Rusko

Počet mrtvých ruských vojáků by mohl relativně přesně odpovědět na otázku, kdy válečný konflikt na Ukrajině skončí. Problémem je, že zdroje se ve svých odhadech rozcházejí, a to někdy i řádově. Ruská strana naposledy koncem března přiznala 1351 padlých, od té doby žádný další údaj nepřidala. Ukrajinci mluví o čísle přesahujícím 27 tisíc, britské tajné služby v součtu se zraněnými uvádějí 50 tisíc vojáků. Z tohoto počtu vyšel při svém odhadu konce války pro ŽivotvČesku.cz i vojenský analytik Lukáš Visingr.

Invaze na Ukrajinu nejenže čím dál víc odhaluje problémy jak ve fungování ruské armády, potažmo celého systému propojení státu a vojenských složek, tak i stále větší nevyzpytatelnost Vladimira Putina (69). Ten se přitom podle vojenského analytika Lukáše Visingra za poslední roky hodně změnil, rozhodně ale ne k lepšímu. Jaké to může mít důvody, popsal odborník pro ŽivotvČesku.cz.

Necelé tři měsíce pokračují boje na východě Evropy, kdy 24. února podnikly ruské vojenské síly invazi na Ukrajinu. V současnosti agresor pokračuje v útocích v operační zóně na východě země, zejména v oblasti Doněcku. V okolí Severodoněcku u obce Syrotyne ale utrpěl ztráty a stáhl se. V dnešní ranní svodce bojových událostí o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Boje v současnosti už nejsou tak dynamické, jako tomu bylo v úvodu střetů. Podle analytika a vedoucího oboru Bezpečnostní a strategická studia Josefa Krause jsou obě strany poměrně vyčerpané délkou konfliktu, uvedl to pro ŽivotvČesku.cz s odpovědí na dotaz, co lze očekávat v rámci války v nadcházejících týdnech.

Válka na Ukrajině trvá už 82 dní a tamní ministerstvo obrany přišlo s informací, že jedna z jednotek ukrajinské domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly a dosáhla státní hranice s Ruskem. Pokud by se podobné akce Ukrajincům dařily ve velkém měřítku, byla by to podle vojenského analytika Lukáše Visingra brutální ostuda. "Mohlo by dojít i ke změně režimu v Rusku," prohlásil pro ŽivotvČesku.cz.

Plány na přijetí Finska a Švédska do NATO nejsou problém, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin (69), uvedla agentura Reuters. Připojení severských zemí do Severoatlantické aliance by podle něj Moskva nevnímala samo o sobě jako hrozbu. Co by ale bylo tím, že by Ruská federace nepřešla už bez povšimnutí, tak rozšiřování vojenské infrastruktury do severských zemí. Pro ŽivotvČesku.cz vstup obou zemí okomentoval šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35). Kartami ohledně rozšíření vojenského uskupení zamíchalo Turecko, které odmítá přijetí obou zemí.

Do zásobníků v Česku proudí v poslední době zemní plyn rychleji než dřív - aktuálně jsou zaplněné z téměř 40 procent. Do konce listopadu musí být z rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu naplněné minimálně z 80 procent. Důvodem je válečný stav na východě Evropy, pak nevyzpytatelné hrozby Ruska, že zemní plyn přestane dodávat. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila ekonoma a bývalého politika Jiřího Paroubka (69), jak to ohledně cen za dodávky plynu vidí před letošní zimou. Jeho predikce české domácnosti nepotěší.

Rusko-ukrajinský konflikt ve třetím měsíci od vypuknutí bojů, kdy armáda Vladimira Putina (69) vnikla 24. února na území sousední země, není zdaleka tak dynamický jako v prvních týdnech, a to zejména ze strany Ruska. V některých lokalitách tak Ukrajinci přecházejí do protiofenzívy. V pondělí ráno list Ukrajinska pravda uvedl, že jedna z jednotek domobrany v Charkovské oblasti vytlačila ruské síly ze svého území a dosáhla státní hranice s Ruskem. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz bývalému poslanci za Piráty Mikuláši Ferjenčíkovi (35), jaký je jeho pohled ohledně dosažení míru na východě Evropy.

