Rusko

V souvislosti s vojenským konfliktem, kdy ruské vojenské síly podnikly 24. února invazi na Ukrajinu, se několikrát objevila poměrně silná až vyhrůžná rétorika Kremlu ohledně použití jaderných zbraní. Podle pátečního prohlášení Alexeje Zajceva, zástupce ředitele tiskového oddělení ruského ministerstva zahraničí, Rusko nemá v plánu nic takového na území, kde provádí »speciální vojenskou operaci«, podniknout. Pokud by k tomu došlo, bylo by rozhodně otázkou, jak by Západ zareagoval. Pro ŽivotvČesku.cz se pokusil odhadnout možný scénář vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus.

Je to více než dva měsíce, kdy vojenské síly Ruska zaútočily na sousední Ukrajinu, která se postavila agresorovi a zaskočila ho svou odhodlaností. V současnosti se svádí boje na východě země. Podle oznámení prezidenta Joe Bidena (79) Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc. I přes řadu sankcí, které mají ekonomický dopad na Ruskou federaci, se Západu zatím nepodařilo vojenský konflikt na východě Evropy zklidnit, či dostat pod kontrolu. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila europoslance Marcela Kolaju (41), jakým způsobem se Brusel staví k tomu, že doposud Evropa nenastavila bod, přes který lidově řečeno nejede vlak.

Evropská komise navrhuje kompletní embargo EU na ruskou ropu, a to už během šesti měsíců. Do konce letošního roku by se pak členské země zcela odstřihly také od dovozu ruských ropných produktů, jako je nafta. Výjimku má mít Česká republika, Slovensko a Maďarsko, jimž Brusel vyhradí čas na odstřižení do června roku 2024, nikoli tedy jen do konce roku 2023, jak zněl návrh původní. Informovala o tom agentura Reuters. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity jde o krok, který může být pro Rusko poměrně silně nepříjemný, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz v rámci dotazu, který mu redakce položila.

Opětovně do hry vstoupil scénář, který poukazuje na rozšíření konfliktu na Ukrajině do Moldavska. Britský list The Times před několika dny přišel s informacemi, podle kterých by Rusko mohlo už brzy přistoupit k tomu, že by otevřelo novou frontu proti Ukrajině z Podněstří, proruského separatistického regionu v Moldavsku. Pro ŽivotvČesku.cz o tom promluvil bezpečnostní analytik z katedry politologie Masarykovy univerzity Josef Kraus. Dále pak nastínil svůj pohled na to, zda se konflikt na Ukrajině povede i v roce 2023.

V posledních dnech i týdnech mnohokrát zmiňované datum 9. května se blíží, stejně tak jako čekání na velkou bitvu, ve které bude chtít Rusko dosáhnout převratnějšího vítězství, které bude následně prezentovat svým občanům jako úspěch. Ukrajina má samozřejmě zcela opačné plány a chce pokročit ve vytlačování invazních sil z dobytého území. K rozhodujícímu úderu by mohlo té či oné straně pomoci nahromadění nových zbraní. Jak dlouho zvládne Západ Ukrajinu vyzbrojovat, popsal pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.

Rusové útočí u Charkova a v Záporoží, tvrdé střety jsou hlášeny na Donbasu a v Mariupolu jsou dál bombardovány železárny, uvedl ve středu ukrajinský generální štáb. Vyostřenou ofenzivu podle něj doplnilo ostřelování Charkova z děl a minometů. Ruští vojáci se také pokusili zaútočit na Dovheňke, ale neuspěli. Ve znamení neúspěchu vidí ruský postup i vojenský analytik Lukáš Visingr. „Velký posun je mimo jejich schopnosti,“ uvedl pro ŽivotvČesku.cz

Spekulovalo se o tom, že vojenský střet Ruska a Ukrajiny bude »akce« na pár dnů až týdnů. Aktuálně boje, při kterých vyhasly už desítky tisíc lidských životů, trvají déle než dva měsíce a stále není jasno, kdy dojde ke složení zbraní. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bezpečnostnímu expertovi a bývalému šéfovi vojenské rozvědky Andoru Šándorovi (64), zda je možné, že vojenské střety obou zemí se potáhnou až do roku 2023. "Určit, kdy válka skončí, je složité," zdůraznil v úvodu odpovědi.

Další kontroverzní informace se objevily na účtu sociální sítě Telegram pojmenovaném General SVR. Ruský prezident Vladimir Putin má podle nich na několik dní předat moc, protože podstoupí operaci kvůli rakovině. Podle autora to ale není dobrá zpráva, protože jeho dočasný nástupce Nikolaj Patrušev (70) je prakticky všehoschopný. Rysy psychopatických vůdců pro ŽivotvČesku.cz popsal psycholog Jeroným Klimeš.

Válka na Ukrajině trvá už 69 dní a přes mnoho prognóz je její konec aktuálně v nedohlednu. Nejtěžší boje se vedou na východě země, české ministerstvo zahraničí v pondělí potvrdilo, že se v zemi pohřešuje český občan. Podle některých informací zemřel po palbě ruských vojáků. "Něco jako válka je na Ukrajině už řadu let, aktuálnímu konfliktu se mělo předejít," uvedl pro ŽivotvČesku.cz lékař a pedagog Roman Šmucler (52).

