Rusko

Bývalý politik Jiří Paroubek (69) je přesvědčen, že pomáhat válečným uprchlíkům z Ukrajiny je naprosto správná věc, která je morální povinností. Pokud pak jde o vyzbrojování země modro-žluté vlajky, která se brání ruskému agresorovi, dokáže problematiku vnímat z několika rovin. "Nejsem zastánce toho, co se děje, je to tragédie a nemá v 21. století místo, ale umím si představit, že Česká republika bude tou zemí, která se bude snažit o mírový princip," řekl pro ŽivotvČesku.cz bývalý předseda vlády s tím, že se nesmí přes samou válku zapomínat na vlastní obyvatelstvo.

Pokud si doposud někdo myslel, že na Ukrajině už druhým měsícem probíhá válka, tak mu eskalující se aktivita bojů o východní region Donbas bude připadat jako biblická apokalypsa. Do oblasti míří v současnosti další ruské jednotky, a to včetně žoldnéřů z ruské soukromé Vagnerovy skupiny. Ve své pravidelné ranní zprávě o válce na Ukrajině to v pondělí napsalo britské ministerstvo obrany. "Cíl západních zemí je, aby Putin na Donbasu prohrál," řekl pro ŽivotvČesku.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině vstoupila do druhé poloviny druhého měsíce bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Aktuálně očekává vítězství na Donbasu, kde se schyluje ke skutečnému krveprolití. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého ministra Michaela Kocába (67), který odpověděl na dotaz, jaké budou vztahy České republiky a Ruska po válce.

O odvážení ukrajinských civilistů za hranice se spekuluje už několik týdnů. Zatímco západ mluví o deportacích, Rusko podobné zprávy opakovaně odmítalo. Teď poprvé přiznalo, že na jeho území jsou statisíce Ukrajinců, odmítá ale, že by se tak dělo pod jakýmkoli nátlakem. Sociolog Vojtěch Bednář pro ŽivotvČesku.cz nastínil, co by za přesunem tak velkého množství lidí mohlo být.

Další sankce plánuje uvalit Evropská unie na Rusko. Kromě zákazu dovozu ruského uhlí by se měly dotknout i nejbližších lidí Vladimira Putina, konkrétně dvou dcer šéfa Kremlu, které má s bývalou manželkou Ljudmilou. O podobném kroku údajně uvažují i USA. Stigmata dětí slavných rodičů popsal pro ŽivotvČesku.cz sociolog.

Úmyslná lež není názor - umět pochopit význam úvodní věty může být v digitálním světě výhrou. Není ale zcela jednoduché rozklíčovat, kde leží hranice mezi svobodou projevu a šířením dezinformací. Redakci ŽivotvČesku.cz přední český marketér Marek Prokop, který je specialistou na digitální marketing, internetové obchodní strategie a odborník na SEO, poskytl rozhovor, v němž odhalil nebezpečí a rizika falešných informací, které ovlivňují lidský úsudek a deformují a rozdělují společnost zejména v prostředí českého internetu. Právě tam číhají nástrahy třeba v podobě ruské propagandy.

Ukrajinské město Buča se stalo místem zrůdného činu, který mají mít na svědomí ruští vojáci. Na záběrech a fotografiích zohavených těl civilistů se měly nacházet i ženy a děti. Podle předsedy hnutí Přísaha Roberta Šlachty (50) poukazuje masakr nedaleko Kyjeva na zoufalství vojsk Ruské federace. "To už nemá s válkou nic společného, považuji to za genocidu. V podstatě se dá říci, že když armáda Ruska páchá taková zvěrstva, úplně se »utrhla ze řetězu«," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz.

Děsivý pohled nabídly fotografie, které oblétly svět. Vyvraždění stovek civilistů v Buče u Kyjeva se už teď zapsalo do válečných zločinů historie. Podle ukrajinského ministerstva obrany byly ulice posety mrtvými těly, někteří lidé měli svázané ruce za zády. Moskva odpovědnost za smrt civilistů odmítla. Nově zveřejněné satelitní snímky společnosti Maxar Technologies údajně dokazují, že vraždění v Buče bylo spácháno v době, kdy oblast ovládala ruská armáda. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, kolik času teoreticky potřebovali váleční zločinci na to, aby připravili o život přibližně 300 lidí.

