Reklama:

Rusko

Nový rozměr má zmizení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua (66). Z ukrajinské strany totiž přišla informace, že prodělal infarkt. Bezpečnostní expert Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz navíc upozornil, že Sergej Šojgu je jedním ze tří lidí, kteří musejí schválit případný útok jadernou zbraní. Dalšími dvěma jsou prezident a náčelník generálního štábu.

Přestože je hlavní město Ukrajiny prakticky denně ostřelováno ruskou armádou, první dáma Olena Zelenská (44) v něm nadále zůstává. Podle listu Le Parisien je po svém muži druhým hlavním cílem ruských vojáků, ani to jí ale nebrání komunikovat s lidem své země i se světem, byť s maximální mírou opatrnosti. Jakou zátěž takové vypětí pro člověka představuje, popsal pro ŽivotvČesku.cz psycholog Pavel Pařízek.

Spekulace o svržení Vladimira Putina (69) se objevují od té doby, kdy začalo být zřejmé, že operace na Ukrajině zdaleka neprobíhá podle plánu a prezident začal mluvit o jaderných zbraních. Zvenčí byť jen odhadovat, co se za zdmi Kremlu děje, je ale přinejmenším složité. Úhly pohledu se samozřejmě různí, přesto zvláště v posledních dnech přibývá indicií, které problémy na nejvyšších ruských místech potvrzují. "Změnu podle mě mohou provést buď armáda, nebo zpravodajské služby,“ řekl pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes na mimořádném summitu v Bruselu odsoudili ruskou agresi vůči Ukrajině a shodli se na dalším posílení východního křídla bloku včetně rozmístění bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a v Bulharsku. Polský neformální návrh vyslat na Ukrajinu mírovou misi je nápadem, který je přinejmenším podle bývalého šéfa vojenské rozvědky Andora Šándora (64) podivný, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s tím, že pokud by se něco takového realizovalo pod hlavičkou NATO, znamenalo by to začátek třetí světové války.

Bohatství Vladimira Putina (69) je téma, které svého času vypustil do povědomí ruské veřejnosti opoziční aktivista Alexej Navalnyj (45). Ve svém protikorupčním boji tím poukazoval mimo jiné na rozpor mezi oficiálními příjmy prezidenta Ruska a jeho majetkem, potažmo nemovitostmi. Mezi ně má patřit i palác na okraji Moskvy. Jaká je motivace extrémně bohatých lidí nechávat si budovat obrovská honosná sídla, popsal pro ŽivotvČesku.cz realitní makléř Jiří Hanousek.

Válka na Ukrajině dál prohloubila propast mezi Prahou a Moskvou. A dá se očekávat, že se jen tak nezlepší. Česko-ruské vztahy jsou na bodu mrazu od loňského jara, kdy české úřady oznámily, že ruská vojenská rozvědka GRÚ stála za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích. A skutečnost, že Česká republika podporuje Ukrajinu ve válce s agresorem, Vladimir Putin (69) zcela jistě nepřehlíží. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře, který působil jako velvyslanec ve Švédsku, Irsku, USA a Rusku, s dotazem, co ČR v rámci vztahů s Ruskem může očekávat.

Muž blízký Vladimiru Putinovi (69) zmizel z Ruska a podle dostupných informací se nehodlá vrátit. Jde o Anatolije Čubajse (66), bývalého vicepremiéra a dosavadního poradce ruské hlavy státu. Na veřejnosti se krom toho od 11. března neukázal ani další vysoce postavený člen Kremlu, ministr obrany Sergej Šojgu (66). Právě o něm přitom bezpečnostní analytik Lukáš Visingr pro ŽivotvČesku.cz mluvil jako o člověku, který by se mohl Vladimiru Putinovi vzepřít.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímému střetu sil Severoatlantické aliance a ozbrojených sil Ruské federace, prohlásil to ve středu šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov (72). Pokud by k tomu skutečně došlo, tak by reálně hrozil konflikt v Evropě. Co by v případě vtažení České republiky do konvenční války nastalo a jak se zachovat, popsal pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Velmi emotivní vzkaz Západu vyslala manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská (44). „Na Ukrajině se od počátku ruské invaze narodilo přes 15 tisíc dětí. Mnoho z nich ale potřebuje podporu přístrojů, kterou je velmi složité zajistit,“ sdílela na sociální síti Telegram a zároveň přes ABC News žádá svět: „Pomozte nám zastavit ruská zvěrstva na Ukrajině,“ prosí v něm. O významu slov první dámy promluvil pro ŽivotvČesku.cz politolog Josef Mlejnek.

Váleční uprchlíci z Ukrajiny můžou od pondělí pracovat v Česku bez pracovního povolení. S vízem ke strpění se mohou o místo ucházet volně a firmy mají možnost je přijmout na jakoukoliv pozici. Umožnil to takzvaný »lex Ukrajina«. Cílem je, aby co nejméně příchozích bylo závislých na státu. Na českém trhu práce navíc chybí lidé, nejvíc se firmy přetahují o zkušené talenty. Jak to bude za pár měsíců, až se Ukrajinci adaptují a řada Čechů pocítí sílu konkurence, odpověděl pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář.

