Rusko

Na konci února to bude přesně rok, kdy vojenské síly Ruské federace podnikly vojenskou invazi do sousední Ukrajiny, kterou Vladimir Putin (70) označil jako »speciální vojenskou operaci«. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz na dotaz odhadl, o co se v roce 2023 bude Rusko strategicky nejpravděpodobněji snažit. Z jeho slov vyplynulo, že se bude spoléhat zejména na strádání Evropy v rámci přísunu energií - zejména plynu.

Válka na Ukrajině se přehoupla do desátého měsíce nelítostných bojů. A nic v tuto chvíli ani nenasvědčuje tomu, že by došlo na složení zbraní a diplomatické řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Diplomat Petr Kolář (60), který působil v roli velvyslance v Rusku i USA, na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz odhadl, jaký bude rok 2023. Z jeho slov vyplynulo, že náročný, ale zároveň půjde o rok, kdy skončí válka na Ukrajině.

Měla to být rychlá »speciální vojenská operace«, ale nakonec se z toho stala válka, která na konci nadcházejícího února bude trvat přesně rok. V současnosti to tedy spíše vypadá, že došlo k přehodnocení situace a novou strategií ruského prezidenta Vladimira Putina (70) je válku na Ukrajině spíše co nejvíce natáhnout. Zejména zima bude testem pro Evropu v rámci jednoty. Ekonomická a energetická krize je totiž tím, na co Rusko sází - že Západ omezí vojenskou i finanční podporu Ukrajině. Podle vojenského analytika a odborníka v bezpečnostní oblasti Josefa Krause je sice Rusko poměrně navenek odolné po stránce morálu v těžkých časech, ale lékařskou terminologií dlouhé válčení mu způsobuje vnitřní krvácení, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ukrajinská armáda během uplynulých dvou dnů odrazila řadu ruských útoků u 15 obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti na východě země. Ve svodce je opět zmíněn Bachmut, kde se v poslední době odehrávají nejtvrdší boje. Ruský prezident Vladimir Putin (70) podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na »dlouhou imperialistickou válku«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (61), jak on v rámci ekonomického pohledu a svého odhadu vidí variantu, že rusko-ukrajinský konflikt přejde do svého konce. Jeho slova optimismem nebyla naplněna.

Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) rusko-ukrajinský konflikt nejpravděpodobněji nepoleví ani v rámci vánočních svátků. A to nejen běžných, ale i pravoslavných. Důvodem podle něj je, že jde zejména o poziční válku, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin (70) se momentálně nachází na pozici jednoho z nejnenáviděnějších lidí na planetě. Válka na Ukrajině, kterou na konci února rozpoutal, již stála život tisíce lidí, dalším milionům z nich pak život značně zkomplikovala. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz promluvil o tom, co by se muselo stát, aby se Rusové své hlavy státu rozhodli zbavit. "Že by se to stalo vůlí lidu, je sice možné, ale v ruských podmínkách značně obtížné," odpověděl renomovaný odborník na výše uvedený dotaz a situaci dopodrobna rozebral.

Válka na Ukrajině se přehoupla do desátého měsíce nelítostných bojů. A nic v tuto chvíli ani nenasvědčuje tomu, že by došlo na složení zbraní a diplomatické řešení rusko-ukrajinského konfliktu, v němž přišly desítky tisíc lidí o život. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, co se jeho pohledem bude dít v rámci války na východě Evropy přes zimu. Z jeho slov vyplynulo, že se dá očekávat postup Ukrajinců, lehké to mít ale nebudou.

