíce a kdy může dojít na klid zbraní.

Rozhovor: Státy Evropské unie a europoslanci se v polovině loňského prosince po mnoha letech neúspěšných snah shodli na nových migračních a azylových pravidlech evropského bloku. Série nařízení počítá s efektivnějšími kontrolami migrantů, rychlejšími návraty do zemí původu i s povinným zapojením všech členských zemí do pomoci přetíženým státům. O jak velký problém jde, a to s ohledem na nelegální migraci, se pokusil v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz nastínit politolog a bezpečnostní expert Josef Kraus.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin bude opět kandidovat na prezidenta Ruské federace. Volby se uskuteční letos v březnu. Agentura Reuters k tomu uvedla, že Putin má prakticky jistotu, že volby vyhraje. Vrásky na čele mu ale přidělávají Ukrajinci, a to se svými efektivními výpady. V posledních dnech ho silně rozlítilo ostřelování Belgorodu u ukrajinských hranic, které si vyžádalo nejméně 14 obětí na životech a přes 100 zraněných. Podle vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause se dá očekávat, že volební klání mu napadený sousední stát znepříjemní, což by se mohlo podepsat na jeho podpoře u domácího - propagandou zmanipulovaného - publika.

Téměř tři čtvrtiny lidí v Česku nevěří v dojednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem v příštím roce. Mírná většina Čechů je pro podporu Ukrajině alespoň v takovém rozsahu jako doteď. Vyplývá to z prosincového průzkumu agentury Median pro Český rozhlas (ČRo) Radiožurnál, ve kterém odpovídala tisícovka lidí. Obavy z rozšíření konfliktu mezi palestinským radikálním hnutím Hamás a Izraelem jsou mezi lidmi poměrně malé, napsal dnes server iROZHLAS. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity přiblížil, co jeho pohledem přinesou další měsíce bojů. Podle respektovaného odborníka se začínají rýsovat dva scénáře.