Rusko

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu před víkendem jmenoval velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud zastával Sergej Surovikin, který se nyní stal Gerasimovým zástupcem, napsal ruskojazyčný server BBC. Britské ministerstvo obrany označilo Gerasimovovo jmenování za významný posun v přístupu ruského prezidenta Vladimira Putina k řízení války a také za přiznání vážnosti potíží, kterým Rusko čelí. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora (65) výměna na postu má zásadní účel - tím je příprava velké ruské ofenzívy.

Zásobníky na zemní plyn v Česku byly v úvodu týdne plné z 86 procent. Uskladněno v nich je 2985,7 miliardy metrů krychlových plynu, o 81 procent více než loni touto dobou, uvedl to na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (55). V posledních dnech má na stav rezerv pozitivní vliv hlavně počasí. Za minulý týden, který byl velmi teplý, se spotřeba plynu v Česku oproti průměru z posledních čtyř let snížila o 36 procent, dodal ministr. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil na dotaz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus, který odpovídal v rámci dotazu, co se dá od Ruska a jeho plynu očekávat v rámci zimy na konci roku.

Ruské síly a žoldnéři z Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny pravděpodobně ovládají většinu obydlených částí města Soledar v Doněcké oblasti, o který obě strany v současnosti svádějí prudké boje. Ve své pravidelné zprávě to uvedlo britské ministerstvo obrany s odvoláním na informace zpravodajských služeb. Podle generálního štábu ukrajinské armády Rusko provádí velké ofenzivy ve třech částech východní Ukrajiny - u Bachmutu, Avdijivky a Lymanu - a soustředí své úsilí na obsazení celé Doněcké oblasti. Diplomat Petr Kolář (60), který je poradcem prezidentského kandidáta Petra Pavla (61), pro ŽivotvČesku.cz na dotaz uvedl, co je hnacím motorem obou válčících stran, které ani téměř po roce nedokázaly najít řešení v podobě diplomatických jednání.

Důstojník ukrajinské armádní rozvědky Andrej Černjak informoval, že se Rusko pravděpodobně chystá povolat 500 tisíc dalších mužů, tentokrát i z velkých měst. Oznámit další fázi mobilizace by mělo podle dostupných informací příští pondělí. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní expert Andor Šándor (65). "Tento krok může předznamenávat další velkou operaci," uvedl.

Na konci února to bude přesně rok, kdy vojenské síly Ruské federace podnikly vojenskou invazi do sousední Ukrajiny, kterou Vladimir Putin (70) označil jako »speciální vojenskou operaci«. Vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity pro ŽivotvČesku.cz na dotaz odhadl, o co se v roce 2023 bude Rusko strategicky nejpravděpodobněji snažit. Z jeho slov vyplynulo, že se bude spoléhat zejména na strádání Evropy v rámci přísunu energií - zejména plynu.

Válka na Ukrajině se přehoupla do desátého měsíce nelítostných bojů. A nic v tuto chvíli ani nenasvědčuje tomu, že by došlo na složení zbraní a diplomatické řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Diplomat Petr Kolář (60), který působil v roli velvyslance v Rusku i USA, na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz odhadl, jaký bude rok 2023. Z jeho slov vyplynulo, že náročný, ale zároveň půjde o rok, kdy skončí válka na Ukrajině.

Měla to být rychlá »speciální vojenská operace«, ale nakonec se z toho stala válka, která na konci nadcházejícího února bude trvat přesně rok. V současnosti to tedy spíše vypadá, že došlo k přehodnocení situace a novou strategií ruského prezidenta Vladimira Putina (70) je válku na Ukrajině spíše co nejvíce natáhnout. Zejména zima bude testem pro Evropu v rámci jednoty. Ekonomická a energetická krize je totiž tím, na co Rusko sází - že Západ omezí vojenskou i finanční podporu Ukrajině. Podle vojenského analytika a odborníka v bezpečnostní oblasti Josefa Krause je sice Rusko poměrně navenek odolné po stránce morálu v těžkých časech, ale lékařskou terminologií dlouhé válčení mu způsobuje vnitřní krvácení, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ukrajinská armáda během uplynulých dvou dnů odrazila řadu ruských útoků u 15 obcí v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti na východě země. Ve svodce je opět zmíněn Bachmut, kde se v poslední době odehrávají nejtvrdší boje. Ruský prezident Vladimir Putin (70) podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) chystá svou zemi na »dlouhou imperialistickou válku«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra financí Miroslava Kalouska (61), jak on v rámci ekonomického pohledu a svého odhadu vidí variantu, že rusko-ukrajinský konflikt přejde do svého konce. Jeho slova optimismem nebyla naplněna.

Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) rusko-ukrajinský konflikt nejpravděpodobněji nepoleví ani v rámci vánočních svátků. A to nejen běžných, ale i pravoslavných. Důvodem podle něj je, že jde zejména o poziční válku, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Ruský prezident Vladimir Putin (70) se momentálně nachází na pozici jednoho z nejnenáviděnějších lidí na planetě. Válka na Ukrajině, kterou na konci února rozpoutal, již stála život tisíce lidí, dalším milionům z nich pak život značně zkomplikovala. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz promluvil o tom, co by se muselo stát, aby se Rusové své hlavy státu rozhodli zbavit. "Že by se to stalo vůlí lidu, je sice možné, ale v ruských podmínkách značně obtížné," odpověděl renomovaný odborník na výše uvedený dotaz a situaci dopodrobna rozebral.

Válka na Ukrajině se přehoupla do desátého měsíce nelítostných bojů. A nic v tuto chvíli ani nenasvědčuje tomu, že by došlo na složení zbraní a diplomatické řešení rusko-ukrajinského konfliktu, v němž přišly desítky tisíc lidí o život. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz vedoucímu oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefu Krausovi z katedry politologie Masarykovy univerzity, co se jeho pohledem bude dít v rámci války na východě Evropy přes zimu. Z jeho slov vyplynulo, že se dá očekávat postup Ukrajinců, lehké to mít ale nebudou.

Válka je nelítostná. Raketové útoky Ruské federace na ukrajinské civilní cíle si podle dosavadních informací vyžádaly životy nejméně 415 dětí, uvedl to na začátku týdne Úřad vysoké komisařky OSN. Středeční zásah porodnice v záporožském Vilňansku připravil o život teprve dvoudenní dítě - chlapce, který se tak stal jednou z vůbec nejmladších obětí války. Chlapce rodina pohřbila ve čtvrtek. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil bývalý politik Miroslav Kalousek (61), který kladl důraz na to, že Evropa nesmí financovat nepříteli vraždění dětí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) a německý kancléř Olaf Scholz (64) uvítali minulý týden prohlášení prezidentů USA a Číny Joea Bidena (80) a Si Ťin-pchinga (69), kteří na svém prvním osobním jednání kritizovali ruské výhrůžky použití jaderných zbraní ve válce proti Ukrajině. Paradoxem právě rétorika ruská v rámci rusko-ukrajinského konfliktu je tím, co vzbuzuje u světové populace obavy, že na nukleární konflikt dojde. Řada Čechů vůbec netuší, co by při případném výbuchu atomové bomby měli dělat a kde najít seznam atomových krytů. "Zachovat klid a zůstat doma," shrnula pro ŽivotvČesku.cz Pavla Jakoubková, mluvčí Hasičského záchranného sboru ČR, a odkázala na doporučení odborníků zveřejněné na webových stránkách HZS ČR.

Válka na Ukrajině trvá bezmála devět měsíců. V současnosti ruská armáda pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic dělostřeleckou palbou, na východě země podnikla jen za neděli téměř 400 takových úderů. Ve svém pravidelném večerním projevu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala generála v záloze Andora Šándora (65), zda se dá od ruské strany očekávat všeobecná mobilizace. "Nemyslím si teď, že je nějaký velký důvod ke všeobecné mobilizaci v Rusku, protože neodhadnu, jaký by byl ohlas mezi lidmi, v každém případě by to poškodilo ruskou ekonomiku, což si Putin také nemůže dovolit," uvedl bezpečnostní expert.