Na východ Ukrajiny se v posledních dnech stáhly desetitisíce ruských vojáků a tisíce kusů bojové techniky. Podle pravděpodobného scénáře se rozhořela zřejmě rozhodující bitva rusko-ukrajinské války, jejímž výsledkem by mělo být přinejmenším obsazení celé Luhanské a Doněcké oblasti Ukrajiny a také definitivní zbudování suchozemského koridoru, který by ruské pevninské území spolehlivě spojil s Krymským poloostrovem. Častou otázkou je, jak by vypadal konflikt NATO s Ruskem, které v posledních týdnech stupňuje jadernou rétoriku. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity.

V letošním prvním čtvrtletí bylo v Česku diagnostikováno 57 nových pacientů s HIV, meziročně o šest víc a o čtyři více než ve stejném období předloňského roku. Z nich 24 případů, tedy 40 procent, byli cizinci. V březnu přišlo do HIV center 89 osob z Ukrajiny, z nich 85 se již léčilo v zemi původu. V komentáři to uvedla Národní referenční laboratoř (NRL) pro HIV/AIDS Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Pro ŽivotvČesku.cz ohledně rizik v souvislosti s infekčními nemocemi v rámci migrujících osob před válkou promluvil epidemiolog a vojenský lékař s hodností plukovník Roman Prymula (58).

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla to začátkem dubna stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Právě 9. května se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Britský ministr obrany Ben Wallace varoval, že scénář může být takový, že dojde na vyhlášení války všem světovým nacistům a Rusko spustí všeobecnou mobilizaci. Redakce ŽivotvČesku.cz v souvislosti s novými spekulacemi oslovila vojenského analytika Lukáše Visingra.

Traduje se, že za každým úspěšným mužem stojí silná žena. V případě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského (44) to platí dvojnásobně. Jeho manželka Olena (44), která se z architektky a scénáristky změnila ve vůdčí osobnost nejen ukrajinských žen, poskytla pro polský deník Rzeczpospolita rozhovor, v němž se ohlédla za slovy svého chotě, když Rusko 24. února podniklo na Ukrajinu invazi. Pro ŽivotvČesku.cz zhodnotil stav prezidenta Ukrajiny psycholog.

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu, která započala 24. února, aktivovala chuť Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance. List Financial Times uvedl, že ohledně Helsinek je poměrně jasno, když se NATO výrazně přibližují, stockholmská cesta oproti tomu tak jednoznačná není. Rusko se už dříve vyjádřilo, že vstup zemí do Aliance by nezůstal bez odpovědi. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity, jakou rekci má Rusko na mysli a zda by byla naplněna.

Ruská strana v pátek potvrdila, že její armáda provedla raketový útok na Kyjev v době, kdy tam byl na jednání generální tajemník OSN. Uvedla to agentura AFP. Rusko tím nepřímo posunulo hranici toho, čeho je aktuálně v konfliktu na Ukrajině schopné. Použití jaderných zbraní není podle vojenského experta Lukáše Visingra pravděpodobné, pro ŽivotvČesku.cz ale tuto variantu nevyloučil.

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, uvedl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov (72). Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik, oproti tomu Kreml opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní. NATO podle Lavrova »v podstatě vede válku s Ruskem«. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku, s dotazem, jak se na možné použití jaderných zbraní dívá - soudě podle rétoriky Ruska.

Krátce po napadení Ukrajiny Vladimír Putin (69) uvedl, že pokud se Rusku někdo postaví do cesty, okamžitě odpoví. Následky podle jeho rétoriky budou takové, jaké nikdo v celé své historii ještě nezažil. Toto prohlášení jasně vypovídá o tom, že jde o vyhrožování použitím zbraní hromadného ničení, tedy zejména jaderných. Podle bezpečnostního experta Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity není vůle ze strany Západu, jak agresora, který 24. února vpadl na území Ukrajiny, zastavit.

Největší masa lidí od konce druhé světové války se dala v Evropě do pohybu. Ruská invaze na Ukrajinu přitom trvá »jen« 64 dní. Promíchávání velkého počtu osob v relativně krátkém čase během válečného konfliktu může podle profesora Jaroslava Flegra (60) přinést značné zdravotní riziko. "Tímto způsobem vznikla španělská chřipka," uvedl pro ŽivotvČesku.cz.

Rusko přehodnotilo svoji vojenskou strategii na Ukrajině a soustředí se na ovládnutí východu země včetně oblasti Donbasu do začátku května, uvedla to začátkem dubna stanice CNN s odvoláním na nejmenované americké činitele obeznámené s informacemi amerických tajných služeb. Právě 9. května se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. Podle bezpečnostního experta Andora Šándora (64) nejde o den, který by v současné válce měl něco změnit, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz.

Válka na Ukrajině trvá už přes dva měsíce. Rusko už nemluví jen o Donbasu, ale dává najevo, že chce celý jih Ukrajiny až k hranicím Moldavska, kde je proruské separatistické Podněstří. Ruský prezident Vladimir Putin (69) se domnívá, že Rusko ve válce na Ukrajině vítězí a že čas je na jeho straně. Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity ale celý konflikt může skončit i svržením nejmocnějšího může Kremlu, uvedl to na dotaz redakce ŽivotvČesku.cz.

Konci konfliktu na Ukrajině v tuto chvíli nic nenasvědčuje a nezdá se ani, že by se přímí či nepřímí účastníci konfliktu mohli něčím překvapit. Rusko aktuálně přestalo dodávat plyn do Polska a Bulharska, evropské země i USA dál dodávají zbraně Ukrajincům a nejtvrdší boje se vedou o Donbas. Podle americké bezpečnostní expertky by situaci mohly změnit tvrdé sankce proti Putinově údajné milence. Pro ŽivotvČesku.cz je okomentoval psycholog Jeroným Klimeš.