Ruská ofenziva se opět přiblížila k hranicím členských států NATO. Následně sousední Polsko oznámilo, že na summitu aliance ve čtvrtek formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Ministryně obrany Jana Černochová (48) předpokládá, že pokud by Valné shromáždění OSN odsouhlasilo vyslání mírové mise na Ukrajinu, tak by se takové akce Česká republika účastnila aktivně. Vojenský analytik Jaroslav Štefec upozorňuje, že taková mise může skončit jadernou válkou, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Období, kdy Češi propadli euforii a do republiky dorazila první vlna válečných uprchlíků, je z části pryč. Dalo se připodobnit k šití roušek během pandemie. Solidarita tehdy byla velkorysá, ale jen na chvíli. Podobné je to teď s uprchlíky z Ukrajiny. Do Česka za téměř čtyři týdny ruské invaze přišlo více než 270 tisíc utečenců a Češi zjistili, že válka nebude na týden. Stát tak začíná řešit otázku »Kam s nimi?«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), který nabídl reálné a efektivní řešení.

Ruský prezident padl. Sice jen na ledě a odnesl to maximálně zhmožděnými zády, pro pobavení lidí na internetu to ale stačí. Zvláště pak v době, kdy se o odstranění Vladimira Putina (69) z pozice prvního muže Ruské federace po nevydařené invazi na Ukrajinu a vyhrožování jadernými zbraněmi spekuluje téměř každý den. Pro ŽivotvČesku.cz o možné podobě jeho konce promluvil Michael Kocáb (67), který se zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa po roce 1989.

Protiruské sankce dopadají adresně také na blízké příbuzné vysokých představitelů Kremlu. Dotknou se tak i Elizavety Peskovové (24), dcery mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova (54). Zatímco ale běžní Rusové pociťují reakci Západu prakticky na každém kroku, štíhlá blondýnka se o svá privilegia a luxus nemusí bát. V jakém případě může být pro potomky mocných nebezpečím jejich vlastní rodina, vysvětlil pro ŽivotvČesku.cz psycholog Jeroným Klimeš.

Rusové se potýkají s nedostatkem vojáků. Podstav chtějí doplnit o Junarmije, tedy mladistvé účastníky dětské polovojenské organizace. Uvedla to v pondělí agentura Ukrinform. Redakci ŽivotvČesku.cz uvedl bývalý ředitel Národního úřadu pro vyzbrojování Jaroslav Štefec, že o informaci ví, ale nebere ji jako pravdivou.

Rusko čekalo bleskové obsazení Ukrajiny, místo toho válka trvá už 26 dní. Je to debakl ruské armády a vtip o tom, že má Rusko podle vlastních slov nejsilnější armádu na světě, a ono se ukazuje, že je to jen druhá nejsilnější armáda na Ukrajině, odpovídá realitě, prohlásil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus. Popsal i stav jaderného arzenálu a jeho využití.

Ruská ofenziva se opět přiblížila k hranicím členských států NATO. Následně sousední Polsko oznámilo, že na summitu aliance v nadcházejícím týdnu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Na debatu v rámci návrhu je podle ministryně obrany Jany Černochové (48) připravena i ČR. Podle generála v záloze a bezpečnostního experta Andora Šándora (64) takové jednání zavání velkým malérem. "Pro Rusko to bude signál, že NATO je v bojovém konfliktu a jde do toho," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Odpověď na otázku, jak se Čína postaví ke konfliktu na Ukrajině, dostala po setkání prezidentů USA Joe Bidena a Číny Si Ťin-pchinga konkrétnější obrysy. "Krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět," prohlásil podle agentury Reuters druhý jmenovaný. Pokud ruský prezident Vladimir Putin (69) čekal od Číny podporu, musí být zklamán. Podle politologa a bezpečnostního experta Josefa Krause ale může být pro Rusko ještě hůř. Pro ŽivotvČesku.cz popsal situaci, za které by Čína mohla obsadit Sibiř.

Sankce uvalené Západem na režim prezidenta Vladimira Putina (69) už způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil podle agentury TASS šéf Kremlu. Rusko je podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného ekonoma Štěpána Křečka na cestě k bankrotu. O tom, jak se boje tamních seniorů o »obyčejný« cukr dají vnímat, což ukazuje video zveřejněné na sociální síti Twitter, promluvil sociolog Vojtěch Bednář.

Analýza Chu Wej: Rusko invazí na Ukrajinu vtáhlo do dění velkou část světa včetně Číny. Ta zatím nezaujala žádný jednoznačný postoj a popřela i informace listu The Financial Times, podle kterých ji Rusko požádalo o vojenské vybavení i o další, blíže nespecifikovanou pomoc. Právě postoj Číny přitom může mít na další vývoj krize zásadní vliv. Jak se asijská velmoc k celé záležitosti postaví, rozebral předseda Šanghajské asociace pro výzkum veřejné politiky profesor Chu Wej. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřil i vojenský analytik Lukáš Visingr.

Premiér Petr Fiala (57) vzbudil u některých lidí svým nedělním vyjádřením různé emoce. V diskuzním pořadu Partie uvedl, že v současnosti vláda nepožaduje žádné přerozdělování nebo kvóty pro uprchlíky před válkou z Ukrajiny. Zdůvodnil to tím, že problematika, se kterou se ČR setkala už v roce 2015, má několik rozměrů - jeden z nich je lidský. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (61), jak slova premiéra vnímá. Ve stejný den uvedl, že pětina českých domácností upadne do dramatické chudoby.

Reklama:
Reklama: