Rusko

Téměř osm měsíců trvá válka na Ukrajině a v současnosti naděje, že dojde k nějaké formě příměří, se vzdálila. Rusko totiž v pondělí v několika vlnách zasáhlo města napříč Ukrajinou při rozsáhlých útocích, které si podle Kyjeva vyžádaly životy nejméně 19 lidí, desítkám dalších způsobily zranění a vyřadily z provozu dodávky elektrické energie a tepla. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra vnitra a v současnosti místopředsedu sekce obranného průmyslu Hospodářské komory ČR Jana Hamáčka (43) s dotazem, jak aktuální situaci v rámci rusko-ukrajinského konfliktu vnímá. Ostře se postavil proti raketovým úderům na civilní obyvatelstvo.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. S odkazem na mluvčího resortu Igora Konašenkova o tom informovala agentura Interfax. Zároveň v pondělí došlo na ostřelování Kyjeva ruskými raketami, uvedl poradce ukrajinského ministra vnitra Rostyslav Smirnov na sociální síti Facebook. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz odhadl generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (65), co vedlo ruského agresora k výměně velení a co se dá očekávat v souvislosti s rusko-ukrajinským konfliktem.

Válka na Ukrajině pokračuje déle než sedm měsíců. A v současnosti po mohutné ofenzivě převzali iniciativu obránci, kteří se nadále snaží dobývat ztracená území zpět. To se jim v řadě případů daří. Ukrajinské ozbrojené síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 sídel na východě země. Ve svém pravidelném videoprojevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44), který dnes také BBC řekl, že ruští představitelé začali společnost připravovat na použití jaderných zbraní. Rusko podle něj ale není připravené to učinit. Pro redakci ŽivotvČesku.cz popsal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity, že k pádu režimu Vladimira Putina (70) současná situace čím dál více nahrává.

Provozovatel německo-ruského plynovodu Nord Stream 1 chce sám prohlédnout poničená místa na potrubí, nicméně zatím to nemohl udělat, protože pro to nezískal povolení. Konsorcium Nord Stream AG se sídlem ve švýcarském kantonu Zug o tom informovalo v úterní tiskové zprávě. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, kdo podle něj může mít největší zájem na tom, že došlo k poškození plynovodů. Z jeho slov vyplynulo, že jsou tu tři »hráči«.

Moskva bude konzultovat s obyvateli Chersonské a Záporožské oblasti stanovení hranic těchto ukrajinských regionů, které Rusko z části okupuje a jejichž anexi minulý týden ohlásil prezident Vladimir Putin (69). Podle zahraničních agentur to v pondělí řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruskou anexi ukrajinských území odmítají Kyjev i Západ, jejichž představitelé ji odsuzují jako nelegální. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co nastane, pokud Ukrajinci začnou dobývat anektovaná území zpět. Ze slov odborníka vyplynulo, že to lze jen těžko odhadnout.

Vladimir Putin (69) v pátek podepsal smlouvy o připojení čtyř okupovaných ukrajinských regionů k Ruské federaci. Dále prohlásil, že Rusko bude anektovaná území hájit »všemi dostupnými prostředky«. Současně vybídl Kyjev k jednání, zdůraznil ovšem, že anektovaných území se Moskva nevzdá. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v reakci sdělil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude v jeho čele Putin. Pro redakci ŽivotvČesku.cz promluvil uznávaný vojenský analytik Lukáš Vising o tom, že vyhlášením částečné mobilizace se nálada v ruské společnosti značně ochladila - jde tak o jeden z faktorů, který značně ubírá na popularitě nejmocnějšího muže Ruska. Právě takový stav by podle zmíněného experta teoreticky mohl vést ke scénáři, na jehož konci už Vladimir Putin není prezidentem Ruské federace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) v pátek sdělil, že Ukrajina podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informovaly o tom tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin (69) oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal v Kremlu smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá. Ukrajinský prezident rovněž prohlásil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Budeme jednat s novou hlavou státu, uvedl Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, zda NATO v nějaké dohledné době přivítá Ukrajinu jako členskou zemi. Naprosto to vyloučil.

Více než sedm měsíců trvá válečný konflikt na Ukrajině. A z rétoriky, kterou někteří čelní představitelé Ruské federace používají ve svých vyjádřeních, je zřejmé, že Ruské federaci lidově řečeno teče do bot. Děje se tak opět poté, co Ukrajinci přešli do mohutné protiofenzívy a dobývají část svého teritoria zpět. Podle slov místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva má Rusko právo v nezbytném případě použít jaderné zbraně, uvedl to v úterý podle agentury TASS. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora (65), zda z takové rétoriky mají Češi mít obavy. Odmítl to.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) patří k bohatým a vlivným lidem. Jeho majetek je přitom nejspíš o mnoho vyšší, než je oficiálně udáváno. Zpravodajský portál Meduza odhalil, že prostřednictvím mailové adresy je k němu nepřímo vázán majetek v hodnotě 4 a půl miliardy dolarů, který oficiálně patří společnostem a neziskovým organizacím. Vydal také seznam některých z nich.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (72) v sobotním projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Prohlásil, že západní rusofobie nyní nabyla »nebývalých a groteskních rozměrů«. Ohradil se také proti kritice nynějších pod dohledem Moskvy organizovaných hlasování v okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku, informovala agentura TASS. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co se přibližně dá očekávat, pokud Ukrajinci začnou dobývat teritoria, která se v rámci ruskou stranou vytvořených referend budou chtít připojit k Ruské federaci.