Válka je nelítostná. Raketové útoky Ruské federace na ukrajinské civilní cíle si podle dosavadních informací vyžádaly životy nejméně 415 dětí, uvedl to na začátku týdne Úřad vysoké komisařky OSN. Středeční zásah porodnice v záporožském Vilňansku připravil o život teprve dvoudenní dítě - chlapce, který se tak stal jednou z vůbec nejmladších obětí války. Chlapce rodina pohřbila ve čtvrtek. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil bývalý politik Miroslav Kalousek (61), který kladl důraz na to, že Evropa nesmí financovat nepříteli vraždění dětí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) a německý kancléř Olaf Scholz (64) uvítali minulý týden prohlášení prezidentů USA a Číny Joea Bidena (80) a Si Ťin-pchinga (69), kteří na svém prvním osobním jednání kritizovali ruské výhrůžky použití jaderných zbraní ve válce proti Ukrajině. Paradoxem právě rétorika ruská v rámci rusko-ukrajinského konfliktu je tím, co vzbuzuje u světové populace obavy, že na nukleární konflikt dojde. Řada Čechů vůbec netuší, co by při případném výbuchu atomové bomby měli dělat a kde najít seznam atomových krytů. "Zachovat klid a zůstat doma," shrnula pro ŽivotvČesku.cz Pavla Jakoubková, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, a odkázala na doporučení odborníků zveřejněné na webových stránkách HZS ČR.

Válka na Ukrajině trvá bezmála devět měsíců. V současnosti ruská armáda pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic dělostřeleckou palbou, na východě země podnikla jen za neděli téměř 400 takových úderů. Ve svém pravidelném večerním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala generála v záloze Andora Šándora (65), zda se dá od ruské strany očekávat všeobecná mobilizace. "Nemyslím si teď, že je nějaký velký důvod ke všeobecné mobilizaci v Rusku, protože neodhadnu, jaký by byl ohlas mezi lidmi, v každém případě by to poškodilo ruskou ekonomiku, což si Putin také nemůže dovolit," uvedl bezpečnostní expert.

Ukrajinské ministerstvo energetiky v sobotu požádalo občany, aby snížili spotřebu elektrické energie o 25 procent. Mají si zajistit teplé oblečení, termosky a zásobit se vodou a potravinami. Premiér Denys Šmyhal v pátek oznámil, že kvůli ruským útokům na ukrajinskou infrastrukturu je vyřazena z provozu už téměř polovina energetického systému země. Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) mají ruské raketové útoky na infrastrukturu Ukrajiny zejména tři cíle. Vyjmenoval je.

K památníku na Národní třídě od čtvrtečního rána dorazila řada prezidentských kandidátů a politiků. Česko si připomíná 33 let od událostí, které vedly k pádu komunismu. Pro ŽivotvČesku.cz aktuální stav ve společnosti okomentoval hudebník a někdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb (68), který má s Rusy bohaté zkušenosti. Po revoluci v roce 1989 se podílel na odsunu ruské armády z Československa, v roce 1991 navštívil Sovětský svaz a mluvil na plénu Nejvyššího sovětu SSSR.

Raketu, která v úterý zasáhla obec na východě Polska poblíž ukrajinských hranic a vyžádala si v ní dvě oběti, patrně vystřelila ukrajinská protivzdušná obrana, řekl dnes podle tiskových agentur polský prezident Andrzej Duda (50). Podle něj nic nenasvědčuje tomu, že šlo o úmyslný útok. Pravděpodobně se tak jednalo o nehodu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) s dotazem, jak nebezpečné mohou být podobné události. Z jeho slov vyplynulo, že poměrně dost.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Kyjev, že protahuje řešení konfliktu na Ukrajině a stanovuje nerealistické podmínky pro mírová jednání. Čím déle bude Ukrajina odmítat jednání, tím těžší bude dosáhnout dohody, prohlásil Lavrov na tiskové konferenci na summitu skupiny G20 na indonéském ostrově Bali. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra by rusko-ukrajinský konflikt mohl jeho odhadem skončit během první poloviny roku 2023, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Bude záležet na několka faktorech, jedním z nich je, jak konflikt ovlivní nadcházející zima.

