Reklama:

Rusko

Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ a válka se přesouvá do nové fáze. Zásadní bitva o východ Ukrajiny by mohla vypuknout už během několika dnů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého šéfa vojenské rozvědky Andora Šándora, který se pokusil nastínit, zda bitva ve východním regionu Ukrajiny bude posledním střetem obou zemí.

Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta (50) má jasno ohledně pohledu na současný stav, který se týká zejména válečného konfliktu na Ukrajině. Zaznamenává i to, jak vojenský střet, kdy Rusko zaútočilo 24. února na Ukrajinu, rezonuje českou společností. "Nikdy by mě nenapadlo, že budeme řešit v Evropě v 21. století, jestli tady máme bunkry, nebo nemáme," ohlédl se za stupňující se rétorikou Moskvy v souvislosti s použitím zbraní hromadného ničení.

S následky války na Ukrajině, kterou vyvolalo Rusko, se Česko bude podle premiéra Petra Fialy (57) potýkat měsíce, možná roky. Uvedl to v polovině minulého měsíce s tím, že o život se Češi bát nemusejí vzhledem k tomu, že je stát součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance. Zřejmě o tuto jistotu se Česká republika v posledních týdnech opírá nejvíce a Ukrajině podle všeho vychází vstříc v rámci jejích požadavků. Pro ŽivotvČesku.cz diplomaticky složitý stav okomentoval Roman Šmucler (52), který v minulosti působil jako člen Ústředního krizového štábu a upozornil, že jeho vyjádření k palčivému téma bude nutné brát spíše s nadsázkou.

Již několik dnů je z prohlášení Ruska zřejmé, že válka na Ukrajině postupně přechází do nové fáze. Po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev se ruské jednotky stahují ze severu země na východ. Region Donbas by se měl stát pamětníkem krveprolití, kde tamní rovinatý terén umožní doposud odlišný bojový charakter. Dá se počítat s násobně větším nasazením tanků a dělostřelectva. Pro ŽivotvČesku.cz o tom, co se patrně odehraje ve východní části Ukrajiny, promluvil bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.

Jednou z nejvýraznějších tváří mezinárodní politiky posledních týdnů je jednoznačně prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj (44), který se postavil čelem ruské agresi. Jeho marketingovou výhodou je jistě to, že než se stal hlavou v současnosti válkou zbídačené země, získal řadu zkušeností coby herec. Jeho postojům ale politici západních zemí tleskají, radost z nich pak nemá šéf Kremlu Vladimir Putin (69). Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila političku a místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Olgu Richterovou (37), která v souvislosti s dotazem odpověděla, jak vůdce ukrajinského lidu vnímá.

Když začátkem dubna zaslalo české ministerstvo zahraničí dopis ruským diplomatům, dostalo se mu velmi výsměšné odpovědi, ve které padala slova o amerických mopsících. Teď ale ministr zahraničí Jan Lipavský (36) vrátil úder, když se rozhodl nereagovat na ruskou nótu o zákazu vývozu sovětské vojenské techniky. Tedy oficiálně. Neoficiálně tak učinil a sklidil pochvalu na sociálních sítích. Jak se má jednat s Ruskem, popsal pro ŽivotvČesku.cz sociolog Vojtěch Bednář (42).

Potopením křižníku Moskva v Černém moři již fakticky začala třetí světová válka, uvedla to v sobotu moderátorka televizní stanice Rossija-1 Olga Skabejevová. Paradoxem na situaci je fakt, že ruské oficiální zdroje uvádějí, že příčinou byl výbuch a požár bez upřesnění, kdo škodu způsobil. Ukrajina se k útoku na plavidlo sama přihlásila. Jak moc brát slova o třetí světové válce vážně, se na dotaz redakce pokusil vystihnout svým pohledem generál v záloze a politický komentátor Andor Šándor (64).

Dvě zásadní témata, která rezonují celosvětovou populací - neviditelný nepřítel kronavirus a ruský agresor, který vyhrožuje už prakticky celému světu. V poslední době zejména Finsku, a to kvůli »koketování« o vstupu do Severoatlantické aliance. Pro redakci ŽivotvČesku.cz k situaci promluvil bývalý dvojnásobný ministr zdravotnictví a v současnosti velvyslanec ČR Adam Vojtěch (35). Zároveň zhodnotil situaci ohledně nového typu koronaviru, který je na ústupu i v severském státě na severu Evropy.

Sergej Šojgu (66) dostal infarkt, objevilo se v pátek v médiích, která se odkazovala na informace ruského podnikatele Leonida Nevzlina (62). Muž, který po nástupu Vladimira Putina (69) k moci utekl do Izraele a v roce 2008 byl v nepřítomnosti odsouzen na doživotí, to napsal na sociální sítě. Možnost infarktu na nejvyšších místech připustil pro ŽivotvČesku.cz i bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Válka na Ukrajině přechází do nové fáze. Již dříve ruská strana avizovala, že své síly chce soustředit na východě Ukrajiny v regionu Donbas. Stalo se tak po neúspěšné snaze dobýt hlavní město Kyjev. Ukrajinští obránci očekávají, že úvod bojů bude značně dynamický a dojde na mohutnou ruskou ofenzivu. Moskva hodlá do bitvy o Donbas nasadit až pětinásobný počet vojáků. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity s dotazem, co nastane v případě, že vojenský střet dojde do fáze takzvaného zamrznutí, kdy ani jedna strana nedojde k jednoznačnému vítězství a intenzita bojů se bude snižovat.