Ukrajinské ministerstvo energetiky v sobotu požádalo občany, aby snížili spotřebu elektrické energie o 25 procent. Mají si zajistit teplé oblečení, termosky a zásobit se vodou a potravinami. Premiér Denys Šmyhal v pátek oznámil, že kvůli ruským útokům na ukrajinskou infrastrukturu je vyřazena z provozu už téměř polovina energetického systému země. Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) mají ruské raketové útoky na infrastrukturu Ukrajiny zejména tři cíle. Vyjmenoval je.

K památníku na Národní třídě od čtvrtečního rána dorazila řada prezidentských kandidátů a politiků. Česko si připomíná 33 let od událostí, které vedly k pádu komunismu. Pro ŽivotvČesku.cz aktuální stav ve společnosti okomentoval hudebník a někdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb (68), který má s Rusy bohaté zkušenosti. Po revoluci v roce 1989 se podílel na odsunu ruské armády z Československa, v roce 1991 navštívil Sovětský svaz a mluvil na plénu Nejvyššího sovětu SSSR.

Raketu, která v úterý zasáhla obec na východě Polska poblíž ukrajinských hranic a vyžádala si v ní dvě oběti, patrně vystřelila ukrajinská protivzdušná obrana, řekl dnes podle tiskových agentur polský prezident Andrzej Duda (50). Podle něj nic nenasvědčuje tomu, že šlo o úmyslný útok. Pravděpodobně se tak jednalo o nehodu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) s dotazem, jak nebezpečné mohou být podobné události. Z jeho slov vyplynulo, že poměrně dost.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Kyjev, že protahuje řešení konfliktu na Ukrajině a stanovuje nerealistické podmínky pro mírová jednání. Čím déle bude Ukrajina odmítat jednání, tím těžší bude dosáhnout dohody, prohlásil Lavrov na tiskové konferenci na summitu skupiny G20 na indonéském ostrově Bali. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra by rusko-ukrajinský konflikt mohl jeho odhadem skončit během první poloviny roku 2023, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz. Bude záležet na několka faktorech, jedním z nich je, jak konflikt ovlivní nadcházející zima.

Válka na Ukrajině pokračuje osmým měsícem a za tu dobu se nic hmatatelně nepřiblížilo tomu, že by došlo na složení zbraní. Je tak vysoce pravděpodobné, že rusko-ukrajinský konflikt se protáhne do dalšího roku. V současnosti dochází k tomu, že se ruská vojska patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, řekl podle listu Kommersant zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého velvyslance Petra Koláře (60) s dotazem, zda si dokáže představit vést s Vladimirem Putinem (70) diskuzi o konci války v duchu - tedy přistupovat k němu - s respektem, jako by se nic nestalo. V osobním měřítku to odmítl, poukázal ale na skutečnost, že mnozí evropští politici k tomu inklinují.

Ruské ministerstvo obrany v sobotu obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Tvrzení nijak nepodložilo, upozornila agentura Reuters. Z potrubí, které vede z Ruska do Německa, po výbuchu začal unikat plyn. Kreml již dříve připisoval odpovědnost Západu. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. K dnešnímu ruskému obvinění se Británie zatím nevyjádřila. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a bezpečnostního experta Andora Šándora (65), jak se na věc svým pohledem dívá. Z jeho slov vyplynulo, že v současném schématu silné krize jde o něco, co ho nepřekvapuje.

Ruský prezident Vladimir Putin (70) se dnes připojil k ruským představitelům, kteří v posledních dnech šíří nepodložená tvrzení o přípravách Kyjeva na použití takzvané špinavé bomby. Ministr obrany Sergej Šojgu v této souvislosti hovořil se svými protějšky v Číně a Indii, informovalo ruské vydání stanice BBC. Pro ŽivotvČesku.cz promluvil expert na válečné konflikty Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně rizika, že by skutečně k použití zbraně způsobující radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivních látek klasickou výbušninou došlo. Upozornil, že není vhodné podceňovat situaci, kdy Rusko používá podobnou dezinformační rétoriku.