Válka na Ukrajině pokračuje osmým měsícem a za tu dobu se nic hmatatelně nepřiblížilo tomu, že by došlo na složení zbraní. Je tak vysoce pravděpodobné, že rusko-ukrajinský konflikt se protáhne do dalšího roku. V současnosti dochází k tomu, že se ruská vojska patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, řekl podle listu Kommersant zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého velvyslance Petra Koláře (60) s dotazem, zda si dokáže představit vést s Vladimirem Putinem (70) diskuzi o konci války v duchu - tedy přistupovat k němu - s respektem, jako by se nic nestalo. V osobním měřítku to odmítl, poukázal ale na skutečnost, že mnozí evropští politici k tomu inklinují.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Tvrzení nijak nepodložilo, upozornila agentura Reuters. Z potrubí, které vede z Ruska do Německa, po výbuchu začal unikat plyn. Kreml již dříve připisoval odpovědnost Západu. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. K dnešnímu ruskému obvinění se Británie zatím nevyjádřila. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a bezpečnostního experta Andora Šándora (65), jak se na věc svým pohledem dívá. Z jeho slov vyplynulo, že v současném schématu silné krize jde o něco, co ho nepřekvapuje.

Ruský prezident Vladimir Putin (70) se dnes připojil k ruským představitelům, kteří v posledních dnech šíří nepodložená tvrzení o přípravách Kyjeva na použití takzvané špinavé bomby. Ministr obrany Sergej Šojgu v této souvislosti hovořil se svými protějšky v Číně a Indii, informovalo ruské vydání stanice BBC. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil expert na válečné konflikty Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně rizika, že by skutečně k použití zbraně způsobující radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivních látek klasickou výbušninou došlo. Upozornil, že není vhodné podceňovat situaci, kdy Rusko používá podobnou dezinformační rétoriku.

Válka na Ukrajině pokračuje osm měsíců. Na konci minulého týdne ruský ministr obrany Sergej Šojgu (67) telefonicky hovořil se svými protějšky ze Spojených států, Francie, Británie a Turecka. Ve třech těchto telefonátech podle tiskových agentur hovořil o obavách Moskvy z toho, že by Ukrajina mohla v konfliktu použít takzvanou špinavou bombu. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, jak se lze na situaci, kdy Moskva vytváří prostor, v němž by k použití takové zbraně došlo, dívat.

Energetická krize, vysoká míra inflace a nejistá budoucnost - nejen tím v současnosti prochází Česká republika, která se musí vyrovnat s řadou nepříznivých ukazatelů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonomického experta Pirátů Mikuláše Ferjenčíka (35) s dotazem, jak současnou situaci vnímá a zda v dalších měsících vidí zlepšení situace, která pro řadu českých domácností je ekonomicky značně nekomfortní. Z jeho slov vyplynulo, že vše v dalších měsících se bude odvíjet od situace v rámci rusko-ukrajinského vojenského konfliktu.

Jen málokdo dokáže být natolik loajální ke svému chlebodárci jako mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček (43). S hlavou státu už ho řadu let nepojí jen pracovní vztahy, ale i osobní, které jsou plné vzájemné úcty a respektu. Jenže vše jednou končí. K prezidentským volbám dojde v lednu nadcházejícího roku a v nich se bude rozhodovat, kdo bude nástupcem Miloše Zemana (78). Kandidátů je už v tuto chvíli několik. Mluvčí Hradu pro ŽivotvČesku.cz poskytl rozhovor, v němž promluvil o konci jedné životní a profesní etapy, neodmítl odpovědět na dotazy ohledně ekonomické krize a války na Ukrajině.

Válka na území Ukrajiny trvá bezmála osm měsíců. Ruské vojenské síly zatím nepředvedly nic, co by se dalo vyloženě označit za úspěch. Spíše naopak. I to je patrně důvod, proč nedávno Ruské ministerstvo obrany jmenovalo nového velitele ruských jednotek nasazených na Ukrajině - stal se jím dosavadní velitel Jižního vojenského okruhu a velitel ruských vzdušných a kosmických sil Sergej Surovikin. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že výměna velení má prvotně zejména psychologický efekt, protože celková změna je spíše běh na dlouhou trať. A navíc celkové změny, které by mohly být účinné, komplikuje podle spekulací zásadní faktor - faktor Putin.