Nervozita Ruské federace ohledně finského kroku směrem do Severoatlantické aliance je zřejmá. V sobotu ruský prezident Vladimir Putin (69) vedl telefonický hovor se svým finským protějškem Saulim Niinistömem (73). Předmětem byla zejména finská cesta ohledně členství v NATO. Šéf Kremlu podle agentury AFP uvedl, že ztráta neutrálního statusu by byla chybou a měla by dopad na vzájemné vztahy obou zemí. Pro redakci ŽivotvČesku.cz se vyjádřil šéf české ambasády v Helsinkách Adam Vojtěch (35) ohledně dotazu, zda v současnosti dochází k vojenskému posílení hranice, kterou Finsko sdílí s Ruskem.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálmajor Kyrylo Budanov v televizním rozhovoru pro britskou stanici Sky News prohlásil, že válečný konflikt s vysokou pravděpodobností skončí do konce roku. Zásadní zlom v bojích očekává v srpnu. Neúspěch ve válečném konfliktu podle něj zároveň povede k odstranění ruského prezidenta Vladimira Putina (69), který je v jeho očích ve »velmi špatné tělesné i duševní kondici«. Redakce ŽivotvČesku.cz položila dotaz generálovi v záloze a politickému komentátorovi Andoru Šándorovi (64), zda by se dokázal se slovy Budanova ztotožnit. Odmítl to a vysvětlil důvod.

Když Rusko 24. února podniklo vojenskou invazi na Ukrajinu, jen málokdo předpokládal, že konflikt bude trvat měsíce. Měla to být rychlá a jasná akce, o jejímž vítězi nebyl »papírově« důvod pochybovat. Zanedlouho si vojenský konflikt na východě Evropy odškrtne třetí měsíc a nejmocnější muž Ruské federace Vladimir Putin (69) stále nemá hmatatelný triumf, kterým by se mohl pochlubit před domácím publikem. "Rozhodně bych to nazval ostudou, fiaskem či debaklem a podobně," zhodnotil pro ŽivotvČesku.cz bezpečnostní analytik z katedry politologie Josef Kraus spíše neúspěch ruské armády na Ukrajině.

Jedním a zároveň velmi choloustivým tématem blížícího se českého předsednictví Evropské unie bude podpora a pomoc Ukrajině ke vstupu do sedmadvacítky, o které se chce ministr zahraničí Jan Lipavský (36) zasadit. "Je v našem zájmu, abychom byli s Ukrajinou propojeni podle našich pravidel," uvedl ministr v rámci rozhovoru o předsednictví Česka v EU. S jeho názorem na věc souhlasí i stranický kolega a bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík (35), který pro ŽivotvČesku.cz promluvil o přinosu Ukrajiny, pokud by se v budoucnu stala členem unie.

Čekala se zásadní ruská ofenziva s výsledkem do 9. května, stejně jako se následně čekal zásadní zlom, který měl ten den oznámit Vladimir Putin (69). Nic z toho se nestalo, na Ukrajině aktuálně k žádnému zásadnímu střetu nedochází a Spojené státy dokonce přišly s informací, že se Rusko připravuje na dlouhodobý konflikt. Pro ŽivotvČesku.cz situaci okomentoval bezpečnostní analytik Lukáš Visingr, podle kterého jde o nešťastnou interpretaci.

Finský prezident Sauli Niinistö (73) a ministerská předsedkyně Sanna Marinová (36) ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Pokud země skutečně o členství v Alianci v následujících dnech požádá, bude vzhledem k mezinárodní situaci přijímací proces zřejmě hladký a rychlý. Rusko záhy reagovalo, že to vnímá jako hrozbu. O aktuální náladě lidí ve skandinávské zemi pro ŽivotvČesku.cz promluvil velvyslanec Adam Vojtěch (35).

Válka na Ukrajině si brzy odškrtne třetí měsíc krvavých bojů, během kterých přišly desítky tisíc lidí o život. Když Ruská federace vnikla na území sousedního státu, mělo se jednat o rychlý konflikt v řádu dnů, maximálně několika týdnů. Ukrajinci se ale nezalekli a prakticky nedovolili Rusům ovládnout nějaké zásadní strategické území. Vojenský konflikt ale nadále pokračuje a dosavadní mírová jednání nepřinesla žádný hmatatelný výsledek. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (43) pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že věří, že nakonec dohoda o složení zbraní na východě Evropy bude mít svou konkrétní podobu.

Od začátku války se objevilo hned několik zpráv, které predikují konec nejmocnějšího muže Ruska. A to ať jde o převrat, který připravuje zájmová skupina, otrava jídlem, atentát a další. Realita je taková, že válka na Ukrajině si brzy odškrtne svůj třetí měsíc bojů a Vladimir Putin (69) řídí svou armádu z Kremlu dál. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila bývalého diplomata Petra Koláře (59), který zastával v minulosti post náměstka ministra zahraničních věcí ČR či působil jako velvyslanec v USA či Rusku s dotazem, zda může dojít k takzvanému palácovému převratu.

Soukromí ruského prezidenta Vladimira Putina (69) je něčím, co si hlava Ruska velmi střeží. Pokud se mu invazí na Ukrajinu podařilo spojit Západ, stejně tak se mu přitom podařilo zažehnout abnormální zvědavost tajných služeb i obyčejných lidí po celém světě o sebe a své blízké. A přestože se s první manželkou Ljudmilou (64) rozvedli, týká se tento zájem i jí. Co takový rozchod po mnoha společných letech obnáší, popsal pro ŽivotvČesku.cz vztahový psycholog.

USA tvrdí, že Rusko nemá zájem přestat válčit a ani vítězství na Donbasu na východě země by nemuselo boje ukončit. Na brífinku zákonodárců to podle agentury Reuters uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová. Bývalý šéf českého vojenského zpravodajství ale pro ŽivotvČesku.cz uvedl, že dlouhodobý konflikt není v ničím zájmu.

Podle bezpečnostního analytika Josefa Krause z katedry politologie Masarykovy univerzity je rétorika Ruska o jaderných zbraních spíše »hra se strachem«, i když vyloučit nic nelze. Ovšem následky použití taktických jaderných zbraní - příkladem na Ukrajině - by ale byly víceméně lokální. Pro ŽivotvČesku.cz vysvětlil, že v současnosti se počítá při aplikaci těchto zbraní proti nepříteli s následným záborem lokality vlastním vojskem, které by se nemělo dostat do ohrožení v rámci následků výbuchu takové zbraně.

Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to napsal nedávno ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil. Podle redakcí ŽivotvČesku.cz osloveného europoslance Marcela Kolaji (41) je nutné, aby došlo k ukončení závislosti na ruském zemním plynu co nejdříve.

Vojenský konflikt na východě Evropy, kdy 24. února napadla ruská armáda sousední Ukrajinu, si zanedlouho odškrtne třetí měsíc bojů. O život přišly desítky tisíc lidí, miliony lidí o své domovy, válka za sebou nechává jen hrůzy, které si bude lidstvo pamatovat po několik generací. Česká republika prakticky okamžitě po zahájení »speciální vojenské operace«, jak Rusko nazývá svou invazi, podpořila Ukrajinu nejen humanitárně, finančně, ale i dodávkami vojenské techniky. Pro ŽivotvČesku.cz na dotaz okomentoval podporu respektovaný a charismatický novinář, spisovatel a scénárista Josef Klíma (71).

Blíží se datum, které mnohé zneklidňuje zejména z důvodu, že zaujímá v ruském kalendáři prominentní místo. Přesně 9. května se v Rusku slaví konec druhé světové války neboli Den vítězství. A britský ministr obrany Ben Wallace nedávno varoval, že dojde na vyhlášení války všem světovým nacistům a Rusko spustí všeobecnou mobilizaci. Redakce ŽivotvČesku.cz oslovila generála v záloze a exšéfa vojenské rozvědky Andora Šándora (64), co se podle něj bude ve zmíněný den v Rusku dít. "Zazní silná propagandistická rétorika," uvedl v souvislosti s tradiční vojenskou přehlídkou v Moskvě.