Reklama:

Rusko

V únoru to byl rok, kdy se bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (36) stal šéfem české ambasády v Helsinkách. V nové funkci na něj čekalo hned několik náročných výzev, kterým musel čelit. Pro ŽivotvČesku.cz rok na novém postu zhodnotil. Z jeho slov vyplynulo, že získal řadu nových zkušeností a další ho čekají.

Agentura Bloomberg aktuálně přišla s analýzou současného vývoje vojenského konfliktu na Ukrajině. Podle ní se ruská strana nadále nechce držet svých plánů »speciální vojenské operace«, ale své síly chce zejména soustředit na udržení pozic. Spekuluje se o tom, že Ukrajina chystá rozsáhlou protiofenzivu, na druhé straně Rusko již delší čas nedosáhlo žádných větších úspěchů. Podle agentury se Moskva chce vyhnout další mobilizaci, chystá proto náborovou kampaň, v ní půjde o zisk až 400 tisíc nových vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra s dotazem, zda existuje varianta, že s vytlačováním ruských vojenských sil z ukrajinského území by mohlo dojít na obsazení ruského území ukrajinskou armádou. To odmítl.

Zřejmě ani letos se svět nedočká mírového řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45) navíc v úterý uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď ale dosud nedostal, informovala agentura Interfax-Ukrajina. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je nepravděpodobné, že by válka skončila letos - zaujal k tomu velmi skeptický postoj.

Rusové musejí při bojích o Bachmut často přecházet do defenzivy, napsala agentura Unian s odvoláním na ukrajinského exposlance Jurije Syroťuka, který se bojů o město účastní jako granátník. Velitel ukrajinských pozemních sil Oleksandr Syrskyj v pátek ale podle agentury Reuters upozornil, že ruské síly dál vynakládají na obklíčení Bachmutu veškeré úsilí. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského experta Lukáše Visingra, který na dotaz, kdo na tom v současnosti z obou stran je lépe, uvedl, že pro Ukrajinu hraje čas.

Na konci února uplynul rok od momentu, kdy ozbrojené síly Ruské federace zaútočily na sousední Ukrajinu. V rusko-ukrajinském vojenském konfliktu přišly o život desítky tisíc lidí. V současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by jedna ze stran uvažovala o řešení konfliktu diplomatickou cestou. Aktuálně je nejvíce skloňováno ukrajinské město Bachmut, které je jedním z ohnisek války a odehrávají se tam jedny z nejtěžších bojů. Válka vždy přináší smrt a ničí vše, co jí stojí v cestě, pravidlem zároveň je, že vždy na ní někdo vydělá. Specialista na vojenské konflikty Josef Kraus pro ŽivotvČesku.cz nastínil, kdo si v současném konfliktu lidově řečeno nejvíce »namastí kapsu«.

Válka na Ukrajině si 24. února odškrtla rok bojů. V současnosti ukrajinští obránci města Bachmut na východě Ukrajiny zaujali nové obranné pozice ve snaze odolat desítkám ruských útoků v oblasti, informuje dnes agentura Reuters. Web Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova napsal, že ruské ztráty v okolí Bachmutu jsou až sedmkrát vyšší než ukrajinské, informaci však nelze nezávisle ověřit. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, proč Rusko není schopno nasadit značnou početní převahu na Ukrajině. Z jeho odpovědi vyplynulo, že by to vedlo k masovému umírání vojáků na bojišti.

Byl to rok bolesti, smutku, víry a jednoty, uvedl na konci minulého týdne na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (45). Letošek bude podle něj rokem ukrajinského vítězství. Přesně 24. února krátce před čtvrtou hodinou ranní kyjevského času Rusko zahájilo první raketové údery proti Ukrajině a hranice překročily první kolony ruských vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co ho v rámci rusko-ukrajinského konfliktu za celý uplynulý rok nejvíce překvapilo. Z jeho slov vyplynulo, že jde o dvě věci.

Žádný luxus - tak se dá mluvit o soukromí prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského (45), který v rámci příležitosti výročí rusko-ukrajinského vojenského konfliktu nechal nahlédnout do svého soukromí. Kameře novináře Dmytra Komarova ukázal, kde od počátku ruské invaze žije. Oko kamery pustil i do svého šatníku, v němž převažuje vojenské oblečení. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila předního českého psychologa Jeronýma Klimeše (55), který v rámci odhalení soukromí ukrajinského prezidenta promluvil o »válečné skromnosti«.

Ruské válečné tažení na Ukrajině v pátek vstoupilo do druhého roku, smutné výročí si připomněli státníci i obyvatelé evropských zemí, USA, Ukrajinci a při ojedinělých protestech i Rusové. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce nově zvoleného prezidenta Petra Pavla (61) s dotazem, jak by rok války, ve které zemřely desítky tisíc lidí, zhodnotil. Ze slov mezinárodně uznávaného diplomata Petra Koláře (60) vyplynulo, že Putin se v řadě zásadních věcí spletl.

Válka na Ukrajině dnes trvá přesně rok, přestože na jejím počátku si velká část světa myslela, že Ukrajině zbývají maximálně týdny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že konflikt, který již stál život tisíce lidí na obou stranách, letos skončí. Pro ŽivotvČesku.cz poskytl svůj komentář bezpečnostní expert a generál v záloze Andor Šándor (65).

Rusko bude i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START, uvedlo v úterý v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Důvodem je podle něj zachování stability. Pozastavení ruské účasti na smlouvě oznámil krátce předtím při každoročním projevu k ruskému federálnímu shromáždění prezident Vladimir Putin (70). O jak vážnou situaci jde a jak ji lze číst, se redakce ŽivotvČesku.cz dotázala bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65). Z jeho slov vyplynulo, že ze strany Ruska jde o výhrůžku.

