Josef Kraus

Komentář: Do londýnských ulic na konci uplynulého týdne opět vyšel dlouhý pochod desítek tisíc propalestinských demonstrantů, kteří požadovali zastavení izraelského bombardování Pásma Gazy a vznik svobodné Palestiny. Podpořit lidi v Palestině vyšly i nižší tisíce demonstrantů v Paříži a Berlíně. V Istanbulu svolala shromáždění na podporu Palestinců turecká vládní strana Strana spravedlnosti a rozvoje a před davem údajně statisíců lidí promluvil i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Pro ŽivotvČesku.cz okomentoval události bezpečnostní expert a politolog Josef Kraus. Z jeho slov vyplynulo, že Evropa má problém, který jeho pohledem půjde jen těžko zastavit.

Komentář: Izraelské síly v noci na dnešek vedly pozemní výpad do Pásma Gazy, kde podle prohlášení armády zasáhly na 150 podzemních cílů palestinského radikálního hnutí Hamás a zabily velitele vzdušného křídla hnutí. Podobné operace vedla izraelská armáda i v předchozích dnech, kdy se po několika hodinách z pobřežního pásma stáhla. Izraelské tanky a pěchota ale dnes zatím zůstávají v Pásmu Gazy a pokračují v bojích, napsal list The Times of Israel. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je nepravděpodobné, že by se Izrael vzdal svého plánu na obsazení zmíněného teritoria. Z jeho slov vyplynulo, že s největší pravděpodobností se bude jednat o rozsáhlou operaci vedoucí k plné kontrole celého území, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Izrael souhlasil s dočasným odkladem své pozemní ofenzivy do Pásma Gazy, aby Spojené státy v mezičase stihly posílit protivzdušnou obranu v regionu. S odvoláním na nejmenované americké a izraelské činitele to dnes uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Expert na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz nastínil, co pozemní »operace« obnáší. Z jeho slov lze usoudit, že při plném nasazení se může jednat o událost, která si může vyžádat nemalou ztrátu lidských životů.

Skupině ozbrojenců z palestinského hnutí Hamás se z Pásma Gazy podařilo proniknout do jižního Izraele, kde je ale zlikvidovala izraelská armáda. S odvoláním na armádu o tom informuje server televize CNN. Podle vojáků se radikálové do Izraele dostali tunelem pod mořem. V noci na dnešek Izrael pokračoval v náletech na Pásmo Gazy, kde podle místních úřadů zahynulo 80 lidí. Zaútočil také na okupovaném Západním břehu, kde zemřeli tři Palestinci. Izraelská armáda útočila i na cíle v Sýrii. Jakou roli v konfliktu na Blízkém východě hraje Rusko, zajímalo redakci. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra to nelze vyloučit, ale označit za jisté to rozhodně nelze, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Podobný názor zastává i vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Někteří Češi řeší a zajímají se o bezpečnostní situaci v zemích sousedících s Izraelem, jako je Jordánsko nebo Egypt. Expert na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že situace je riziková, ale věří, že nedojde za hranici racionality, a promluvil dále i o jiných arabských zemích. Před cestami do regionu, kde dochází k ozbrojeným střetům, varuje české ministerstvo zahraničí.

Izrael zahájil masivní bombardování Pásma Gazy poté, co ozbrojenci Hamásu 7. října při překvapivém útoku na Izrael zavraždili více než 1400 lidí. Izrael tvrdí, že cílem jeho náletů je zničit vojenskou infrastrukturu Hamásu. Dění na Blízkém východě sebralo pozornost médií, která se do té doby koncentrovala na vývoj rusko-ukrajinského konfliktu. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz, že pokud nedojde k eskalaci ve smyslu zapojení dalších »hráčů« do konfliktu, pozornost na válečný stav na východním okraji Evropy se vrátí.

Izrael v noci na dnešek znovu ostřeloval pozice ozbrojenců z Hizballáhu na jihu Libanonu. Podle serveru listu The Times of Israel tak reagoval na útoky radikálního šíitského hnutí. Spojené státy zatím své občany varovaly, aby do Libanonu kvůli zhoršené bezpečnostní situaci vůbec necestovali. Ve společnosti se v souvislosti s konfliktem občas objeví obava, zda může dění na Blízkém východě vyvolat konflikt na úrovni globálního charakteru. Odborník se specializací na oblast Středního východu a výzkum státního terorismu Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že je to nepravděpodobné.