Jsou to úplně běžné ruské stránky sloužící k hledání práce. Od začátku března se ale na webech HeadHunter a SuperJob objevily tisíce volných míst pro vojáky, kteří uzavřou kontrakt s armádou. Ruská redakce BBC na svém webu uvádí, že se tak děje na pozadí značných ztrát ruské armády na Ukrajině. "Účel světí prostředky," okomentoval pro ŽivotvČesku.cz postup ruské armády sociolog Vojtěch Bednář.

Vstup do klece se šelmami, let na rogalu či potápění v Černém moři, při kterém našel dvě antické amfory, to je jen část schopností, kterými se v minulosti prezentoval Vladimir Putin (69). O vojenských přehlídkách, které ve stejném duchu pompézně vypadají, ale neukazují realitu, promluvil pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik. Vytváření vlastní propagace, potažmo kultu osobnosti, předvedli světu i dřívější vládci Ruska a Sovětského svazu. Ne příliš známým způsobem propojuje Stalina, Lenina a Putina děda posledně jmenovaného.

Mluví se o ní jako o rozhodující bitvě, realitou je každopádně skutečnost, že ohnisko konfliktu na Ukrajině se přesouvá na východ země. Tam jsou připraveny zřejmě nejlepší bojové jednotky Ukrajiny, proti kterým Rusko shromažďuje své vojáky ze severu, a to ve výrazně větším počtu, než kolik je ukrajinských obránců. Svět čeká, jak se situace vyvine, možných scénářů je přitom mnoho. Pro ŽivotvČesku.cz se vyjádřili experti Andor Šándor, Lukáš Visingr i Josef Kraus.

Zcela jasný vzkaz vyslala Moskva severským zemím, pokud by došlo k jejich připojení se k Severoatlantické alianci. V takovém případě bude muset Rusko posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to ve čtvrtek napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila šéfa české ambasády v Helsinkách Adama Vojtěcha (35), který promluvil o tom, že konkrétně finská vláda posiluje vojenský rozpočet a více se chce zaměřit na nákup vojenské techniky pro obranu hranic se zemí Vladimira Putina (69).

Celých padesát dní už trvá ruská invaze na Ukrajinu. To, co Rusko označuje za speciální operaci a západní svět za regulérní válku, dopadá na miliony Ukrajinců. Zvláštní místo mezi nimi má první dáma Olena Zelenská (42), která aktuálně popsala dění kolem sebe i svého manžela. Úskalí role manželky velkého státníka popsal pro ŽivotvČesku.cz psycholog Jeroným Klimeš.

Ruská federace v současnosti dál posiluje své vojenské síly a připravuje je k ofenzivě na Donbas. Zásadní bitva o východ Ukrajiny by mohla vypuknout už během několika dnů. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila zkušeného bezpečnostního experta z katedry politologie Masarykovy univerzity Josefa Krause s dotazem, co by se stalo v případě, že Rusko by utržilo debakl. Podle něj existuje varianta, že by Vladimir Putin (69) sáhl k tomu nejhoršímu - tedy použití taktické jaderné zbraně.

Válka, která se zapíše navždy do historie. Tak se dá mluvit o vojenském konfliktu na Ukrajině, který si už vyžádal desítky tisíc padlých, tisíce raněných, zničenou infrastrukturu a další veličiny, které vždy válka přináší. Aktuálně se schyluje k bitvě o Donbas, který je pro Rusko klíčový. Ukrajinci budou vzdorovat ruské armádě, která opustila řadu pozic a soustředí se v tuto chvíli na východ země. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil generál v záloze Andor Šándor odpovědět, jak dlouho budou boje v regionu Donbas trvat a v čem budou jiné.

Prezident Německa Frank-Walter Steinmeier (66) měl diplomatický plán. A tím bylo, že ve středu chtěl podpořit »solidaritu s Ukrajinou« cestou do Kyjeva. Nakonec neodcestoval. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj (44) prý o takovou návštěvu teď nestojí, uvedl to německý Bild. Odmítnutí deník zdůvodňuje vazbami německé hlavy státu na Rusko, zejména pak prosazováním plynovodu Nord Stream 2. K situaci se vyjádřil Miroslav Kalousek (61), který pro ŽivotvČesku.cz uvedl svůj pohled, jak se to má s válečnými zločinci, a také, že zástupce země, která usiluje o vstup do EU, by neměl odmítat setkání s prezidentem Německa.

První fáze války na Ukrajině nevyšla podle plánů Kremlu. Teprve následující týdny rozhodnou o tom, zda se změní mapa Evropy. Podle bývalého ministra vnitra Ivana Langera (55) Rusko pod vedením Vladimira Putina (69) ukazuje, že od druhé světové války se myšlením nijak nezměnilo a umí používat jen hrubou sílu. "Stále ještě tu plnou hrubou sílu nenasadilo," uvedl pro ŽivotvČesku.cz expolitik.

Ruský prezident Vladimir Putin (69) včera podrobně popsal, jak si vede ruská armáda na Ukrajině. Vše prý jde podle plánu, odmítl, že by jeho vojáci čelili tuhému odporu, úkolem je prý naplnit stanovené cíle s minimálními ztrátami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) dnes zveřejnil video, na kterém na svůj ruský protějšek reaguje. Nezávislý odhad počtu obětí pro ŽivotvČesku.cz přidal vojenský analytik Lukáš Visingr.

Válka na Ukrajině do určité míry mění i zavedené pořádky na české politické scéně. Prezident Miloš Zeman (77), často v minulosti kritizovaný za své proruské postoje, souhlasí s jednáním o obranné smlouvě mezi Českou republikou a Spojenými státy, řekl včera premiér Petr Fiala (57) po jednání s hlavou státu. Předseda hnutí Přísaha Robert Šlachta (50), výrazný kritik EU, se pro ŽivotvČesku.cz zase vymezil vůči odmítačům členství v EU a NATO.

Reklama:
Reklama: