Josef Kraus

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a současný vývoj nahrává více bránícím se Ukrajincům, kteří převzali otěže bojů. Moskva tak v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním, uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila podle ruskojazyčného webu stanice BBC Stefanišynová. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak současnou situaci, kdy Moskva cítí blížící se debakl, vnímá.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) čelí nejenom ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti, odkud se urychleně stahují ruské jednotky, ale i kritice od svých největších podporovatelů, píše list The New York Times (NYT). Proruské kanály na telegramu v posledních dnech opakovaně kritizují Kreml, který podle nich místo pomoci na frontě organizuje pompézní oslavy v Moskvě nebo jednoduše neinformuje o svých selháních na bojišti. Pro redakci bývalý diplomat v USA a Rusku Petr Kolář (55) a bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínili možný scénář, který by vedl k tomu, že nejmocnější muž Ruska by byl odstraněn.

Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou sankce Západu. Mezitím nadále probíhají boje na Ukrajině, kterou na konci letošního února napadly ruské vojenské síly. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně odhadu, kdy by mohlo dojít na východě Evropy ke složení zbraní. Podle experta na vojenské konflikty sehraje významnou roli současná energetická a ekonomická krize.

Ukrajinské síly ofenzivou na jihu země pravděpodobně docílily určitého taktického překvapení, když využily špatnou logistiku, řízení a vedení v ruské armádě. Uvedla to dnes britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany. Operace ukrajinských sil západně od řeky Dněpr ale podle ní mají pouze omezené bezprostřední cíle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak situaci v rámci okupované Chersonské oblasti vnímá. "Protiofenzíva u města Cherson, případně v Chersonské oblasti, je poměrně zajímavá tím, že má relativně velké šance na úspěch," zdůraznil.

Hrozby ze strany Číny a Ruska vůči Západu, energetická a ekonomická krize a další jsou tím, co znepokojuje nejen politiky, ale celosvětovou populaci. Situace je v současnosti zejména vlivem války na východě Ukrajiny komplexně nestabilní a nabízí se úvahy o černém scénáři, který by mohl představovat třetí světovou válku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, zda z obecného pohledu situace minimálně v Evropě k něčemu podobnému, co by mohlo znamenat vojenský konflikt, který by se dal označit jako třetí světová válka, míří. "To je moc silný výraz," uvedl v úvodu.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv (56) ve svém komentáři o situaci v Záporožské jaderné elektrárně nepřímo pohrozil západním zemím útokem na jejich elektrárny. Na sociálních sítích napsal, že v evropských jaderných zařízeních může stejně jako v Záporožské elektrárně, která v minulých dnech čelila ostřelování, dojít k »nepředvídatelným situacím«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s jeho komentářem oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co by se dělo, pokud by Ruská federace v rámci války na Ukrajině použila taktickou jadernou zbraň. Podle něj by došlo na opačný efekt.

Ruská vojska se na východě Ukrajiny snaží o útočné operace, na jihu se chystají k obraně už obsazených území, uvedl v sobotu generální štáb ukrajinské armády. I v noci pokračovaly ruské dělostřelecké, raketové a letecké útoky na ukrajinská města, výbuchy byly slyšet v Mykolajivu, Záporoží a Nikopolu, ostřelována byla také Sumská oblast na severovýchodě Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že při úderech na ukrajinské pozice v jižní Chersonské a Dněpropetrovské oblasti ruská armáda zabila více než 500 ukrajinských vojáků a »zahraničních žoldnéřů«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak současné dění ohledně rusko-ukrajinského konfliktu vnímá. Podle něj válka na Ukrajině k nějakému jasnému konci zatím nevede.

Rusko, které omezilo dodávky zemního plynu do Evropské unie, už několik týdnů spaluje plyn v kompresorové stanici Portovaja poblíž finských hranic. Informoval o tom finský zpravodajský web Yle, který se odvolává na očitá svědectví a na údaje amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Plameny jsou podle něj vidět až ve Finsku. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity odhalil nejpravděpodobnější plán Ruska, který v rámci závislosti na energetické komoditě má vést ke štěpení Evropy.

Ruská turbína pro plynovod Nord Stream 1, která byla kvůli servisu v Kanadě, je plně funkční a může být kdykoliv odeslána zpět do Ruska za předpokladu, že ji Moskva bude ochotna převzít. Řekl to dnes německý kancléř Olaf Scholz (64), který navštívil závod společnosti Siemens Energy, kde se turbína teď nachází. Rusko podle Scholze nemá důvod návrat zařízení zdržovat. Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizika, že Rusko buď omezí, nebo úplně přestane dodávat plyn do Evropy, promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Domnívá se, že největší eskalace problémů ohledně energetických komodit se »odehraje« v zimě.

Dobrovolníkům, kteří se zapojí do ruské »zvláštní vojenské operace«, jak Moskva nazývá svou invazi na sousední Ukrajině, petrohradské vojenské náborové úřady nabízejí prémie za ničení protivníka. Například za sestřelené letadlo slibují 300.000 rublů (přes 124.000 korun) a za likvidaci čety vojáků 100.000 rublů (přes 41.000 korun). Informoval o tom petrohradský portál Rotonda s odvoláním na nejmenovaného městského zastupitele. "Účel světí prostředky," okomentoval pro ŽivotvČesku.cz jednání ruské armády sociolog Vojtěch Bednář.

Poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň se domnívá, že ukrajinské ozbrojené síly do letošního září osvobodí tento region, jenž má zásadní význam pro zemědělství země. Podle agentury AFP to Chlaň v neděli řekl v ukrajinské televizi. Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda současný vývoj války, kdy Ukrajina přechází do protiofenzivy a chce dobytá území získat zpět, může opět vyvolat ze strany Ruska rétoriku okolo vyhrožování jadernými zbraněmi. "V takovém případě se vyhrožovat bude," uvedl.

Tempo ruské armády na Ukrajině se nyní výrazně neliší od oficiálně vyhlášené operační přestávky mezi 7. a 16. červencem, uvádí v páteční analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kvůli pomalému postupu se analytici domnívají, že Rusko nebude schopné dobýt města Bachmut a Slovjansk. Kanadské ministerstvo obrany uvedlo, že Moskvě docházejí jednotky i vybavení a nezvládne proto dosáhnout vytyčených vojenských cílů. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda je v dohlednu mírová cesta mezi Ruskem a Ukrajinou, která se brání agresorovi od 24. února.

Nejméně 1793 ruských vojáků se odmítlo dál zapojovat do bojů na Ukrajině, vyplývá podle šetření ruského mediálního projektu Vjorstka z veřejně dostupných údajů. Některé vojáky, kteří se rozhodnou vypovědět smlouvu o práci v ruských ozbrojených silách a pokusí se odjet zpět do Ruska, ale ruská armáda přesouvá do speciálního centra ve městě Brjanka v Luhanské oblasti na východní Ukrajině, uvedla Vjorstka. Pro ŽivotvČesku.cz současné dění na frontě zhodnotil vojenský a bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Poukázal na opětovný problém s logistiklou, který podle něj dělá Ruské federaci čím dál větší vrásky.

Geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily, uvedl dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti. Ruská armáda se podle Lavrova drží svého úkolu »denacifikovat a demilitarizovat« Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Pro ŽivotvČesku.cz popsal současné dění vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který upozornil, že Ukrajina začíná situaci na bojišti otáčet.

V uplynulých 72 hodinách ruské síly nedosáhly na ukrajinském Donbasu žádných významných územních úspěchů, uvedlo britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině. Ruské armádě tak podle Londýna hrozí, že ztratí dynamiku, kterou měla po dobytí Lysyčansku. Moskva obvinila USA, že asistují Kyjevu při používání dodaných raketometů HIMARS tím, že mu poskytují zpravodajské informace a výcvik. Rusko ale stále kontroluje dobytá území a Ukrajinci překvapují čím dál více Západ svou odhodlaností bránit své území. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus odpověděl, jak dlouho mohou takto agresorovi vzdorovat.