Poprava lidí ve městě Buča bude navždy válečným zločinem, který se s vysokou mírou pravděpodobnosti bude historicky připomínat jako ukázka toho, jakou zrůdnost je člověk schopen spáchat. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí odmítl, že by se likvidace civilistů dopustili ruští vojáci při ústupu z Kyjevské oblasti. Do masového hrobu bylo umístěno okolo 300 těl, uvedl starosta města Anatolij Fedoruk. Jak ovlivní masakr nevinných lidí vývoj válečného konfliktu, odhadl pro ŽivotvČesku.cz bývalý šéf vojenské rozvědky Andor Šándor (64).

Podle OSN z Ukrajiny od začátku ruské invaze 24. února uprchly více než čtyři miliony lidí, zhruba polovina z nich do Polska. V České republice je podle interpretace zástupců vlády zhruba 300 tisíc příchozích. Skutečný počet bude ale zřejmě vyšší. Ministr vnitra Vít Rakušan (43) uvedl na začátku dubna, že podle odhadů do Česka kvůli válce přicestuje z Ukrajiny půl milionu až 550 000 lidí. Obavu by mohlo u některých firem s nedostatkem personálu vyvolat, pokud by došlo s koncem války k odlivu Ukrajinců se schopností se pracovně uplatnit na českém trhu. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz k tématu odpověděl lékař Roman Šmucler (52).

V pátek večer se začaly objevovat fotografie lidí, z nichž někteří jsou spoutaní, nebo je patrné, že byli zastřeleni při běžné činnosti, jako je třeba jízda na kole. Stalo se tak den po odchodu ruských vojáků z ukrajinského města Buča. Těla mrtvých lidí ležela nepohřbená na ulicích. O víkendu se k masakru začali vyjadřovat světoví státníci. Ruské ministerstvo obrany označilo masakr civilistů za podvrh. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Jaroslava Štefce, který přišel se zajímavou teorií.

Hudebník a bývalý ministr Michael Kocáb (67) zažil na vlastní kůži, jak probíhá jednání s Rusy. Současná situace, která se děje na východě Evropy ho znepokojuje zejména z lidského hlediska. Jako morální povinnost pak vnímá pomáhat uprchlíkům před válkou a pro ŽivotvČesku.cz vyjmenoval hned několik pozitivních důvodů, které by české občany měly uklidnit před hysterií, že část Ukrajinců se už do své rodné vlasti nevrátí. "Myslím si, že všichni by uprchlíky před válkou měli rádi vidět tady hned z několika důvodů," řekl v úvodu muž, který se po sametové revoluci v roce 1989 podílel na odsunu ruské armády z Československa.

Když ruské vojsko 24. února napadlo Ukrajinu, čekal se rychlý úder a konec konfliktu v řádu několika dnů. Válka trvá už déle než měsíc a Ukrajincům se daří agresorovi nadále silně vzdorovat, dokonce podnikat protiofenzivní výpady. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra s dotazem, zda může teoreticky z jednoho konfliktu dojít zcela nezávisle k jinému. Podle jeho vyjádření si lidstvo dokonce prochází obdobím, které by mělo být plné válečných konfliktů.

I když v současnosti není válka na východě Evropy tak dynamická jako v prvních týdnech, boje neutichají. Situace na východě Ukrajiny tak zůstává nadále velmi vážná, na severu země se ale ruské jednotky pomalu stahují. Uvedl to v noci na sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) s jasným sdělením ohledně výsledku války. Podle něj Rusko plánuje ofenzívu a nové vojenské údery v Donbase a Charkově, napsala agentura Reuters. Generál a politický komentátor Andor Šándor (64) pro ŽivotvČesku.cz odpověděl na dotaz, co by se stalo v případě, že by Putinova vojenská síla na zmíněných územích uspěla.

