I kdyby prezident Volodymyr Zelenskyj chtěl vyměnit území za mír, tak mu to neprojde, míní vojenský analytik Lukáš Visingr

Profimedia
Volodymyr Zelenskyj
Foto: Profimedia
Michal Brož, ČTK | Hlavní editor
michal.broz@zivotvcesku.cz
Publikováno: 20. 6. 2022

Válka na Ukrajině trvá už 117 dní. Podle pondělního reportu ukrajinského generálního štábu se ruští vojáci snaží zabránit přeskupení ukrajinských jednotek v pěti směrech včetně Záporoží a Lymanu či Avdijivky v Doněcké oblasti. Podle správy ruské Brjanské oblasti, která s Ukrajinou sousedí, ukrajinské síly v pondělí ráno ostřelovaly tamní obec Suzemka. Podle vyjádření vojenského analytika Lukáše Visingra pro ŽivotvČesku.cz je aktuální situace taková, že Ukrajina na možnost vyměnit část svého území za mír nepřistoupí.

Opotřebovávací válka, o které už několik týdnů mluví vojenští experti, je skutečností. Kyjev v pondělí uvedl, že ruská armáda se dál snaží zcela obsadit město Severodoněck, přičemž okolní vesnice a města jsou pod její dělostřeleckou palbou.

Na opačné straně hranice, v přilehlé Brjanské oblasti, podle tamního gubernátora Alexandra Bogomaze zasáhly ukrajinské jednotky přibližně desetitisícovou obec Suzemku.

Ruskojazyčný server BBC, který o události informoval, připomíná, že zprávy z oblastí bojů nelze nezávisle ověřit, zapadají nicméně do zmíněného schématu vzájemného ostřelování bez významnějších územních posunů.

Odhadnou v tu chvíli, kdy konflikt skončí, je podle vojenského analytika Lukáše Visingra velmi obtížné. "Pokud by se Rusům povedlo obsadit Donbas, tak by se tam teoreticky mohli zakopat, přejít do obrany a odolávat ukrajinským útokům. S nějakou nižší intenzitou se pak ten konflikt skutečně může táhnout roky, v té současné intenzitě ale maximálně do podzimu, déle ne," uvedl odborník pro ŽivotvČesku.cz.

Podle britské vojenské rozvědky se ruské operace o víkendu nadále soustředily na centrální Donbas. Dosavadní »velmi omezený úspěch« ruské vojenské kampaně podle Londýna částečně souvisí s nedůsledným použitím vzdušných sil. Moskva totiž podle Británie nemá dostatečně vycvičené piloty a institucionální zázemí pro to, aby dokázala plně využít potenciál relativně moderních bojových letounů, kterými disponuje.

Ministr školství Petr Gazdík (47) v neděli oznámil, že ke konci června rezignuje na funkci ve vládě. Opustí i křeslo místopředsedy hnutí STAN. Reagoval tak na informace o svých kontaktech s podnikatelem a lobbistou Michalem Redlem, který patří mezi obviněné v kauze pražského dopravního podniku. Zástupci dalších stran označili Gazdíkovu rezignaci za nevyhnutelnou. Zatímco podle vládních politiků znamená změnu politické kultury oproti předchozímu kabinetu, opozice žádá i konec ministra vnitra Víta Rakušana (43) či všech ministrů STAN. Na situaci pro ŽivotvČesku.cz nabídl na dotaz svůj pohled bezpečnostní expert a politický komentátor Andor Šándor (64), který v negativním významu žasl na tím, že »krádež za bílého dne« je vládě víceméně lhostejná.

Analytik Lukáš Visingr i proto míní, že se obě strany mohou vzájemně vyčerpat. "Pak může nastat nějaké příměří. Míněno ve smyslu že jednotky zůstanou tam, kde jsou a dojde k zastavení nebo omezení palby. To si představit umím. Mírovou dohodu, která by měla ukončit válku a obsahovala by územní ústupky, podle mě ale Ukrajinci akceptovat nebudou," uvedl pro ŽivotvČesku.cz s tím, že varianta území za mír pro ně není přípustná.

"Nálada ve společnosti je tam teď taková, že i kdyby to chtěl Volodymyr Zelenskyj udělat, tak mu to neprojde referendem. Maximálně, co si dovedu představit, je výměna mír za Krym, to asi ano. To si myslím, že by Ukrajinci byli ochotni se skřípěním zubů udělat, u Donbasu ale ne," dodal pro ŽivotvČesku.cz.  

Ruské síly na Ukrajinu zaútočily 24. února ze severního, jižního a východního směru. Ze severu Ukrajiny se ruské jednotky stáhly na konci března.

Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.

Zavřít reklamu