Komentář: Situace na Blízkém východě je čím dál napjatější. Izrael rovněž v noci na dnešek pokračoval v útocích na Pásmo Gazy a jih Libanonu, kde míří na cíle radikálního hnutí Hizballáh. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) mezitím podle serveru BBC News varoval, že zásoby pohonných hmot v nemocnicích v Gaze vydrží jen 24 hodin, pak budou zdravotnická zařízení bez elektřiny, což ohrozí tisíce pacientů na životě. Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že Blízký východ je na hraně propasti. Pro ŽivotvČesku.cz o možných dopadech pro evropský kontinent promluvil Josef Kraus, který je vedoucím oboru Bezpečnostní a strategická studia Masarykovy univerzity, jeho specializací je oblast Středního východu a výzkum státního terorismu. Upozornil, že nepříznivých variant se v současnosti nabízí vícero.

Komentář: Fotografie, které budí silné emoce, zveřejnila premiérská kancelář státu Izrael. Dva ze tří snímků vyobrazují k nepoznání ohořelá dětská těla. Podle úřadu jde o fotografie, které dnes premiér Benjamin Netanjahu ukázal šéfovi americké diplomacie Antony Blinkenovi při jeho návštěvě Izraele. Podle mezinárodně uznávaného experta na Střední východ a bezpečnostního analytika Josefa Krause právě podobné je tím, co do jisté míry brzdí eskalaci dalšího násilí - přesněji zapojení arabského světa do války s Izraelem - na který o víkendu zaútočilo teroristické hnutí Hamás. To v současnosti čelí odvetným úderům v Pásmu Gazy.

Komentář: Počet obětí víkendového útoku palestinského radikálního hnutí Hamás na Izrael dramaticky stoupl. Dosud izraelské úřady hovořily o tom, že si nejhorší útok za desítky let vyžádal 1000 životů, nyní je to o dvě stě více. Zraněných je v Izraeli kolem 2900. Také v noci na dnešek Izrael útočil na cíle Hamásu v Pásmu Gazy a přes 70 jich podle své armády zasáhl. Ozbrojený konflikt trvá krátce, jeho parametry už ale v tuto chvíli odpovídají válce, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, který je zároveň expertem na události v oblasti Středního východu a okolních regionů a výzkum státního terorismu. Podle něj se může schylovat k černému scénáři, pokud se izraelská armáda rozhodne pozemní cestou vstoupit do Gazy (největší město v Pásmu Gaza, pozn. red.), která má přibližně 500 tisíc obyvatel.

Po sobotním rozsáhlém útoku palestinského radikálního hnutí Hamás dnes v Izraeli dál rychle narůstala bilance mrtvých. Podle místních médií od sobotní noci narostla zhruba o 100, zabitých už je tak více než 400. Boje v okolí Pásma Gazy trvají více než 30 hodin. Šéf oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odpověděl na dotaz, zda ozbrojený konflikt může mít dopad na Evropu. Ze slov uznávaného odborníka se specializací na Střední východ vyplynulo, že zatím lze jen těžko určit, do jaké míry budou boje eskalovat, v tuto chvíli jsou rizika pro evropský kontinent na politické a bezpečnostní úrovni spíše minimální, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Komentář: Izrael je ve válce, řekl dnes obyvatelům premiér Benjamin Netanjahu poté, co na zemi raketami a po zemi zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. Slíbil, že nepřítel za útok zaplatí cenu, jakou dosud nikdy nepoznal. Izraelská armáda podle listu The Times of Israel záhy vyhlásila, že Izrael je ve válečném stavu a že palestinští »teroristé« jsou stále na jeho území. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause, jehož specializací je oblast Středního východu a výzkum státního terorismu, který odpověděl na klíčové otázky ohledně tamního ozbrojeného konfliktu. Zkušený bezpečnostní analytik v úvodu upozornil, že daná problematika je složitější, než se dá přiblížit jen v několika větách.

Komentář: Ruský prezident Vladimir Putin podepsal nařízení o pravidelných podzimních odvodech do armády. Základní vojenskou službu v armádě má letos na podzim nastoupit 130.000 lidí ve věku od 18 do 27 let. Informoval o tom portál Meduza. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra, jak uvedl pro ŽivotvČesku.cz, není v současnosti důvod, proč by Západ neměl nadále podporovat Ukrajinu. Jeho kolega Josef Kraus pak uvedl, že si nemyslí, že by vojenský konflikt skončil ještě letos.

Komentář: Ukrajinskou protiofenzivu brzdí ruská převaha ve vzduchu, řekl na konferenci v Kyjevě před víkendem prezident Volodymyr Zelenskyj. Protiofenziva, zahájená na začátku června, by podle Zelenského dosáhla výraznějších územních zisků na jihu a východě země, kdyby ukrajinská armáda dostala od západních partnerů silnější zbraně. Zelenskyj si podle tiskových agentur také postěžoval na zpomalování rozhodovacích procesů na Západě, ať jde o přijímání sankcí proti Rusku, nebo o dodávky zbraní Ukrajině. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity promluvil o tom, jak je důležitá další podpora Západu.

Rozhodnutí Spojených států dodat ukrajinské armádě tankovou munici s ochuzeným uranem je podle mínění Ruska zločin. Řekl to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. O novém balíku vojenské pomoci Kyjevu v hodnotě až 175 milionů dolarů (skoro čtyři miliardy Kč), v němž budou poprvé náboje pro tanky Abrams s ochuzeným uranem, informovalo americké ministerstvo obrany ve středu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s žádostí o zhodnocení současného vývoje konfliktu. Z jeho slov vyplynulo, že Ukrajinci stále mají naději do konce roku udělat zásadní zvrat ve válečném konfliktu.

Komentář: Letadlo s Jevgenijem Prigožinem se zřítilo před více než týdnem - přesně dva měsíce poté, co šéf wagnerovců vedl neúspěšnou vzpouru proti ruskému armádnímu velení. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak úmrtí vůdce ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny vnímá. Z jeho slov vyplynulo, že v případě, že skutečně došlo k jeho úmrtí, mnohem zajímavější otázka je, co dále bude s jeho skupinou.

Komentář: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odmítl kritiky některých západních představitelů týkající se údajně malého pokroku ukrajinské protiofenzivy a uvedl, že ukrajinské síly postupují vpřed. Ukrajina se během téměř tříměsíční protiofenzivy dokázala znovu zmocnit více než desítky vesnic, nepřevzala ale zpátky kontrolu nad žádným významným střediskem, uvedla agentura Reuters. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nedávno popsal, co jeho pohledem přinesou další měsíce bojů - před nadcházející zimou se začínají rýsovat dva scénáře.

Rusko více než rok a půl na Ukrajině ukazuje zlo, které člověk umí napáchat. Ukrajinská armáda je již několik týdnů ve fázi protiofenzivy. Kyjev během války mnohokrát obvinil ruská vojska z útoků na civilní cíle. Válka, jež byla rozpoutána na Putinův rozkaz, si podle ověřených údajů OSN vyžádala tisíce obětí z řad civilistů a desetitisíce mrtvých vojáků na obou stranách. To, co se děje na Ukrajině, ale nemůže být donekonečna - zejména pokud jde o dodávky zbraní a munice. "Platí to pro obě strany," uvedl to pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity s tím, že logicky musí na frontě dojít k nějaké změně.

Ukrajinská ofenziva je pomalejší, než by se čekalo - taková slova v poslední době zaznívají v rámci hodnocení protiútoku ukrajinských vojenských sil. Podle šéfa oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause protiofenzíva ztratila svoji počáteční dynamiku v důsledku silných ruských obranných linií a v kombinaci s přírodními překážkami, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Ukázalo se, že schopnosti Ukrajiny byly dostatečné k zajištění obrany či k vedení dobře cílených, ale přece jen omezených protiútoků, zdůraznil.

Nadcházející zima bude pro Ukrajince velmi tvrdá, protože se dosud podařilo opravit jen zlomek energetické infrastruktury poničené ruskými útoky. Podle agentury Unian před tím dnes varovala ukrajinská Národní komise pro státní regulaci ve sféře energetiky. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který přiblížil, o co by se měli Ukrajinci v rámci protiofenzívy snažit, aby dosáhli významnějších úspěchů.

Několik týdnů uplynulo od zahájení ukrajinské protiofenzívy zaměřené na znovudobytí území obsazených Ruskem. Válka na Ukrajině trvá déle než rok a půl a stále nemá zřejmý - konkrétní výsledek. Přitom to z pohledu ruské agrese měla být »speciální vojenská operace«, u níž Ruská federace počítala, že se bude rovnat »bleskové válce«. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil ruské neúspěšné tažení. Z jeho slov vyplynulo, že Rusové si jistou optikou vylámali zuby a moc netuší, jak konflikt ukončit.