Vojenský konflikt na východě Evropy trvá déle než měsíc. V současnosti Rusko posílá na Ukrajinu své vojenské jednotky z Gruzie - taktikou je posílit svou pozici, uvedlo to s odkazem na informace rozvědky britské ministerstvo obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj (44) sdělil, že nepřátelské síly se přesouvají z okolí hlavního města Kyjeva na jihovýchod země. Rusům se dlouhodobě ve válce nedaří, jak by si přáli. Pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity nastínil, kde vojsko prezidenta Vladimira Putina (69) nejvíce chybovalo.

Ruské ministerstvo obrany ve středu odpoledne oznámilo, že Moskva hodlá drasticky omezit vojenskou aktivitu u hlavního města a také u Černihivu. Chce se zaměřit primárně na dobytí Donbasu, informovala agentura AFP. Podle redakcí osloveného vojenského analytika Lukáše Visingra jde v současnosti o plán »D«, kdy Rusové hrají lidově řečeno o všechno. "To je poslední pokus, navíc už nemají patrně kapacity, a proto opouštějí některé své pozice," poznamenal pro ŽivotvČesku.cz.

Více než dva roky se Česká republika potýká s novým typem koronaviru. Od 1. března 2020, kdy se v Česku objevily první případy, bylo v zemi zaznamenáno přes 3,8 milionu potvrzených případů nákazy. Zemřelo celkem 39.673 lidí s covidem-19. Podáno bylo asi 17,5 milionu dávek vakcín proti covidu-19. Do pozadí ale respirační onemocnění od 24. února odsunula válka na Ukrajině. Obě veličiny pohledem českého spisovatele science fiction a novináře Ondřeje Neffa (76) dávají příležitost zabývat se skutečnými problémy, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz v souvislosti s tím, že lidé mohou najít obrození v racionálním myšlení.

Válka na Ukrajině přináší nejen tisíce mrtvých vojáků, raněné a masivní uprchlickou vlnu, ale také válečné zločiny, mezi které se řadí znásilňování. Zhruba týden po napadení Ukrajiny se objevila první obvinění, že ruští vojáci v okupovaném městě Cherson znásilňují ženy. Zprávy tehdy potvrdil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta a generála v záloze Andora Šándora (64), o jak hojný jev ve válce na východě Evropy jde a kdo ho častěji páchá.

Dodávky zemního plynu do Evropy zatím proudí i přes válečnou krizi na Ukrajině bez přerušení. Také do Česka plyne nasmlouvaná část v plném objemu bez zásadních omezení. Otázkou ale je, jak dlouho to vydrží a zda si Češi nebudou před další zimou muset pořádně připlatit. Vladimir Putin (69) ve středu oznámil, že Rusko bude napříště od zemí, které nepovažuje za přátelské, požadovat platby za plyn v rublech a už ne jako dříve v eurech či dolarech. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalou ministryni financí Alenu Schillerovou (58) s dotazem, zda si zahrávat s Ruskem, potažmo podporovat Ukrajinu, když se to může vymstít na cenách za plyn, které jsou už v současnosti pro řadu domácností ekonomickým problémem.

Válka v 21. století, něco, co si nikdo nechtěl představit ani připustit, je už přes měsíc realitou. Životy Ukrajinců se změnily ze dne na den a mnohým z nich přibyl nechtěný »rituál«. Pro francouzský list Le Parisien ho popsala první dáma Olena Zelenská (44), která se snaží svůj lid podpořit, jak jen to je možné. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která je pro mnoho lidí ve válečné zóně nadějí, popsal psycholog a sociolog.

Kdo vyhraje válku? Je jedna z nejčastějších otázek, která se začala rodit v myslích lidí po celém světě po 24. únoru, kdy ruské vojenské síly vnikly na Ukrajinu. Názory se liší. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je lepší si v tuto chvíli položit dotaz, kdo neprohraje válku. "V tuto chvíli to vypadá, že neprohrají Ukrajinci," uvedl.