Rok války na Ukrajině bude za pár dní smutnou realitou. V rusko-ukrajinském konfliktu se ale zatím ani nevyvíjí varianta mírového řešení, smutným faktem o to více je, že ani jedna ze stran nedává najevo, že by o ni usilovala. I když Ukrajinci statečně a mnohdy úspěšně vzdorují ruskému agresorovi, otázkou je, jak dlouho je možné, aby Západ dodával vojenskou techniku. Podle Miroslava Kalouska (62) je to otázka života a smrti, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ruská armáda chystá u frontové linie 350 tisíc vojáků na klíčové příští týdny války. Evropská unie proto musí urychlit vojenskou podporu Ukrajiny, zejména zásobování municí. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož z debaty o společných nákupech zbraní a munice nevzešel žádný konkrétní návrh. Ministři se podle něj shodli na nutnosti rychle schválit desátý balík protiruských sankcí, který bude přijat do pátečního prvního výročí ruského vpádu na Ukrajinu.

Rok války na Ukrajině není ničím, z čeho by měl někdo radost. Umírají v ní lidé. V rusko-ukrajinském konfliktu se ale zatím ani nevyvíjí varianta mírového řešení, smutným faktem o to více je, že ani jedna ze stran nedává najevo, že by o ni usilovala. I když Ukrajinci statečně a mnohdy úspěšně vzdorují ruskému agresorovi, spoléhat se na to, že Západ bude dodávat bojovou techniku věčně, není možné. Že zásoby mají své limity se týká i Ruska. O situaci, ke které dříve, či později může dojít v obou případech, promluvil uznávaný bezpečnostní expert Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Podle něj pak »nedostatek vojenských zásob« může vést až ke konci politického vedení jedné ze stran.

V nadcházejícím týdnu to bude přesně rok od momentu, kdy prezident Ruské federace Vladimir Putin (70) dal pokyn, aby vojenské síly jeho země napadly sousední Ukrajinu. Rozhodnutí šéfa Kremlu mělo za následek nejen zhoršení řady ekonomických jevů v rámci Evropy, ale smrt desítek tisíc lidí. S ohlédnutím do minulých měsíců došlo na několik pokusů řešit konflikt diplomatickou cestou, ani jeden z nich neskončil úspěšně. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, co mírovému řešení války na Ukrajině brání, promluvil jeden z předních českých vojenských analytiků a vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Na konci února to bude rok, kdy ruské vojenské síly zaútočily na sousední Ukrajinu. Válka, kterou Moskva označuje jako »speciální vojenskou operaci«, připravila o život desítky tisíc vojáků, smrt v ní našli i civilisté. Nejčastější otázkou v souvislosti s konfliktem je, kdy to šílenství skončí. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra, který nabídl svůj pohled na současný stav s predikcí konce bojů.

Na konci února to bude rok, kdy vojenské síly Ruské federace podnikly invazi do sousední Ukrajiny. Jednou ze zcela zásadních otázek je, jak se k situaci staví nově zvolený prezident Petr Pavel (61). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila jeho poradce - diplomata Petra Koláře (60), který přiblížil postoj nástupce Miloše Zemana (78).

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu před víkendem jmenoval velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud zastával Sergej Surovikin, který se nyní stal Gerasimovým zástupcem, napsal ruskojazyčný server BBC. Britské ministerstvo obrany označilo Gerasimovovo jmenování za významný posun v přístupu ruského prezidenta Vladimira Putina k řízení války a také za přiznání vážnosti potíží, kterým Rusko čelí. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora (65) výměna na postu má zásadní účel - tím je příprava velké ruské ofenzívy.

Zásobníky na zemní plyn v Česku byly v úvodu týdne plné z 86 procent. Uskladněno v nich je 2985,7 miliardy metrů krychlových plynu, o 81 procent více než loni touto dobou, uvedl to na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (55). V posledních dnech má na stav rezerv pozitivní vliv hlavně počasí. Za minulý týden, který byl velmi teplý, se spotřeba plynu v Česku oproti průměru z posledních čtyř let snížila o 36 procent, dodal ministr. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, co se dá od Ruska a jeho plynu očekávat v rámci zimy na konci roku.

Ruské síly a žoldnéři z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny pravděpodobně ovládají většinu obydlených částí města Soledar v Doněcké oblasti, o který obě strany v současnosti svádějí prudké boje. Ve své pravidelné zprávě to uvedlo britské ministerstvo obrany s odvoláním na informace zpravodajských služeb. Podle generálního štábu ukrajinské armády Rusko provádí velké ofenzivy ve třech částech východní Ukrajiny - u Bachmutu, Avdijivky a Lymanu - a soustředí své úsilí na obsazení celé Doněcké oblasti. Diplomat Petr Kolář (60), který je poradcem prezidentského kandidáta Petra Pavla (61), pro ŽivotvČesku.cz na dotaz uvedl, co je hnacím motorem obou válčících stran, které ani téměř po roce nedokázaly najít řešení v podobě diplomatických jednání.

Důstojník ukrajinské armádní rozvědky Andrej Černjak informoval, že se Rusko pravděpodobně chystá povolat 500 tisíc dalších mužů, tentokrát i z velkých měst. Oznámit další fázi mobilizace by mělo podle dostupných informací příští pondělí. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní expert Andor Šándor (65). "Tento krok může předznamenávat další velkou operaci," uvedl.

Reklama:
Reklama: