Rusko

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a současný vývoj nahrává více bránícím se Ukrajincům, kteří převzali otěže bojů. Moskva tak v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním, uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila podle ruskojazyčného webu stanice BBC Stefanišynová. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak současnou situaci, kdy Moskva cítí blížící se debakl, vnímá.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) čelí nejenom ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti, odkud se urychleně stahují ruské jednotky, ale i kritice od svých největších podporovatelů, píše list The New York Times (NYT). Proruské kanály na telegramu v posledních dnech opakovaně kritizují Kreml, který podle nich místo pomoci na frontě organizuje pompézní oslavy v Moskvě nebo jednoduše neinformuje o svých selháních na bojišti. Pro redakci bývalý diplomat v USA a Rusku Petr Kolář (55) a bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínili možný scénář, který by vedl k tomu, že nejmocnější muž Ruska by byl odstraněn.

Ukrajinské síly v Charkovské oblasti na severovýchodě země dobyly zpět okolo 2500 kilometrů čtverečních, odhaduje americký Institut pro studium války (ISW). Protiútok na východě země ruské jednotky podle všeho překvapil, uvedla britská vojenská rozvědka. Ukrajinské síly kromě toho podnikají protiofenzivu i na jihu Ukrajiny. Ukrajinská armádní mluvčí Natalalija Humenjuková dnes podle agentury Unian sdělila, že Ukrajinci v některých jižních oblastech postoupili i o desítky kilometrů a Ukrajina brzy oznámí osvobození konkrétních obcí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz aktuální stav rusko-ukrajinského konfliktu okomentoval špičkový vojenský analytik Lukáš Visingr, který se netajil tím, že žasne z rychlosti, kterou muži Volodymyra Zelenkého (44) dobývají zpět ztracená území a vytlačují Rusy z teritoria na východě země.

Vysoké ceny energií jsou noční můrou domácností i průmyslu po celé Evropě. V poslední době se objevila celá řada návrhů, jak neskutečné ceny elektřiny a plynu vrátit zpátky do únosných kolejí. Některé dobře míněné rady ale zapomínají na to, že kromě cenové regulace je potřeba taky vyřešit to, abychom energií měli objektivně dostatek. Na trhu chybí kvůli Putinově válce plyn, ale taky elektřina. Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy (36) za to částečně může i probíhající klimatická změna, uvedl to v rozhovoru pro ŽivotvČesku.cz.

Válka na Ukrajině trvá déle než půl roku a stále ani jedna strana nedokázala konflikt jednoznačně rozhodnout. Nabízí se tak otázka, jak dlouho konflikt, který vyvolalo Rusko, když podniklo na konci února vojenskou invazi do sousední země, bude ještě trvat. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného vojenského analytika Lukáše Visingra se boje s největší pravděpodobností přesunou do dalšího roku. Zabránit by v tom mohly dva scénáře, které přiblížil.

Rusko nemá žádný problém s prodejem svých energetických surovin, poptávka je vysoká po celém světě a například vývoz energií z Ruska do Číny je na vzestupu. Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Sankce, které západní státy na Rusko uvalily za jeho invazi na Ukrajinu, podle Putina nefungují. Redakce oslovila politického komentátora a šéfa stomatologů Romana Šmuclera (53), jak současnou situaci vnímá.

Současnou hospodářskou situaci ČR vnímá jako horší než před 12 měsíci 86 procent Čechů. Za hlavní příčinu považují hlavně růst cen energií (87 procent). Tento názor převládá významně častěji u lidí s průměrným příjmem (93 procent) a u Čechů ve věku 51 až 60 let (95 procent). Vyplývá to ze srpnového průzkumu skupiny Partners mezi tisícovkou respondentů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (61), jak vnímá současnou situaci, kdy Rusko přerušilo dodávky plynu do Evropy a nálada ve společnosti se významně zhoršila.

Rusko by mohlo zastavit dodávky ropy do zahraničí v situaci, kdy chce skupina vyspělých zemí G7 zavést u ruské ropy cenový strop, uvedl ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí Kremlu také prohlásil, že příčinou přerušení dodávek plynu potrubím Nord Stream 1 do Evropy jsou sankce Západu. Mezitím nadále probíhají boje na Ukrajině, kterou na konci letošního února napadly ruské vojenské síly. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity ohledně odhadu, kdy by mohlo dojít na východě Evropy ke složení zbraní. Podle experta na vojenské konflikty sehraje významnou roli současná energetická a ekonomická krize.

Rusku »nechutnají« ekonomické sankce, které na něj byly uvaleny Západem. To vyplývá z prohlášení Kremlu, ve kterém zaznívá, že dodávky plynu z Ruska do Evropy se plně neobnoví do doby, než je Západ nezruší. Sankce byly uvaleny v reakci na ruskou vojenskou invazi na konci února na Ukrajinu. Společnost Gazprom přitom tvrdila, že surovinu plynovodem Nord Stream 1 neposílá kvůli technickým problémům. Situaci pro ŽivotvČesku.cz okomentoval politický komentátor a bezpečnostní expert Andor Šándor (65).

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí výrazně zvyšuje, reaguje tak na přerušení dodávek plynovodem Nord Stream 1 z Ruska. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku si ráno připisovala zhruba 30 procent. Později se její růst zmírnil, kolem 08:30 SELČ vykazovala nárůst zhruba o 20 procent na 257 eur (asi 6300 Kč) za megawatthodinu (MWh). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila experta Pirátů v ekonomické oblasti Mikuláše Ferjenčíka (35), který odpověděl na dotaz, jak se se současnou situací v rámci energetické krize má ČR vyrovnat. Přiblížil i svůj pohled na velmi silné téma - zda Rusko už dodávky plynu do Evropy neobnoví.

Volodymyr Zelenskyj (44) vzkázal Evropanům, aby očekávali těžkou zimu kvůli ruské invazi do jeho země, která vedla k omezení vývozu ropy a plynu z Ruska. Uvedla to v neděli agentura Reuters s odvoláním na pravidelné videoposelství ukrajinského prezidenta, podle něhož chce Moskva zničit normální život Evropanů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného ekonoma Lukáše Kovandu (41), který bez »kudrlinek« zcela otevřeně popsal, co Čechy čeká, pokud by dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 nebyly obnoveny v delším časovém horizontu v řádu týdnů.

Ukrajinské síly ofenzivou na jihu země pravděpodobně docílily určitého taktického překvapení, když využily špatnou logistiku, řízení a vedení v ruské armádě. Uvedla to dnes britská vojenská rozvědka prostřednictvím twitterového účtu ministerstva obrany. Operace ukrajinských sil západně od řeky Dněpr ale podle ní mají pouze omezené bezprostřední cíle. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, jak situaci v rámci okupované Chersonské oblasti vnímá. "Protiofenzíva u města Cherson, případně v Chersonské oblasti, je poměrně zajímavá tím, že má relativně velké šance na úspěch," zdůraznil.

Provozu plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní trasou ruského plynu do Evropy, brání pouze západní sankce a s nimi spojené technologické problémy. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Ruský plynárenský gigant Gazprom dříve oznámil, že přeruší dodávky tímto plynovodem od středy na tři dny. Zdůvodnil to nutnými údržbovými pracemi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila poradce premiéra a špičkového ekonoma Štěpána Křečka s dotazem, co by to znamenalo pro české domácnosti, kdyby Rusko dodávky plynu neobnovilo buď po údržbě, nebo v průběhu topné sezóny. Poukázal na scénář, který je mírně pozitivní.

Ukrajinská armáda oznámila, že zahájila ofenzivu na jihu země. Podle ukrajinských médií, která se odvolávají na armádní zdroje, se útočícím vojskům podařilo v Chersonské oblasti na některých místech prolomit první linii ruské obrany. Proruští představitelé nejprve uvedli, že zprávy o zahájení ukrajinské ofenzívy jsou nepravdivé. Ruské ministerstvo obrany však večer ukrajinskou protiofenzivu v Chersonské a Mykolajivské oblasti připustilo a zároveň tvrdilo, že ukrajinská armáda při ní utrpěla těžké ztráty. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného experta na válečné konflikty Lukáše Visingra, co se jeho pohledem na východě Evropy aktuálně děje a jak si lze ofenzívu představit.

Rusko v současnosti spaluje obrovské množství zemního plynu, denně odhadem za deset milionů dolarů (asi 247 milionů Kč). Ukazuje to analýza expertů, na kterou se odvolává britská stanice BBC. Podle odborníků jde o plyn, který by za jiných okolností směřoval do Německa. Vědci mají obavy, že takové množství škodlivých uhlíkových emisí může urychlit tání ledovců v Arktidě. Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová (60) zveřejnila snímek, který ukazuje místo, kde k spalování dochází. Generál a politický komentátor odpověděl na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz, zda jde o »pomstu« Evropě v souvislosti s podporou Ukrajiny.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) nařídil zvýšit početní stav ruské armády ze současných zhruba 1,9 milionu na 2,04 milionu mužů, uvedla agentura RIA Novosti s odkazem na zveřejněné nařízení, které vstoupí v účinnost na začátku příštího roku. Rusko už půl roku vede válku na Ukrajině a podle zahraničních expertů se potýká s nedostatkem vojáků. Podle generála v záloze a politického komentátora Andora Šándora (65) by mělo jít o logický krok nahrazování ztrát.

Plyn pro evropský trh po pátečním rekordním závěru na začátku týdne znovu posiluje. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku ráno vzrostla o téměř 13 procent na bezmála 276 eur (zhruba 6800 Kč) za megawatthodinu. Na trhu se nový nárůst cen plynu vysvětluje opětovným přerušením dodávek ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila exministra Miroslava Kalouska (61) s dotazem, zda se domnívá, že cena půjde ještě výše s nadcházející zimou, a v čem spatřuje v současnosti největší riziko, pokud jde o dodávky plynu.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Od té doby přišly o život tisíce vojáků i civilistů. Zároveň miliony lidí museli opustit své domovy a hledat útočiště v jiné zemi. Víz dočasné ochrany, která jejich majitelům umožňují mimo jiné pobývat v zemi až rok, získalo od počátku války 411.575 lidí, v Česku je ale uprchlíků méně, někteří se totiž vracejí na Ukrajinu nebo odjíždějí do jiných zemí. Podle posledního vyjádření ministra vnitra Víta Rakušana (43) je v ČR méně než 300.000 běženců z Ukrajiny. V tuzemsku se začalo používat také slovní spojení »jme ve válce«, a to zejména mezi politiky. Podle komentátora a šéfa stomatologů Romana Šmuclera (53) je to velmi nebezpečný slovní výraz.

"Jsme ve válce. Je to útok proti svobodnému světu, musíme udělat vše, abychom Putina zastavili," byla slova v únoru premiéra Petra Fialy (58) v debatě na Primě. Tento výrok předsedy současné vlády, který následoval po ruské vojenské invazi, v České republice prakticky zlidověl. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila špičkového právníka Ondřeje Dostála, jak slova, která v současnosti stále rezonují na českém internetu, vnímá. "Válečný stav je právně něco, co podle ústavy musí schválit většina ve Sněmovně i Senátu. Což ta většina neudělala, ani o tom nehlasovala, takže formálně v žádné válce nejsme," řekl v úvodu svého komentáře odborník na právo.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura v tiskové zprávě. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila politického komentátora a generála v záloze Andora Šándora (65) s dotazem, zda se domnívá, že Rusové před zimou lidově řečeno utáhnou kohoutky s plynem a otestují, jak je Evropská unie jednotná.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv (56) ve svém komentáři o situaci v Záporožské jaderné elektrárně nepřímo pohrozil západním zemím útokem na jejich elektrárny. Na sociálních sítích napsal, že v evropských jaderných zařízeních může stejně jako v Záporožské elektrárně, která v minulých dnech čelila ostřelování, dojít k »nepředvídatelným situacím«. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s jeho komentářem oslovila vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co by se dělo, pokud by Ruská federace v rámci války na Ukrajině použila taktickou jadernou zbraň. Podle něj by došlo na opačný efekt.