V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny se konají referenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o konání těchto pseudoreferend v úterý oznámily, že jejich výsledky neuznají, považují je za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Ve středu Vladimir Putin (69) oznámil částečnou mobilizaci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (65) s dotazem, co se v současnosti v rámci války na Ukrajině bude dít dál. Nastínil svůj odhad, kdy Rusko chce změnit pravidla »hry«.

Titulek článku zní neuvěřitelně? Nikoliv. Jak triviálně zní, tak jednoduchá je realita. Poté, co se šéfovi Kremlu - Vladimiru Putinovi (69) - podařilo znejistět (ve svém projevu ve středu ráno uvedl, že vše jde podle plánu - cíl ruské operace na Ukrajině je osvobození Donbasu, jak Moskva nazývá okupaci ukrajinských území) a vyhlásit částečnou mobilizaci, se do pochodu daly »na strategické šachovnici« dopady zásadního politického tahu. Ruská policie na středečních protestních akcích proti částečné mobilizaci zadržela přes 1000 lidí. Co to přesně znamená, popsal pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Rusko mění vyhlášením částečné mobilizace pravidla války na Ukrajině. Vladimir Putin ve svém projevu k národu uvedl, že tak činí na obranu před Západem, který se snaží oslabit, rozdělit a zničit jeho zemi. Západní státy Putin obvinil z jaderného vydírání a pohrozil odpovídající ruskou reakcí. Rusko povolá do armády 300.000 rezervistů, podle šéfa Kremlu to budou Rusové s vojenskou zkušeností. Jaderná rétorika se opět dostala do pohybu. V pondělí s ní nešetřil poslanec ruské Státní dumy Andrej Guruljov. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz promluvil vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který se domnívá, že k takovému kroku Rusko nesáhne. "Byl by to jeho nejen politický konec," uvedl.

Válka na Ukrajině pokračuje více než půl roku a v současnosti se šéf Kremlu Vladimir Putin (69) rozhodl pro zásadní krok. Ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Podle ruského ministra obrany Sergeje Šojgua (67) armáda povolá v rámci mobilizace 300.000 rezervistů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a politického komentátora Andora Šándora (65), který krok ruského prezidenta považuje za velmi rizikový.

V rámci částečné mobilizace bude povoláno 300.000 rezervistů, uvedl dnes podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67). Částečnou mobilizaci v Rusku oznámil dříve v televizním vystoupení prezident Vladimir Putin (69). Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že rozhodnutí ruského prezidenta je zásadním politickým krokem.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) ve středu ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Pro redakci ŽivotvČesku.cz vojenský analytik nastínil, co krok, který šéf Kremlu učinil, v realitě znamená.

Necelých sedm měsíců pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor »peláší« z některých částí ukrajinského území před mohutnou protiofenzívou mužů Volodymyra Zelenského (44), který se netají tím, že chce osvobodit celou zemi. Rusko, nad jehož zmarem kroutí celý svět hlavou, se rozhodlo pro taktický krok, který pro ŽivotvČesku.cz už před několika měsíci předpovídal vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity. Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes (úterý) totiž oznámily, že tento týden chtějí zahájit hlasování o připojení k Ruské federaci.

Situace ohledně dodávek plynu je silně nejistá. Vláda premiéra Petra Fialy (58) tvrdí, že nikoho nenechá padnout. Vývoz plynu z Ruska do EU v letošním roce klesne o 50 miliard metrů krychlových, což je třetina loňského objemu 150 miliard metrů krychlových. Podle agentury Interfax to v týdnu řekl místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko dodává plyn do EU zejména plynovodem Nord Stream 1, ten je ale od konce srpna mimo provoz. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma Lukáše Kovandu, zda je ČR v situaci, kdy se dokáže obejít bez dodávek ruského plynu. Z jeho slov vyplynulo, že plyn zatím je, ale těžko odhadovat, s čím Rusko ještě během zimy přijde.

Dlouholetý zaměstnanec českého ministerstva zahraničí spolupracoval s ruskou Službou vnější rozvědky (SVR) a vynášel jí tajné informace, napsal ve čtvrtek večer web Deníku N s odkazem na premiéra Petra Fialu (58), ministra zahraničí Jana Lipavského (37) i Bezpečnostní informační službu (BIS). Ta pracovníka odhalila a roky sledovala. Ministerstvo podle Deníku N i serverů Aktuálně.cz a Respekt.cz musel opustit. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz bývalý šéf »protimafiánského« útvaru Robert Šlachta (51) poskytl svůj pohled na poměrně rizikovou záležitost.

Dlouholetý zaměstnanec českého ministerstva zahraničí spolupracoval s ruskou Službou vnější rozvědky (SVR) a vynášel jí tajné informace, napsal dnes web Deníku N s odkazem na premiéra Petra Fialu (58), ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) i Bezpečnostní informační službu (BIS). Ta pracovníka odhalila a roky sledovala. Ministerstvo podle Deníku N i serverů Aktuálně.cz a Respekt.cz musel opustit. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Andora Šándora (65), který na dotaz vysvětlil, o jak závažnou situaci jde.

Na sociálních sítích se objevilo video, které údajně ukazuje pravděpodobného majitele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina, jak osobně verbuje vojáky v ruské trestanecké kolonii do války na Ukrajině. Přítomným slibuje hrob v aleji hrdinů i kulku za dezerci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65), jak se dá na situaci, kterou video přibližuje, optikou laika nahlížet. Podle něj může jít o jistý projev zoufalství, vysvětlil s tím, že Rusko se v současné situaci nemůže Ukrajině, která má po přechodu do protiofenzívy nejen taktickou převahu, vzdát.