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne již pátý měsíc bojů od momentu, kdy armáda Vladimira Putina (69) podnikla invazi do sousední země. Aktuálně ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku na východě Ukrajiny, uvedlo to v úterý ráno velení ukrajinské armády. Ukrajinští obránci se kromě toho podle stejného hlášení vypořádali s ruskými útočnými akcemi v Charkovské oblasti. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda Rusko je schopno vyvolat konflikt v Evropě, potažmo s NATO, který by znamenal 3. světovou válku. Naprosto tento scénář zamítl.

Rusko přesouvá své záložní síly z celé země a shromažďuje je poblíž Ukrajiny, aby je bylo možné použít pro budoucí ofenzivu. Ve svém pravidelném ranním hlášení o tom dnes informovalo britské ministerstvo obrany. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně dotazu, zda armáda Vladimira Putina (69) ukončí svou »speciální vojenskou operaci«, jak nazývá válečnou invazi na území Ukrajiny, tím, že získá vytyčená území. "To je otázkou, co nikdo neví," uvedl s tím, že Rusové patrně sami nemají přesný plán.

Válka na Ukrajině trvá již pátý měsíc a Rusko se v současnosti snaží plně pod kontrolu dostat ukrajinskou Luhanskou oblast, zatímco v sousední Doněcké oblasti pokračuje v útočných operacích ve směru na Slovjansk. Uvedl to dnes ukrajinský generální štáb. Ve středu podél frontové linie v Doněcké oblasti pokračovaly tvrdé boje, ale ruské jednotky postoupily jenom na několika místech, oznámilo dnes britské ministerstvo obrany. Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčného serveru BBC následně oznámilo operační pauzu pro jednotky, které se podílely na bojových úkolech. Oděskou oblast brzy ráno zasáhly rakety, útoky vedly na Hadí ostrov a zemědělské budovy. Pro ŽivotvČesku.cz současnou situaci okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který si nemyslí, že by jen tak došlo ke složení zbraní.

Ruské a separatistické ozbrojené síly plně ovládly ukrajinské město Lysyčansk, přestože Kyjev ještě v sobotu odmítal zprávy, že město je obklíčeno. Rusko tak nyní získalo kontrolu nad celou Luhanskou oblastí, oznámilo dnes ruské ministerstvo obrany. "Obě strany konfliktu používají víceméně stejnou taktiku, aktuálně tak není prostor pro nějaký zásadní zvrat," uvedl pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Poválečná obnova Ukrajiny je jednou z priorit České republiky při předsednictví v Radě Evropské unie, které nastane v druhé polovině letošního roku. Na společné tiskové konferenci to minulý týden oznámili předseda vlády Petr Fiala (57) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (58). Podle Josefa Krause z Masarykovy univerzity v Brně je zřejmé, že země EU budou hlavním donátorem obnovy a půjde o stovky milionů eur. Zároveň ale pro ŽivotvČesku.cz varoval před situací, která může ochotu Evropy výrazně omezit.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) na ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že skončil jednostranný světový řád, který byl podle něj podřízený Spojeným státům. USA se podle Putina cítí vyslancem boha na Zemi, nemají žádné povinnosti, ale jen své vlastní »posvátné zájmy«. Tvrdil také, že Evropská unie ztratila globální konkurenceschopnost i politickou svrchovanost. Předpověděl vzestup populismu a výměnu elit v evropských zemích. Dále kritizoval sankce Západu, které mají Moskvu donutit k ukončení agrese a obhajoval invazi na Ukrajinu. Pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, jak dlouho může ještě Západ podporovat vojensky Ukrajinu a jaká lidská vlastnost může překvapivě válku ukončit, a to i za cenu, že Ukrajina přijde o své území.